Petr Tarkowski: Extrakt je koncentrátem všeho 

V areálu plném skleníků a výzkumných pracovišť sdílejících vzácné technologie jsme si popovídali s odborníkem v oboru analytické biochemie Petrem Tarkowskim. Tento skromný sympaťák, nekompromisní realista, rebel a motorkář vede sedmičlenný tým spadající pod olomoucký vysokoškolský ústav CATRIN, který se nachází kde jinde než na ulici Šlechtitelů. Řeč byla nejen o konopí a rizicích jeho domácího pěstování a extrakce, ale i o vědeckém bádání obecně.

Máš nějaký konkrétní vědecký vzor? 

Nejvíc si pro osobnostní a odborné kvality vážím svého někdejšího švédského mentora. Asi tři roky jsem strávil na Švédské zemědělské univerzitě v Umeå a profesor Göran Sandberg je prototyp úspěšného manažera vědy, vizionáře i vědce.

Prvním krokem k nápravě našeho pokřiveného vztahu ke konopí musí být dekriminalizace a destigmatizace.

Je schopen dát lidi dohromady, aby společně došli k cíli, aby to byla úspěšná mise. Dokáže přetavit výsledky základního výzkumu do aplikovaného, díky čemuž někteří založili firmy. A to je ideální cesta – tím je totiž prospěšný celé společnosti. Je to přírodovědec se vším všudy, ale i komplexní osobnost v tom, že jsme spolu sportovali, povídali si o kultuře, prostě renesanční člověk. 

Jak vnímáš konopný odkaz Univerzity Palackého (UP), se kterou jsi profesně spjat a kde se konala první konopná konference na světě v roce 1954?

Vnímám to jako výzvu nebo spíše závazek. Závazek neudělat profesorům Kabelíkovi, Šantavému, Krejčímu či Hanušovi ostudu. Studiu konopí se věnuji zhruba deset let. V posledních letech se už méně zabývám rostlinnými hormony či stresem a dávám stále větší prostor výzkumným tématům spojeným s konopím. To přináší i odklon od základního výzkumu a větší zapojení do aplikovaného.

Mám zkrátka potřebu vidět jako výsledek své práce něco hmatatelnějšího než publikace v impaktovaných časopisech a jejich citační ohlas. Chci produkt, technologii či službu, o nichž vím, že někomu dobře poslouží. Vedle toho se snažím popularizovat a vzdělávat. Třeba formou moderované besedy s názvem „O konopí bez předsudků“, která se koná už pět let každý podzim v olomoucké Pevnosti poznání Univerzity Palackého. Letos si ale dáme pauzu a přesuneme to na jaro. 

Dnes tě zaměstnává Český institut výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) spadající pod UP. Proč podporuje něco tak „riskantního“, jako je konopí?

Proč by to univerzita nepodporovala? Racionální užívání konopí a konopných produktů přináší společnosti prospěch. Vedle hlavního poslání univerzity, tedy vzdělávání, se její zaměstnanci mají věnovat bádání. Já jsem vědecký pracovník, který využívá svobody zvolit si vlastní výzkumné téma. Vystudoval jsem analytickou chemii a biologii. Před dvaceti lety jsem se začal intenzivněji věnovat přírodním látkám, léčivým rostlinám a odtud už byl jen krůček ke konopí. Výzkumná témata si před nadřízenými obhájím nejlépe tak, že přinesu poznatky, které mají uplatnění.

S půdou se tady v jistých obdobích zacházelo tak nešetrně, že kolikrát nevíme, čím se trávíme. 

Ať už ve formě původních vědeckých prací, technologií či pracovních postupů nebo analytických služeb, které nabízíme našim komerčním partnerům. Zatím se mi to naštěstí daří. Výsledky naší práce už přijdou zajímavé i hodnotitelům v grantových agenturách, takže aktuálně řeším dva konopné projekty. Kromě UP jsem ještě zaměstnán v Národním centru zemědělského a potravinářského výzkumu – CARC (dříve Výzkumný ústav rostlinné výroby). Tam mám studium léčivých rostlin přímo v popisu práce. A konopí je léčivá rostlina. Mé konopné aktivity tak prostřednictvím Výzkumného záměru podporuje i Ministerstvo zemědělství. Nemůžu si stěžovat.

Jak konkrétně zapojuješ do výzkumu své studenty?

Studentské práce jsou nedílnou součástí našeho výzkumu. Bez studentů bychom postupovali mnohem pomaleji, protože experimenty jsou poměrně časově náročné a poznatky jsou založeny na sběru velkého množství dat. Často jsou témata prací zaměřena na zavedení nějaké metody do laboratorní rutiny, někdy je to zase reakce na požadavky z praxe. Nejraději vychovávám „univerzální bojovníky“. Student by pod mým vedením měl umět rostlinu vypěstovat, zpracovat i analyzovat. Získaná data by měl umět vyhodnotit a především výsledky interpretovat – říci, co to znamená a k čemu je to dobré. Závěrečné práce mých studentů byly věnovány vývoji či optimalizaci analytických a mikrobiologických metod hodnocení kvality konopí a konopných produktů, fytoextrakci kovů, přípravě a charakterizaci produktů pro použití v dermatologii a podobně. 

Dobrého studenta poznáš podle toho, že má pro to téma vášeň.

Je to tak. Ale u nás je to hodně i o trpělivosti. Repetic, nutných opakování téhož, je strašně moc. Navíc je to fyzicky tak náročné, že kolegyně teďka „měla zákaz“ jít do laboratoře, protože pipetovala automatickou pipetou tak intenzivně, že si uhnala, prosím pěkně, tenisový loket.

Lékař se divil, že něco takového ještě neviděl. Ale ona trhala fakt olympijské rekordy. A ještě udělám 200 vzorků, a ještě to, ještě ono, a skončila tak, že má vážné zdravotní problémy. Ale my lenoši máme pud sebezáchovy. Radši ať mě bolí rameno z motorky než z pipety, že?

Jaké konkrétní grantové projekty na UP se v dnešní době věnují konopí?

Vím o třech projektech, ale je možné, že jich je i víc, jen mi to není známo. Jeden je věnován valorizaci odpadů z indoorové produkce léčebného konopí a podpora přichází z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Druhý je věnován selektivní oxidaci THC a podpořila jej Technologická agentura ČR. Třetí projekt vede docentka Jitka Vostálová z Lékařské fakulty UP. Nese název Zdravotní rizika fytokanabinoidů při subchronické aplikaci a výzkum financuje Ministerstvo zdravotnictví. V příštím roce bychom se rádi společně s kolegy z Lékařské fakulty, Filozofické fakulty a Fakultní nemocnice v Olomouci ucházeli o grant na realizaci dopravně-bezpečnostní studie.

Funguje u vás v laboratoři i komerční provoz? Je například možné nechat si udělat rozbor obsahových látek v extraktu či sušině?

Ano. Naše pracoviště nabízí komerčním partnerům hodnocení kvality konopí a konopných produktů. Nabízíme profilování kanabinoidů, terpenoidů a dalších sekundárních metabolitů konopí, stejně jako hodnocení mikrobiální jakosti.

Rostlina konopí vytáhne z prostředí, kde roste, všechno, proto je nutno hlídat rezidua pesticidů, dioxiny, těžké kovy.

Umíme zpracovat vzorky různé povahy od vlastních květenství přes extrakty až po hotové produkty – kapky, masti. Vedle toho hodnotíme kvalitu konopných semen či produktů z nich, ať už se jedná o konopný protein, nebo olej, v němž zkoumáme složení mastných kyselin, peroxidové číslo a podobně. Myslím si, že na Moravě je jen velmi málo firem, které naše služby nevyužívají.

Co to stojí? Je to dostupné pro obyčejného smrtelníka, který si doma vyrobí extrakt a chce vědět, co všechno obsahuje?

Jsou to jednotky tisíců korun.

(…)

doc. RNDr. Petr Tarkowski, Ph.D. (*1976)

Vystudoval analytickou chemii a botaniku na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Po ukončení studia působil na Švédské zemědělské univerzitě v Umeå. Po návratu ze zahraniční stáže působil na katedře biochemie PřF UP a Výzkumném ústavu rostlinné výroby. Od roku 2021 pracuje jako hlavní výzkumný pracovník v Českém institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN), aktuálně v týmu zvaném Interakce rostlin s prostředím. Věnuje se studiu přírodních látek izolovaných z rostlin a bakterií, vývoji analytických metod studia fytohormonů, jejich chemickým a biochemickým přeměnám, případně jejich výskytu a interakcím mezi nimi. V poslední době se zabývá studiem konopí a konopných produktů. Je členem několika národních a mezinárodních odborných společností, vědeckých rad společnosti Agritec a klastru CzecHemp, autorem a spoluautorem více než 100 vědeckých prací.

Celý zajímavý článek / rozhovor najdete v novém vydání magazínu Konopí č. 36, které je od 11. prosince v prodeji po celé ČR i s náhodným semínkem od Humboldt Seed Company a F1 semínkem od Royal Queen Seeds (1 kousek z trojice Hyperion, Milky Way anebo Titan), případně si ho můžete výhodně předplatit.

Bohumil Sazinka

Supertajný pseudonym jednoho překladatele, redaktora a spoluzakladatele magazínu Konopí, jenž se tak může věnovat různým kontroverzním tématům a kauzám, aniž by si narušil image seriózního autora.