Patrik Majringer: Stavím s konopím

Konopí léčí tělo i ducha, jak kdysi poznal sám na sobě Patrik Majringer. Později zjistil, že tato rostlina může být i skvělým stavebním materiálem, který je šetrný k přírodě i lidskému zdraví. 

Proč se věnuješ stavění s konopí? 

S konopím jsem se seznámil již před řadou let, když mi pomáhalo se zbavit mozkového gliomu. Nemoc člověka změní a mimo jiné začne třeba hledat i jinou pracovní náplň. A stavění s konopím se brzy samo nabídlo. 

Jak dlouho v tomto oboru podnikáš a jaké sleduješ trendy? Stoupá popularita?

Před šestnácti lety jsme se s Honzou Bešíkem seznámili s hempcrete, konopným betonem, a pak založili společnost MABEKO. Jeli jsme se vyškolit do Francie na práci se stavebními materiály na bázi konopí a vápna a uvedli tyto materiály u nás na trh. Nebyli jsme tu tedy úplně první. Prvním byl ke konci devadesátek Pavel Koterzyna.

Zdroj: Archiv Patrika Majringera

Ten šel pak ale jinou cestou, nicméně jeho kavárna Na Dražkách, ve Strunkovicích nad Blanicí, je výstavní skříní použití konopno-vápenných materiálů a konopných izolací. Všem doporučuji návštěvu, neboť jeho žena je architektka. Pavel léta pracoval s restaurátory a oba spolu s konopím tak dali místu nádherného nezaměnitelného ducha. Právě rekonstrukce historických budov byly v první řadě nejen u nás těmito materiály realizovány.

Před šestnácti lety jsme se s Honzou Bešíkem seznámili s hempcrete, konopným betonem, a pak založili firmu.

Podlahy, omítky, zateplení střech… pak stavba nových budov do bednění, sprejování celých stěn, cihly a v neposlední řadě i celé prefabrikované stěnové celky. Od začátků s rekonstrukcemi jsme se dnes dostali až k realizaci velkých projektů s prefabrikáty a založili společnost EKOBUILD, která nyní pracuje na projektu deseti prefabrikovaných domů kousek od Vrchlabí. Stále víc a víc lidí se totiž seznamuje s unikátními vlastnostmi úžasné konopné byliny a začíná konopné materiály žádat. 

Co nejvíc brání většímu rozvoji konopného stavění?

Jednoduše u nás chybí zpracovatelské technologie. Na poli legalizace se jistě udělalo hodně a chci věřit, že jsme na dobré cestě. V podpoře zemědělství a podpoře získání zpracovatelských technologií se neudělalo vůbec nic. Neexistuje žádná podpora ze strany vlády, a to jsme kdysi bývali konopná velmoc. A to nejen ve výzkumu, ale právě ve zpracování stonku. Vždyť i my nyní ve společnosti BIOHEMP využíváme starou tírenskou linku, která je schopna stonek zpracovávat.

Zdroj: Archiv Patrika Majringera

Václav Říha (Hemp Production), nestor pěstění a zpracování konopí v ČR, zase vyrábí skvělé konopné potraviny, zpracovává semínko nejen na olej a právě on stojí za konopnými barvami a napouštěcími oleji. Co je to ale vše platné, když investice do zemědělské techniky a následného zpracovatelského průmyslu vyžadují desítky až stovky milionů a podpora ze strany vládnoucího establishmentu nikde. 

To je smutné.

Člověk se možná podiví, proč podpora a proč ne rovnou podnikání. Bohužel vzhledem k dotační politice v jiných zemích EU není u nás zpracování stonku návratově tak rychlé, jako třeba pěstování dnes tolik oblíbených CBD květů. A to se bavíme o materiálu, který má ne nízkou, ale dokonce zápornou uhlíkovou stopu! Konopí je rychle rostoucí bylina a toho CO2 pohltí opravdu hodně. To na něj ti z agendy Green Deal opravdu zapomněli? Vždyť například fotovoltaika a větrné elektrárny mají podpory ze všech stran. A my se zde bavíme o obnovitelném zdroji s jednou z nejširších škál využití. Nejen stavby, ale i oděvní průmysl, automobilový, farmaceutický, potravinový, a to teď jen střílím od boku.

Co všechno z konopí se ve stavebnictví dá použít a jakými způsoby?

Tak především je to konopný stonek. Z něj se totiž získává vlákno, které je pro svoji pevnost a nízkou degrabilitu určeno nejen na oděvy a lana, ale jako přírodní izolant i pro výrobu konopných izolačních systémů. Pak samozřejmě konopné pazdeří, tedy vnitřní dřevitá část stonku, která při spojení s vhodným vápenným pojivem slouží jako výplňové izolační plnivo do konopného betonu a konopných omítek. Beton se používá nejen jako výplňové zdivo, ale i jako izolace podlah a stěn.

Neexistuje žádná podpora ze strany vlády, a to jsme kdysi bývali konopná velmoc.

No a pak je zde i to zmiňované semínko, ze kterého se lisuje olej, a ten je vhodný nejen na potravinu či zpracování v kosmetice (mimochodem konopný olej je sám o sobě malý zázrak), ale dá se použít právě do laků a barev, kde plní nejen funkci ochranou, ale i estetickou – vytahuje totiž kresbu ošetřeného dřeva. 

Jaké jsou výhody konopných stavebních materiálů?

Tedy stručně:

• nízká tepelná vodivost;
• střední hustota a vysoká tepelná kapacita;
• prodyšný charakter a schopnost vyrovnávat vlhkost;
• povaha aplikace minimalizuje tepelné mosty;
• v kombinaci s omítkou vzduchotěsný;
• celkově velký uživatelský komfort díky celkové nízké tepelné vodivosti zdiva.

Zdroj: Archiv Patrika Majringera

Každý bod by stál za samostatnou kapitolu. Zkrátka konopí v sobě snoubí celou řadu materiálových vlastností, jejichž synergický efekt jej předurčuje být ve stavebním průmyslu na čelních místech. A pokud se použije v kombinaci s vápennou technologií, přidají se ještě vlastnosti vápna (CaO), které následně karbonatuje, zachycuje ze vzduchu CO2 a pojivo v kompozitu konopného betonu obsažené se mění zpět na CaCO3, tedy vápenec, což je vlastně kámen. Čím je konopné zdivo starší, tím je lepší. A to ani nemluvím o té uhlíkové stopě.

A nevýhody?

Konopný beton se například nedá použít u spodní stavby, tedy pro sklepní prostory. Nelze ho totiž izolovat proti vodě, zůstal by i difuzně uzavřen, a to by znemožnilo výše uvedené procesy, které jsou nutné pro jeho správnou funkci.

Konopí v sobě snoubí celou řadu materiálových vlastností, jejichž synergický efekt jej předurčuje být ve stavebním průmyslu na čelních místech.

Konopné izolaci je někdy vytýkána malá odolnost proti ohni. To je ovšem obecné u všech přírodních materiálů a řeší to vždy dobře zpracovaný projekt. Dobře je to vidět na dnes tolik prosazovaném konceptu lehkých dřevostaveb.

Existují u nás nějaké spolky či aktivity, které se snaží tento obor více nakopnout a propagovat?

Jedno z prvních sdružení, které si dalo za cíl seznamovat veřejnost s benefity konopné byliny a jejím komplexním využitím, je sdružení Konopa. To má dlouhou historii a je myslím veřejnosti již dobře známo. Teď na jaře například aktuálně chystají už 24. ročník tradiční akce 100 kytek. Letos je v nabídce osivo odrůdy Elleta Campana.

Zdroj: Archiv Patrika Majringera

Pak je tu řada výzkumných ústavů či sdružení, klastrů, spolků… Já sám jsem se stal před časem ředitelem Českého konopného ústavu, v jehož rámci se aktuálně zabýváme spoluprací s Výzkumným ústavem živočišné výroby.

Stále víc a víc lidí se totiž seznamuje s unikátními vlastnostmi úžasné konopné byliny a začíná konopné materiály žádat. 

Nedávno jsme ve spolupráci s Ekocentrem Loutí pořádali sérii přednášek a workshop na téma stavění s konopným betonem, poskytli jsme materiály a podklady pro výstavu v muzeu v Říčanech. Také spolupracujeme na jednom projektu, který je dalším střípkem k řešení naší uhlíkové stopy, ale to je spíš na rozhovor s jinými odborníky.

Mgr. Patrik Majringer, majitel společnosti NORICUM, s.r.o., www.konopny-beton.cz 

Lukáš Hurt

Původním vzděláním historik a anglista, který už přes deset let překládá odborné studie a vědecké texty, píše články a přednáší na konferencích a veletrzích. Po sedmi letech v redakci magazínu Legalizace založil v roce 2018 magazín Konopí, kde působí jako šéfredaktor.