Cesta za receptem na léčebné konopí bývá někdy zbytečně klikatá a dlouhá. Paní Miroslava se léčí po vážném úrazu nohy a v předešlých dopisech nám vyprávěla, jak se marně snažila získat léčivo oficiální cestou, aby nebyla odkázaná na černý trh.
Naposledy jsem se vám ozvala se svým rozčarováním nad reakcí mého algeziologa na žádost o předpis léčebného konopí. Jeho negativní reakce pro mne byla opravdu jako studená sprcha. Obzvlášť vzhledem k tomu, že jsem toto téma s panem doktorem probírala déle než rok, a myslím, že i díky tomu se rozhodl sám registrovat a mít možnost léčebné konopí také předepisovat.
Kolotoč prášků
Po této nevydařené návštěvě jsem u pana doktora byla ještě dvakrát. Můj stav se ale nelepšil, ba naopak. Bolesti se horšily a přidaly se další problémy, jako opětovná nespavost, zvracení, nevolnosti, ospalost během dne, nadměrné pocení, náladovost… Byly mi opět nasazeny léky, které jsem již dříve vysadila, a při poslední návštěvě jsem vyfasovala už i předpis na silné opioidy s tím, že to přeci nejsou opiáty.
Nový lékař mi oznámil, že se bude snažit „vypnout“ bolavou nohu, ne mě, a předepsal mi i léčebné konopí.
Vzhledem ke stavům, které jsem po tehdy užívaných lécích už měla, jsem si onu jednu krabičku vyzvedla a léky na jeden měsíc vyzkoušela. Stavy, které jsem po opioidech měla, byly opravdu dost nepříjemné. Dospělo to do fáze, kdy za mnou přišly dcery (sedm a devět let) a prosily mne, ať už ty nové léky neberu, že jen sedím, vůbec je nevnímám a přestala jsem si s nimi úplně povídat. Po této zkušenosti jsem se k panu doktorovi už neobjednala…
Změna lékaře
Neobjednala jsem se ale nikam. Upadla jsem do deprese, vše vzdala a začala věřit tomu, že už to nikdy nebude lepší – jak mi tvrdili v nemocnici v Benešově.
Až na naléhání manžela, že takhle to už vážně dál nejde, že jsem úplně mimo a k tomu mi je stále hůř a hůř, jsem skoro po třech měsících nezájmu cokoli řešit začala shánět lékaře předepisujícího léčebné konopí v Praze.
Všude ovšem měli dlouhé čekací doby nebo nepřijímali nové pacienty. Nakonec jsem narazila na kliniku Léčba bolesti v Horních Počernicích a pana doktora Šimona Kozáka.
S panem doktorem jsem od začátku jednala otevřeně. Nemohlo se mi stát nic horšího, než že mne odmítne. Když pan doktor viděl, jaké dávky léků beru, byl velice nemile překvapen. Jsem podle všeho silně závislá na Tramalech. Takže prvotní úkol byl vysadit během dvou až tří týdnů všechny léky, které jsem poslední dva roky brala.
Bohužel můj předchozí lékař řešil bolest tím, že mě kompletně utlumil. Nový lékař mi oznámil, že se bude snažit řešit bolest na bázi léčby a „vypnout“ bolavou nohu, ne mě… Takže už po první návštěvě jsem byla nadšená. Opět jsem měla vidinu toho, že to může být a bude lepší. Pan doktor mi kompletně změnil léčbu a předepsal mi i léčebné konopí.
A víte co? Psychicky i fyzicky se teď cítím o moc lépe. Po zhruba měsíci a půl nové léčby jsem začala konečně po čtyřech letech opět lépe spát. Dnes to jsou průměrně tři čtyři hodiny denně, někdy i více. Vím, že je to pořád málo, ale předtím jsem spala maximálně dvě hodiny denně.
Díky za citlivý přístup
Tímto bych chtěla panu doktorovi poděkovat – už jen za vyslechnutí a naději na to, že by to mohlo být lepší. Ona psychika v tomto dělá opravdu divy, a i když se člověk snaží, ne vždy to jde zvládat s úsměvem a někdy holt přijdou i slabší chvilky.
Po pár prvotních nesnázích se sehnáním daného typu konopí a odvykáním si od léků (vážně to nebyla sranda) můžu dnes i já říct, že pro mne má snad tento příběh, konečně po čtyřech letech od úrazu, onen vysněný happy end!
Text: Miroslava R.
Zajímá vás více? Magazín Konopí je k dostání v novinových stáncích a trafikách po celé republice. Lze si ho i výhodně předplatit.
Starší čísla stejně jako to aktuální si můžete v tištěné i elektronické podobě objednat na webu send.cz.
