Na konci prázdnin se v Praze konala debata nazvaná Marihuana: Hrozba nebo pomoc, kterou zorganizoval národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil a která by měla sloužit jako první krok k toužebně očekávanému cíli – ukončení prohibice konopí. Zúčastnili se jí přední odborníci na závislosti, politici i zástupce represivních složek. Jaké byly hlavní závěry?
Debata nebo přesněji řečeno kulatý stůl měl hvězdné obsazení – lékaře a senátora Romana Krause (ODS), epidemiologa a předního experta na závislosti Viktora Mravčíka, člena Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky Pavla Béma (ODS), šéfa protidrogové centrály (NPC) Jakuba Frydrycha, šéfredaktora a vydavatele magazínu Legalizace Roberta Veverku (Piráti), expertku na psychotropní látky Janku Michailidu (Piráti) a oběť prohibice Miroslava Koláčného.
Samozřejmě nechyběl Jindřich Vobořil, jehož think tank Racionální politika závislostí celou akci v krásných prostorech Hotelu Green Garden připravil.
Konečně racionální diskuze
Musíme říct, že jsme už pár podobných debat zažili a většinou v nich převládaly názory zastaralé, přežité, dokonce lživé a vědecky opakovaně vyvrácené. Bohužel osmdesát let prohibice a šíření nepravd o konopí ovlivnilo myšlení spousty lidí.
Relativně liberálně napsaná legislativa je policií a soudy systematicky překrucována.
Tato debata byla od počátku jiná – všichni přítomní (až na generála Frydrycha, jemuž ale slouží ke cti, že se diskuze vůbec zúčastnil a pečlivě naslouchal všem argumentům) se k naší radosti shodovali na základních bodech:
- Současný represivní systém nefunguje a prohibice neplní svůj účel.
- Není možné nadále postihovat rostlinu, která je mnohem méně nebezpečná (ač samozřejmě taktéž není bez rizik) než legální a zdaněné látky alkohol a tabák.
- Regulace nabízí možnosti lepší prevence, poškodí černý trh a v neposlední řadě přinese státu v době ekonomické krize nějaké peníze nejen v podobě daní, ale i vytvořením celého nového odvětví s tisícovkami nových pracovních míst.
Pro regulaci i lékař
Zejména u lékaře, předsedy zdravotnického výboru Senátu a dlouholetého ředitele brněnských nemocnic Romana Krause jsme očekávali nechuť regulovat konopí a produkty obsahující THC, protože je to zkrátka přirozený postoj naprosté většiny zdravotníků.
Konopí je mnohem bezpečnější než legální alkohol nebo tabák. Foto: Štefan Berec
Je to dáno nejen jistou konzervativností lékařské profese, ale také tím, že pracovníci ve zdravotnictví často berou v potaz pouze samotnou látku a její potenciální škodlivost, ale nedokáží komplexně zohlednit politické a společenské dopady prohibice a represe. Senátor Kraus ale pečlivě poslouchal názory všech debatujících a zcela jistě si problematiku předem nastudoval, díky čemuž došel k podobnému závěru jako většina zbývajících účastníků diskuze.
Je Česko už dnes dostatečně liberální?
Jelikož jediným odpůrcem výše popsaných myšlenek byl po celou debatu pouze generál Frydrych, zastavili bychom se nyní krátce u několika jím prezentovaných názoru a pokusili se je zasadit do reálného kontextu:
Policie z šikany samopěstitelů, tedy většinou teenagerů nebo seniorů, „nic nemá“.
V tomto případě by nemuseli souhlasit občané jednoho nejmenovaného města, kde od volených zastupitelů víme, že policie místo řešení bující drobné kriminality v podobě krádeží apod. šikanuje mladé lidi kvůli konopí. Ve výsledku pak má dané oddělení vysokou objasněnost případů, akorát místo řešení kriminality, která trápí občany města, jde o zabavování patnácti gramů sušiny nebo setnutí šesti rostlin na zahradě, případně pár chycených mladíků s dlouhými vlasy a pozitivním testem na THC za volantem. (Připomeňme, že současné testy jsou navíc často falešně pozitivní a celá metodika měření je čím dál více kritizovaná odborníky jako zcela nevyhovující.)
Policie se nesnaží trestně stíhat drobné pěstitele konopí.
Zcela jistě nepochybujeme o tom, že národní protidrogová centrála, které Jakub Frydrych šéfuje, řeší především velké ryby, nicméně pan generál hovořil většinu často o policii jako celku. Zde musíme oponovat, protože od samotných postižených i od jejich advokátů víme, že policisté mají často upřímnou radost, když se jim podaří odhalit malopěstitele.
Malopěstitelé jsou ze strany policie a státního zastupitelství často před soudem vykreslování jako extrémně nebezpeční dealeři.
Kromě toho se nezřídkakdy pokoušejí přistižené dostat do ještě horší pozice návodnými otázkami typu: „Pro koho jste to pěstoval? Co jste z toho chtěl vyrábět?” Zákonů neznalý občan si tak často sám přitíží, když odpoví typicky „chtěl jsem z toho udělat mast pro manželku a babičku,“ čímž se nevědomky přizná k úmyslu konopí sklidit, zpracovat a vyrábět z něj drogu a tu ještě navíc distribuovat třetím osobám.
Přistup orgánů činných v trestním řízení je už dnes dostatečně liberální ve srovnání se zahraničím, tresty jsou nízké a často končí jen přestupkem, nikoli trestním stíháním.
Praxe hovoří v desítkách případů jinak – zákonů neznalý malopěstitel sklidí na své zahradě například pouhé tři rostliny, ze kterých má třeba 200 gramů sušených samičích květů s obsahem kolem 8 % THC. Jenže si doma neuschová pouze sušinu, ale i stonky a listí. Jsme národ šetřílků a „co kdyby se to někdy na něco hodilo“. Bohužel policie často záměrně postupuje tak, že změří pouze vrcholík, který má vždy nejvíce THC (tedy kolem zmiňovaných 8 % v našem hypotetickém případě). Zbytek smíchá dohromady a prohlásí, že dotyčný neměl doma 200 gramů květů s 8 % THC a 1,8 kilogramu listí a stonků, ale že přechovával dva kilogramy konopí s 8 % THC.
Legální konopná farma v americkém Oregonu.
Proč jsou tyto čachry tak zásadní? Opakovaně se pak stává, že nebohý samopěstitel, jenž měl doma doslova pár kytek, ze kterých si chtěl třeba udělat masti a čaje pro rodinu, je ze strany policie a státního zastupitelství vykreslen před soudem jako pro společnost extrémně nebezpečný dealer. V případě překročení určitého limitu THC totiž platí, že ani nemusí být prokázáno, že pěstitel to své konopí někde distribuoval, soudy to často předpokládají AUTOMATICKY vzhledem k „obrovskému“ množství ilegální látky.
Jaké to má všechno důsledky?
Relativně liberálně napsaná legislativa, kterou se generál Frydrych často a rád ohání, je systémově (ano, systémově, protože nejde jen o excesivní případy) překrucována. Cílem policie a státních zástupců je, aby soudy musely těmto malopěstitelům ukládat nepodmíněné tresty odnětí svobody v minimální hranici 5 nebo i 8 let.
Regulace nabízí možnosti lepší prevence, poškodí černý trh a přinese státu peníze v době ekonomické krize.
Dosud bezúhonní otcové od rodin tak končí ve věznicích s vrahy a násilníky. Celá rodina má rozvrácený život a dochází ke ztrátě víry v právní stát. Celá tato tragédie je ještě navíc financována z peněz daňových poplatníků. I kdyby se jednalo jen o jednotky případů (což ve skutečnosti není pravda), jak tvrdil na kulatém stole ředitel NPC, nebylo by to stále zbytečně mnoho?
Je zkrátka na čase ukončit šílenství jménem válka proti konopí, která není ničím jiným než válkou proti lidem.
Tématu se budeme intenzivně věnovat i nadále. Budeme přinášet aktuální informace z legislativního postupu i názory dalších odborníků, politiků a zástupců orgánů činných v trestním řízení.
