Miroslav Vosátka: Jak houby ovlivňují konopí?

Článek v audio verzi Getting your Trinity Audio player ready...

Po revoluci odjel do Ameriky, kde rok pracoval v renomovaném ústavu pro výzkum stromů. Po návratu nastoupil do Botanického ústavu Akademie věd, kde strávil studiem mykorhizy téměř čtyři desítky let, dlouho pracoval také na univerzitě ve Velké Británii a s přednáškami o mykorhize procestoval mnoho zemí. Jak říká jeho žena, umí leda houby! S profesorem Miroslavem Vosátkou jsme se ponořili do fascinujícího světa půdního mikrobiomu a dostali se až k cennému biouhlu či detektivnímu odhalování zlodějů odrůd. 

Co vás přivedlo k půdnímu mikrobiomu a světu podzemních symbióz? 

V oboru jsem začal pracovat hned po střední škole. Bylo to ještě za totality – na vysokou mě nevzali kvůli nevhodným politickým názorům v rodině, takže mi hrozila vojna. Rodičům se naštěstí podařilo najít mi v Průhonicích místo laboranta u pana profesora Václava Mejstříka, který byl nestorem mykorhizního výzkumu u nás. 

Kdy jste do svého výzkumu začal začleňovat konopí? 

Nejdřív jsme dostali projekt, který se zabýval průmyslovým využitím různých rostlin. Začali jsme pracovat na technickém konopí, u kterého jsme zkoušeli vyvíjet biohnojiva. Pak jsme od Ministerstva průmyslu a obchodu dostali projekt zaměřený na léčebné konopí.

Zdravý mikrobiom je pro obsah CBD, THC i dalších kanabinoidů naprosto zásadní. 

Získali jsme povolení vybudovat legální pěstírnu a začali jsme porovnávat různé odrůdy. Spolupracovali jsme s Vysokou školou chemicko-technologickou, která má laboratoře na analýzu kanabinoidů, a s firmou EcoFuel Laboratories. My jsme se na to dívali z hlediska pěstování a oni nám analyzovali rostlinný materiál.

Kolik rostlin se do vaší pěstírny zhruba vešlo a kdy to probíhalo? 

Začali jsme zhruba před deseti lety a vešlo se tam kolem 200 rostlin. Na začátku jsme z toho byli trochu paf, takže jsme hledali někoho, kdo umí konopí pěstovat. Nakonec jsme se dali dohromady s Mr. Josém, který se stal naším hlavním growerem. Testovali jsme všechno možné od světel přes substráty až po mikrobiom, zkoušeli jsme dokonce i aeroponii versus pěstování v substrátech. Pak jsme se dostali do fáze testování biostimulantu na bázi mykorhizních hub, hub rodu Trichoderma, bakterií a dalších látek, spolupracovali jsme i s týmem z univerzity v kanadském Montrealu. Ve druhé fázi projektu jsme začali vyvíjet biofungicid proti běžným patogenům na konopí. Zrovna minulý týden nám vyšel článek v časopise Industrial Crops and Products, kde zveřejnili výsledky našeho biofungicidu. 

Vaše pěstírna stále funguje? 

Loni jsme ji zavřeli. Celou dobu jsme doufali, že s příchodem legalizace konopí se tu objeví komerční pěstitelé. Byli jsme dokonce ve fázi, kdy jsme domlouvali spolupráci na komerční pěstírně v Portugalsku, na patnáctihektarovém pozemku. Byl tam investor, se kterým jsme jednali o tom, že poskytneme know-how a vytvoříme konsorcium.

Pak ale v Kanadě splaskla bublina a cena konopí šla celosvětově rapidně dolů. Následně jsme našli zahradníka z Moravy, který má jedny z nejlepších skleníků v republice a chtěl se pustit do komerční produkce. Bohužel však začala válka na Ukrajině a extrémně stoupla cena plynu, a protože měl skleníky vytápěné plynem, celý byznys plán se rozsypal. Dlouho jsme se snažili najít pěstitele, kterému bychom naše know-how předali, ale bezúspěšně. 

Zkoušeli jste oslovit i české pěstitele léčebného konopí? 

Ti se tu začali objevovat až v posledních pár letech. Prostě se to nepotkalo, ten boom začíná až teď. Jediné, co nám z výzkumu zůstalo jako komerčně uchopitelné, je biofungicid, který skvěle funguje proti botrytidě a padlí. Letos jsme se s naším komerčním partnerem v projektu dohodli, že uděláme další sérii experimentů na rajčatech, okurkách a jahodách. Chtějí jako výrobci preparát zaregistrovat obecně jako biofungicid pro zeleninu, přičemž konopí samozřejmě bude jednou z rostlin, na kterou půjde použít.

Proto jsem na přednášce na veletrhu Growfest vyzýval současné pěstitele, jestli by někdo nepomohl přípravek vyzkoušet v ostrém provozu. Upřímně řečeno, za celou svou praxi jsem ještě neviděl něco tak funkčního jako tento preparát na bázi nanoformulace fenyklového oleje a kvasinkového lyzátu. Jde o přípravek, který je z 95 procent nejen preventivní, ale i kurativní proti botrytidě. Prokázali jsme navíc i funkčnost proti roztočům. Vždy jsme to ale testovali jen ve skleníku na CBD odrůdách nebo v naší malinké pěstírně, nikdy v reálné komerční produkci.

Druhá věc jsou tedy mykorhizní houby a bakterie.

Na ty už na českém i evropském trhu producenti existují. My jsme testovali i imobilizaci těchto mikrobů na biouhel, což je velmi zajímavá kombinace. Biouhel je totiž poměrně rezilientní, dlouho přežívající nosič těchto mikrobů.

Jakou roli hraje mykorhiza při produkci kanabinoidů a terpenů u konopí? 

Při výzkumu jsme potvrdili, že faktory jako odrůda, světlo, substrát či výživa hrají roli v tom, kolik rostlina vyprodukuje CBD, THC a dalších kanabinoidů. Zároveň jsme zjistili, že právě zdravý mikrobiom je pro jejich obsah naprosto zásadní.

Nový biofungicid bychom potřebovali vyzkoušet na konopí někde v praxi.

Ověřili jsme to i v řadě pokusů. Co se týče terpenů, tak ty jsme v těchto pokusech nesledovali.

Můžete laicky popsat, jaký vliv tam mykorhiza má? 

Mykorhizní vlákna neboli podhoubí vytvářejí v půdě takový matrix, kterému říkám „půdní internet“. Pro představu: někdo spočítal, že stoletý buk má asi osm kilometrů kořenů. Kdybychom ale natáhli všechna vlákna jeho podhoubí, měřila by přes 40 000 kilometrů. To by obešlo celou zeměkouli – přitom se bavíme o jednom stromu. Jde o obrovskou síť mycelia a právě na něm se nacházejí bakterie nebo třeba Trichoderma, která se při pěstování konopí také běžně používá. Mykorhizní houby představují tu úplně největší biomasu a největší rozsah mikrobů v živé půdě nebo pěstebním substrátu.

Vyskytují se přirozeně i kdekoli na poli? 

Jsou tam přirozeně. V evoluci života na Zemi se mykorhizní houby objevily před 500 miliony let. Nejdříve byly rostliny jen ve vodě, v oceánu – řasy, chaluhy a podobně. Před těmi 500 miliony let ale začaly postupovat na souš. Ve vodě má rostlina všechno, je tam dostatek rozpuštěných živin i vody. Ona si tam je plave a nic neřeší. Zatímco na souši začíná stres, protože je tam nedostatek vody a živin. Útočí na ni patogeny a tak dále.

A už v této evoluci suchozemských rostlin se poprvé objevila mykorhizní symbióza. Dnes je to doloženo fosiliemi, zkamenělinami kořenů, které se už tenkrát propojovaly s půdními houbami. To znamená, že mykorhiza prošla celou evolucí rostlin a dnes má tuto symbiózu více než tři čtvrtiny rostlinných druhů na Zemi. Takže ano, vyskytuje se běžně. Akorát ne na nešetrně obhospodařovaných půdách. Když půjdu na kukuřičné pole, nenajdu ji tam, nebo jen strašně málo.

Když ale půjdu normálně do lesa nebo na louku, kde se nijak nehospodařilo? 

Tam, kde se nehospodařilo, mykorhiza vždycky bude. Našli jsme ji i na dně jezer. Byl jsem v Antarktidě a našel jsem ji i tam, stejně tak v Himálajích v obrovských výškách. Ale tam, kde se intenzivně hospodaří a aplikují se fungicidy, insekticidy a syntetická hnojiva, tam je mykorhiza vymýcená. Není pak ani v pěstebních substrátech. Když ji tam chceme dostat, musíme ji v přírodním prostředí izolovat, namnožit a pak ji tam můžeme vrátit.

Z hlediska pěstování konopí: když mykorhizu smícháte se substrátem – s půdou, kokosem nebo rašelinou –, co je nejlepší? 

Musíme ji dát tam, kde budou růst kořeny. My v ní například obalujeme semena nebo ji přímo zamícháme do substrátu. Mykorhizu tvoří spory hub. Dáte je pod semínko nebo klon, a když kořen roste, spora vyklíčí, dostane se dovnitř kořene a pak začne růst a vytvoří síť podhoubí.

Říkal jste, že jste zkoušeli i aeroponii. Dá se mykorhiza aplikovat i tam, případně v hydroponii? 

Do hydroponie a aeroponie je velice komplikované mykorhizu dostat, protože je to podobné jako v oceánu. Rostliny tam mají k dispozici úplně všechno.

Mykorhizní houby jsou symbiotické, zatímco Trichoderma patří mezi mykoparazitické houby.

Lze tam úspěšně aplikovat Trichodermu nebo bakterie, ale s mykorhizou je to těžké. Ona funguje nejlépe tam, kde má kytka nějaký stres nebo problém. 

Kdybych zkusil úplný extrém a vzal jen perlit a písek, uchytí se tam? 

Tam ano. Protože tam stále máte nějaký substrát.

Dá se aplikovat i v průběhu pěstebního cyklu? 

To je zbytečné. Nejlepší je dát ji na začátku rovnou pod semeno nebo pod řízek při vysazování. Mykorhizy spotřebujete minimum, a jakmile se tam dostane, udržuje se sama. Když budete mít mateční rostlinu třeba rok nebo tři roky, jakmile tam mykorhizu jednou dáte, zůstane tam po celý život rostliny. Sama vytváří nové spory a přirozeně se reprodukuje.

Když mám třeba skleník se stejnou půdou, kterou jen občas prohnojím, mám tam mykorhizu přidávat každý rok? 

Stačí jen jednou. Pokud tam rostliny máte trvale… třeba když se zabýváte vysazováním stromů v poušti, naočkuje se to jednou a vydrží to celý život rostliny. Když pěstujete indoorově jednoletky, dáte mykorhizu na začátku a pak už nemá smysl ji přidávat znovu, dokud nesklidíte. Mockrát jsem viděl doporučení dávat ji třikrát za cyklus – to je hloupost. Stejně tak je zbytečné ji aplikovat ve spreji. 

(…)

Prof. RNDr. Miroslav Vosátka, CSc. (*1962)

Přední český odborník na rostlinnou fyziologii, který přes 35 let působí v Botanickém ústavu Akademie věd ČR. Zároveň své bohaté znalosti předává studentům jako profesor na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Celoživotně se zaměřuje na experimentální biologii a ekofyziologii, přičemž jeho hlavní vědeckou doménou je výzkum mykorhizních hub a využití prospěšných půdních mikroorganismů. V konopném sektoru na sebe výrazně upozornil detailním výzkumem vlivu mykorhizy a bakterií na vitalitu rostlin konopí, jejich obranyschopnost vůči stresu a především na samotnou produkci kanabinoidů. Profesor Vosátka se intenzivně věnuje také využití biouhlu k vylepšování kvality půd a podílel se i na pokročilém sekvenování DNA konopí pro přesnou identifikaci genetických linií a odrůd.

Celý zajímavý článek / rozhovor najdete v novém vydání magazínu Konopí č. 38, které je od 30. dubna v prodeji po celé ČR i se semínkem Barcelona Puff od Seedstockers, případně si ho můžete výhodně předplatit (a dostat tak ještě další 2 semena od Kannabia).