Na návštěvě v pěstírně SensiQure 

V průběhu léta jsem měl to potěšení navštívit pěstební provoz mladé společnosti SensiQure, která se v mnoha ohledech liší od většiny konkurence v oboru špičkových producentů konopí. Na místě mě uvítal jeden ze dvou zakladatelů a agronomický mozek pěstírny Jiří Velechovský s úsměvem od ucha k uchu, protože zrovna obdržel skvělou zprávu. 

Právě vám byla schválena licence pro výrobu léčebného konopí v zákonem požadované kvalitě, gratuluji. Jak obtížný to byl proces – od podání žádosti až po finální schválení?

V prvním kroku, což bylo v průběhu listopadu 2022, jsme získali licenci k pěstovaní rostlin konopí pro léčebné použití (GACP) a rozhodnutí o povolení k zacházení s omamnou a psychotropní látkou. Následně jsme v květnu letošního roku prošli auditem Správné výrobní praxe (zkratka SVP, i v Česku se ale běžně užívá anglická zkratka GMP, pozn. red.) a teď, v srpnu, nám bylo oznámeno, že jsme tuto licenci také získali. Celý proces ale nebyl vůbec procházkou v růžové zahradě.

Spolupracujeme s jedním německým pacientským spolkem, a i na základě jeho feedbacku tvoříme naše genetické linie.

Museli jsme se transformovat z „technologicky vybaveného pěstitele”, což byl náš původní záměr, v regulérní farmaceutickou firmu. V přerodu nám výrazně pomohly nové posily – kovaní farmaceuti Pavel Jeřábek a Vladimír Mládek. Pavel v minulosti působil jako jeden z prvních „konopných” inspektorů Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) a následně pracoval pro globální konopnou společnost Tilray. Společně jsme vybalancovali systém řízení kvality, který je zvládnutelný pro menší firmu, jakou stále jsme. 

Jak dlouho funguje vaše pěstírna a kolik sklizní a vypěstovaných kilogramů už máte za sebou?

Pěstební zařízení jsme dokončili v dubnu 2022 a první sklizeň měli v červnu 2022. Od té doby jsme vypěstovali osm šarží technického konopí, což bylo okolo 240 kilogramů sušeného květu. Od ledna letošního roku konečně pěstujeme v jedné místnosti i takzvané léčebné konopí. Do července jsme byli v režimu výzkumu a vývoje, kdy jsme testovali a stabilizovali vybrané genetiky. Koncem srpna jsme v té místnosti rozjeli první produkční šarži konopí pro léčebné použití.

Kdy se tedy čeští pacienti dočkají vašeho konopí v lékárnách a v čem bude jiné než většina konkurence?

Vstup na český trh plánujeme v listopadu tohoto roku. Opět ale nešlo o nic jednoduchého. Český trh je velmi malý a je potřeba pracovat s menšími šaržemi. Nejdříve jsme museli získat zahraniční kontrakty a roznést fixní náklady do větších šarží. Věřím, že na český trh vstupujeme s terapeuticky velmi zajímavou odrůdou. Spolupracujeme s jedním německým pacientským spolkem, který hodnotí terapeutický potenciál vybraných genetik, a i na základě toho tvoříme naše genetické linie.

Je pro nás velmi důležité, aby konopí od nás mělo nejen pozitivní terapeutický účinek, ale aby i jeho kvalita a celkový požitek z něj byly co nejlepší. Bohužel je ale současná legislativa stále velmi striktní, co se týče sušení a následného zpracování konopí určeného k léčbě, takže ať děláme, co můžeme, pořád bude konopí v lékárnách podle mnoha pacientů přesušené. 

Kolik jste dnes schopni produkovat sušiny měsíčně?

Aktuálně máme tři pěstební místnosti a brzy přidáme čtvrtou. V té době budeme schopni produkovat 80 až 100 kilogramů sušiny měsíčně. Bude ještě chvíli trvat, než tržně vybalancujeme odrůdy s vhodným výnosem a nejlepší prodejní cenou, ale už nyní mám své dva tři šampiony, jejichž kombinace by mohly přinést skvělé výsledky. Obecně patříme k menším pěstebním zařízením, což nám ale dává prostor vyvinout a produkovat skutečně zajímavé kultivary.

Jaké máte plány do budoucna?

Po dvou letech fungování firmy bereme jako velký úspěch, že jsme byli schopni postavit pěstírnu, která už po šesti měsících provozu generovala zisky z pěstování květů bohatých na CBD, a paralelně k tomu jsme získali všechny licence pro vstup na trh s léčebným konopím. Navíc s minimálními investicemi. To nás nutí pracovat vždy s více variantami a soustředit se na chytrá řešení a budovaní firemního know-how.

Obecně patříme k menším pěstebním zařízením, což nám ale dává prostor vyvinout a produkovat skutečně zajímavé kultivary.

Momentálně finalizujeme smlouvy se zahraničními distributory, kteří hledají špičkovou kvalitu z indoorové produkce, což nám přinese stabilitu z hlediska příjmů a výdajů. Evropský konopný trh je velmi dynamický a každý stát má jiná pravidla pro import a distribuci, což někdy může být frustrující, ale „proukousávání“ se tím nás stmeluje jako tým. Uvidíme, co přinese konec roku legislativně, ale zvažujeme nové investiční kolo, které nám umožní rychlejší růst a investici do výzkumu a vývoje nových produktových forem. Také budeme chtít rozšiřovat pěstební plochu podle poptávky trhu.

Pěstujete v zemině, či hydroponicky? A čím svítíte?

Pěstujeme hydroponicky. Jako substrát používáme minerální vatu/vlnu nebo dehydrovaný kokos, který prošel analýzou a splňuje všechny naše nároky. Používáme tlakovou kapkovou závlahu, kde jsme schopni docílit naprosté uniformity zálivky u všech rostlin na všech pozicích v pěstební místnosti. Obecně se jedná o systém drain-to-waste, který je navzdory některým názorům v našem podání velmi udržitelný (odpad zálivky se pohybuje od 0–10 %). Světla používáme od rakouské firmy SANlight. V každé z místností místnosti máme 320 světelných zdrojů na 80 tělesech, které vytvářejí charakteristiku velmi dobře rozptýleného světla (netvoří se stíny díky mnoha úhlům a překryvu světelných vrcholů neboli peaků). Intenzitu jsme schopni řídit v rozmezí 10–110 % výkonu světel, což odpovídá hustotě toku fotosynteticky aktivních fotonů (PPFD) v hodnotě 100–1150 nmol/m²/s. Díky takto robustnímu osazení jsme schopni udržet homogenitu osvitu v rozmezí 60 centimetrů od vrcholu rostliny.

To v podstatě znamená, že celá koruna je osvětlena rovnoměrně. Tím jsme schopni minimalizovat rozdíly obsahových látek a velikosti u horních a spodních květů. Na závěr jen drobná zajímavost. Výběr světel trval čtyři měsíce a podstoupili jsme desítky hovorů nad modelacemi. U většiny výrobců, které jsme zvažovali, se projevila určitá manipulace s daty nebo jejich interpretací. Neznamená to přímo obelhávání zákazníka, ale realita osvitu by se někdy výrazně lišila od „papírových dat“. Náše systém jsme podrobili i reálnému měření po osazení v místnosti a výsledky dostály slibovaným parametrům z modelací.

Proč ses při studiích na vysoké škole zaměřil na konopí, v čem tě lákalo víc než jiné rostliny či oblasti?

Byl jsem si vědom toho, jak široké využití tato rostlina má, a zároveň jsem viděl, jak přehlížený a nevyužitý tento potenciál je. V době, kdy se profilovala moje specializace na univerzitě, bylo téma léčebného konopí velmi diskutované. Lidem v mém okolí i mně samotnému pomohlo se zdravotními problémy. Došlo mi, že pokud má být konopí běžně přijímanou alternativou, je potřeba celé téma podložit vědecky ověřenými znalostmi. Rozhodl jsem se tedy svou troškou do mlýna přispět tak, že budu studovat, jak správně rostlinu pěstovat a jak ovlivňovat její prostředí, aby bylo dosaženo požadovaných parametrů, které jsou zásadní pro další využití právě v medicíně.

Nyní dokončuješ dizertační práci. Jaké je přesně téma a co zajímavého jsi vybádal?

Červená nit prolínající se mojí prací je vliv pěstebních podmínek na biosyntézu kanabinoidů při indoorovém pěstování léčebného konopí. V první fázi výzkumu byl hlavní důraz kladen na výživu. Byly porovnávány různé hydroponické systémy a živné roztoky, ať už organické, nebo anorganické, s přídavkem aditiv i bez.

Důležité je, aby konopí od nás mělo nejen pozitivní terapeutický účinek, ale aby i jeho kvalita a celkový požitek z něj byly co nejlepší.

Výsledky se dají těžko interpretovat zjednodušeně. Na každý z nich je nutné nahlížet způsobem, který zohledňuje záměr, s nímž je konopí pěstováno. Jelikož léčebné konopí má být standardizovaným produktem, u kterého je potřeba predikovat a hlavně replikovat výsledky pěstebních cyklů (aby pacient dostal vždy to, co má a očekává), je z hlediska výsledků favoritem přístup, kdy je rostlinám dodávána anorganická výživa s „vyladěným“ poměrem živin. Různá aditiva nemusí mít vždy ten efekt, který pěstitel očekává, a vnáší do celého systému další proměnnou. Zejména když mícháte organická aditiva do hydroponických systémů. Každopádně koho zajímají detailnější informace, články našeho týmu najdete na Google Scholar, pokud zadáte mé jméno.

Lukáš Hurt

Původním vzděláním historik a anglista, který už přes deset let překládá odborné studie a vědecké texty, píše články a přednáší na konferencích a veletrzích. Po sedmi letech v redakci magazínu Legalizace založil v roce 2018 magazín Konopí, kde působí jako šéfredaktor.