Podle údajů zveřejněných v odborném časopise Health Economics má legalizace konopí souvislost s poklesem celkového počtu pacientů hospitalizovaných kvůli duševnímu zdraví.
Alberto Ortega, americký výzkumník působící na OʼNeillově škole veřejného zdraví na Indianské univerzitě, sledoval trendy v počtu hospitalizací v oblasti duševního zdraví v deseti amerických státech, které uzákonily legalizaci vysokopotentního konopí pro rekreační účely.
Dospěl k závěru, že přijetí legalizace užívání pro dospělé „vedlo ke zhruba 37% poklesu celkového počtu pacientů přijatých k léčbě psychiatrických problémů, což je přibližně o 92 přijetí na 10 000 osob ve státě méně.“ Úspory v tomto směru zaznamenaly rovněž i zdravotní pojišťovny.
Jasná čísla
Na závěr Ortega uvádí: „Jakmile stát povolí rekreační užívání marihuany, dochází k jasnému, okamžitému a statisticky významnému poklesu celkového počtu hospitalizací. S postupem času je tento efekt stále výraznější.“
Autor studie neurčil konkrétní důvod tohoto trendu, ale naznačil, že „jednou z možností je, že legalizace zvyšuje užívání marihuany a že ta se podílí na zlepšení duševní zdraví. … Existuje také možnost, že jedinci, kteří potřebují léčit psychiku, se po legalizaci mohou snáze uchýlit k marihuaně nebo se jí sami léčit.“
Po legalizaci rekreačního užívání marihuany dochází k jasnému, okamžitému a statisticky významnému poklesu počtu hospitalizací kvůli psychickým potížím.
Teoreticky by to mohlo souviset i s tím, že daný stát změní podmínky hospitalizace v případě jedinců užívajících legální drogy, nicméně pokud by dotyční jedinci souběžně zneužívali konopí a trpěli nějakou poruchou, odrazilo by se to v datech z adiktologických léčeben, a to se nestalo.
Souvislosti jsou samozřejmě komplexní, je potřeba dalších studií. Dodejme, že autor se například nezabývá možností, o kolik se v dané populaci snížila konzumace alkoholu coby významného přispěvatele k rozvoji duševních poruch.
Nemocná populace hledá řešení
Údaje z průzkumů potvrzují, že lidé běžně konopí užívají ke zmírnění úzkosti a deprese, ačkoli pokud jde o jeho účinnost při léčbě duševních poruch, závěry nejsou konzistentní.
Statistiky rovněž říkají, že přibližně polovina Američanů je během života diagnostikována s nějakou duševní poruchou. Navíc od roku 1999 došlo ke 35% zvýšení počtu sebevražd.
Z průzkumů rovněž vysvítá, že ve státech, které uzákonily léčebné konopí, se méně lidí dobrovolně připravuje o život. Varování ale přichází stran mladistvých, u kterých mohou nastat duševní problémy, začnou-li s (nad)užíváním moc brzy.