Pavel Kubů: Personalizovaná terapie

V Česku bychom jen těžko hledali lékaře, který má tak komplexní zkušenosti s konopím jako Pavel Kubů. Expert na zdravotnickou informatiku a moderní technologie, jenž se vyzná ve spletitých zákonech, novelách a vyhláškách, ale také předseda pacientského spolku, mezinárodně vyhledávaný přednášející i oficiální konopný pacient – to vše v jedné osobě. Témat na hodinové povídání jsme měli více než dost.

Jste lékař, ale klasickému léčení vlastních pacientů se nevěnujete. Jak do vaší profesní kariéry vstoupilo konopí?

Už na studiích jsem se začal věnovat dvěma paraklinickým oborům. Jedním byla lékařská informatika a druhým adiktologie. Nejvíc mě na nich zaujala možnost inovací léčebných metod, jejich výzkum a vývoj.

Konopí mi pomáhá fungovat, aniž bych musel bolest tišit farmaceutickými preparáty, které by mi znemožňovaly být v aktivním pracovním procesu.

To se týká i konopí, které je aktuálně dostupné jako kvalitní léčivo a představuje naprosto unikátní a novou formu terapie. Respektive v případě konopí se bavíme o moderní aplikaci tisíce let využívané rostliny v kombinaci s novými technologiemi a asistovanou, případně personalizovanou terapií. Tu ve stárnoucí společnosti budeme potřebovat čím dál intenzivněji. 

Protože více a více lidí bude potřebovat zdravotní péči?

Například to, co vidíme teď kolem výpadku léků, ukazuje na nutnost transformovat systém poskytování zdravotní péče, aby dokázal obsluhovat skokově rostoucí potřeby stárnoucí populace na léčbu příznaků řady nemocí. Ty jsou typicky dlouhodobé, chronické a nemáme na ně široce a spolehlivě fungující léčebné metody. U konopí je čím dál tím jasnější, že nejlépe funguje v individualizovaném léčebném modelu. Nejde přitom jenom o dávkování, i když u toho to samozřejmě začíná.

Aktuální doporučený klinický standard, jak hledat individuálně účinnou léčebnou dávku a ideálně i chemotyp bioaktivní konopné směsi, je: začněte s nízkou dávkou a zvyšujte ji pomalu – jedná se o takzvanou titrační periodu. Tím se ale také zároveň vytváří bariéra dostupnosti této metody u stárnoucí populace, protože lékaři nemají z čeho vycházet, neexistují doporučené postupy pro různé indikace. To znamená, že lékař musí u každého konopného pacienta věnovat spoustu času personalizaci, aby společně našli rovnováhu mezi potřebami pacienta, efektivním dávkováním a vhodným chemotypem konopí. 

V roce 2013 jste byl u schválení zákona o léčebném konopí. Jak hodnotíte funkčnost dosavadního systému a v čem by se měl zlepšit?

To nejlépe shrnuje návrh pacientského spolku KOPAC, podpořený klastrem CzecHemp, na odstranění aktuálních bariér dostupnosti léčebného konopí. Současný systém byl nastaven příliš restriktivně, proto navrhujeme poslancům a vládě ČR tyto kroky: Zrušit indikační a specializační omezení pro lékaře předepisující léčebné konopí.

Zrušit administrativní povinnost lékařů hlásit Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv údaje o průběhu léčby pacientů s předepsaným konopím. Zrušit věkové omezení preskripce pouze pro pacienty starší osmnácti let a zrušit nutnost měsíční periodicity preskripce a obnovení nároku na úhradu konopí. Zohlednit dostupnost extraktů v nastavení úhrady a sjednotit omezení úhrady s limitem maximálního měsíčního výdeje.

Když se podaří tyto bariéry odstranit, kolik by v České republice mohlo být reálně konopných pacientů?

Náš spolek upozorňuje na velmi rozdílnou dostupnost léčebného konopí v té nejčastější indikaci, na kterou je předepisováno, tedy chronické neztišitelné bolesti. Epidemiologické studie odhadují, že v České republice přibližně dvacet procent populace trpí nějakým typem této bolesti – to jsou dva miliony lidí. K tomu máme k dispozici celou řadu studií, které porovnávají kvalitu života pacientů s chronickou bolestí a ze kterých vychází velmi konzervativní odhad: minimálně deseti procentům těchto pacientů, tedy 200 000 lidí, by konopí mohlo zlepšit kvalitu života. 

Kolik takových pacientů má v Česku předepsané konopí dnes? 

Aktuálně máme něco málo přes 3 000 pacientů, kteří dostávají léčebné konopí na chronické bolesti, takže jen v této jedné indikaci se pohybujeme v řádu jednotek procent z celkového potenciálu. A takto bychom mohli dál pracovat třeba s atopickou dermatitidou, což je také velmi častá indikace, na kterou konopí prokazatelně pomáhá a která se týká přibližně tří procent populace.

U 10 až 30 procent rekreačních uživatelů jde o určitý způsob sebemedikace a lépe akceptovatelnou variantu toho, co nabízí klinická medicína.

Bohužel zatím ani nepřibývá základních údajů o dávkování a možné personalizaci s ohledem na konkrétní charakteristiky daného pacienta. Ve světě sice vychází spousta studií o tom, jak konopí působí na potkany a myši, ale relevantní klinická data, která by se hodila lékařům v praxi, jsou stále v řadě možných indikací jen velmi omezeně dostupná, pokud vůbec. 

V Kanadě zase klesá počet registrovaných pacientů, kteří raději přecházejí na nedávno vzniklý rekreační trh. Čím si to vysvětlujete?

Na vině je složitá dostupnost v rámci zdravotnickém systému. Také to bude souviset s cenou. V Kanadě je léčebné konopí stále podstatně dražší než rekreační, protože musí být produkováno v lékové kvalitě a není hrazené ze zdravotního pojištění jako u nás. Tato ekonomická motivace není přenositelná do Evropy, protože u nás zdravotní systém funguje jinak. Čeští pacienti, kteří mají léčebné konopí hrazené, ho na rekreačním trhu nikdy neseženou tak levně.

Sám jste registrovaný konopný pacient. Můžete stručně popsat, s čím se potýkáte a jaké konopí užíváte?

Před lety jsem byl na operaci kýly, a když jsem se probral z narkózy, ukázalo se, že patřím mezi dvě procenta populace, která má nestandardní průběh nervu v pánvi. Tento nerv mi při operaci narušili kostním vrutem. Dostalo se mi tak unikátní zkušenosti, kdy jsem prožil delší časové období se silným zdrojem chronické bolesti, ale zároveň jsem měl naději, že až mi vrut vyjmou, intenzivní bolesti zmizí, což se také po druhé operaci stalo. Nicméně ten nerv už se nikdy nezhojí a až do smrti mi bude vysílat falešné signály, které právě produkují neztišitelnou chronickou bolest. Naštěstí je méně intenzivní než po první operaci a jde především o různé tlaky, trnutí, brnění či jiný diskomfort.

Občas, když se mění počasí, pociťuji bolest, jako bych měl něco s vazy v koleni, i když s nimi objektivně nic nemám. Konopí mi pomáhá fungovat, aniž bych musel bolest tišit farmaceutickými preparáty, které by mi pravděpodobně zásadně snižovaly kvalitu života a v podstatě by mi znemožňovaly být vůbec v aktivním pracovním procesu. Co se týče druhu konopí, tak stejně jako většina chronických pacientů užívám odrůdy s vyrovnaným obsahem THC a CBD.

(…)

MUDr. Pavel Kubů (*1975)

Pavel Kubů je expertem v oborech lékařské informatiky a adiktologie. Od roku 2006 je předsedou Etické komise Národního monitorovacího centra pro drogy a drogové závislosti. Dále je členem správní rady Českého národního fóra pro eHealth a správní rady pacientského spolku KOPAC, jehož je také od roku 2021 předsedou. V letech 2005 až 2015 pracoval pro Intel Corporation jako manažer rozvoje obchodních příležitostí ve zdravotnictví a školství ve střední a východní Evropě. Byl členem autorského týmu Národní strategie elektronického zdravotnictví ČR 2016-2026. V roce 2015 založil Mezinárodní institut pro konopí a kanabinoidy a do 2021 byl jeho ředitelem.

Od roku 2021 řídí medicínský vývoj společnosti P4P technology, která vyvíjí organickou náhradu krevní plasmy na bázi bílkoviny edestin izolované z konopných semen. V témže roce spoluzaložil společnosti Chain Pharmaceuticals vyvíjející kanabinoidní léčiva za použití strojového učení a umělé inteligence. V nestátních a neziskových organizacích se věnuje především postgraduálnímu vzdělávání zdravotnických profesionálů v informatice a podpoře výzkumu a vývoje nových preventivních a léčebných metod. Od roku 2018 je členem výkonné rady Českého konopného klastru CzecHemp. 

(…)

Celý zajímavý rozhovor najdete v novém vydání magazínu Konopí č. 27, které je právě v prodeji.

Lukáš Hurt

Původním vzděláním historik a anglista, který už přes deset let překládá odborné studie a vědecké texty, píše články a přednáší na konferencích a veletrzích. Po sedmi letech v redakci magazínu Legalizace založil v roce 2018 magazín Konopí, kde působí jako šéfredaktor.