Po stopách odrůd: Od pravěku po dobytí Ameriky

Konopí tu s námi bylo od prvních krůčků civilizace a dnes můžeme bez nadsázky říct, že dobylo svět. Těžko budeme hledat místo, kde se nepěstuje, a seznam dostupných odrůd by vydal na celou encyklopedii. Jak se ale tato skromná bylina stala jednou z nejpestřejších plodin planety? V seriálu Po stopách odrůd se s konopím vydáme na dlouhou pouť z asijských stepí až do českých zahrad a growboxů.

Když pohlédneme na zdánlivě nepřeberné množství odrůd, těžko uvěřit, že všechny rostliny konopí na světě patří k jednomu druhu. Konopí seté – Cannabis sativa – poprvé taxonomicky zařadil a pojmenoval švédský botanik Carl Linné v roce 1753.

Ten tak učinil na základě exemplářů získaných v severní Evropě, které bychom dnes označili jako technické. Nedlouho poté jeho francouzský kolega Jean-Baptiste Lamarck zkoumal psychoaktivní rostliny konopí z Indie, Asie a Afriky. Ty se od těch evropských lišily natolik, že se je v roce 1785 rozhodl označit za nový druh, který pojmenoval konopí indické – Cannabis indica. 

Na konci poslední doby ledové před 12 000 lety začali nomádi domestikovat konopí coby jednu z prvních plodin. 

Dnes na základě moderního výzkumu již víme, že rostliny typu indika a sativa se od sebe neliší geneticky natolik, aby je bylo možné označit za odlišné druhy. Proto velká část odborníků považuje konopí za takzvaný monotypický druh s několika velmi specifickými poddruhy.

A jak s tím souvisejí konopné odrůdy? Přesnější termín pro ně je kultivary a jsou výsledkem více či méně cíleného šlechtění v rámci druhu. V tomto seriálu se pokusíme co nejpodrobněji vysledovat vývoj konopných odrůd od samého počátku až po současné kultivary zvučných jmen.

Kde se vzalo konopí

Chceme-li vystopovat původ konopí až k samému začátku, musíme začít nečekaně u piva. Přesněji u jeho nepostradatelné ingredience chmele, který je nejbližším příbuzným konopí. Pomocí metody molekulárních hodin, která odhaduje stáří organismu podle nastřádaných genetických mutací, odborníci usuzují, že rody Cannabis (konopí) a Humulus (chmel) se oddělily přibližně před 27,8 miliony let. K této události došlo s nejvyšší pravděpodobností v oblasti severovýchodní Tibetské náhorní plošiny ve střední Asii.

Dnes můžeme pouze hádat, jak toto prehistorické konopí vypadalo. Je však jisté, že mělo všechny potřebné vlastnosti, které mu zaručovaly úspěch v právě se formující asijské stepi. Konopný pyl se totiž snadno šíří větrem, takže rostliny nepotřebují opylovače. Navíc je konopí jednoleté a dvoudomé, což dává druhu vysokou genetickou pestrost a s ní související přizpůsobivost. Rozšířilo se přirozeně z místa svého původu přes Eurasii až do Evropy, kam se podle nálezů fosilního pylu dostalo před 1,2 až 1,8 miliony let.

Dvě hlavní vývojové větve

Uznávaný americký etnobotanik Robert C. Clarke pracuje s hypotézou, že na šíření a raný vývoj konopí měly vliv střídající se glaciály neboli ledovcová období, tedy chladnější úseky dob ledových. Clarke usuzuje, že během poslední doby ledové před více než 20 000 lety šíření ledovců rozdělilo populaci konopí na dvě geograficky a geneticky oddělené vývojové linie, ze kterých se časem vyvinuly dnešní odrůdy.

V podhůří Kavkazu a přilehlých stepích se ustálila evoluční linie, která se stala předchůdcem evropských odrůd pěstovaných na vlákna a semena. Tyto rostliny měly úzké listy, obsahovaly málo THC a byly adaptovány na chladnější klima.

V horských údolích mírného pásma v jižní a východní Asii se rozšířila asijská linie, ze které se později vyvinuly všechny omamné odrůdy konopí. Oproti evropským odrůdám se asijské vyvíjely v teplejším monzunovém klimatu a v oblastech, kde bylo konopí později užíváno k navozování změněných stavů vědomí.

Domestikace a vznik evropských biotypů 

Na konci poslední doby ledové před zhruba 11 700 lety se klima výrazně oteplilo a nomádské kmeny se začaly vracet do severnějších oblastí Eurasie. Analýza genomu 110 odrůd z celého světa odhalila, že zhruba v této době začaly i první pokusy s domestikací konopí. To by znamenalo, že pravděpodobně patří k nejstarším lidmi pěstovaným plodinám.

Naši předci pravděpodobně zprvu využívali konopí jako víceúčelovou plodinu, kterou pěstovali na vlákno, semeno i k léčebným a rituálním účelům. Jak kolonizace Evropy a Asie lidmi v následujících tisíciletích pokračovala, díky kombinaci přirozeného a umělého výběru začaly vznikat regionálně odlišné biotypy konopí.

Na úpatí kavkazských hor se z evropské evoluční linie vyvinulo úzkolisté polní konopí, které se stalo základem evropských odrůd s nízkým obsahem THC. Ty se pěstovaly především na vlákno a semeno. 

V raných zemědělských společnostech neolitu a doby bronzové se v Evropě z konopí stala běžná plodina.

V raných zemědělských společnostech mladší doby kamenné a doby bronzové se v Evropě z konopí stala běžná plodina. Na mnoha místech vznikly místní odrůdy, často velmi specifické pro daný region, z nichž některé se zachovaly dodnes. Příkladem je maďarská odrůda Tiborszállási, která se ještě ve 20. století tradičně pěstovala v Karpatské kotlině, načež se stala registrovaným kultivarem komerčně hojně využívaným v rámci celé EU. 

Během 17.–19. století se úzkolisté polní konopí pěstovalo po celé Evropě jako plodina strategického významu – využívalo se k výrobě lanoví a plachet pro námořnictvo. Úzkolisté polní (dnes označované jako „technické“) odrůdy byly také prvním konopím, které evropští kolonizátoři přivezli do Ameriky.

Plevel z Kavkazu

Z Kavkazu se do Evropy rozšířilo úzkolisté plané konopí . Tyto plevelné odrůdy se rozrostly v okolí polí všude tam, kde se tradičně pěstovalo úzkolisté polní konopí – tedy na území dnešní Ukrajiny, Ruska, v Podunají a na Balkánu. 

Dříve se úzkolisté plané konopí pravděpodobně neustále křížilo s místními regionálními odrůdami, protože farmáři divoké rostliny neodstraňovali. Podle odborníků tato linie již vyhynula. Jejím pozůstatkem jsou rostliny divoce rostoucího poddruhu Cannabis sativa var. ruderalis ve východní Evropě a Střední Asii. Ty jsou pravděpodobně směskou planých a zplanělých úzkolistých polních rostlin.

Mimochodem se vyskytují i u nás – jejich výskyt je hlášen na jižní Moravě. Vyznačují se nízkým vzrůstem, malým větvením, řidším olistěním a zanedbatelným množstvím THC. 

Zrod omamných odrůd

Zatímco v Evropě vznikl z evropské ancestrální linie pouze jediný domestikovaný biotyp konopí, z asijské linie se vyvinuly v různých regionech tři odlišné biotypy. V pohoří Cheng-tuan-šan na území dnešní jihozápadní Číny vzniklo úzkolisté psychoaktivní konopí. To se odtud dostalo díky lidem podél himálajského podhůří na indický subkontinent.  

(…)

Filip Ostrowski

Novinář a konopný aktivista původem z dalekého polského severu, který má téměř dvacetileté zkušenosti s pěstováním konopí a nebojí se je použít. Vždy s hlavou v oblacích a nohama pevně v zemi je připraven zplodit další zajímavý článek.