Přechovávání pro jiného

Tak jsme se konečně dočkali, od 1. ledna bude možné beztrestně pěstovat tři rostlinky a mít doma až 100 gramů sušiny! Vítězství, kterého se nám podařilo dosáhnout v létě v Parlamentu, patří všem, kdo obětovali své pohodlí a často i svobodu dlouholetému souboji s prohibiční hydrou. Stejně tak je to vítězství pro všechny svobodomyslné občany (tedy aspoň ty starší 21 let) a pro nemocné, kteří o sebe pečují pomocí této byliny.

Nebyli bychom ale v éře sociálních sítích, kdyby se prakticky okamžitě nevyrojila spousta amatérských právníků a teoretických lobbistů, kteří by to celé udělali úplně jinak a hlavně mnohem lépe. „Copak někdo někdy sklidil jen 100 gramů ze tří rostlin? A proč jen tři kytky? Teď to bude ještě horší, než když nebylo legální nic!“

Umění možného

Ano, ideální by bylo mnohem víc, ale politika je umění možného, a víc opravdu za současné konstelace prosadit nešlo. Původní návrh počítal dokonce jen s 50 gramy sušiny, a přestože se hlasovalo i o zvýšení tohoto limitu na vyšší stovky gramů, nakonec prošlo „pouze“ zvýšení na sto gramů.

To není scéna ze sci-fi Minority Report, ale standardní fungování české justice v konopných kauzách.

Stejně tak největší kritici přelomové změny opomíjejí i fakt, že prakticky u všech trestů spojených s konopím došlo k výraznému snížení sazeb. Dokonce se pro konopí podařilo vytvořit nový, samostatný paragraf 283a, takže už by soudy neměly tuto léčivku automaticky stavět na roveň pervitinu nebo heroinu. 

Víte ale, co je nejhorší? Že orgány činné v trestním řízení si nechtějí nechat vzít svou hlavní zbraň proti „huličům“. Tou je málo známá a vcelku nicneříkající formulka přechovávání pro jiného.

Za ní se totiž skrývá zvláštní postup, který dlouhodobě kritizuje řada advokátů i lidskoprávních aktivistů – odsuzování k vysokým trestům za úmysl distribuovat, ačkoli k žádné (ani plánované) distribuci neexistují důkazy.

Funguje to zhruba takto: Policie zabaví iks kilogramů sušiny, z toho nějakým záhadným způsobem vypočítá iks gramů čistého THC (mimochodem celý tento netransparentní postup byl tvrdě kritizován v nedávném dokumentu Smoke v České televizi). A protože toho čistého THC je po výpočtu „moc“, státní zástupce i soud automaticky předpokládají, že to obviněný přechovával pro někoho jiného. Jinými slovy – musel mít v úmyslu to prodat, tudíž je to dealer a s klidem ho odsoudí za distribuci. Přitom ten obviněný nikdy nic nikomu prodat nemusel (často ani nemohl, protože rostliny místo něj sklidila policie).

Žijeme v policejním státě?

To opravdu není scéna ze sci-fi Minority Report, kde zavírali lidi za myšlenkové zločiny, ale standardní fungování české justice v konopných kauzách. Tomu chtěli zákonodárci učinit přítrž, a proto záměrně účelovou floskuli ze zákona odstranili. Na to ale reagovala nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová, která začala do médií naprosto absurdně tvrdit, že ono přechovávání pro jiného museli poslanci „vyškrtnout omylem“.

Původní návrh počítal dokonce jen s 50 gramy sušiny.

Nikoli, byl to jasný záměr, jak si může každý přečíst v důvodové zprávě k příslušnému pozměňovacímu návrhu. A pokud opravdu stále ještě žijeme v demokracii a právním státě, musí policie, státní zástupci i soudy vůli zákonodárců respektovat. V opačném případě žijeme v prachobyčejné policejní diktatuře.

Těšíme se na Cannafest!

Jako každý rok je náš magazín hlavním mediálním partnerem jednoho z největších světových veletrhů. Letos společně v pražském PVA EXPO Letňany oslavíme už 15. narozeniny – těšit se můžete na spousty dárků, nové kolo štěstí a příjemně naladěné redaktory. Najdete nás jako vždy v sekci Média v hale 2D.

Lukáš Hurt

Původním vzděláním historik a anglista, který už přes deset let překládá odborné studie a vědecké texty, píše články a přednáší na konferencích a veletrzích. Po sedmi letech v redakci magazínu Legalizace založil v roce 2018 magazín Konopí, kde působí jako šéfredaktor.