Na území Číny nebyl objeven pouze střelný prach, magnetický kompas, papír, mechanické hodiny, zubní kartáček, trakař, kolovrat, secí stroj a vysoká pec na tavení železné rudy. Jak vysvítá z moderních výzkumů, hornaté planiny střední Asie jsou rovněž kolébkou naší oblíbené rostliny.
Nejnovější zjištění na poli konopné historie opět potvrzují teorii, že konopí bylo lidmi poprvé objeveno na území dnešní Číny. Odtud se během několika tisíciletí rozšířilo téměř do celého světa. Brzké pokusy o domestikaci druhu a jeho rychlé šíření do dalších oblastí znovu potvrzují důležitost konopí pro lidskou společnost.
Už přítomnost endokanabinoidní receptorové soustavy v našich tělech nasvědčuje tomu, že vývoj konopí byl nevyhnutelně spjat s vývojem lidského pokolení. Otázkou však bylo, kam přesně umístit prvopočátky vztahu mezi konopím a člověkem.
Co se dozvíte?
Evoluce konopí
Nejstarší fosilizovaný pyl, který se vědcům podařilo přiřadit ke konopí, pochází z doby před 19,6 milionu let z období raného miocénu. Konopí tedy bylo na Zemi již v době, kdy naši předci ještě doslova lezli po stromech.
Tento přelomový archeobotanický objev byl učiněn na území čínského státu Ning-sia, který se nachází na hranici mezi Tibetskou náhorní plošinou a Sprašovou plošinou. Oblast je v současnosti považována za nejstarší dosud známé místo původu konopí.
Podle fosilních důkazů se konopí z centra původu následně šířilo do dalších oblastí. Na přelomu pleistocénu a holocénu (12 000 let před naším letopočtem) se již vyskytovalo ve všech regionech Asie s výjimkou střední a středozápadní Číny.
Analýza genomu
Lidé v období raného neolitu (12 000 let př. n. l.) byli převážně lovci a sběrači. Jejich první krůčky k civilizaci úzce souvisí se zemědělstvím a s domestikací rostlin i zvířat. Tito lovci a sběrači postupně opouštěli nomádský styl života, začali zakládat stálé osady a zdrojem potravy se stalo zemědělství.
První zemědělci vybírali mezi užitečnými zvířaty a rostlinami jedince, kteří nejlépe vyhovovali jejich potřebám, čímž začala domestikace druhů. Původní druhy pšenice, luštěnin a podle posledních důkazů také konopí byly jedněmi z prvních divokých rostlin, které lidé takto pěstovali.
Podle nejnovější studie, kterou vedl biolog Luca Fumagalli z Lausannské univerzity a na níž se podíleli i vědci z Británie, Číny, Indie, Pákistánu, Kataru a Švýcarska, se zdá více než pravděpodobné, že domestikace konopí sahá až do dob vzniku nejstarších zemědělských kultur.
Geneticky nejbližší původnímu „prakonopí“ jsou původní a divoce rostoucí druhy konopí vyskytující se na území Číny.
Vědci pomocí sofistikované metody provedli analýzu genomu konopí, která pokrývala široké spektrum odrůd – od divokého konopí nalezeného na území Číny až po moderní kultivary ceněné pro vysoký obsah aktivních látek. Zkoumání byly podrobeny odrůdy s vysokým obsahem THC, CBD i s vyrovnaným poměrem obou kanabinoidů. Celkem výzkumníci analyzovali 110 kompletních genomů konopí.
Genomická analýza odhalila, že první domestikované druhy konopí se objevily na území východní Asie v období okolo roku 12 000 let před naším letopočtem. Východní Asie byla starobylým ohniskem domestikace mnoha dalších rostlinných druhů, a to včetně rýže, prosa, sóji a dalších. Zdá se tedy, že i konopí bylo pro tehdejší zemědělce natolik důležité, že věnovali úsilí jeho zušlechtění.
Z analýzy vyplývá, že veškeré dnes známé odrůdy konopí jsou skutečně potomky těchto prastarých domestikovaných odrůd. Původnímu „prakonopí“ jsou totiž geneticky nejbližší původní a divoce rostoucí druhy konopí vyskytující se na území Číny.
Rituální a léčebné účely
Podle autorů výše zmíněné studie bylo konopí v období 12 000 až 4 000 let př. n. l. využíváno jako víceúčelová plodina. Teprve později v důsledku šlechtění se rozdělilo na dva jasně rozlišitelné typy.
Vysoké rostliny chudé na ligniny a bohaté na celulózu, vhodné k získání konopného vlákna, se oddělily od nižších druhů s vysokým obsahem aktivních látek. Ty byly pravděpodobně pěstovány pro rituální a léčebné účely.
Tuto teorii o počátcích konopí pěstovaného pro léčebné a rituální účely podporují dva archeobotanické nálezy v Turpanské oblasti na území Číny. Ke spektakulárnímu objevu došlo při vykopávkách na starobylém hřbitově Ťia-i v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang.
Jedinečný artefakt se skládá z třinácti téměř vcelku dochovaných samičích rostlin spletených do podoby ozdobného pohřebního rubáše, který pokrýval tělo zesnulého. Stáří rostlinného materiálu bylo podle datování radiouhlíkovou metodou odhadnuto na 2 800 až 2 400 let.
Druhý nález v Turpanské oblasti byl učiněn v hrobce Jang-chaj. V blízkosti 2 700 let starých ostatků šamana byla nalezena dřevěná miska s téměř 800 gramy drceného konopí. Vzorek byl tak zachovalý, že měl stále lehce zelenou barvu, ale postrádal charakteristickou vůni, jak si poznamenal s exaktností vědce jeden z výzkumníků.
Tráva z minulosti
Díky příznivému klimatu byly nálezy z Turpanské oblasti dobře zachovalé a bylo možno je podrobit moderním vědeckým analýzám. Ty nejen potvrdily jejich stáří, ale přinesly i cenné informace o složení a původu konopí.
Biochemická a genetická analýza odhalila, že vzorky obsahovaly vysoký poměr THC ku CBD, podobně jako je tomu u dnešních komerčních odrůd konopí. Tato data opět naznačují, že již za starých časů procházelo konopí procesem šlechtění za účelem zvýšení obsahu THC. Je více než pravděpodobné, že zdejší starobylé kultury pěstovaly konopí pro medicínské, psychoaktivní a rituální účely.
Jedinečný objev na hřbitově Lao-kuan-šan
Další pozoruhodný objev pochází také z Číny. Je jím nedávný nález starobylého a velmi zachovalého konopí při archeologickém průzkumu hřbitova Lao-kuan-šan, který se nachází ve městě Čcheng-tu v jižní Číně.
Nalezené vzorky obsahovaly vysoký poměr THC ku CBD, podobně jako je tomu u dnešních komerčních odrůd konopí.
Naleziště se datuje do období dynastie Chan (202 př. n. l. až 220 n. l.) a archeologové zde objevili v lidských hrobech více než 120 tisíc květů konopí. Jde o největší nález tohoto druhu v historii.
Na základě čínských historických dat i záznamů na nalezených bambusových lístcích a vzhledem k lidským pozůstatkům a specifickému kulturnímu zázemí pohřebiště odborníci dospěli k názoru, že nalezené květy sloužily čistě k léčebným účelům. Konopí se pravděpodobně používalo k zastavení silného krvácení z dělohy či k léčbě akutních bolestí zad a bolestí kloubů.
Rozšíření do dalších částí světa
Užitečná rostlina z Číny velmi rychle zaujala další obyvatele starověkého světa. Podle historických záznamů si indičtí mystikové oblíbili konopí již 2 000 let před naším letopočtem.
Na Blízký východ se konopí dostalo mezi lety 2 000 př. n. l. až 1 400 př. n. l. pravděpodobně se skythskými kočovníky, kteří byli indoevropského původu. Skythové jej později přenesli do jihovýchodního Ruska a na Ukrajinu. S germánskými kmeny konopí putovalo na území Německa a odtud v období anglosaských nájezdů v 5. století našeho letopočtu do Británie. V průběhu následujících staletí se konopí dostalo do ještě vzdálenějších oblastí světa. Včetně Afriky (13. století) a Latinské Ameriky (16. století).
Severní Amerika zažila dokonce několik vln importovaných druhů konopí. Poprvé bylo přivezeno do Nového světa prvními evropskými kolonisty v průběhu 17. století. Šlo výhradně o odrůdy pěstované na vlákno, které bychom dnes označili jako technické konopí.
Ty byly nahrazeny čínskými krajovými odrůdami v polovině 19. století. Severní Amerika se poté dočkala i ryze léčivých odrůd. Poprvé byly dovezeny z indického subkontinentu na začátku 20. století a později v sedmdesátých letech 20. století.
S historií k diverzitě
Zkoumání historie konopí přináší nejen fascinující příběhy z dob dávno minulých, ale je také zdrojem potenciálně užitečných znalostí pro vývoj konopné léčby.
Podle nejnovější studie se zdá více než pravděpodobné, že domestikace konopí sahá až do dob vzniku nejstarších zemědělských kultur.
Jednostranně zaměřené šlechtění, které převládalo během posledních několika desítek let, zbavuje tento rostlinný druh přirozené diverzity. Pokud však dnešním odborníkům umožníme prozkoumat archaické druhy konopí, třeba to přinese zajímavé výsledky.