Po roce se zase odborná i laická veřejnost sešla v olomouckém centru popularizace vědy Pevnost poznání, aby o konopí diskutovala tak, jak stojí v názvu akce: bez předsudků. Stovka návštěvníků kladla třem vzácným hostům všetečné dotazy, a kdyby záleželo jen na zvědavých tazatelích, beseda by netrvala dvě hodiny, ale minimálně čtyři.
Již v úvodu nasadil vysokou laťku bez předsudečnosti ředitel Pevnosti poznání Matěj Dostálek. Zmínil nejen svou vlastní léčbu nočních epileptických záchvatů, ale i příběh, kterak se nechal inspirovat dokumentem na festivalu AFO a doporučil konopný výtažek jednomu terminálně nemocnému příteli, který bojoval s rakovinou, a alternativní léčba mu prodloužila život o tři roky.
Pokud jde o prodej rekreačního konopí v licencovaných prodejnách, řešením není ani státní monopol, ani omezování počtu licencí.
Pak už si vzal slovo pořádající docent Petr Tarkowski z olomouckého ústavu CATRIN, kde je realizován základní i aplikovaný výzkum konopí. Ještě než představil hosty z Prahy a Prostějova, dal slovo studentce Sáře Gilíkové, která pod jeho vedením provedla průzkum mezi prostějovskými středoškolskými studenty.
V něm se mimo jiné ukázalo, že stigma spojené s konopím ovlivňuje i názory našich nejmladších generací: studenti například mylně předpokládali, že konopí má oproti nikotinu větší sociální dopady. Tématu se budeme brzy věnovat.
Odborní hosté
Poté již docent Tarkowski představil hosty, kvůli nimž jsme se sešli. Jindřich Vobořil coby místní absolvent a staronový národní protidrogový koordinátor přijel poreferovat o chystané regulace rekreačního, tedy neléčebného užívání konopí. Anežka Kosmáková Janatová z České zemědělské univerzity reprezentovala léčebně-šlechtitelský sektor a farmaceut Jaroslav Peč, předseda sekce přírodních léčiv České farmaceutické společnosti ČLS JEP, pohovořil o dermatologických účincích léčebného konopí a lékárenské praxi.
Vobořil uvedl širší kontext chystané regulace. Zmínil dlouhodobý průzkum šestnáctiletých Evropanů, z něhož vyplývá, že přístup k tabáku a alkoholu koreluje s mírou užívání konopí mezi mladistvými. Ačkoli liberální Česko a restriktivní Francie zastávají podstatně odlišnou politiku, procento šestnáctiletých uživatelů konopí je u nich stejné.
Tak jako tak je podle něj na úrovni EU nutno podporovat alternativy kouření, jako je třeba vaporizace. Sporné je téma dostupnosti pochutin s obsahem THC, ale Vobořil je v podstatě pro.
Konopné kluby a samopěstování
Vobořil objasnil koncepci chystaných konopných klubů coby spolků, kde mohou dospělí lidé společně pěstovat a sdílet potentní konopí. Zvažuje se několik modelů jejich regulace, kdy by kluby mohly být limitovány ať už počtem členů, či pěstební plochou.
V Barceloně, kde mají tyto kluby tradici, se dozvěděl, že mnohem praktičtější je omezit množství vydané látky. Je-li klub omezen počtem členů, stává se, že ti mají různou frekvenci návštěv i spotřebu a systém produkce pak vázne.Pokud jde o prodej rekreačního konopí v licencovaných prodejnách, řešením není ani státní monopol, ani omezování počtu licencí. Základem bude dbát na standardy produkce.
Debata o konopí bez předsudků začíná. Foto: CATRIN
Jde-li o sdílení úrody ze strany malopěstitelů, Vobořil je – stejně jako v jiných aspektech regulace – názoru, že není potřeba vymýšlet nic nového. Ve vinařských oblastech je běžné, že je možné s rodinou či přáteli část produkovaného vína bezúplatně sdílet, když se to ohlásí.
Kontrola kvality či zdravotní nezávadnosti konopí vypěstovaného samopěstiteli podle něj není reálná. Nejsou na to kapacity – a především se takové kontroly musí vykonávat u konopí pěstovaného pro komerční účely. V zájmu veřejného zdraví ovšem je, aby lidé měli možnost své výpěstky někde otestovat na obsah toxických látek a plísní.
V následné diskusi přítomný lékař Radovan Hřib na to konto příhodně poznamenal, že když už se řeší téma výskytu plísní u malopěstitelů, bylo by vhodné po vzoru pálenic zavést i „extraktovnice“, kde by si lidé za úplatu mohli ze své úrody nechat vyrobit čistý extrakt.
Teorie versus realita
Na dotaz docenta Tarkowského, zda si korporace drží významné poznatky ať už ohledně tkáňových kultur či editace genomu, protože čekají na širší legalizaci a jejich komerční využití, a vědci mezitím jen „objevují teplou vodu“, inženýrka Janatová přitakala, že se to týká nejen konopí.
Nastavení klinických studií u přírodních látek, které mají příliš komplexní profil účinných složek, stále není ideální.
Z její prezentace zaujal názor, že ethanolové extrakty jsou člověku biologicky nejblíž. Chlorofyl totiž léčebně vzato vůbec nevadí a ostatní metody mají horší vedlejší produkty, které se rovněž musejí čistit. (Tématu průmyslových extrakcí se věnujeme v tomto článku.)
V publiku sedící profesor Jan Vacek z Ústavu lékařské chemie a biochemie Univerzity Palackého pak rozčeřil hladinu večera námitkou, že k dnešnímu datu neexistují prakticky žádné klinické studie potvrzující účinky konopí v oblasti dermatologie (a nejen tam), ačkoli léčba kožních onemocnění patří mezi indikace, na něž je možno předepsat léčebné konopí.
Farmaceut Peč opáčil, že nastavení klinických studií u přírodních látek, které mají příliš komplexní profil účinných složek, stále není ideální. Vobořil s podporou doktora Hřiba poté argumentoval, že ani aspirin neměl za sebou klinické studie, ačkoli byl dlouhá desetiletí předepisován, a pak až zpětně byly studie pracně dohotovány.
Jiné látky
Na přetřes přišel i kratom, který by Vobořil nerad legislativně spojoval s konopím, ačkoli kratom momentálně (a vůči konopí paradoxně) není na seznamu zakázaných narkotických látek. Ohledně kauzy ayahuasky v souvislosti s nedávno omilostněnými manželi Kordysovými Vobořil poukázal na to, že byli neadekvátně potrestáni v rámci trestní sazby, která přísluší organizovanému zločinu. Jejich počínání přitom nebylo ekvivalentem únosů za výkupné, mezinárodního obchodování s lidmi či tvrdými drogami a nebo provozování dětské prostituce.
Nabitý sál olomoucké Pevnosti poznání. Foto: CATRIN
Nedávné mediální vyjádření předsedy Krajského soudu v Ostravě považuje za nevhodné, neboť prezident má ze zákona právo při udělení milosti přihlédnout k jiným okolnostem, než jaké uvádí litera zákona. A tak se i stalo a tečka. Soudce měl překonat uraženost a mlčet.
Extrakt v lékárnách
Zajímavé lapálie vysvitly při dotazu na možnost výroby extraktů pro pacienty v českých lékárnách. Problém je mimo jiné v nakládání s odpadem po extrakci, protože ten stále obsahuje využitelné množství THC. A to by byla voda na mlýn přísných úředníků SÚKL.
Jak vidno, systém je stále nedomyšlený. Prozatímním řešením je export hotových extraktů ze zahraničí, ale tam pak narážíme na cenu produktu, neřkuli množství aktivních látek uhrazených měsíčně pojišťovnou (píšeme zde).
A jak uvedl doktor Hřib, z praxe víme, že příprava takového extraktu trvá déle než trvání receptu, takže za současných podmínek je takové zadání nepraktické, ba až nemožné.
Největší odhalení
Jindřich Vobořil v závěru zdůraznil, že chystaný zákon o regulaci rekreačního užívání konopí nevzniká tak, jak je běžné – jinými slovy, „nepeče se tajně“. Momentálně se rozjíždí odborná připomínková debata nad přípravou zákona, té se ale účastní jenom instituce. S průběžnými závěry bude veřejnost seznamována.
Nálada však klesla pod venkovní bod mrazu ve chvíli, kdy uvedl, že prosazení nové legislativy nenaráží jen na mezinárodní smlouvy, jako je Jednotná úmluva o omamných látkách, koneckonců s tím se legalizátoři v Uruguayi a Kanadě nějak vypořádali.
Kontrola kvality či zdravotní nezávadnosti konopí vypěstovaného samopěstiteli podle něj není reálná.
Větším problémem v rámci Evropské unie je schengenský prostor a postoj vlivných francouzských úředníků, kteří, jak víme, mají problém i s CBD, natož THC. Pro prosazení revolučního záměru nestačí podpora pěti zemí, které mají v úmyslu legalizovat – s Českem je to Německo, Nizozemsko, Lucembursko a Malta.
Němečtí představitelé například tvrdí, že řešením je nemít žádný import – zároveň však nedokážou zodpovědět otázku, jak hodlají pokrýt obrovskou spotřebu své populace, když k tomu nemají potřebné produkční kapacity.
Koordinátor Vobořil má naštěstí mandát od premiéra Fialy, aby se regulací konopí pro rekreační účely zabýval i na mezinárodní úrovni, a tak budeme doufat, že podpora ze strany dalších zemí bude stoupat. Jak zdůrazňuje Vobořil – data mluví jasně, nejhorší ze všeho je černý trh. Řešením je regulace a osvěta.
Příště zas!
Zapálená debata ne a ne skončit, publikum stále sršelo nejen dotazy, ale i praktickými návrhy, jak by ideální regulace měla vypadat. Jisté je, že kdyby měl někdy národní koordinátor Vobořil v Praze nouzi o pomocníky a nápady, stačí zajet do Pevnosti poznání – olomoucká veřejnost mu mileráda poradí, jak by si to představovala! V jiných městech však bude situace jistě podobná.
Těšíme se proto na další brzké pokračování tohoto cenného cyklu na půdě Univerzity Palackého, tedy v místě, kde v padesátých letech minulého století probíhal přelomový výzkum léčivých vlastností konopí pod vedením odborníků, jako byli profesoři Kabelík či Šantavý. Příště zase s jinými odborníky!
