Úřad OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) vydal před prázdninami výroční zprávu o nelegálním obchodu s drogami. Uvádí se v ní, že navzdory milionům zabitých, uvězněných a zbídačených lidí a navzdory miliardám dolarů vynaložených na globální válku proti drogám lidé užívají více nelegálních látek než kdykoli předtím.
To, že drogová prohibice selhává za cenu velkých nákladů a lidských obětí, by nemělo být pro nikoho překvapením. Tentokrát však zpráva od UNODC přináší i nové informace. Data z výzkumu jsou doprovázena brožurou zaměřenou na dopady „ekologické kriminality“ – tedy škod způsobených na ekosystémech organizovanými skupinami obchodníků s drogami v amazonském deštném pralese.
Odborníci však varují, že nejnovější zpráva UNODC stejně jako většina veřejné debaty související s těmito otázkami se zásadním způsobem míjí s podstatou problému.
Praní špinavých peněz
„Když se řekne drogy a životní prostředí, mnozí si představí deštné pralesy kácené kvůli pěstování koky a ilegální laboratoře vypouštějící chemikálie do řek, ale ve skutečnosti je to mnohem složitější,“ vysvětluje Kendra McSweeneyová, profesorka geografie na Státní univerzitě v Ohiu a členka Mezinárodní koalice pro reformu drogové politiky a environmentální kriminalitu. Jedná se o celosvětovou síť akademiků, odborníků a aktivistů, kteří se snaží upozornit na souvislosti mezi prohibicí, nelegálním obchodem s drogami a klimatickou krizí.
„Ve skutečnosti zabírá nelegální výroba kokainu jen nepatrné množství půdy ve srovnání například se zemědělstvím nebo nelegální těžbou,“ vysvětluje. „Ono odlesňování kvůli drogám souvisí spíše s tím, jak se peníze z drog perou a znovu investují do jiných forem trestné činnosti.“
Míra škodlivosti výroby drog pro životní prostředí je téměř výhradně dána jejich nelegálním statusem.
Jinými slovy, nejde o chudé zemědělce, kteří vyklízejí malé pozemky, aby na nich pěstovali koku, ale o „narkokapitalisty“, kteří perou miliardy dolarů budováním obrovských dobytčích rančů, a to zejména v tranzitních zemích, jako je Honduras, Salvador a Guatemala, přes něž se drogy vozí do Spojených států.
Nezamýšlené důsledky jedné války
„Tyto obří ranče se často nacházejí v blízkosti hranic a plní dvojí funkci,“ podotkla McSweeneyová. „Slouží k přepravě produktů, ale jsou také ideálním způsobem, jak vyprat obrovské množství peněz, které se generují z pašování.“
Jak je vidno, míra škodlivosti výroby drog pro životní prostředí je téměř výhradně dána tím, jak moc nelegální mají status. Farmáři se stěhují do deštných pralesů, aby se vyhnuli postihům, laboratoře vylévají chemikálie do volné přírody, protože když se nejedná o regulovaný trh, neexistují ani zařízení, která by je legálně a bezpečně zlikvidovala. A to vše se děje v důsledku války proti drogám. Současně se po celém světě vyrábějí relativně čistě legální léčiva a není žádný vědecký důvod, proč by to nemohlo platit i pro kokain, heroin, metamfetamin a další.
A když je řeč o „ekologické kriminalitě“ obecně, varuje McSweeneyová a její kolegové, běžně se ignorují její komplexní vazby na globální drogovou politiku.
Dlouhé prsty kartelů
„Neustále se řeší nelegální těžba v Amazonii,“ poznamenala McSweeneyová. „Lidé však nechápou jednu zásadní věc: kapitál pro tyto aktivity poskytuje obchod s drogami.“
Obrovské zisky – které by bez drogové války neexistovaly – financují prudký nárůst nelegálního průmyslu, který ničí rozsáhlé oblasti Amazonie. A tuto souvislost Úřad OSN pro drogy a kriminalitu, hlavní zastánce globální prohibice, nápadně opomíjí.
Co lze tedy z hlediska protidrogové politiky udělat pro zachování deštných pralesů a dalších ekosystémů, které jsou tak důležité pro zmírnění klimatické krize?
Daniela Diasová z brazilské neziskové organizace SOS Amazonia varuje, že řešením není vystupňování současného přístupu. „To poslední, co potřebujeme, je další militarizace tohoto regionu. Vyslání armády do boje proti kartelům v Amazonii by jen podnítilo další násilí – a armádní velitelé by se záhy nechali zkorumpovat a stali se součástí nelegálního průmyslu.“
Korupce a strach
Provázanost politiků a orgánů činných v trestním řízení s obchodem s drogami, který se údajně snaží vymýtit, je v Jižní Americe smutným faktem. „Na konferenci COP 26 v roce 2021 přijali světoví lídři ,přelomový závazek‘ ukončit odlesňování,“ prohlásil Neil Woods, předseda britské organizace Law Enforcement Action Partnership.
Záchrana deštných pralesů přímo souvisí s korupcí, kterou zastaví jen ukončení války proti drogám.
„Zdálo se však, že nikdo z nich není ochoten diskutovat o tom, jak by se to vůbec dalo prosadit, když v mnoha klíčových regionech – od Amazonie po západní Afriku – vlády doslova nemají kontrolu, protože tyto oblasti ovládají obchodníci s drogami, kteří mohou vojáky a politiky zastrašovat nebo dle libosti uplácet podle libosti.“
Diasová k tomu dodává: „Ekologickým aktivistům se těžko vysvětluje, že samotná drogová politika kriticky podkopává jejich práci. Někteří se výslovně bojí kartelů a zkorumpované policie – ale jiní zas nechtějí být spojováni s ,narkomany‘, aby nebylo zkompromitováno jejich poselství.“ Environmentální hnutí si zkrátka musí uvědomit, že záchrana deštných pralesů přímo souvisí s korupcí a násilím, kterou zastaví jen ukončení války proti drogám.
Zajímá vás více? Magazín Konopí je k dostání v novinových stáncích a trafikách po celé republice. Lze si ho i výhodně předplatit.
Starší čísla stejně jako to aktuální si můžete pohodlně objednat na webu send.cz nebo v elektronické podobě na digiport.cz.
