Článek v audio verzi Getting your Trinity Audio player ready... |
Když jsem se před devíti lety přestěhoval na Slovensko, jedna z prvních dětských písní, na kterou jsem narazil, byla „Močila konope“. I moje dcera se tuto lidovku učila ve školce – Močila konope je evergreen, který nechybí na jediné školní besídce. A to i přesto, že samotná „konopa“ nemá na Slovensku na růžích ustláno.
Od roku 2010, kdy je pěstování technického konopí u našich východních sousedů legální, se ale i tady postupně daří rozvíjet životaschopné projekty, a to především díky odhodlání nemála nadšenců.
Konopí pro pána i kmána
Slovensko patřilo v období Rakouska-Uherska k významným pěstitelským oblastem a bylo známé vysokou kvalitou vlákna i exportovaných textilií. Podobně jako v Čechách a na Moravě i tady se konopí využívalo jednak jako průmyslová, přadná a olejná plodina, jednak jako zdroj vlákna a oleje ve venkovských domácnostech. Před 160 lety se na Slovensku pěstovalo na víc než 20 000 hektarech po celé zemi ̶ s výjimkou horských oblastí tu bylo běžnější než len.
Lisovaný konopný olej se odedávna používal k léčbě a také na omastek v postním období.
Etnoložka Katarína Nádaská potvrzuje, že lidé konopí využívali v celém rozsahu, včetně léčby. „Konopná mast se používala na klouby a onemocnění kůže. Lisovaný olej k léčbě a také na omastek v postním období.“
Ve 20. století se osevní plochy, podobně jako v Česku a dalších zemích Evropy, zmenšovaly. Jako odpověď na tlak konkurenční bavlny a dalších dovozových vláken se na Slovensku od třicátých let pracovalo na zkvalitňování a modernizaci výroby. Jen v obvodě Dunajské Bánoviny fungovalo v roce 1940 na dvě stě zpracovatelen konopného stonku. Po druhé světové válce ale plochy dále klesaly. Pěstování se postupně omezilo jen na Západoslovenský kraj. Poslední tírna ukončila činnost v roce 1987.
Splnit si svůj konopný sen
V Dolním Kubíně, kde žiji, si pěstování konopí pamatuje většina prarodičů. V nejedné chalupě je možné natrefit na kolovrátek, vochli nebo „krosná“ – malý tkalcovský stav, na kterém tato generace pracovala ještě před několika desítkami let.
Jen pár kilometrů vzdušnou čarou od Kubína, v malé vesnici Hubová položené mezi okolitými kopci a horami na levém břehu Váhu, na tuto tradici navazuje Peter Ižo a jeho žena Miroslava. „V Hubové se konopí pěstovalo odjakživa. Vesnice vznikla v roce 1425 a záznamy o pěstování konopí sahají někdy do roku 1500. Pěstování konopí si pamatovala i moje starka (babička, pozn. red.). Je to naše tradiční rostlina, a proto se ji snažíme znovu uvést do života, pro nás, místní lidi i planetu,“ poukazuje Peter Ižo.
Vystudovaný dopravní inženýr, který pracoval v logistice a projektovém řízení pro slovenskou automobilku, začal s pěstováním na rodinných polích za domem před pěti lety, nejdříve jako s volnočasovou aktivitou. „Na začátku nám velmi pomohl Dušan Knezovič z Konopného klastru. Věnovali se osvětě v době, kdy nikdo nevěděl, co znamená technické konopí, a všichni rozeznávali stále jen marihuanu. Na základě jejich rad jsme začali s Finolou, na které jsme si to první rok naostro vyzkoušeli. Úroda byla mega, až jsme nevěděli ,kudy z konopí‘,“ vzpomíná.
Dnes spolu se ženou, i díky spolupráci s farmáři a zpracovateli z okolí, produkuje a prodává široký konopný sortiment.
Navázání na tradice
Na tradici „starých materí“ navazuje i další pěstitel a propagátor konopářství Peter Vodál, jeden ze zakladatelů Slovenské konopářské asociace zvané HEMPSKA. Ve slovensko-polsko-ukrajinském trojmezí, na území dnešního Národního parku Poloniny, vysel svůj první hektar konopí v roce 2018. „Navázali jsme na tradici, která v naší vesnici Pčoliné byla. Konopí se tu pěstovalo ve velkém i v rámci družstva. I moji prarodiče si to pamatují, že jako děti po konopných polích běhali,“ odkazuje na kořeny svého konopného snažení Peter Vodál.
Dnes osévají konopím dvacet hektarů bio certifikovaných polí. Svůj byznys postavili na precizním zemědělství a snaze maximalizovat přidanou hodnotu získávané produkce. Pomáhá jim v tom několik speciálních strojů, s jejichž pomocí dokáží získávat čistou čajovinu, herbu pro extrakci i semínko špičkové potravinářské kvality. Svou pozornost nyní obrací ke stonku.
„Je to naše tradiční rostlina, a proto se ji snažíme znovu uvést do života, pro nás, místní lidi i planetu.“
„Máme vyvinutý adaptér na sčesávání vrchní části rostlin, další adaptér, který je odsekává a ukládá na vlečku. Máme upravený obilný kombajn na sklizeň konopného semínka. Dokážeme kosit stonek a sbalíkovat až pětimetrové stonky. Disponujeme i velkokapacitní sušárnou na sušení konopí a dalších plodin. Tento rok přibude do našeho agroparku i speciální sklizňová kosa Laumetris KP-4, která dokáže krátit konopné stonky na šedesáticentimetrovou délku,“ vypočítává Peter, kam se za posledních sedm let jejich snaha o oživení konopářství na východě Slovenska posunula.
Farma se zapojuje také do množení semen. Petrově manželce Silvii se navíc podařilo obohatit sortiment rodinné firmy Hempbona o ponožky s 46% podílem konopného vlákna a biobavlnou.
Drogy ne!
Přes stále živou tradici je přístup Slováků ke konopí poznamenaný ultrakonzervativní doktrínou, která ze své podstaty omezuje vše, co může ohrožovat tradiční společnost a morálku. To se projevilo na opožděném zpřístupnění konopí slovenským zemědělcům i na zařazení CBD do seznamu omamných a psychotropních látek.
Změnu zákona o omamných a psychotropních látkách vybojovali neúnavným lobbingem členové neinvestičního fondu Prečo nie konope Boris Baňas a Michal Tözser, když poukázali na nesoulad slovenského zákona s evropskou legislativou. Nedaleko Dolního Kubína, kde Boris žije, prováděli první pěstitelské pokusy a od roku 1998 působili v osvětě široké veřejnosti také provozováním webové stránky www.konopa.sk. Před patnácti lety se pak pustili do obchodu s konopnými potravinami a začali do Evropy dovážet kvalitní semenné produkty z Kanady v bio i konvenční kvalitě. V současnosti Boris s Michalem podnikají s CBD extrakty ve farmaceutické kvalitě.
Konopný dvůr
Na práci prvních průkopníků později navázala Mirka Sláviková a již zmiňovaný Dušan Knezovič s platformou Konopný dvor a později klastrovou asociací Hemp Cluster. Uspořádali konference, podařilo se akreditovat vzdělávací program věnovaný pěstování a zpracování konopí. Konopný dvor dnes funguje jako družstvo a věnuje se především osvětě a souvisejícímu prodeji konopných produktů. Hemp Cluster se od počátku svého fungování soustředil na inovativní a udržitelné využití konopí.
Ve spolupráci vlastních členů klastr vyvinul pazderodesku HEMCOM 380 bez syntetických pojiv. Pod vedením jednoho z členů, firmy Laudatosi, rozvíjí komunitně orientované stavební projekty.
Kaskáda radosti
Přestože, jak poznamenává Dušan Knezovič, nemálo rodinných a menších agropodniků pěstuje a kvalitně zpracovává semeno a květ na koncové výrobky, reálné konopářství je stále v plenkách. „My na Slovensku jen dobíháme to, co je standardem v Česku a v západní Evropě,“ poznamenává Peťo Ižo. „Chtěli bychom to v co největší míře donést i lidem tady. Potřebujeme rozvíjet lokální ekonomiku.“
Lokalizace na jedné a networking neboli síťování na druhé straně, to jsou osvědčené postupy, které v minulosti i v jiných zemích vedly k úspěchu na konopných polích. Pěkně od semínka potřebu sdružování vzala Slovenská konopárská asociácia – HEMPSKA založená v roce 2022, která se primárně soustředí na vzdělávání a koordinaci pěstitelů při nákupu osiv a sdílení sklizňové techniky. Na HEMPSKU navázal v roce 2023 s projektem Slovenského konopného družstva další hybatel místní konopářské scény, jeden z hybatelů konopného stavitelství Gregor Galeta.
Lokalizace a networking jsou osvědčené postupy, které v minulosti i v jiných zemích vedly k úspěchu na konopných polích.
„V roce 2023 se nám podařilo zajistit technologii na zpracování konopného stonku – kompletní funkční sestavu dekortikační linky se systémem na čištění a třídění vlákna a pazdeří. Jsme schopni vyrábět různé frakce, velikosti a jakostní třídy základních surovin. Vyrábí se konopný beton, izolace z konopného vlákna a ovčí vlny nebo se konopným vláknem přímo zateplují budovy,“ přibližuje Galeta význam možnosti zpracovat konopný stonek na lince umístěné nedaleko jeho rodiště v Nové Bani.
Konopí pro zvířata
Svou víru v dynamiku, kterou nabralo Slovenské konopné družstvo, neskrývá ani další propagátor využití konopí na Slovensku, člen HEMPSKY i družstva, konopný veterinář a aktivista Peter Vojtko. Peter působí pod Malou Fatrou a po více než dvaceti letech studia a ověřování léčebných účinků konopí především při péči o zvířecí pacienty se v roce 2019 naplno pustil do pěstování a extrakce konopí a založil společnost Fatrahemp.
„V rámci Slovenského konopného družstva se sešla parta šikovných a zapálených lidí, kterým velmi záleží na oživení a renesanci konopného průmyslu na Slovensku. Společně do toho vkládáme velké naděje a myslím, že to máme dobře rozjeté!“ neskrývá své nadšení Vojtko.
Česko-slovenská spolupráce
Gregor Galeta je jedním ze tří hlavních organizátorů Festivalu konopí a lnu (Hemp & Flax-Linen Festival), který se uskuteční v družstvu Cífer u Trnavy 7. června tohoto roku. Příležitost dále podpořit rozvoj konopářství na Slovensku a česko-slovenskou spolupráci uchopil i Český konopný klastr, který na festival přinese druhý ročník konference Hemp & Industry, tentokrát právě v česko-slovenském formátu. Součástí bude kromě diskuzních panelů také půldenní networkingová akce, na které bude možné s předem vytipovanými partnery rozvíjet ideje budoucí spolupráce.
Zajímá vás více? Magazín Konopí je k dostání v novinových stáncích a trafikách po celé republice. Lze si ho i výhodně předplatit.
Starší čísla stejně jako to aktuální si můžete v tištěné i elektronické podobě objednat na webu send.cz.
