V poslední době se o konopí, zejména CBD, hovoří čím dál častěji v souvislosti s léčbou symptomů provázejících onemocnění koronavirem. V médiích se objevují „zaručené“ zkušenosti jednotlivých nemocných, ty ale nelze považovat za směrodatné. Zajímavější je, že neustále přibývají nové preklinické studie, jež naznačují, že na tom „něco asi bude“.
Obrovský ohlas vyvolala v českém i mezinárodním mediálním prostoru zpráva převzatá z rakouských médií v polovině února. Jednalo se o novinový článek, který informoval o léčbě pacientů na jednotce intenzivní péče v nemocnici v Klagenfurtu. Ti se podle tamějšího primáře Rudolfa Likara měli díky podání CBD rychleji zotavovat a mít mírnější průběh zánětů.
Klinické vlaštovky
Pacienti během pobytu na JIP dostávali po dobu tří týdnů v rámci standardní léčby i kanabidiol. Zpočátku šlo o 200 miligramů CBD denně, postupně ale lékaři dávku zvýšili na 300 miligramů.
CBD a jeho metabolit 7-OH-CBD měly lepší aktivitu na buňkách nakažených koronavirem, když byly podány bez THC.
„Krevní testy po podání kanabidiolu ukázaly, že se míra zánětu u pacientů snižuje. Ti, kdo dostávali CBD, byli dokonce v porovnání s těmi, kdo kanabidiol neobdrželi, z nemocnice propuštěni dříve,“ popisoval průběh dr. Likar. „Z toho nám vychází, že CBD podporuje imunitu.“
To zní velmi zajímavě a nadějně, nicméně musíme upozornit, že počet pacientů byl malý a podle našeho následného pátrání nebyly do této experimentální léčby zařazeni nemocní v nejvážnějším stavu. Ostatně se ani nejednalo o klasickou klinickou studii, alespoň do dnešního dne nebyla nikde oficiálně publikována.
Podobná studie na dvaceti pacientech se na začátku roku rozběhla v Izraeli, konkrétně v Rabinově léčebném centru, což je jedna z největších nemocnic v zemi. Cílem bylo prozkoumat účinky CBD přípravku při léčbě nejvážnějších plicních infekcí u pacientů s covidem-19. Výsledky zatím nebyly publikovány.
Publikovány zatím byly výsledky nemalého počtu výzkumů na buňkách a v počítačových modelech. Ty naznačují, že kanabinoidy mají potenciál různými mechanismy ovlivňovat průběh nemoci či dokonce schopnost replikace samotného viru. Pojďme si projít ty nejzajímavější a nejnovější.
Pět kanabinoidů v Jižní Koreji
Koncem minulého roku zkoumala skupina jihokorejských vědců účinnost kanabinoidů proti viru SARS-CoV-2. První fázi uskutečnili s pomocí počítačového modelu, který vyhodnotil interakci 32 kanabinoidů s MPro (enzym koronaviru klíčový pro jeho replikaci). Pět běžných kanabinoidů (THC, CBD, THCA, CBDA, CBN) prokázalo v tomto testu dobrou schopnost stabilně se navázat na enzym MPro a vyřadit ho.
Ve druhé fázi byla účinnost těchto látek ověřena pomocí metody in vitro na speciálních buněčných kulturách používaných ve výzkumu antivirotik. Po infikování těchto buněk koronavirem jim byly aplikovány roztoky obsahující buď jeden z kanabinoidů, nebo syntetická léčiva, jejichž účinek proti SARS-CoV-2 byl již zaznamenán v minulých výzkumech (lopinavir, remdesivir, chlorochin). Následně byla stanovena minimální inhibiční koncentrace IC50, tedy množství látky, které dokáže zastavit replikaci u 50 procent virových částic. Čím nižší toto číslo je, tím je léčivo účinnější.
Remdesivir byl ze syntetických molekul nejefektivnější. Vzhledem k IC50 v hodnotě 8,17 mikromolu byl jeho účinek o něco vyšší než u THC (10,25 μM), avšak nižší než u CBD, které bylo s 7,91 mikromolu nejúčinnější látkou ze všech testovaných v této studii. Navíc už při koncentraci 12,5 mikromolu dokázalo CBD zastavit množení až u 99 procent virových částic. Nepříznivé účinky CBD na buňky se projevily až při 50 mikromolech, což potvrdilo jeho pověst mimořádně bezpečné látky.
Výsledky rozhodně nelze považovat za směrodatné pro lidské pacienty. Zveřejněny byly na konci ledna v odborném časopise International Journal of Biological Macromolecules.
Porovnání extraktů v Izraeli
Studie na buňkách, jejíž závěry byly v lednu zveřejněny v prestižním vědeckém časopise Nature, zkoumala vliv různých rostlinných kanabinoidů na zánětlivé procesy, které souvisejí s onemocněním covidem-19. Výzkumníci pracovali s extraktem z odrůdy Arbel, který rozdělili na frakce s převahou buď THC, nebo CBD.
Zdá se, že kanabinoidy mají potenciál různými mechanismy ovlivňovat průběh nemoci či dokonce schopnost replikace samotného viru.
Zatímco THC frakce byla obsahově téměř totožná s čistým THC, CBD frakce obsahovala také menší množství dalších kanabinoidů, především CBG a THCV. Celkově tvořily kanabinoidy 66 % této širokospektrální frakce, zbytek byly z velké části různé terpeny.
Aby dokázali odlišit účinek kombinace kanabinoidů od ostatních přítomných složek, autoři studie namíchali kontrolní standardizovanou směs se stejným podílem kanabinoidů (CBD 93%, CBG 6,1%, THCV 0,4%). Protizánětlivou účinnost všech tří vzorků následně porovnávali s čistým CBD a s dexamethasonem, syntetickým kortikoidem, který v dřívějších studiích prokázal dobrý účinek proti covidu-19.
V závěru se dočteme, že zatímco „efekt THC frakce byl zanedbatelný, širokospektrální CBD frakce dokázala snížit tvorbu všech sledovaných prozánětlivých faktorů v organismu srovnatelně jako dexamethason.“ Oproti čistému CBD měla širokospektrální frakce z extraktu značnou výhodu: „Její účinek se zvyšoval s podanou dávkou, zatímco čisté CBD účinkovalo pouze v určitém rozmezí: příliš vysoká dávka byla stejně neefektivní jako příliš nízká.“
Zajímavé je, že tato frakce měla i určitou prozánětlivou aktivitu, která by mohla působit v léčbě kontraproduktivně. Kontrolní směs jednotlivých kanabinoidů tuto nežádoucí vlastnost neměla, proto je možné, že za ni byl zodpovědný některý z přítomných terpenů.
CBD a jeho metabolit ve studii z USA
Vědci z Chicagské univerzity zkoumali účinky různých kanabinoidů na buněčné kultury infikované koronavirem. Výsledky, které publikovali 10. března, ukázaly, že pouze dvě látky byly prokazatelně aktivní. Jednou z nich bylo CBD, druhou byl jeho metabolit 7-OH-CBD, který vzniká z CBD v játrech.
Přestože 7-OH-CBD se ve srovnání s hlavním metabolitem (7-COOH-CBD) tvoří v až čtyřicetkrát menších množstvích, má prokazatelně výraznou aktivitu například při léčbě epilepsie. Právě vznik této látky v játrech by měl být zodpovědný za silný a dlouhotrvající protikřečový efekt po aplikaci CBD.
Ostatní zkoumané kanabinoidy nebyly v této studii proti SARS-CoV-2 účinné. Některé z nich, například THC, navíc snižovaly účinnost CBD, pokud s ním byly podány společně (v poměru 1 : 1).
Při podrobnějším zkoumání mechanismu, jakým CBD a jeho metabolit fungují, se zjistilo, že jejich schopnost blokovat charakteristický spike protein, který umožňuje vstup viru do buňky, je slabá. Měření množství virové RNA v buňkách však jasně ukazovalo její značný pokles po podání těchto látek, takže autoři předpokládají, že došlo k zastavení produkce virových proteinů.
Je možné, že tato aktivita je způsobena zvýšením hladiny interferonů, které patří mezi základní zbraně nespecifické imunity a při některých infekcích (např. hepatitida typu A) se používají i při léčbě. Pokud by se podařilo prokázat, že účinek CBD a 7-OH-CBD není postaven na potlačení funkčnosti spike proteinu, ale na podpoře tvorby interferonů v buňce, bylo by velmi pravděpodobné, že tyto kanabinoidy budou fungovat stejně dobře i proti zmutovaným kmenům, na kterých se tvoří mírně odlišné verze spike proteinu.
Závěrem
Výše prezentované výzkumy je nutno brát z hlediska léčby lidských pacientů s velkou rezervou, jelikož se nejedná o klinické studie provedené podle standardních pravidel. Ani svědectví jednotlivých pacientů nebo malé experimentální studie z různých nemocnic nelze považovat za průkazné.
Účinek širokospektrálního výtažku s převahou CBD a bez obsahu THC měl značnou výhodu: jeho účinek se zvyšoval s podanou dávkou.
Na druhou stranu nám tyto vědecké práce ukazují možný směr a potenciál, který v sobě látky obsažené v konopí mají při léčbě nejen covidu-19. Navíc v případě běžně dostupných konopných přípravků nehrozí většinou nežádoucí účinky, jelikož neobsahují žádné nebo jen stopové množství THC.
Přesto je důležité vždy konzultovat ošetřujícího lékaře a případné nasazení konopí a produktů z něj s ním prodiskutovat.