Jelikož valná většina z nás cestuje letos především prstem po mapě, můžeme se vydávat nekonečně daleko. A to třeba až do tajemné země jižní Ameriky – Peru. Vzhledem k jejím přírodním poměrům se tam nachází tolik zajímavých rostlin, že nebudete vědět, kterou vložit do vaporizéru dřív. A navíc jsou prověřené těmi nejlepšími recenzenty – domorodými obyvateli.
Dnes pro vás mám exotický výběr, jenž letošnímu zbytku léta dodá chybějící nádech dalekých krajin.
Hercampuri
Není to žádná temná kletba černé magie nebo zaříkávadlo z Harryho Pottera. Hercampuri je trvalka rostoucí nejčastěji v těžce přístupných částech peruánských And, a to až do nadmořské výšky přes 4 000 metrů. Dnes se pěstuje už i v Evropě či v Severní Americe kvůli svým pozitivním účinkům na nejrůznější neduhy.
Bylina to není nikterak vysoká – dorůstá maximálně patnácti centimetrů. Má špičaté lístky, fialové či modré květy a pro zdravotní využití se sklízí komplet celá nadzemní část.
Divoká kapradina cuti cuti snižuje hladinu cukru v krvi a podporuje metabolismus.
Hercampuri se přezdívá „hořký čaj“ – tvrdí se, že patří mezi nejvíce hořké byliny na světě. S vaporizací této rostliny jsem proto trochu váhala, ale ukázalo se, že mé obavy byly zbytečné.
Sušenou hercampuri je nutné podrtit, protože obsahuje poměrně velké kousky byliny. Teplotu jsem zvolila rovnou vyšší, a to kolem 205 °C. Chuť výparu byla suše svěží a mírně nahořklá, ale opravdu jen takovým způsobem, který byl chuťově příjemný a osvěžující.
Každopádně se k zajímavému chuťovému zážitku připojují i pozitivní účinky této byliny – snižuje hladinu cholesterolu v krvi, posiluje činnost jater, podporuje metabolismus, čistí krev a detoxikuje. Posiluje krevní oběh a také je hypoglykemická, což znamená, že snižuje hladinu cukru v krvi. Už v dávné historii byla hercampuri používána k léčbě horečnatých stavů.
Upozornění: Bylinka není vhodná pro každého – užívat by ji neměly osoby s vředovým onemocněním žaludku nebo se záněty žlučníku. Zároveň není dobré jí konzumovat dlouhodobě, dva měsíce užívání by měly být strop.
Cuti cuti
Další rostlinka je minimálně dle názvu roztomilost sama: cuti cuti. Však i její další pojmenování jsou poměrně chytlavá – kumu-kumu, culantro pusu či sano-sano. Nicméně u nás v domovině jde roztomilost stranou – dovolte mi představit vám sleziník.
Cuti cuti je kapradina. Jak už to u kapradin většinou bývá, roste na vlhkých a stinných místech. Pochází z pralesů Peru a jedná se tak o typicky jihoamerickou záležitost. Tato divoká kapradina má listy dlouhé až osm centimetrů a roste po trsech – vizuálně vypadá jako malý kapradinový keřík. Pro léčebné účely se používá její nadzemní část, která se ostříhá a suší.
Sušenou cuti cuti už není potřeba nijak drtit, jen jemně promnout mezi prsty a rovnou plnit do komory vaporizéru. Sušina ale může obsahovat i malé „větvičky“ – stonky, které bude lepší vyjmout, případně nalámat či jinak nadrtit.
Cuti cuti jsem zkoušela vaporizovat na 170 °C, chuťově mi však vyhovovala více až při 180 °C. I když se jedná o sušinu, výpar chutná vlhce, doslova zeleně, a je cítit chuť čerstvé byliny. Kapradiny mají holt něco do sebe. V kondukčním přístroji tvoří viditelný výpar.
Co se týče zdravotních přínosů, cuti cuti je proslulá především svou schopností snižovat hladinu cukru v krvi. Hned v závěsu je velmi pozitivní účinek na slinivku břišní v případě chronických potíží – bylina pomáhá regenerovat buňky slinivky. Dále tato divoká kapradina podporuje metabolismus a také pomáhá srovnat nepravidelnou menstruaci. V neposlední řadě se na ni můžeme s důvěrou obrátit i při chřipkách a nachlazeních, kdy dostávají zabrat dýchací cesty a kdy s námi cloumá kašel.
Manayupa
Manayupa je již od pradávna peruánskou hvězdou mezi bylinami. Dříve bylo její užívání dokonce privilegiem vyšších společenských vrstev a často se používala při obřadních rituálech. Přitom vzhledově by asi málokoho zaujala – obzvláště nás, zvyklé na obyčejný jetel, kterému je dost podobná.
Manayupa je plazivka dorůstající až půlmetrové délky a vyznačuje se kulatými drobnými lístky rostoucími po třech a světle fialovými kvítky. Pro léčebné účely se používá celá nadzemní část.
Manayupa čistí krev a je přirozeně močopudná, uvolňuje napětí a má protizánětlivé a protialergické účinky.
V kečuánštině, indiánském domorodém jazyce používané zejména v Peru, zní celým názvem runa mana yupana, což se dá přeložit jako „její vlastnosti jsou nesčetné“. Jak je vidno, máme co dočinění se skutečně multifunkční rostlinkou.
Čím jen začít – nejznámější a nejvyužívanější asi bude pro své detoxikační působení. Příliš cigaret, příliš alkoholu? Zkuste sáhnout po této bylině!
Manayupa čistí krev a je přirozeně močopudná, což usnadňuje vylučování toxinů z organismu. Po očištění organismu můžeme plynule přejít k očištění mysli – manayupa je tradičně používaná při nervozitě, úzkostných stavech a stresu. Krom tohoto typu napětí uvolňuje i napětí svalové, a to včetně hladkého svalstva, takže se dá použít i jako mírné projímadlo.
Manayupa má dále protizánětlivé a protialergické účinky. Velmi pozitivně působí na záněty žaludku, ledvin, jater, pohlavních orgánů. Tlumí příznaky alergií a astmatu. Sáhnout po této bylině je vhodné i v případě bolestivé menstruace či v případě touhy shodit nějaké to „kilčo“ navíc, protože manayupa podporuje i spalování tuků.
Sušená manayupa obsahuje velké kousky byliny včetně větviček, takže před startem vaporizéru je nutné si sušinu nadrtit. Má jemnou, sladkokyselou chuť a tvoří naprosto minimální páru. Jedná se tedy o vysoce intimní vaporizační záležitost. Chuťově nejlepší se mi zdá při teplotě 200 °C.
Hledejte dál v Peru!
Krátký let mezi peruánskými bylinami máme za sebou – protože jich v Peru ale díky rozmanité krajině lze objevovat opravdu ohromné množství, doporučuji si dát načas a najít si tu „svou jedinečnou“ – ať už kvůli chuti, exotice či účinkům. Přeji krásné vaporizování s nádechem mystické atmosféry!
Zajímá vás více? Magazín Konopí je k dostání v novinových stáncích a trafikách po celé republice. Lze si ho i výhodně předplatit.
Starší čísla stejně jako to aktuální si můžete pohodlně objednat na webu send.cz nebo v elektronické podobě na digiport.cz.
