Představení CzecHemp s Hankou Gabrielovou

S prezidentkou Českého konopného klastru CzecHemp Hankou Gabrielovou jsme si povídali o tom, jaké má tato organizace cíle a jak se podílí na rozvoji konopářství na území České republiky.

Kdy vznikl Český konopný klastr a co bylo prvotním impulsem?

S myšlenkou na založení klastru přišel v roce 2017 lékař a dlouholetý bojovník za práva konopných pacientů Pavel Kubů poté, co se potkal s Pavlou Břuskovou, jež kdysi založila Národní klastrovou asociaci a tehdy pracovala na mezinárodním podunajském projektu zaměřeném na bioekonomiku.

Současnými členy klastru jsou nejen podnikatelské subjekty z různých konopných oborů, ale i univerzity či výzkumné ústavy, které se věnují konopným projektům.

V rámci tohoto projektu byly hlavními pilíři přírodní stavitelství, bioplasty a přírodní medicína. S Pavlem nám přišlo, že konopí tyto oblasti pěkně propojuje, a nakonec bylo jedním z výstupů projektu založení klastru CzecHemp. Na konci roku 2017 proběhla zakládací schůzka a na jaře 2018 jsme svolali všechny konopné aktéry a vyzvali je ke zmapování bariér a příležitostí v konopném průmyslu. 

S jakými cíli jste klastr zakládali?

Cíle vycházejí z definovaných bariér, kdy se jako problematické body ukázaly například regulace a neexistence THC limitů v potravinách, chybějící sklizňová a zpracovatelská technologie pro průmyslové konopí a v oblasti léčebného konopí chybělo vzdělávání lékařů, farmaceutů a státní správy. Naším cílem bylo tedy tyto bariéry odstranit a posílit zájem úřadů o podporu konopného průmyslu v oblasti potravinářství i jako místního zdroje přírodních materiálů v různých oblastech průmyslu a jeho uplatnění v bioekonomice. 

Koho všeho dnes klastr sdružuje a kam se za čtyři roky existence posunul?

Současnými členy klastru jsou nejen podnikatelské subjekty z různých konopných oborů, ale i univerzity či výzkumné ústavy, které se věnují projektům s konopím. Máme i několik členů z řad jednotlivců, kteří se o konopná témata zajímají individuálně nebo zkoumají terén pro své zaměstnavatele.

Během let jsme navázali spolupráci s dalšími klastry u nás, jako je například textilní klastr Clutex, Nábytkářský klastr, Automobilový klastr nebo plastikářský klastr Plastr. V únoru roku 2020 jsme ve spolupráci s poslancem Radkem Holomčíkem z Pirátské strany uspořádali v parlamentu seminář Potenciál konopí a začali jsme aktivně pracovat na úpravě legislativy pro oblast průmyslového konopí. To vyústilo ve schválení novely zákona o návykových látkách a posunutí hranice THC z 0,3 na 1 procento. 

Měli jste v průběhu i nějaké problémy?

Na začátku existence klastru jsme hodně řešili finance na pokrytí chodu a zaplacení manažera, který musel řešit administrativu, setkávání členů a psaní projektů. Aktuálně se klastr účastní dvou mezinárodních projektů a na další chystáme žádost. Postupně řešíme zapojení dalších lidí do našeho týmu, abychom mohli aktivity klastru rozšiřovat a současně podporovat vzájemnou spolupráci jednotlivých členů. 

Jaké jsou dnes hlavní aktivity v rámci klastru?

Činnost klastru je rozdělena do tří pracovních skupin, které se věnují tématu léčebného konopí, pěstování a zpracování průmyslového konopí a legislativě. Skupina pro léčebné konopí úzce spolupracuje s pacientským spolkem KOPAC na komentování veškerých změn zákona o léčebném konopí s cílem zvyšovat dostupnost této formy léčby u nás. Legislativní skupina aktuálně řeší přípravu regulace pro rekreační konopí a dekriminalizaci jeho využívání.

Současnými členy klastru jsou nejen podnikatelské subjekty z různých konopných oborů, ale i univerzity či výzkumné ústavy, které se věnují konopným projektům.

Naši zástupci z této skupiny se pravidelně účastní setkávání vládní pracovní skupiny, kam vnášejí své připomínky a komentáře. Rozvoj průmyslového konopí je mezioborová záležitost, kterou se snažíme řešit i ve spolupráci s několika ministerstvy. Přeložili jsme publikaci Konopí a trvale udržitelný rozvoj, která je dobrým podkladem při vytváření vládních strategií s globálními cíli. Stali jsme se členy Evropské asociace pro průmyslové konopí – EIHA –, překládáme aktuálně jejich manifest, jenž cílí na evropské priority, jako je dekarbonizace průmyslu, strategie „farm to fork“ (z farmy na talíř, pozn. red.) nebo Green Deal. 

Spolupracuje klastr s nějakými státními úřady či ministerstvy? 

Aktuálně připravujeme s náměstkem ministerstva zemědělství Radkem Holomčíkem založení pracovní skupiny a aktivně jednáme s Czechinvest a EcoTech Hub na vytvoření strategie pro rozvoj konopného průmyslu se zaměřením na materiálovou soběstačnost. Jednáme i s dalšími ministerstvy a místními samosprávami o rozvoji konopného průmyslu v různých segmentech a lokalitách, jako je třeba obnova textilního průmyslu v Královéhradeckém kraji nebo bioekonomická platforma v Jihočeském kraji.

S Univerzitním centrem ekologicky efektivních budov při ČVUT chystáme srovnání klasických stavebních materiálů s konopnými a propagaci přírodních materiálů ve stavebnictví. Důležitá je i spolupráce s týmem národního protidrogového koordinátora při přípravě zmiňované regulace a dekriminalizace, v rámci níž jsme nechali vypracovat nezávislým zahraničním expertem studii mapující možnosti, které evropské právo nabízí pro regulaci rekreačního konopí. 

Chystá klastr na letošní rok nějaké zajímavé akce v Česku, kterých se může účastnit i veřejnost?

V letošním roce budeme hostit klastrovou výměnu v rámci mezinárodního projektu HempClub. Akce proběhne v první polovině října a pozveme na ni evropské experty na pěstování a zpracování konopí.

Ti všem přítomným představí různé inovace z oboru. Budeme diskutovat i o stavebních materiálech z konopí a jejich potenciálu pro stavební obor a současně i přínosech pro jednotlivce. Účast na akci přislíbili přední evropští zpracovatelé konopí či ředitelka EIHA Lorenza Romanese. 

Je členství v klastru pouze pro konopné firmy a jiné hráče v konopném sektoru nebo i pro jednotlivce? Jaké výhody z členství plynou?

Členství v klastru není nijak omezené, členy se můžou se stát jak firmy, tak jednotlivci, současně i neziskové organizace či různé iniciativy. Každý člen má hlasovací právo na valné hromadě a povinnost platit roční členský příspěvek. Výhodou je účast v pracovních skupinách a možnost zapojit se do vytváření regulace konopí u nás a současně i tvorba strategie pro rozvoj konopného sektoru. Motivací ke vstupu může být i možnost spolupráce na mezinárodních či národních projektech v rámci klastrových aktivit nebo s jednotlivými členy klastru. 

Vraťme se ještě k chystanému zákonu o regulaci konopí v Česku. Jak konkrétně se na něm CzecHemp podílí?

Vzhledem k tomu, jak malý konopný sektor v Česku je, jsme při založení klastru zahrnuli do jeho činností veškerá odvětví a přijali za člena i zapsaný spolek Legalizace.cz, který se snahám legalizovat rekreační konopí u nás věnuje dlouhodobě.

Členství v klastru není nijak omezené, členy se můžou se stát jak firmy, tak jednotlivci, neziskové organizace či různé iniciativy.

V září tohoto roku se legislativní skupina vzniklá v rámci klastru začala aktivně podílet na setkávání s expertní vládní skupinou, která se věnuje přípravě nového zákona. Obrací se na nás dost subjektů, které o vznikající legislativu mají zájem či se na její tvorbě chtějí aktivně podílet. Pracovní skupina je otevřena právě jim a jedinou podmínkou pro zapojení je členství v klastru. 

Můžete stručně popsat oba mezinárodní projekty, na kterých klastr participuje? 

Prvním mezinárodním projektem, do kterého se klastru podařilo aktivně zapojit, je HempClub. Ten propojuje pět evropských zemí (Polsko, Itálie, Rakousko, Rumunsko a Česko) a několik průmyslových odvětví. Projekt je zaměřený na mapování výrobních a hodnotových řetězců v konopí, vzdělávání a implementaci konopného průmyslu do bioekonomiky. Projekt byl vypsán na dva roky a kromě online vzdělávání partnerů má každý partner za úkol uspořádat i týdenní výměnný pobyt.

CzecHemp bude letos pořádat tento pobyt na podzim, kde si vyměníme bohaté zkušenosti s dalšími účastníky v rámci workshopu a vezmeme je i na exkurzi k některým z členů CzecHemp. Výměnné pobyty „Cluster Exchange“ jsou otevřené nejen partnerům daného projektu, ale všem, kdo mají zájem se dozvědět více o potenciálu konopí a jednotlivých krocích při pěstování či zpracování do inovativních produktů. Více informací o projektu najdou zájemci na www.hempclubprojekt.com. 

A ten druhý?

Druhým projektem je MIDAS, jenž se zaměřuje na pěstování průmyslových plodin na marginálních půdách, které mají malou nebo nulovou zemědělskou hodnotu. Jedná se o půdy v opuštěných průmyslových areálech či po těžbách, zakyselené nebo s nízkou organickou hmotou.  V tomto projektu je naším partnerem v Česku Výzkumný ústav rostlinné výroby v Chomutově, kde mají bohaté zkušenosti nejen se sběrem dat z pěstování konopí, ale i s pěstováním dalších průmyslových plodin, jako jsou ozdobnice (Miscanthus x Giganteus) nebo čirok.

Činnost klastru je rozdělena do tří pracovních skupin, které se věnují tématu léčebného konopí, pěstování a zpracování průmyslového konopí a legislativě.

Projekt je na pět let a je do něj zapojeno více než dvacet výzkumných institucí z celé Evropy, které kromě pěstování budou řešit i zpracování sklizně průmyslových plodin do inovativních produktů, jako jsou nábytkové desky či biokompozitní materiály. Součástí projektu bude i ekonomika pěstování, aby byl farmářům jasný potenciální ekonomický přínos. Chybět nebude ani studie, která zhodnotí sociální a ekologický dopad výroby těchto produktů. 

Lukáš Hurt

Původním vzděláním historik a anglista, který už přes deset let překládá odborné studie a vědecké texty, píše články a přednáší na konferencích a veletrzích. Po sedmi letech v redakci magazínu Legalizace založil v roce 2018 magazín Konopí, kde působí jako šéfredaktor.