Péče o rostliny od prvních květů do sklizně

V druhé polovině léta jsou rostliny v plném květu a ve vzduchu jsou cítit první závany vznikajících terpenů. Také v tomto období je důležitá správná péče, abychom se mohli těšit ze zdařilé podzimní úrody.

V průběhu růstového období bylo naším hlavním úkolem poskytnout rostlinám správné prostředí pro rychlý růst a ochránit je před nájezdy škůdců. S výskytem prvních květů se metabolismus rostlin proměňuje, a to se odráží i v povinnostech zahradníka.

Fosfor a draslík 

V druhé polovině života se u rostlin snižuje spotřeba dusíku. Přestávají růst do výšky, netvoří tolik nových listů a soustředí se na tvorbu květů. V této fázi se naopak zvyšují nároky na přísun draslíku a fosforu. Pečlivě sledujeme, zda se na rostlinách neprojevují známky nedostatku živin, a v případě potřeby včas zasáhneme. 

Draslík je jednou ze základních živin, rostliny ho potřebují pro regulaci příjmu vody. Kationty draslíku hrají důležitou roli při otevírání stomat – průduchů na listech, kterými rostliny ovlivňují příjem oxidu uhličitého a vody. Dále je tento prvek součástí desítek enzymatických procesů nepostradatelných pro správný vývoj rostlin. 

Konec léta a začátek podzimu je často provázen dešti a nižšími nočními teplotami, což jsou ideální podmínky pro rozvoj plísní.

První příznaky nedostatku draslíku se projevují nejprve na starších listech. Je to z toho důvodu, že draslík patří mezi takzvané mobilní živiny a v případě potřeby si jej rostliny odčerpávají ze starších listů. Typickým znakem nedostatku draslíku jsou spálené okraje podél čepelí listů.

Listy bývají nápadně zkroucené, což je způsobeno neschopností rostliny ovládat správně funkci stomat. Při dlouhodobém nedostatku draslíku začnou listy žloutnout a objeví se na nich nekrotizující skvrny. 

Fosfor je spolu s dusíkem klíčovou součástí molekul DNA a RNA obsahujících genetický kód živých organismů. Fosfor je zároveň nezbytný pro tvorbu ATP molekul. Adenosintrifosfát (ATP) slouží jako zásobovací molekula, kterou rostliny za pomoci enzymů rozloží, a tak uvolní energii uloženou ve vazbách mezi atomy fosforu. 

Nedostatek fosforu omezuje růst a postižené rostliny jsou nápadně menší než dobře živení jedinci. Prvním příznakem jsou tmavě zelené fleky, které se objevují na starších listech. Tyto odumírající části se postupně rozrůstají, až zahubí celý list. Květy takto postižených rostlin jsou malé a nedostatečně vyvinuté. 

Co dělat při nedostatku živin?

Nejjednodušším způsobem je poskytnout kořenům dostatek kvalitního úrodného substrátu. Rostlinám zasazeným přímo v půdě nebo do velikého vyvýšeného záhonu zpravidla živiny nechybí. Nicméně při kultivaci v pěstebních nádobách nebo intenzivním používání chemických přípravků a minerálních hnojiv se s nedostatky fosforu a draslíku setkáváme poměrně často.

V takových případech je nejsnadnější a mnohdy jedinou volbou sáhnout po některém z dostupných specializovaných minerálních hnojiv, která mají extrémně rychlý účinek.

Tato hnojiva vhodná pro květovou fázi rostlin konopí obsahují dusík, fosfor a draslík (odtud zkratka N/P/K na etiketách) v poměru 1 : 3 : 2, případně 0 : 3 : 3 pro poslední týdny kvetení. Přípravky používáme s rozvahou, protože jimi lze rostliny snadno spálit.

Stimulátory květu 

V nabídce specializovaných zahradnictví se můžeme setkat s různými stimulátory a dalšími přípravky specificky určenými pro podporu rostlin ve fázi květu. Vyznat se v jejich nabídce může být pro laika poněkud obtížné.

Z názvů produktů není na první pohled patrné jejich složení a mechanismus účinku je často skryt obchodním tajemstvím. Obecně můžeme přípravky na podporu kvetení rozdělit do dvou kategorií.

Takzvané „PK boostery“ jsou v podstatě minerální hnojiva, která neobsahují žádný dusík, ale pouze vyrovnaný poměr draslíku a fosforu. V komerčním zemědělství se podobné směsi hnojiv používají zcela běžně ke zvýšení výnosu z pěstovaných plodin. Podle studie amerických vědců z minulého roku je pro léčebné konopí optimální koncentrace fosforu 11,25 miligramu na litr zálivky.

Nejjednodušším způsobem, jak předejít nedostatku živin v pozdní fázi kvetení, je poskytnout kořenům dostatek kvalitního úrodného substrátu.

Vyšší množství fosforu v zálivce se sice projeví na velikosti rostlin, ale ne na koncentracích účinných látek. Obsah fosforu v zálivce nad 30 miligramů na litr nemá podle studie na rostliny žádný pozitivní vliv. Především ve volné přírodě je potřeba zvážit ekologické dopady používání minerálních hnojiv s vysokým obsahem fosforu. 

Do druhé kategorie patří osvědčené přírodní prostředky k podpoře kvetení, jako jsou huminové kyseliny, výtažky z mořských řas, melasa nebo guáno. Drtivá většina přípravků na podporu květu dostupných na trhu obsahuje některou z výše popsaných ingrediencí nebo jejich kombinaci. Většinu přírodních přípravků lze použít bez většího rizika a oproti PK boosterům jsou k přírodě o poznání šetrnější.

Období plísní

Konec léta a začátek podzimu je často provázen dešti a nižšími nočními teplotami. Tyto podmínky jsou ideální pro rozvoj plísní. Především padlí a hniloba květů jsou postrachem každého pěstitele konopí. Zásadní překážkou v boji proti plísním v období kvetení je nemožnost použití postřiků. Přestože mnohé z nich jsou určeny na ovoce a zeleninu, pro konopí pěstované za účelem léčby nejsou vhodné!

Padlí poznáme podle kulatých bílých stop na listech, které vypadají, jako by byly tvořeny jemným bílým práškem. Při každém dotyku či závanu větru se tato nákaza šíří na další části rostlin. Zbavit se padlí na kvetoucích rostlinách je téměř nemožný úkol, ale při troše snahy je lze udržet ve slušné kondici až do sklizně.

V první řadě opatrně odstraníme napadené části, a pokud pěstujeme ve skleníku, snažíme se zvýšit pohyb vzduchu v prostoru. Rostliny pravidelně prohlížíme a odstraňujeme nejhůře napadené listy. 

Hniloba květů se nejčastěji objevuje ke konci života rostlin. Obvykle ji najdeme na rostlinách, které jsou vystaveny dešťům. Je způsobená houbou Botrytis cinerea a může zmařit celou snahu, protože plesnivé květy se nedají nijak využít.

Napadení botrytidou nemusí být na rostlinách na první pohled zřejmé. Plíseň se šíří zevnitř květů, a proto je pravidelně a bedlivě kontrolujeme. Častou známkou jsou nápadně churavé lístky na jinak zdravých palicích. 

Vhodná doba sklizně 

Zralost konopí se odvíjí od mnoha faktorů. Prim hraje genetická výbava každé rostliny. Některé moderní kultivary konopí jsou zralé za pouhých sedm až osm týdnů od výskytu prvních květů. Naopak původní odrůdy z rovníkových oblastí mohou kvést i výrazně déle než sto dnů.

Vliv má počasí a množství slunečního svitu na stanovišti. Obrovské rostliny, na které dopadá sluneční světlo v průběhu dne z různých stran, mohou dozrávat nepravidelně a je vhodné je sklízet po částech. 

Padlí poznáme podle kulatých bílých stop na listech, které vypadají, jako by byly tvořeny jemným bílým práškem.

Mnoho pěstitelů sleduje zbarvení a podobu trichomů na květech – podle nich poznají správný čas sklizně. Tyto lesknoucí se pryskyřičné žlázy je možné vidět holým okem, ale pro jejich bližší prozkoumání je vhodná hodinářská lupa s alespoň třicetinásobným zvětšením. 

Konopí má různé druhy trichomů a využívá je k mnoha účelům. Některé slouží především k ochraně před škůdci, jiné obsahují vysoké množství terpenů a aktivních látek. Pro odhadování zralosti konopí jsou vhodné trichomy s kulatou hlavičkou a stopkou, a ty najdeme na květech. Vhodná doba ke sklizni nastává ve chvíli, kdy se vrcholky trichomů začnou zakalovat. Období sklizně trvá několik týdnů, podle toho, jaký terpenový a kanabinoidní profil pěstitel potřebuje. 

Konec života rostlin 

První mrazy jsou pro každého pěstitele známkou, že čas sklizně zcela nevyhnutelně nastal. Rostliny se při nízkých teplotách se sice vybarvují do nádherných fialových barev, ale jsou již prakticky mrtvé. Odkládáním sklizně bychom riskovali hnilobu květů a degradaci účinných látek. 

Upozornění: Rozhodně nedoporučujeme pěstovat semena konopných odrůd, které obsahují THC, jelikož dle platné legislativy je jejich pěstování, sklízení a další zpracování trestné. Na trhu je dnes k mání dostatek odrůd technického konopí s vyšším obsahem CBD, jejichž pěstování je legální. 

Filip Ostrowski

Novinář a konopný aktivista původem z dalekého polského severu, který má téměř dvacetileté zkušenosti s pěstováním konopí a nebojí se je použít. Vždy s hlavou v oblacích a nohama pevně v zemi je připraven zplodit další zajímavý článek.