Celé konopné Česko si od nového roku klade otázku, jaké změny vlastně přinesla novela zákona o omamných látkách, jež zvyšuje povolený limit THC v rostlině i v produktech a má zásadní dopad i na systém léčebného konopí. Rozhodli jsme se proto vyzpovídat jednoho z jejích autorů, odborníka na konopné zákony a bývalého zaměstnance Inspektorátu omamných a psychotropních látek na ministerstvu zdravotnictví Petra Polanského.
Proč se věnujete právě konopí?
Je to problematika, ke které mám blízko už od dob studií. Konopí je podle mě rostlinou budoucnosti, ať už se bavíme o univerzálním použití v průmyslovém měřítku nebo v léčbě.
Jaká je vaše specializace?
Bohužel neumím léčit lidi a jediné, čemu rozumím, je legislativa. Můj příspěvek je v tvorbě takové legislativy, která bude více pro lidi, méně represivní, více liberální. Samozřejmě za předpokladu, že to bude vyvažováno i snižováním rizik.
Jste tedy právník, když píšete zákony?
Nejsem. V roce 2011 byla hospodářská krize a já jsem měl po vysoké škole biochemického zaměření a jediné místo, kde mě vzali, bylo na ministerstvu zdravotnictví.
Státní správa tu má být pro lidi. Osobně jsem si vždy zakládal na tom, že jsem tady jako úředník pro lidi a pro firmy.
Konkrétně na Inspektorátu omamných a psychotropních látek, takže jsem se specializoval touto cestou. Ze školy mám dílčí znalosti, jak biologicky aktivní látky, tedy i THC, fungují v těle a co způsobují.
Na jaké pozici jste působil a čím se tento inspektorát zabývá?
Pracoval jsem v letech 2011 až 2021 jako referent, což je úplně nejnižší organizační celek. Oddělení je to velmi specifické, protože je jednak inspekčním orgánem, který vykonává kontrolu, a jednak je to legislativní orgán. Zákony tím pádem sám píše a k tomu vykonává správní řízení. A to všechno v jednom člověku – jeden inspektor má přístup k náměstkovi a ministrovi a na druhou stranu má přístup do firem. Chodí na kontrolu do terénu.
Proč jste loni odešel?
Víceméně kvůli názorovým neshodám s vedením, které byly umocňovány poznatky z praxe. Skončit jsem se rozhodl poté, co na inspektorát přišel nějaký pán s tím, že jeho manželka má rakovinu a jestli nemůže nějak legálně vyextrahovat technické konopí. Kolegové ho odbyli s tím, že ne, že by byla porušena legislativa. V tu chvíli jsem si řekl, že s tímhle nechci mít nic společného. Státní správa tu má být pro lidi. Osobně jsem si vždy zakládal na tom, že já jsem tady jako státní úředník pro lidi a pro firmy, a tohle byla ta příslovečná poslední kapka.
Než jste ale odešel, podílel jste se aktivně na přípravě „konopné“ novely. Jak to probíhalo?
Novelu jsem psal kontinuálně. Hodně se tam projevovaly poznatky získané z kontrol nebo správních řízení, například když jsem přijel z kontroly, kde byl nějaký problém, tak jsem uvažoval: V zákoně je to takto, ve firmě je to takto.
Je tady rozpor, ale firma funguje a nikomu to nijak neškodí, tak se pojďme zamyslet, jestli ten zákon není napsán špatně. Takže novela vznikla komplexně, víceméně na poptávku v terénu.
Jak se na přípravu novely díval ředitel inspektorátu Petr Novák?
Vedoucí byl proti jakékoli změně. Když to řeknu otevřeně, jeho hlavní snaha byla mě brzdit, protože úplně zabránit mi v tom nemohl. Díky tomu, že jsem měl a stále mám napojení na Pirátskou stranu, která se v této oblasti nejvíce angažuje, a protože jsem byl jediný zaměstnanec, který chodil na ty kontroly do firem, tak jsem měl znalosti z terénu, znal jsem legislativu a mohl si dovolit ji začít nějakým způsobem měnit. Což se vedení nelíbilo, protože oni jsou z nějakého nepochopitelného důvodu proti jakékoli liberalizaci.
Můžete to nějak konkretizovat?
Například nechtěli stanovit limity THC. Ptal jsem se jich – proč? Všem se situace ujasní, budeme vědět, kdy je to moc, kdy je to málo. Firmy budou vědět, od kdy začínat vyrábět a kdy ne. Celníci budou vědět, kdy je výrobek v pořádku a kdy jej musí zadržet… Ne, do toho se prostě nebude zasahovat. Proč? Protože když se do toho zasáhne, poslanci budou chtít ten zákon celý změnit. To byl argument vedoucího.
To znamená, že Inspektorátu vyhovovalo udržování statu quo.
Přesně tak a úplně zbytečně. Oni se báli, že by se něco stalo, a tak raději nedělali nic. To je prostě úřednický zločin. Ti úředníci jsou tam od toho, aby dělali, co jsem dělal já – aby zjistili, že venku něco funguje jinak nebo nefunguje kvůli špatně napsaným zákonům, a podle toho se to snažili změnit.
Naše čtenáře určitě nejvíc zajímá, jak je to od nového roku s THC, co přesně je povoleno a co je stále zakázáno?
Důležité je, že novela není napsaná tak, že povoluje THC. Ona umožňuje používat výrobky, které obsahují extrakty s THC do jednoho procenta. To je důležité si říct. Neznamená to, že výrobce vezme buchtu, nalije na ni koncentrát THC a řekne, že to je v limitu a tím pádem v pohodě.
Při tvorbě legislativy jsme mysleli třeba i na seniory, kteří si vezmou domácí slivovici a vymáchají v ní palici konopí.
To není v pohodě. Do jednoho procenta to bude pouze, když výrobce udělá extrakt z rostliny, ten naředí cukrem nebo nějakou šťávou a řekne: „Tohle je konopná limonáda s obsahem THC do jednoho procenta.“
Rozdíl je v tom, že z limonády už nejde THC oddělit?
Ano, nejde to oddělit, to zaprvé. A zadruhé se jedná o extrakt. Novela je napsaná tak, aby umožňovala zpracování extraktů, aniž by jejich zpracovávatelé byli sankcionovatelní. Neumožňuje přidávat THC obecně do výrobku, to ani nebyl záměr zákonodárce. THC je psychoaktivní látka, tak to prostě je. Jedná se o farmakologicky účinnou látku a je třeba její užívání nějakým způsobem neříkám zakazovat, ale mít trochu pod palcem. Jsou tady těhotné ženy a malé děti, jsou tady senzitivní lidé.
A co CBD oleje s obsahem THC do jednoho procenta, které už dnes prodejci nabízejí?
Ptáte-li se na psychotropní efekt, všechny studie potvrzují, že pokud má přípravek jedno procento THC a je v něm více než trojnásobek CBD, tak potenciální psychoaktivní efekt bude potlačený právě díky přítomnosti CBD. To znamená, že jsou to bezpečné výrobky. I novela je napsaná tak, že výrobek musí být bezpečný.
Když ten extrakt s jedním procentem THC vyrábím, potřebuji k tomu stále mít povolení k zacházení s omamnými látkami, takzvané OPL?
Záleží, jakou cestou ho vyrábím. Při tvorbě legislativy jsme mysleli třeba i na seniory, kteří si vezmou domácí slivovici a vymáchají v ní palici konopí. Prostě si doma udělají konopnou tinkturu či mazání.
Neohlášením riskujete. Doporučuji i podlimitní množství ohlásit.
Pokud to je půllitr slivovice a vezmou si palici technického konopí, vždycky tam bude pod jedno procento THC. To znamená, že výroba extraktu, která ještě loni v prosinci byla výrobou návykové látky, i když šlo o technické konopí, už je dnes v pořádku. Pořád se nacházíme pod jedním procentem THC.
Co se tedy změnilo z pohledu prodejců, kteří chtějí prodávat CBD oleje s jednoprocentním obsahem THC?
Zmizela jedna ze dvou základních překážek. Každý výrobek má svůj právní předpis. Doplňky stravy mají svoje právní nařízení, kosmetika má svoje nařízení, hračky jsou stanovený výrobek, takže mají zase svoji právní úpravu. A pak tu máme zákon o návykových látkách, který obecně zakazuje THC v jakýchkoli výrobcích s výjimkou léčiv. Ten padnul od prvního ledna. To znamená, že tahle brzda už neexistuje, a pak už je to na jednotlivých výrobcích, pod který zákon spadají. Například zákon o potravinách nám říká: „Návykové látky nejsou povolené.“ Takže v potravinách s THC úplně nepochodíme.
Jak to bude s měřením ze strany policie a celní správy?
Oni to budou měřit úplně stejně jako teď, akorát se jim posune limit. Dosud to měli jednodušší, protože jim stačilo změřit, že „tam něco je“, a už mohli začít člověka popotahovat. Teď to budou mít těžší, protože sice budou vědět, že tam „něco“ je, ale nebudou vědět kolik.
To může být problém, protože z masťového základu se přesné množství THC hodně špatně stanovuje. A v tom případě se jim špatně povede správní řízení, protože nemůžou říct „měl jste tam něco mezi 5 až 80 procenty.“ To nejde, oni musí být trochu přesnější. Kdyby se u soudu žalobce zeptal: „Tak kolik tam toho je? Pět, deset, patnáct procent – o kolik to porušili?“ Nemůže přijít odpověď: „My nevíme, ono to je něco mezi.“ Tak to úplně nejde.
Co to podle vás bude znamenat v praxi?
Buď se tím nebudou vůbec zabývat, což udělají asi nejlíp, anebo budou muset vymyslet nějakou metodu, kdy budou mít tu analytickou část zvládnutou mnohem lépe a poskytnou lepší údaj, než že to obsahuje zhruba 8 až 80 procent THC.
CBD oleje se tedy nemohou prodávat jako potravina ani jako kosmetika. Jak by se tedy měly prodávat?
Bohužel úřady to svojí politikou vedou k tomu, že by se tyto produkty měly prodávat jako zboží k dalšímu zpracování. Ono koncovému uživateli je víceméně jedno, jestli si kupuje olej na potírání pantů u dveří nebo potravinový doplněk. Výrobce má jedinou povinnost – dohlédnout na to, aby to bylo prospěšné a bezpečné. Prospěšné se říkat ještě může, léčivé už se říkat samozřejmě nesmí. Každopádně to nesmí škodit. Jako bývalý inspektor tvrdím, že když inspekce chce, tak vám vždycky něco najde, třeba chybějící razítko na dodacím listu. A inspektoři ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce se nudí, nemají do čeho píchnout. Pokud to však vedete jako výrobek k dalšímu zpracování, tak jediný, kdo po vás může skočit, je ČOI – Česká obchodní inspekce.
Kontrola ČOI vypadá v takovém případě jak?
ČOI musí zkontrolovat, jestli je výrobek bezpečný, jestli obsahuje to, co obsahovat má, a jestli není klamaný spotřebitel.
Takže pokud prodejce na etiketě nebo v e-shopu uvádí, že daný CBD olej lze užívat třeba na roztroušenou sklerózu, Crohnovu chorobu a podobně, je to už za hranou?
Obávám se, že to už je těžce za hranou. Bohužel si takoví prodejci koledují o to, že jim Státní ústav pro kontrolu léčiv stáhne výrobek z trhu a dostanou pokutu.
Novela je jedna věc, důležité ale je, jak vlastně budou napsány takzvané prováděcí vyhlášky. O jaké vyhlášky konkrétně jde a v jakém stadiu je jejich příprava?
Jedna prováděcí vyhláška, u které jsem čekal největší zdržování, už je napsaná. Ostatní si myslím, že ještě nejsou ani ve stavu zrodu. Ta hotová má všechny náležitosti, autoři z ministerstva zdravotnictví teď požádali o připomínky.
Výrobce má jedinou povinnost – dohlédnout na to, aby jeho produkty byly prospěšné a bezpečné. Prospěšné se říkat ještě může, léčivé už se říkat samozřejmě nesmí.
Jedna věc se mi tam nelíbí. Existuje totiž 64 kódů pro sušené konopí a teď udělali dalších 64 kódů pro extrakty. Proč neřekli, že doktor si rozhodne, jaké chce mít obsahy CBD a THC, a lékárník to namíchá? Paralelně s tím je nutné dořešit ještě jednu věc, a to zařazení THC a CBD mezi léčivé látky.
Teď tam nejsou?
Nejsou. Konopí není léčivá látka. Má svůj vlastní právní předpis. Kdyby to byla léčivá látka, tak je ve vyhlášce 77 a tam bude napsané konopí, vedle bude napsané cannabis a tím to končí. A bude mít lékopisem dané parametry.
Jaká další ministerstva by měla vydat vyhlášky? Zemědělství?
Předpokládám, že i v této oblasti by něco mělo být, ale tam to momentálně nikoho nepálí, protože v zemědělství to už nějakým způsobem funguje. Mají dané, že to má být do jednoho procenta, mají dané, jak má vypadat konopí. To znamená, jak má vypadat technická rostlina čili katalogová nebo ta, co má do jednoho procenta ve vrcholíku. Firmy teď nepotřebují nic jiného, tam už není co řešit.
Co se týče konopí jako potraviny, jak je to s obsahem THC?
To se řeší na úrovni Evropské unie, protože jsme vázáni mezinárodními, respektive unijními předpisy. Bylo by fajn toho využít, až budeme za pár měsíců předsednickou zemí, a tuto otázku otevřít.
V Evropě vidíme snahu prosadit syntetické CBD na úkor extraktů z celé rostliny. V čem je problém?
Pojďme se přestat tvářit, že syntetické CBD je v pohodě a extrakty jsou v nepohodě, protože i při syntéze CBD dojde k tomu, že nějaká část reakce vám uhne do THC. Tyto látky jsou natolik příbuzné, že tam nastává zhruba 0,3% reakce, takže výsledek bude stejný jako u extraktu z polního konopí. Jenže nějaký poplašený úředník prohlásil: „Kdepak, syntetika je v pohodě, rostliny jsou špatné.“
Až budou THC a CBD uznány jako léčivé látky, lékárník nebude mít k dispozici extrakty, ale přímo dva účinné izoláty, a z těch bude dělat přípravky na míru.
Kdybych měl použít slova pana Kodeta, vezmu dvě stejné sirky a položím je před vás a řeknu, že jedna je americká, která se vám bude líbit? No ta americká, i když jsou obě stejné. A když vezmu dva krystaly CBD a řeknu, že jeden je syntetický a druhý přírodní – jak to kdo rozpozná? Má to stejný vzorec, stejnou strukturu, takže ten přírodní nemůže být jiný. A když vyrobím krystal na Marsu, musí být úplně stejný jako ten, co vyrobím tady. Protože je to stejná chemická látka. To je krása chemie. Když CBD vyrobím synteticky a jmenuje se to CBD, je to stejné, jako to izolované z rostliny.
Syntetická výroba CBD je preferována farmaceutickými koncerny.
Je, je…
Kdy podle vás budou moct lékaři reálně předepisovat masti a čípky s obsahem extraktu?
Jedna věc je legislativa, kde se teď, pokud vím, uzavírají připomínková řízení. Takže vyhláška by měla fungovat docela brzo. Ale druhá věc je, kde sehnat toho výrobce. Protože potřebujete firmu, která má GMP na výrobu substancí. Potřebujete výrobce léčivých látek, aby někdo mohl vyrobit léčivou látku konopný extrakt a tu dal do lékárny, kde z toho lékárník připraví takzvaný individuálně připravovaný léčebný přípravek (IPLP), konkrétně tedy mast, čípek nebo tinkturu. Nicméně až budou THC a CBD uznány jako léčivé látky, lékárník nebude mít k dispozici extrakty, ale přímo dva účinné izoláty, a z těch bude dělat IPLP na míru. Takže nejenom z extraktu, ale přímo z CBD a z THC.
Dotýká se novela i domácích malopěstitelů?
Stoprocentně ano.
Nově tedy nevadí, když si někdo na zahrádce pěstuje konopí, které není z evropského katalogu povolených technických odrůd, ale má do jednoho procenta THC?
U nás teď paradoxně může technické konopí mít i přes jedno procento. Když se podíváte, jak je to napsané v zákoně, tak je tam napsáno: „Rostlina technického konopí je rostlina, která je buď z katalogu, nebo do jednoho procenta ve vrcholíku.“ To znamená, že pokud vezmu nějaký druh z katalogu, který byl už za dřívějších pravidel limitní, a posvítím na něho kvalitními lampami, přiživím ho a vyletí mi nad jedno procento, pořád se jedná o legální technické konopí.
A když to bude nekatalogové?
Když je to nekatalogové, tak to musí mít do jednoho procenta.
Jakmile má přes jedno procento, už by to mohlo být problémové?
Ano. Proč je tam tato dvojkolejnost? Je to kvůli dovozu. Když budu chtít něco dovézt ze třetí země, což jsou třeba africké státy, Ukrajina nebo Švýcarsko. Ty nejsou vázané evropským katalogem. Díky tomu mohu dovážet odrůdy, které jsou běžně v zahraničí technické, ale v EU nejsou uvedeny v katalogu.
Domácí pěstitel může tedy pěstovat cokoli, ale ve chvíli, kdy mu to přeletí přes jedno procento THC, tak ho certifikát z katalogu EU nějak chrání, zatímco při pěstování odrůd, které nejsou v katalogu, žádnou ochranu nemá.
Máme tady mezinárodní Jednotnou úmluvu o omamných látkách, která zakazuje pěstovat rostliny s vysokým obsahem THC, a pak tady máme katalog. Takže z logiky věci katalog musí mít z úmluv nějakou výjimku. A tak jsme logicky do novely implementovali katalog. Řekli jsme, že katalog jsou kytky, které mají výjimku z úmluv. A už jsme to dál neřešili. Protože to tak prostě je. Pak jsme k tomu dodali „anebo všechny jiné, které nebudou v katalogu a budou do jednoho procenta ve vrcholíku.“
Ale ve chvíli, kdy mu to překročí limit jednoho procenta…
Když má odrůdu z katalogu, je to v pohodě. A když ne, je to při překročení jednoho procenta THC problém. No ale když ne, tak by to ve velkém neměl vůbec pěstovat.
Dosud panovala v měření THC značná zvůle, nedodržovala se správná metodologie.
Nyní se to mění v tom, že chytnou někoho jenom s vrcholíkem a řeknou: „Ve vrcholíku jsme vám našli dvě procenta, takže máte smůlu.“ Ale převozce namítne: „Vážený celníku, smůlu máte vy. Ono to sice má dvě procenta, ale tady mám osivo z katalogu, tady mám fakturu, dodací list a podobně.
Jestli tomu nevěříte, udělejte si PCR test na poli, udělejte si to, jak chcete. Já jsem nevinný, vy dokažte moji vinu. Tady mám důkaz, že jsem zasel technické konopí.“ A jestli celník má podezření, že to není technika, tak ať se snaží on. Za to jsou placení, a ne úplně špatně. Aby dokázali, že zemědělci pěstují „bílou vdovu“.
Jak jsou schopni to dokázat? Jsou schopní nechat si udělat genetický rozbor?
Já si myslím, že technicky by to asi udělat mohli, ale schopni toho nebudou.
Co když si někdo koupí konopí do jednoho procenta THC, které nebude ze seznamu povolených odrůd EU, a někde si nechá ofotit certifikát z katalogu. V tu chvíli to lze prokázat jen genetickou zkouškou?
Ano, tak se to může stát. To už ale není legitimní pěstování. Pokud někdo pěstuje ve velkém konopí s deseti nebo patnácti procenty THC…
Mám na mysli, že ten povolený limit překročí jen o trochu.
Bohužel zákon nezná pojem „o trochu“, zákon je buď porušen, nebo ne. (…)
Celý rozhovor si můžete přečíst v aktuálním vydáno magazínu Konopí č. 20.
BIO: Mgr. Petr Polanský (* 1985)
Absolvent Univerzity Pardubice v oboru klinické biologie a chemie a Univerzity Palackého v oboru biochemie. Působil na ministerstvu zdravotnictví, kde se zabýval kontrolou držitelů povolení a jejich metodickým vedením, tvorbou legislativy a pořádáním přednášek pro firmy ohledně platných zákonů. V současnosti přednáší pro odbornou veřejnost a působí v několika společnostech jako konzultant pro zacházení s návykovými látkami.
Zajímá vás více? Magazín Konopí je k dostání v novinových stáncích a trafikách po celé republice. Lze si ho i výhodně předplatit.
Starší čísla stejně jako to aktuální si můžete pohodlně objednat na webu send.cz nebo v elektronické podobě na digiport.cz.
