Konopí jako zemědělskou plodinu zkoumá už déle než třicet let a stále ji nepřestává fascinovat. S Marií Bjelkovou jsme se sešli jednoho krásného letního dne v Šumperku uprostřed výzkumného konopného pole, kde mezi třímetrovými rostlinami vznikl následující rozhovor o úskalích a výhodách legálního pěstování konopí u nás.
Jaká je vaše pracovní náplň ve vztahu ke konopí?
Ta náplň je celkem široká. Zajímá mne produkce a s ní spojené kvantitativní i kvalitativní parametry semen i stonku jednotlivých odrůd konopí setého. Výzkumně a prakticky se hodně věnuji konopnému semenu, kdy se snažíme rozšířit jeho celkové uplatnění, ale zaměřuji se také na praktické otázky používání například konopného oleje, jeho správného zpracování nebo skladování.
Kdy a proč jste se této rostlině začala profesně věnovat?
Úplně první projekt s konopím začal v roce 1998, i když jsme ho nesledovali z čistě agrotechnického pohledu, ale v souvislosti s těžkými kovy. Tehdy u nás – ve firmě ani v celé republice – nebyly relativně žádné poznatky, jak konopí a potažmo přadné rostliny akumulují těžké kovy. Zprvu jsme se věnovali především kadmiu a olovu a zjistili jsme, že konopí není nijak velkým akumulátorem olova.
Všichni, kdo pěstují neregistrované odrůdy, jednají v rozporu se zákonem.
U kadmia byla situace podstatně jiná, ale stejně nedosahovala těch hodnot jako třeba akumulace kadmia lnem. S postupem času jsme zjistili, že konopí není hyperakumulátor, jako jsou některé rostlinné druhy, které jsou schopné tolerovat nebo akumulovat 10–100krát větší koncentraci než normální plodiny. Nicméně konopí může být využito k dočištění daného prostoru, dané kontaminované zeminy. Je to v podstatě technická možnost, jak tuto plodinu uplatnit na kontaminovaných půdách a přitom ji ještě využít v dalších oblastech.
Jak to myslíte?
Konopí je všestranně využitelné. Kvalitní produkce semen nachází upotřebení nejen v potravinářském nebo farmaceutickém průmyslu, ale v případě kontaminace produkce například zmiňovanými těžkými kovy je možno produkt vylisovat k výrobě oleje k výrobě barev a laků. Kromě toho vlákno, stonek a pazdeří mohou najít využití ve stavebnictví nebo automobilovém průmyslu. Posledním stadiem využití konopí je spalování, kde toto velké množství biomasy, činící v průměru asi deset tun z hektaru, má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím. Nekontaminovaná biomasa se v současnosti uplatňuje hlavně v papírenském průmyslu a k vývozu do zahraničí.
Jste mimo jiné v představenstvu Svazu lnu a konopí. Jaké jsou cíle této organizace?
Cílem je pomáhat pěstitelům a zpracovatelům, ať už v otázkách agrotechnických nebo přímo zpracovatelských. Třeba u konopí se svazu podařilo ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství prosadit dotační titul na pěstování konopí setého.
Bohužel tu v současnosti neexistuje žádné tírenské zařízení, a proto v současnosti probíhají různá jednání za účelem zlepšení technologie sklizně a tírenského zpracování stonku. Stejně tak se snažíme z pohledu kvality konopných semen a oleje z něho zjistit, jak by měl být nejvhodněji lisován a jaké parametry by tam měly být.
Které lokality u nás jsou pro pěstování konopí nejlepší?
Kdysi byly jednoznačně využívány hlavně jižní lokality, tedy jižní Morava nebo tehdy ještě jižní Slovensko. V současné době se tyto plochy rozšiřují i do vyšších nadmořských výšek, ovšem tam by pěstitel měl určitě brát v potaz, o jakou odrůdu se jedná. Jestliže to budou odrůdy, které pocházejí z Maďarska nebo Itálie, musí počítat s tím, že nástup kvetení bude třeba až na konci srpna, někdy i na začátku září, a ta odrůda již nedozraje. To bylo pěkně vidět v našem předcházejícím projektu, kdy jsme odběrem vzorků semen testovali v jednotlivých fázích zralosti jejich kvantitu a hlavně zralost a s tím spojené kvalitativní parametry. Z výzkumu jednoznačně vyplynulo, že odrůdy pocházející z Maďarska a Itálie, jako Carmagnola, CS, Elleta Campana a Kompolti, jsou nejpozdnější odrůdy. U těchto odrůd se stává, že i když jsou sklizené v relativní zralosti někdy na začátku listopadu nebo koncem října, obsah tuku v semeni je jen kolem šestnácti až dvaceti procent.
Na kolika hektarech se u nás dnes pěstuje legální technické konopí a kolik by to podle vašeho odhadu mohlo být, kdyby tu byly ideální podmínky pro zpracovatele?
V letošním roce je to 413 hektarů, tedy o trochu více než loni. V České republice je mnoho začínajících pěstitelů, kteří s konopím nemají vůbec žádné zkušenosti, a potom je to pro ně velké překvapení, když přijdou první problémy spojené se sklizní. Pokud je ten člověk neznalý, tak na tom může i prodělat.
Co nám v České republice chybí k tomu, abychom se konečně stali konopářskou velmocí?
Především je to tírna a další sklízecí stroje. Co se tírny týče, cena ze zahraničí se pohybuje kolem milionu euro, což je obrovské zatížení, a jednotlivec si jen těžko může dovolit takové náklady. Zde si proto myslím, že je nutný zásah státu ve formě finanční podpory.
Degradace konopného oleje v ledničce je zhruba dvakrát pomalejší.
Co se týče sklízecí techniky, jsou tady různé varianty, různé úprav strojů, ale tyto varianty nejsou vždy dalece funkční. Pěstitelé si navíc nemohou koupit levnější repasované stroje, protože současné dotační tituly jsou mířené pouze na nové technologie.
Jak toto řešíte v rámci poradního orgánu při Ministerstvu zemědělství?
Samozřejmě se snažíme a jsou vyvolávána různá jednání a schůzky. Například v předloňském roce se podařilo prosadit zvýšení dotačního titulu na jednotku plochy z 60 na 100 tisíc korun na tunu osiva. Takže kroky správným směrem tu jsou, ačkoli jednání jsou mnohdy komplikovaná a složitá.
Kolik projektů spojených s konopím máte za sebou?
Kromě dvou obecnějších dlouhodobých projektů jsme se ve třech projektech věnovali těžkým kovům a v dalších třech agrotechnice a pěstitelské technologii. Když se tady s konopím začínalo, měli jsme jen tři odrůdy. Pak se vstupem do Evropské unie se náš sortiment rozšířil. Nejdříve tam bylo asi třicet odrůd, dneska jsme téměř na sedmdesáti. Ráda bych přitom otestovala všechny odrůdy, které jsou k dispozici. Ony nejsou všechny získatelné, protože i když je odrůda uznaná, ještě to neznamená, že její konkrétní šlechtitel a majitel jí zrovna má dostatek. Pěstitelská technologie je komplikovaná, sklizeň je ještě komplikovanější a získat kvalitní osivo, to už se opravdu musí umět. Největší počet odrůd, které jsme testovali, byl 42, a bylo to v předloňském roce.
Kdybych chtěl začít pěstovat technické konopí, kam se mám obrátit? Kde seženu semínka a co všechno musím udělat, abych neměl problémy se zákonem?
Ideálně na nás. Dodavatelů semínek je více, ale my to pro naše pěstitele děláme už dlouhé roky a dáváme jim i veškeré konzultace spojené s pěstitelskou technologií. Objednávky je dnes navíc nutno učinit včas, protože například kolegové ve Francii je přijímají do konce prosince, v Polsku a Maďarsku do konce ledna.
Certifikovaná semena se prodávají většinou v pytlích po 20 nebo 25 kilogramech. Ty jsou adjustovány štítkem, což zaručuje, že je to certifikované osivo. Na štítku musí být šarže, název odrůdy, latinský název, majitel té odrůdy a většinou je tam daná i klíčivost, z níž se pěstitel dozví, kolik by toho měl vysít.
Kolik?
V průměru na hektar je to 20 až 30 kilogramů. Další otázka je, jestli bude pěstovat na semeno, na vlákno nebo na oboje. Na vlákno chceme stonky tenčí, takže narůstá i výsevní hodnota třeba až na 50, 60 nebo i 80 kilogramů na hektar.
Které odrůdy jsou pro naše podmínky nejvhodnější?
Z pohledu klimatických podmínek jsou nejvhodnější odrůdy, které pocházejí z Polska a Francie. Ty jsou flexibilní, výnosné, a i když třeba Francie u některých odrůd udává, že jsou vhodné pro vlákno, v našich podmínkách jsou schopny i relativně vysokého výnosu semen.
Jak je to přesně se zmiňovanými dotacemi na pěstování?
V současnosti je dotační titul na tunu osiva a činí sto tisíc korun, což zaplatí v podstatě celou cenu toho osiva. Co se týče konopí, žádná další dotace na osetou plochu, jakou mají třeba ve Francii nebo Polsku, u nás bohužel není.
Je hodně složité dostat na seznam povolených technických odrůd další odrůdy?
Řízení o registraci odrůdy probíhá podle zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin. Informace jsou k nalezení na webových stránkách Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ). Předpokladem pro registraci odrůdy je zjištění, že odrůda je odlišná, uniformní, stálá, má užitnou hodnotu a má zajištěné udržovací šlechtění.
Těch zákonů kolem konopí je několik a jeden často vylučuje druhý.
Zjednodušeně se dá říci, že samotné vyšlechtění nové odrůdy trvá deset až patnáct let. Zkoušení nového genotypu na stanicích ÚKZÚZ pak tři roky. K samotnému přihlášení k registraci odrůdy je nutné vyplnit technický dotazník, který například popisuje morfologii nového genotypu, genealogii, u dvoudomých odrůd počet otců v procentech a tak dále.
Podmínkou je obsah THC pod 0,3 procenta. V případě registrace genotypu nebo odrůdy z jiné země je nutno postupovat dle legislativních parametrů pro danou oblast. Pro země Evropské unie je postup jednoduchý, pro takzvané třetí země je nutno navíc dodat certifikát o obsahu THC. Navíc je nutno brát v potaz, že zkoušená nová odrůda se bude zkoušet na parametry výnosu semen a stonku.
Existuje vlastně nějaká registrovaná česká odrůda?
V současné době není žádná odrůda z provenience České republiky. V minulosti v době éry Československa to byla odrůda Rastislavické, ale popravdě by nyní nesplnila limit 0,3 procenta THC.
Ve Švýcarsku je už hezkých pár let povolený limit jedno procento THC, což pěstitelům a zpracovatelům dává více možností a výhody při produkci květu. Měl by podle vás být tento limit zvýšen i u nás?
To je šalamounská otázka a já se k ní asi šalamounsky vyjádřím. Nejsem úplně zastáncem toho, aby se limit zvedl na jedno procento, protože se na to dívám z pohledu „uvádění konopí do potravin“. Zkusme problém nehledat v tom, jestli má být strop v rostlině jedno procento, ale snažme se, aby vypěstovaná rostlina a její části byly opravdu využitelné. Nepomůže nám, když limit THC zvedneme na procento, když v potravinách je tento limit stále nula.
Při jednom procentu by se zvýšila škála těch povolených odrůd, ale stále by nebyly využitelné v potravinářství. Myslím si, že parametr množství THC by měl spadat do gesce ministerstva zdravotnictví, zatímco v oblasti ministerstva zemědělství, kam spadá technické konopí, se držme limitu 0,3 procenta THC.
Co si myslíte o fenoménu takzvaného CBD konopí? V současné době u nás rostou jako houby po dešti CBD pěstírny, kde se pěstují odrůdy, které sice mají do 0,3 procenta THC, ale nejsou v seznamu povolených odrůd a nemají žádný certifikát.
To je ale v rozporu se zákonem. Samotné znění toho zákona je nešťastné, protože v současné době můžeme pěstovat konopí do 0,3 procenta THC, ale pozor – platí to opravdu jen u odrůd zapsaných v katalogu Evropské unie. V České republice nemohou být pěstovány jiné odrůdy, než které jsou zapsány v tomto katalogu. A všichni, kdo pěstují odrůdy neregistrované, jednají v rozporu se zákonem.
Je pravda, že mi spousta lidí volá s tím, že mají takovou a takovou odrůdu a chtějí ji pěstovat, já je ale vždycky musím zklamat. Poradím jim, ať na ni zapomenou a vůbec se ji nepokoušejí pěstovat. Co se týče vyššího obsahu CBD, i v některých registrovaných odrůdách technického konopí může být třeba i pět procent CBD.
Jak moc se může obsah THC v technickém konopí lišit během životního cyklu, tedy před začátkem květu, při nákvětu a po sklizni?
S počátkem kvetení obsah kanabinoidů postupně narůstá. A dá se říci, že narůstá až téměř do poslední fáze květu, tam se láme a zase postupně klesá. To platí pro všechny kanabinoidy, respektive alespoň naše testy, které jsme dělali v jednotlivých fázích, tomu napovídají.
Takže zemědělec musí test květenství dělat v průběhu životního cyklu vícekrát?
Ne. My si výzkumně testujeme obsahy kanabinoidů v jednotlivých fázích, ale z pohledu pěstitele je to dané metodicky. ÚKZÚZ má k dispozici metodický pokyn, který říká, že čtrnáct dní po počátku kvetení samičích květů se musí nahlásit počátek kvetení na Státní zemědělský intervenční fond.
Co se týče obsahu THC, sluneční svit a celková kombinace klimatických faktorů udělá strašně moc.
Tento úřad může následně poslat kontrolu na vybraná pole. Pracovníci přijedou a sami si odeberou vzorky, pěstitel do toho nijak nevstupuje. Ten má povinnost vyset jen certifikované osivo, a pokud osetá plocha přesahuje 100 m², musí to nahlásit celnímu úřadu. Pak musí nahlásit výše zmíněný začátek kvetení a na konci vegetace, co s danou biomasou udělal.
Co by se stalo, pokud by byl překročen limit THC?
To se může stát, v tom případě je to pro pěstitele velký problém a platí pro něj jedno: musí zničit celý porost, zlikvidovat, spálit a mít doklad o tom, že tak učinil. Stalo se to kdysi u odrůdy Finola, stalo se to u odrůdy Tiborszállási. Německo asi před třemi lety hlásilo jeden zvýšený limit u odrůdy Bialobrzeskie, u které jsme to předtím nikdy nezaznamenali.
Když se to zemědělci s certifikovaným osivem stane, za kým jde odpovědnost – za prodejcem?
To bych úplně netvrdila, protože jsou různé klimatické podmínky, které na to mohou mít vliv. Sluneční svit a celková kombinace klimatických faktorů udělá strašně moc. Konopí je unikátní tím, že každá rostlina v porostu může vykazovat jiné hladiny kanabinoidů. Také se může stát, že chybou lidského faktoru není vzorek odebrán správně, proto bych byla ráda, kdyby se prosadilo zavedení druhých kontrolních odběrů v případě naměření nadlimitního obsahu THC.
Zaregistrovala jste nejnovější snahy Evropské komise, kde se hovoří o zařazení CBD mezi narkotika?
Ano, Slovensko to tak už má. Je to spíše otázka spojená se statusem takzvané nové potraviny – novel food. S těmi novými potravinami je problém, protože tam není jeden zákon, ale je jich více. Je to podobné, jak jsme se bavili o potravinách jako takových.
My můžeme vypěstovat a sklidit odrůdu, která má do 0,3 procenta THC, nicméně v potravinách je limit nula. A když vylisujeme olej ze semen a nějaké nepatrné stopy THC tam budou, v podstatě už by neměl být poživatelný. Toto je podobné, těch zákonů je několik a jeden vylučuje druhý. V našem zákoně je například psáno, že do potravin není možno použít psychotropní látky. A cannabis je zařazen mezi psychotropní rostliny, což ho vylučuje z použití do potravin. Je to velice složité, a proto jak jsem říkala na začátku, nevěnovala bych se tomu, jestli zvýšíme nebo nezvýšíme limit THC v rostlinách, ale tomu, že uděláme nějaký limit pro potraviny.
Kolem kvality konopného oleje ze semínek panuje spousta mýtů. Jaké jsou hlavní rozdíly ve způsobech lisování a ve výsledné kvalitě?
Existují v podstatě dva hlavní způsoby lisování – za tepla nebo za studena. Jelikož je to rostlina a jde o přírodní oleje, jednoznačně musíme preferovat lisování za studena. Ovšem i to má svá specifika: semena mají různě tvrdé osemení, takže i kvalita semen je různá. Při průchodu lisem se navíc zahřívá klidně až na 60–70 stupňů, což už samotný olej degraduje. Z toho důvodu se většinou doporučuje, aby lisování probíhalo pod nějakou atmosférou, například pod argonem, a olej aby byl hned filtrován a plněn do tmavých lahví. V rámci tohoto faktu jsme sledovali velikost peroxidového čísla.
Co toto číslo udává?
Samo o sobě neříká úplně všechno, ale na začátku nám ukáže kvalitu prvotního oleje. Řekněme, že vylisujeme olej, jenž má peroxidové číslo třeba 1,5 nebo 2, což je výborné. Dělali jsme ale testy, kdy jsme otevřeli láhev s olejem, poté ji zavřeli a nechali v ledničce nebo v pokojových prostorách.
Pěstitel technického konopí má povinnost vyset certifikované osivo, a pokud osetá plocha přesahuje 100 m², musí to nahlásit celnímu úřadu.
Zjistili jsme, že v obou případech současně začíná postupná degradace, ale v ledničce je zhruba dvakrát pomalejší. Proto oleje jednoznačně uchovávejte po otevření v lednici, jinak za měsíc máte v podstatě znehodnocený produkt, nevhodný pro výživu. Proto také doporučujeme nejlépe malé, decilitrové nebo čtvrtlitrové lahvičky.
Je to poznat i na chuti?
Chuťově to až tak poznat není, to je právě ten paradox.
Máte vy osobně někdo z vašich blízkých přímou zkušenost s léčivými účinky konopí?
To asi ani nemám. Zkoušeli jsme olejem z technického konopí potírat atopické pacienty, což nezabralo. Literatura i internet toho uvádí spoustu, ale já si osobně myslím, že je to na člověku. Jako květiny reagují různě, tak i my lidé reagujeme různě, a jestliže jsou mezi námi tací, kteří mají alergie, a jiní je nemají, stejně tak na někoho konopí zapůsobí a například ekzém mu zlepší, ale třeba druhému nepomůže.
Nepomůže nám, když zvedneme limit THC na procento, pokud v potravinách bude stále nula.
Přikláním se k tvrzení docenta Lumíra Hanuše, který říká, že bychom museli mít opravdu mnoho pacientů a otestovat na nich velkou škálu odrůd konopí, probíhalo by to dlouhé roky a anamnézu těch pacientů bychom museli znát od miminek, abychom mohli přesně určit, co na koho jak působí. Když se navíc podíváte na jednotlivé odrůdy konopí, jak se od sebe liší, je zjevné, že všechny parametry jsou důležité a ukazují na vzájemnou odlišnost a logicky i na odlišnost působení různých odrůd na různé pacienty.
Ing. Marie Bjelková, Ph.D.
Narodila se v roce 1965 ve Velkém Meziříčí na Vysočině a celé dětství strávila na malé vesnici. V roce 1989 získala titul Ing. na Agronomické fakultě Vysoké školy zemědělské v Brně. V témže roce nastoupila do Výzkumného ústavu technických plodin a luskovin v Šumperku, který se v roce 1994 změnil ve společnosti AGRITEC, výzkum, šlechtění a služby, s. r. o. a Agritec Plant Research s. r. o. V roce 2011 obhájila dizertační práci nazvanou Využití přadných rostlin ve fytoremediaci na Mendelově zemědělské univerzitě v Brně.
Je členkou představenstva Svazu lnu a konopí ČR, z. s., členkou výboru Odboru rostlinné výroby a předsedkyní Komise jakosti rostlinných produktů při České akademii zemědělských věd. Od roku 2016 je členkou poradního sboru ředitele odboru Rostlinných komodit na Ministerstvu zemědělství.
Zajímá vás více? Magazín Konopí je k dostání v novinových stáncích a trafikách po celé republice. Lze si ho i výhodně předplatit.
Starší čísla stejně jako to aktuální si můžete pohodlně objednat na webu send.cz nebo v elektronické podobě na digiport.cz.
