Minimalizace rizik je moudrý přístup, který je vhodné praktikovat i v říši konopí. V zemích, kde je rekreační užívání konopí legální, si získávají oblibu exotické způsoby konzumace konopných produktů. Ne vždy ale mají milovníci výparu k dispozici informace, které jim umožňují učinit informované rozhodnutí. Proto si povíme více o jedné populární technice, která se bohužel vyznačuje nezanedbatelnými zdravotními riziky.
Metoda kouření konopných výtažků známá jako dabování (dabbing) je populární především ve Spojených státech, ale postupně si získává příznivce po celém světě. Obvykle se používá „butanový hašišový olej“ (BHO) nebo jiný typ extraktu s vysokým obsahem kanabinoidů.
Při teplotách kolem 400 °C, které se běžně používají při dabování, se terpeny rozkládají na uhlovodík izopren.
Malé množství tohoto materiálu se umístí na takzvaný „hřebík“, což je kus kovu nebo keramiky, který se předehřeje na vysokou teplotu, čímž se extrakt okamžitě odpaří. Tak ho lze inhalovat, obvykle po ochlazení vodou, v zařízení připomínajícím vodní dýmku.
Riziko i v terpenech
U této metody hrozí požití vysokého, dokonce i potenciálně škodlivého množství THC. Rovněž je znepokojivé, že existuje riziko tepelného rozkladu obsahu na karcinogenní sloučeniny.
V roce 2017 byla na Portlandské univerzitě provedena studie, která se zabývala vlivem vysokých teplot na terpeny obsažené v extraktu BHO. Výzkumníci se zaměřili na terpeny především kvůli jejich známé termolabilitě neboli nestálosti při vyšších teplotách.
Ačkoli obsah terpenů v BHO není vysoký, obvykle se pohybuje kolem pěti procent, někteří dabovací nadšenci jeho množství zvyšují pomocí praktiky známé jako „terpdipping“. Těsně před použitím namočí kapku extraktu BHO do koncentrovaného roztoku terpenů, který obvykle obsahuje hlavně myrcen, limonen, beta-karyofylen a alfa-pinen. Tedy terpeny, které se v konopí vyskytují nejčastěji.
Benzen a metakrolein
Studie potvrdila, že při teplotách kolem 400 °C, které se běžně používají při dabbingu, se terpeny rozkládají na jednoduchý uhlovodík izopren. Další přeměnou izoprenu pak vznikají různé molekuly, které se vyznačují karcinogenní aktivitou. Z těchto látek vzbuzují největší obavy benzen a metakrolein.
Výzkumníci se zaměřili na terpeny především kvůli jejich známé termolabilitě neboli nestálosti při vyšších teplotách.
Toxicita benzenu je dobře známá, je považován za jeden z nejsilnějších známých inhalačních karcinogenů a poměrně vysoké množství této látky se nachází také v cigaretovém kouři. O škodlivosti metakroleinu se toho ví méně. Strukturně je však podobný akroleinu, dráždivému jedovatému plynu, který byl za první světové války používán jako chemická zbraň. Metakrolein je rovněž popisován jako silně dráždivý pro plíce a sliznice a je velmi pravděpodobné, že je karcinogenní.
Nižší teploty stačí!
Jak vyplývá z výsledků této studie, vysoké teploty používané při dabování nejsou vhodné pro inhalaci materiálu bohatého na terpeny, protože mohou vést ke vzniku škodlivých látek. Mnohem vhodnějším způsobem požití je takzvaná vaporizace – odpařování při nižších teplotách, kdy nedochází k rozkladu terpenů.
