Leopold Svatý: Mám zlegalizováno

Podpořte Svatého Sedláčka postiženého povodněmi nákupem – více info ZDE.

Brzy tomu bude deset let, co jsme spolu dělali první rozhovor. Za tu dobu stihl Leopold Svatý porazit stát v konopné soudní při, vybudovat rodinnou firmu, založit farmu, stát se potřetí a počtvrté otcem a nadto ještě trojnásobným dědečkem. Jeho životní příběh do značné míry kopíruje vývoj kolem konopí v naší zemi, a tak jsme shledali, že na konci roku 2023 je ideální čas na krapet bilancování a pohledů do budoucnosti.

Jaká byla letošní sklizeň v Jeseníkách?

Letošní sklizeň byla nejlepší za třiatřicet let mého pěstování konopí. Určitě to souvisí s tím, že meteorologové hlásí nejteplejší rok za celou historii měření. Září bylo doslova zářím, protože sluneční osvit byl vpravdě zářný. Sklízeli jsme nádherné, masivní rostliny, které krásně dozrály, bez plísní a jakýchkoli jiných problémů, se kterými jsme bojovali v předchozích sezonách. Velmi se těším na výsledky měření kanabinoidních a terpenových profilů, které si necháváme dělat na špičkových pracovištích Univerzity Palackého v Olomouci. 

Co všechno děláte se sklizeným materiálem?

Vyráběli jsme samozřejmě zase terpenový éterický olej, náš úplně první výrobek. Nicméně hlavní porce sklizně se extrahuje a výsledný výtažek slouží jako základní surovina pro výrobu našich vlastních kosmetických i dalších produktů.

Veřejnost je dnes o konopí mnohem lépe informovaná a už se tak nebojí.

Začínali jsme před lety s jedním, dnes jich máme přes dvě desítky, vše vyráběno lokálně, ekologicky, s péčí a láskou.

Kam jsme se podle tebe za těch deset let, co se známe, posunuli jako společnost, co se týče vztahu ke konopí?

Vzhledem k vrozenému nedostatku trpělivosti mám pocit, že jsme zas tak moc neposunuli. Mezitím už ve světě spousta zemí pochopila, že represe v tomto směru nemá smysl, že jedinou smysluplnou právní úpravou je regulace. Za těch deset let byla ukončena prohibice v několika desítkách amerických států i v Kanadě, jejíž model se mi osobně zamlouvá. Na druhou stranu u nás také vidím spoustu pozitivních věcí, například se hodně posunulo povědomí obyvatel co do znalosti účinků konopí. Čím dál více lidí má osobní zkušenost s různou formou jeho použití při léčení toho či onoho neduhu.

Před deseti lety se také málokdo svěřil, že se konopím léčí, zatímco dnes se s námi na trzích a osvětových akcích lidé daleko více dělí o své zkušenosti a úspěchy. Z toho pohledu je veřejnost mnohem lépe informovaná a už se tak nebojí. Je to i díky svědomité práci magazínu Konopí, který velmi solidně informuje čtenáře o stavu věcí. 

A co se týče tebe osobně?

Já osobně mám pro sebe legalizováno. Mimo jiné se ze mě před pár lety stal konečně oficiální konopný pacient, díky čemuž mám konopí z lékárny ve vysoké kvalitě, navíc bez strachu z policejního postihu, a ještě nadto hrazené pojišťovnou. Je skvělé, že dnes se ke konopí z lékárny dostane mnohem více nemocných než před lety, a to především díky neúnavné práci lékařů, jako je pan doktor Hřib z Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. Konopí pomáhá zejména pacientům s chronickými bolestmi snižovat dávky syntetických léků s řadou vedlejších účinků.

Na co přesně máš léčebné konopí předepsané?

Mám právě chronické bolesti a jsem v částečném invalidním důchodu po nehodě, která se mi stala v mládí. Tehdy jsem spadl ze skály a kámen mi rozdrtil ruku.

O půdu se staráme, zušlechťujeme ji, je to naše rodinné stříbro, na kterém stavíme.

Lékaři tenkrát dokonce zvažovali amputaci, ale nakonec se jim podařilo tu ruku nějak sešroubovat. Akorát zůstala kratší a z toho plynou celoživotní zdravotní problémy a bolesti, kterých jsem se nikdy nezbavil.

Jedna z hlavních věcí, která se povedla, bylo zvýšení limitu THC na 1 procento, což reflektovalo i tvůj soudní proces. O co v něm šlo?

Proces se zemědělcem Svatým trval čtyři roky a po osvobození Krajským soudem v Ostravě jsem se ještě další dva roky domáhal náhrady škod. Jsem rád, že stát nakonec uznal svou chybu a zaplatil všechno včetně procent z prodlení. Navíc mi to poslali zrovna na Mikuláše, takže oceňuji i smysl pro humor na odpovědných místech. 

Proč tě soudili a co ti hrozilo?

Na veletrhu Konopex v Ostravě roku 2016 mi policie zabavila vystavované technické konopí, konkrétně certifikovanou odrůdu Carmagnola. První měření policistů ukázalo neuvěřitelných 1,6 procent THC, což je mnohonásobné překročení tehdejší hranice 0,3 procenta. Z druhého měření vyšlo najednou 0,9. Nevím, jak se to podařilo, chromatografické nebo řádné měření asi vyžaduje čas.

A v podstatě mi to připadalo trošku jako jednání s hokynáři, kdy z 1,6 bylo 0,9, a u soudu se nakonec hovořilo o 0,6. Navíc to měření má správně probíhat tak, že se vezme část květu, část stonku a následně se to zprůměruje. Zatímco v mém případě nejspíš vzali ten pytel, změřili nejvrchnější palici a následně tvrdili, že tento obsah měl celý pytel. To samozřejmě není správný postup. 

Můžeš to rozvést?

Myslím si, že pokud v Ostravě opravdu naměřili 1,6 procenta, tak museli měřit samotný hlavní vrcholík. Mám zkušenost ještě z jiného pokusu o obvinění mé osoby. Tehdy jsem vezl na měření pětadvacet vzorků, z čehož čtyři měly dle policie přesáhnout povolený limit o 0,1 procenta, tedy na 0,4. Tam šlo vlastně o otřep ze zpracovací linky, takový samovolně vzniklý koncentrát účinných látek. Nicméně šumperská policie měla dostatek soudnosti a případ odložila.

Zpět k ostravskému procesu. Jak probíhal samotný soud a jak se na tobě podepsal?

Během celého toho soudního procesu jsem osciloval mezi zoufalstvím a odhodláním. U okresního soudu nešlo dělat vůbec nic, rozumná debata nebyla možná, tak jsem se jenom pokorně snažil snášet ten blázinec. Tehdy jsem si říkal, že kdyby se měla tato situace opakovat a já se mohl rozhodnout, jestli se budu bít za pravdu a spravedlnost, nebo se tomu martyriu budu moct nějak vyhnout, tak bych asi radši sežral hov*o, než abych ten soud musel podstoupit znovu.

THCP vafli bych si nekoupil – jsem starý hipík, který si dá maximálně koláček vyrobený z rostliny. 

Fyzicky jsem si o bezesných nocích zničil skřípěním několik zubů a musel jsem vyhledat odbornou psychologickou péči. Na druhou stranu mě v průběhu procesu podpořila spousta odborníků, kteří jeli přes půl republiky do Ostravy a fakticky a vědecky argumentovali v můj prospěch, a to mi moc pomáhalo i psychicky. Musím zde jmenovat alespoň pana doktora Tomáše Zábranského, dej mu Pán Bůh věčné nebe, a odbornici na agronomii Marii Bjelkovou. Celé čtyři roky o kauze precizně informoval magazín Legalizace, všechny články jsou stále k dispozici na webu tohoto magazínu, jenž přestal v tištěné formě vycházet kvůli nesmyslnému odsouzení za šíření toxikomanie.

Takže nakonec jsi byl po čtyřech letech a dvou odvoláních osvobozen.

Je to tak. Naštěstí jsme na krajském soudu zase potkali lidi, kteří se snažili problému porozumět a vynést spravedlivý rozsudek. Tím nakonec bylo mé osvobození. 

Pro dokreslení připomeňme, co u soudu prohlásil světově uznávaný odborník na drogy a závislosti Tomáš Zábranský. Konstatoval, že jakékoli konopí do jednoho procenta THC ani nemůže být psychoaktivní.

Ano, tato jediná věta ukazuje v celé nahotě nesmyslnost mého případu, který mi sebral čtyři roky života. 

Dnes už se tedy čeští zemědělci podobné šikany bát nemusí?

Dnes máme limit jednoho procenta THC, takže nehrozí potenciální problémy se zákonem a zároveň se otevírají možnosti šlechtit a pěstovat genetiky s vyššími obsahy aktivních látek – THC, CBD i minoritních kanabinoidů a terpenů. Je přitom vědecky potvrzeno, že synergický efekt je o to lepší, čím kompletnější a bohatší je kanabinoidní a terpenový profil.

Proto nechápu hlasy, které tu a tam v poslední době zaznívají, že by se měl limit vrátit zpět na 0,3 procenta. Považuji to za nesmysl. Když k nám dnes přijdou celníci a hypoteticky naměří 0,6 procenta THC, což při současných změnách klimatu není nic nenormálního, tak se nic neděje. A tak to má být.

Když se podíváš na současné snahy o ukončení prohibice konopí v Česku, jde to podle tvých představ?

Myslím si, že národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil dělá spoustu dobré práce. Plně podporuji strategii založenou na třech pilířích – na samopěstování, konopných klubech a regulovaném prodeji. S tím, že jak říká profesor Michal Miovský: je potřeba dávat dost peněz na prevenci. Musíme být schopni lidem vysvětlit, jaký je rozdíl například mezi tisíce let známou rostlinou a v ní obsaženém THC a mezi novými, polosyntetickými kanabinoidními látkami typu HHC, HHCP či třeba THCP, které by mělo být až třicetkrát silnější než přírodní THC. Tyto nové látky nejsou vůbec prozkoumané ani dostatečně odzkoušené, a přesto je v Česku užívají desetitisíce lidí, častokrát nezletilých.

Takže THCP vafli, kterou jsem nedávno viděl v jednom obchodě uprostřed Prahy, by sis nedal?

Určitě bych si to nekoupil, protože jsem starý hipík, který si dá maximálně koláček vyrobený z rostliny konopí. 

Pojďme k tvé největší lásce – pěstování. Kam se Leopold Svatý posunul za deset let jako pěstitel a zpracovatel? 

Když jsme se před deseti lety poznali, převážně jsem pěstoval a sklízel pro cizí firmy, které si mě najaly. Dnes jsme úplně jinde – máme v rodině vlastní, velice kvalitní půdu a pěstujeme si konopí v režimu biodynamického zemědělství. O půdu se staráme, zušlechťujeme ji, je to naše rodinné stříbro, na kterém prostě stavíme. Jsme absolutně bezchemický provoz.

Konopné semínko je skvělá prevence civilizačních chorob a měli bychom ho konzumovat naprosto všichni. 

Používáme jen organiku a vědomosti čerpáme od legend Marie Thunové a Rudolfa Steinera. Čím víc spolupracuji s odborníky v této oblasti, tím více zjišťuji, že o půdních procesech nevíme v podstatě nic. A jestli někdo tvrdí opak, tak nemluví pravdu, protože je tam opravdu nezměrné množství parametrů, které můžeme sledovat a porovnávat. 

Kde dnes pěstuješ?

V bývalé zámecké zahradě, kde se na Jesenicku kulturně hospodařilo prokazatelně nejdéle, jsme koupili nádhernou půdu po předcích, kteří ji obhospodařovali celých 800 let. Za komunistů se tam naštěstí celkem nic moc nedělo, takže půda nebyla vyčerpaná od hnojiv. Potom tam byla kompostárna a pak tam místní ekozemědělec pěstoval měsíček lékařský pro lékárnu čili ta půda byla velice dobře sledovaná a udržovaná. Když jsme při obhlídce začali kopat a v hloubce půl metru byla všude kolem jen úžasná černozem, věděli jsme, že jsme našli to pravé místo pro naši rodinnou farmu.

S kým řešíš kvalitu finálních produktů?

Testy nám dlouhodobě dělá mimo jiné můj přítel Lumír Hanuš v Izraeli, dále spolupracujeme se zmiňovanou Univerzitou Palackého, jmenovitě s docentem Tarkowským a dalšími šikovnými odborníky, kteří jsou mistry v měření éterických a těkavých látek. Samozřejmě se sami neustále vzděláváme například pravidelnou účastí na báječné konferenci Konopí a věda v Brně. Když nad tím vším tak přemýšlím, musím říct, že za těch deset let se toho přece jen hrozně moc změnilo a posunulo kupředu. I když je před námi stále spousta práce.

Jak konkrétně probíhá spolupráce s takovou univerzitou?

Za pár dní máme pracovní schůzku právě s docentem Petrem Tarkowským, doktorem Tiborem Béresem a dalšími chemiky, kteří přijedou do našeho provozu. V tomto provozu náš technolog Marek, mimochodem další rodinný příslušník, s maximální pečlivostí pomocí kryometody extrahuje isopropanolem nebo etanolem naši vlastní odrůdu Matrix.

Díky tomu získáváme oproti předchozím letům, kdy byla povolená hranice THC jen 0,3 procenta, dvojnásobné množství kanabidiolu a mnohonásobně větší množství minoritních kanabinoidů. Také jsme v součinnosti s Univerzitou Palackého získali vědecký voucher, na základě kterého můžeme společnými silami smysluplně vyřešit různé způsoby degradace THC tak, abychom co nejméně poškodili takzvaný synergický efekt původního extraktu. Což znamená, že v podstatě chceme co možná nejvíce zachovat původní komplexní kanabinoidní i terpenový profil.

Proč vůbec k degradaci THC přistupujete?

Musíme se dostat na zákonnou normu v těch kterých výrobcích, respektive pro tu kterou zemi Evropské unie nebo celého světa. Pokud například prodáváme do Švýcarska, nemusíme s extraktem dělat nic, protože Švýcaři mají hranici THC na jednom procentu jako my v Česku. Jinde ale platí dřívejší hranice 0,2 nebo 0,3 procenta a tomu musíme přizpůsobit konečné produkty. 

Kde se vidíš za dalších pět deset let?

Sám už jsem si položil otázku, jestli třiatřicet let pěstování konopí není dost. Zatím mě ale ta práce stále baví a těší, rozvíjí mě a pomáhá mi být v kontaktu s nesmírně zajímavými lidmi, kteří se kolem konopí pohybují. Jsou pro mě inspirací a nutí mě se neustále vzdělávat. Naplňuje mě i pozorování a zkoumání nekonečných možností využití této božské rostliny. Pokud ale osud zavelí a bude potřeba dělat něco jiného, tak do toho určitě půjdu po hlavě a v souladu s vesmírnou harmonií.

Už jsme zmínili, že jsi často v kontaktu s lidmi, kteří si konopím léčí celou řadu zdravotních problémů. Můžeš vypíchnout nějaké zajímavé případy z poslední doby? 

Nejčerstvější je postarší pejsek jedné známé, který má rakovinu prostaty a poslední týdny vůbec nespal a po nocích jen kňoural. Majitelka mu začala dávat konopné čípky a během tří dnů se pes uklidnil a normálně v noci spal. Majitelé se také konečně vyspali a teď se uvidí, jak léčba zabere z dlouhodobého hlediska.

Za posledních deset let se toho hrozně moc změnilo a posunulo kupředu, i když je před námi stále spousta práce.

Pak bych asi vypíchl kamaráda, uznávaného bojovníka džiu-džitsu, jehož mamince diagnostikovali rakovinu slinivky břišní v pokročilém stadiu. Měla objednanou operaci, předoperační vyšetření ukazovalo jasná ložiska. Toto vyšetření proběhlo dva a půl měsíce před operací. Mezitím neváhala a zahájila léčbu vysokými dávkami konopného extraktu v čípcích a ústně. Když přišla na operaci a lékaři ji otevřeli, nic tam nenašli. Po domluvě se synem v lékařské zprávě uvedli, že před operací užívala pouze konopí. 

To zní až neuvěřitelně.

V této souvislosti bych všem zájemcům doporučil sledovat Kanaďanku Corrie Yelland, která se před asi deseti lety také vyléčila z rakoviny díky další české konopné legendě Jindřichovi Bayerovi a která od té doby provozuje podcast Cannabis Health Radio. Zde si můžete v angličtině poslechnout rozhovory snad už se čtyřmi stovkami pacientů z celého světa, kteří se úspěšně léčili konopnými extrakty a dokázali porazit závažné nemoci, s nimiž si západní medicína nedokázala poradit. 

Jak se díváš na pokusy o standardizaci konopných extraktů podle pravidel moderní medicíny a výzkumu?

Podle mě je v každé rostlině pěstované venku otisk toho roku, jak hodně pršelo a jak moc svítilo slunko. Podmínky v daném stanovišti, kde to konopí roste, ho determinují, vkládají do něj nějakou informaci, takže i složení té rostliny je pokaždé trochu jiné. Kromě toho vidím ve snahách o standardizaci další problém v tom, že pokud budu užívat stále stejné konopí, tak na mě přestane působit, jak vědí i lékaři. Prostě když si vypěstuju kilo konopí a soused si vypěstuje kilo konopí, tak si část musíme časem vyměnit, protože to moje mě přestane ovlivňovat, povznášet, léčit mé neduhy, a sousedovi se stane to samé.

Proč?

Protože nemůžeme ignorovat endokanabinoidní systém, který se prostě časem nasytí, a proto konstantně stejný kanabinoidní profil přestane být po určité době tak přínosný a aktivní.

Co bys na závěr řekl našim čtenářům o dalším pokladu, který nabízí konopí – o semínku a oleji z něj?

Konopné semínko a z něj za studena lisovaný olej doporučuje Světová zdravotnická organizace, je to superpotravina. Pro náš klimatický pás neexistuje lepší potravina, která by měla být denně konzumovaná ve formě studené kuchyně. Taková hrstička loupaných semínek, nejlépe denně, je zkrátka skvělá prevence civilizačních chorob a měli bychom tento poklad konzumovat naprosto všichni. 

Máš nějaké novoroční přání pro české konopáře?

Baštěte semínko a mějte požehnané dny.

Lukáš Hurt

Původním vzděláním historik a anglista, který už přes deset let překládá odborné studie a vědecké texty, píše články a přednáší na konferencích a veletrzích. Po sedmi letech v redakci magazínu Legalizace založil v roce 2018 magazín Konopí, kde působí jako šéfredaktor.