Vědci z Minnesotské univerzity sledovali v rámci výzkumu dvojčata od věku 11 let do dospělosti a zjistili, že užívání konopí má jen malý dopad na dlouhodobé kognitivní schopnosti.
Z celkového počtu 2 410 párů dvojčat z Minnesoty se v otázce užívání konopí lišilo pouze 364 z nich, a ty byly vhodné pro účely studie. „Vzorek dvojčat je reprezentativní pro populaci státu Minnesota,“ prohlásil dr. Steve Malone, spoluautor studie a výzkumný pracovník Institutu pro rozvoj dětí. „Nicméně se domnívám, že díky designu studie jsou tyto vzorky reprezentativní pro celou naši populaci.“
Studie byla zahájena v devadesátých letech a sledovala kognitivní výkon, duševní zdraví a socioekonomické následky užívání konopí. Dvojčata byla hodnocena jednou za dva roky pomocí vyšetření EEG (elektroencefalogram) či dotazníků o frekvenci užívání konopí. S cílem ověřit kognitivní funkce byla také hodnocena paměť, slovní zásoba nebo schopnost porozumění.
Rozšířená, leč nepodložená představa
Dlouhodobé kognitivní rozdíly byly malé, uvedl deník The Minnesota Daily. Jak podotýká, profesorka psychologie a spoluautorka studie dr. Monica Luciana, představa, že užívání konopí u dospívajících zhoršuje problémy duševního zdraví a prohlubuje kognitivní poruchy, je velice rozšířená. „Dospěli jsme k závěru, že existuje jen velmi málo důkazů o tom, že konopí má dramatické účinky na kognitivní schopnosti, přinejmenším od dospívání do dospělosti,“ uvedl Dr. Schaefer, další ze spoluautorů studie.
I navzdory tomu, že sourozenci, kteří užívají víc konopí, splňují kritéria pro vícero problémů s duševním zdravím, mají nižší socioekonomický status a vykazují o něco nižší skóre v testech slovní zásoby, vědci tvrdí, že to není přímo spojeno s užíváním konopí.
Studie sledovala kognitivní výkon, duševní zdraví a socioekonomické následky užívání konopí.
Zjištění vědců místo toho naznačují, že užívání konopí u dospívajících může způsobit motivační obtíže, které mohou ovlivnit vzdělání a pracovní život člověka v pozdějším životě, jak uvedl Dr. Malone.
Sedmdesát šest procent sourozenců užívajících konopí ve větší míře pokračovalo ve vzdělávání i po střední škole, ve srovnání s 82 procenty méně nebo vůbec neužívajících sourozenců.
Když studie začala, vědci se zaměřili na identifikaci faktorů, které vedly k užívání konopí. Jak dvojčata stárla, pozornost byla přesunuta spíše k sledování dlouhodobých účinků jeho užívání. „Pokud sledujete lidi dostatečně dlouho, můžete se začít dívat na souvislost mezi časným užíváním návykových látek a následky na zdraví,“ poznamenal Schaefer, „nebo dokonce mezi užíváním návykových látek a známkami časného kognitivního poklesu.“
Ani v Coloradu
Vědci spolupracovali s kolegy z Coloradské univerzity v Boulderu, kteří rovněž sledovali skupinu dvojčat od devadesátých let. Tyto dvě studie jsou symetrické, aby bylo možné porovnat Minnesotu, kde k legalizaci rekreačního užívání konopí ještě nedošlo, a Colorado. Tam je naopak rekreační konopí legální, a sledovat dopady legalizace na užívání návykových látek.
„S ohledem na snahu o legalizaci konopí je v současné době velká pozornost věnována otázkám ovlivnění mozku a chování konopím. Zejména pak otázce, zda jsou jeho účinky výraznější v některých věkových skupinách ve srovnání s jinými,“ uvedla Luciana. Schaefer dodal, že by rád zopakoval studii s novou skupinou. Cílem bude ověřit dopad změn v užívání konopí (vyšší potence a dávky, řada nových forem) od devadesátých let.