Podzemní svět aneb neviditelná válka

Lidská těla jsou symbiotické organismy, které koexistují s celou řadou mikroorganismů. Ty osidlují střeva, kůži i ústa a jsou nepostradatelnými spojenci pro naše přežití. Totéž ale platí i pro rostliny, od těch nejmenších až po ty nejvyšší, tedy stromy. Bez spolupráce s obyvateli podzemního světa se zkrátka neobejdou. Složení a množství mikrobiálního života v půdě jsou pro růst rostlin stejně důležité jako její fyzikální vlastnosti a obsah minerálů.

Když do substrátu nebo hydroponického roztoku přidáte dobré hnojivo, uvidíte rychlé zlepšení růstu a zdraví rostlin. Totéž se děje, když tam zavedete prospěšné mikroorganismy. 

Kdo jsou obyvatelé půdy 

Mezi mikroorganismy neviditelné pouhým okem patří bakterie (prospěšné i škodlivé), houby, řasy, aktinomycety a prvoci. Našimi spojenci v půdě jsou především bakterie a houby: pomáhají nám předcházet chorobám, lépe vyživovat rostliny a chránit je před určitými patogeny. Snadno se zavádějí do pěstebního substrátu, ale lze je použít i v hydroponických systémech s kořeny přímo v živném roztoku nebo v neutrálních pěstebních substrátech, jako je kokosové vlákno. 

Bakterie a vázání dusíku

Jejich velikost je menší než 2 mikrometry a tvoří nejpočetnější a nejrozmanitější populaci v půdě (přibližně 1 miliarda na gram zdravé půdy). Plní hned několik funkcí: rozkládají celulózu a pektin, zpřístupňují minerální prvky obsažené v organické hmotě, vážou dusík do půdy, přeměňují fosfor na rozpustné formy atd. Některé bakterie dokonce vytvářejí s rostlinami symbiózu.

Výměnou za své služby se živí cukry vylučovanými okolními kořeny. Tři hlavní rody bakterií, které vážou atmosférický dusík do půdy, jsou Rhizobium, Azotobacter a Azospirillum. Rhizobia působí pouze v kořenových hlízkách luštěnin.

Pokud hrozí vlna veder, přidání Streptomyces do roztoku pomůže vašim rostlinám přežít.

Oproti tomu Azotobacter a Azospirillum jsou rhizobakterie (tj. bakterie působící v těsném okolí kořenů), které nejsou omezeny pouze na luštěniny a tvoří symbiózu se všemi rostlinami. 

Dusík je nejhojněji zastoupeným prvkem v rostlinách a půda ho málokdy obsahuje v dostatečném množství. Právě jeho absence často omezuje růst, a proto pěstitelé používají tolik dusíkatých hnojiv. Využití těchto bakterií na polích by mohlo výrazně snížit množství aplikovaných chemických přípravků, které často končí v podzemních vodách. 

Bakterie rozpouštějící fosfor 

Fosfor patří k prvkům, které i když jsou v půdě přítomny v hojném množství, nejsou pro rostliny snadno dostupné. Často tvoří nerozpustné sloučeniny jako například fosforečnan vápenatý. 

Naštěstí mnoho rodů bakterií pomáhá fosfor zpřístupnit – konkrétně Bacillus, Pseudomonas, Burkholderia, Micrococcus a Flavobacterium. Působí na různých úrovních: snižují pH půdy a produkují organické kyseliny, které mineralizují (tj. zpřístupňují) fosfor. Bez nich by naše plodiny trpěly chronickým nedostatkem fosforu, protože vnější přísun z přidaných hnojiv se rychle váže do nerozpustných molekul. 

Ochranné bakterie 

Ochranné bakterie mají širokou škálu funkcí. Tři rody – Actinobacteria, Actinomyces a Lactobacilli – produkují sloučeniny, které působí proti spoustě patogenů. Tyto bakterie výrazně snižují riziko napadení houbami. Jejich dodatečný přísun je vždy užitečný, a to i ve zdravé půdě. V hydroponii používám bakterie rodu Streptomyces, což je zdroj streptomycinu.

Jedná se o vláknité bakterie, které se živí rozkladem organické hmoty. Produkují sloučeniny, které mají antifungální, antivirové a antibiotické vlastnosti. V roztoku vedou doslova chemickou válku a eliminují konkurenci. Díky tomu, že odstraňují vše, co by mohlo poškodit kořenový systém rostlin, udržují rostliny zdravé i při vysokých teplotách (např. 42 °C). 

Houby 

Na naší planetě jsou přítomny již asi osm set milionů let. Vytvářejí symbiotický vztah se všemi rostlinami, zejména se stromy, které by bez nich nemohly žít. Ne všechny houby jsou prospěšné; některé jsou patogenní, jiné jsou nesmírně cenné. Podobně jako bakterie plní velmi rozmanité role a harmonicky koexistují s rostlinami.

►Mykorhizy 

Jedná se o houby, které vytvářejí symbiotické spojení s rostlinami. Existuje jich přibližně 50 000 druhů. Rozsáhlá síť jejich vláken jim umožňuje přivádět rostlině živiny, ke kterým její kořeny nemají přístup.

Mykorhizy pokrývají plochu asi 10 000krát větší, než je kořenová hmota. Stejně jako bakterie dostávají za živiny, které rostlině poskytují – především dusík – cukry. 

Fosfor patří k prvkům, které i když jsou v půdě přítomny v hojném množství, nejsou pro rostliny snadno dostupné.

Mykorhizy se dělí na dvě skupiny: endomykorhizy a ektomykorhizy. První z nich jsou nejrozšířenější. Vytvářejí symbiotické spojení proniknutím do kořene, zatímco druhé do kořene nepronikají, ale obklopují jej sítí mycelia. Jelikož poskytují především dusík, v hydroponii mají tyto houby jen malé uplatnění, zato jsou však cenným doplňkem půdy.

Zdravá půda obsahuje v celé svém objemu souvislou síť mykorhiz, které mezi sebou komunikují. A právě jejich prostřednictvím komunikují i rostliny.

►Trichoderma

Kromě mykorhiz je prospěšných i mnoho dalších hub. Nejčastěji se jako doplněk používají houby rodu Trichoderma (zejména Trichoderma harzianum). Hrají v půdě klíčovou roli – je to prakticky armáda sama o sobě. 

Jedná se o vláknitou houbu, která roste na povrchu kořenů. Tím zabraňuje patogenním organismům, aby pronikly do tohoto prostoru. Rovněž urychluje růst rostlin a uvolňuje sloučeniny, které pomáhají omezit riziko onemocnění. V hydroponických systémech se Trichoderma navíc používá k boji proti stresu z horka a je nezbytná v bioponii (používání organického hydroponického roztoku).

Vřele vám doporučuji, abyste mikroorganismy vyzkoušeli sami. Budete maximálně spokojeni a překvapeni!

Více informací o organických produktech na pěstování najdete na webu a e-shopu Terra Aquatica.

Text: William Texier

Autor je zakladatelem oblíbené francouzské společnosti Terra Aquatica a průkopníkem hydroponického pěstování.

Redakce

V redakci Konopí působí na slovo vzatí odborníci, kteří se konopí věnují profesně, i pacienti, kteří se jím dlouhodobě léčí.