Netradičně jsme vyzpovídali výzkumnici z britských ostrovů, která je zároveň konopnou pacientkou, odbornicí na pěstování, aktivistkou a bojovnicí za právo člověka užívat konopí jak k účelům léčebným, tak čistě rekreačním.
Co vás přivedlo do světa konopí?
S konopím mě seznámil táta, když mi bylo patnáct. Tehdy jsem ve škole dostala záchvat a následně mi diagnostikovali epilepsii. Krátce nato jsem musela začít brát klonazepam, takže netrvalo dlouho a výrazně se mi zhoršil prospěch. Z jedničkářky se během chvíle stala holka, co nosí domu samé trojky a čtyřky. Takže táta za mnou přišel s tím, že konopí by mi mohlo pomoci epilepsii zvládat. Začal mě brát do obchodu s hydroponickým vybavením, kde jsem se seznámila s místními pěstiteli. Tak jsem se už v roce 1995 dostala do světa konopí. Když pak u nás ve Velké Británii došlo v roce 2018 k omezené legalizaci konopné léčby, mohla jsem konečně začít legálně spolupracovat s různými společnostmi v oblasti produkce tohoto léčiva.
Znamená to, že jste se dlouhé roky konopím léčila nelegálně, ale dnes už jste oficiální pacientkou?
Ano, recept jsem obdržela na začátku roku 2020. Musela jsem si to všechno vyběhat a zaplatit soukromého lékaře, který mi ho předepsal. Byla jsem však zklamaná kvalitou, a proto jsem se stala aktivní členkou spolku MedCan Support, jenž bojuje za práva nemocných, kteří se chtějí léčit konopím beze strachu z postihu.
Konopí je spíše prevencí. Pomáhá kontrolovat spouštěče záchvatů, ne samotné záchvaty.
Zde také pomáhám rodinám s dětmi s těžce léčitelnou epilepsií – dělám osvětu o lécích na bázi konopí. Ve Velké Británii jsme bohužel v této oblasti poněkud pozadu. Ve své praxi se dnes podílím na zlepšování kvality přípravků, snažíme se zavádět nějaké základní standardy, ale také pomáhám formovat celé konopné odvětví tak, aby nebylo monopolizováno velkými korporacemi.
Jak se vaše konopná léčba epilepsie proměnila za těch bezmála třicet let?
Už když jsem onemocněla, bylo všeobecně známo, že na epilepsii neexistuje lék. Člověk se s tím prostě musí smířit. Sama jsem si nemoc dlouho nepřipouštěla a snažila se ji ignorovat. Pravděpodobně díky užívání konopí jsem na záchvaty moc netrpěla. Když jsem v roce 2017 končila práci na doktorátu a rozjížděla vlastní podnikání, chtěla jsem mít čistou hlavu a s konopím jsem na čas přestala. Díky tomu mi došlo, že mi opravdu po celou tu dobu zmírňovalo projevy nemoci.
Zdroj: archiv C. Seamanové
Co se týče vývoje, tak v devadesátých letech se o léčebném potenciálu konopí jen šuškalo. Chyběly informace, nebyl přístup k internetu jako dnes. Pak se začaly objevovat vědecké publikace podložené tvrdými daty, a ty potvrzovaly účinnost konopí při snižování četnosti záchvatů u epilepsie. Tím se potvrdilo, že na tom musí něco být a že nejde jen o nějaké zkouřenecké nesmysly. A dnes? Před několika týdny jsme dokonce navštívili parlament, kde jsme prezentovali data o účinnosti konopných výtažků z celé rostliny při snižování epileptických záchvatů.
Jak byste život s epilepsií přiblížila veřejnosti?
Jak jsem již zmínila na začátku, na epilepsii neexistuje žádný známý lék. Jde o chronické onemocnění, které s vámi zůstane po celý život. Snažím se ho brát jako dar. Protože ne každý dárek, který v životě dostaneme, se nám líbí. Jako třeba smradlavá sůl do koupele, kterou vám dá na Vánoce babička. Tak se snažím dívat i na svoji epilepsii. Také se ji snažím polidštit, říkám jí Jirka. Žárlivý přítel Jirka. To mi pomáhá lépe komunikovat a chápat své pocity.
Malé firmy musí dostat šanci. Nechtěla bych, aby konopí přišlo o svoji komunitu.
Když zůstanu v noci dlouho vzhůru, Jirka to nesnáší, je vzteklý a já dostanu záchvat. Také jde o takovou mou bezpečnostní pojistku. Když jsem venku s kamarády, můžu je popadnout za ruku a varovat je, že se blíží Jirka. Díky tomu mě můžou včas uklidit do bezpečí a dát pozor, abych si neublížila, pokud ztratím vědomí. „Jirka už je za dveřmi, prosím vezměte mě dál od lidí,“ říkávám obvykle. Když se proberu ze záchvatu, většinou mluvím nesmysly, blábolím, dělám podivné zvuky nebo vrčím, každý to má trochu jiné.
Když cítíte, že se blíží ataka a Jirka je za dveřmi, pomůže konopí zabránit záchvatu?
Konopí je spíše prevencí. Pomáhá kontrolovat spouštěče záchvatů, ne samotné záchvaty. Můj léčebný režim je takový, že si ráno dávám extrakt s vyšším obsahem CBD a večer pak odrůdu s vysokým obsahem THC a menším zastoupením CBD, která mi pomáhá se spánkem. Zlatým pravidlem při epilepsii je totiž dostatek spánku. Nedostatek spánku nebo přerušované spaní je častým spouštěčem. Konopí mi kromě toho pomáhá s úzkostí. Jde tedy spíše o zvládání spouštěčů než o ovlivnění samotných záchvatů. Jirka má zkrátka rád kvalitní pokouření, které ho dokáže udržet na uzdě.
Čím přesně se zabýváte ve svém současném zaměstnání?
Jsem vedoucím výzkumu ve společnosti Shogun Fertilisers, která se zabývá produkcí hnojiv, a spolupracuji s licencovanými pěstírnami. Věnuji se takzvaným sekundárním metabolitům a tomu, jak je ovlivňuje prostředí a hnojiva. To je jedno z mých zaměstnání. Ale je to jen část toho, co dělám. Mým denním chlebem je výzkum produkce THC, CBD, prostě všech kanabinoidů. Co ji ovlivňuje a jak můžeme rostlinu ovlivnit, aby těchto látek tvořila více.
Nejsem zastáncem izolátů, tedy čistého CBD.
Rovněž se zabýváme terpeny a flavonoidy anebo zkoumáme, jak v pěstírnách co nejvíc zvýšit výtěžnost. Jak jsem zmínila, pracuji i s pacienty, přesněji řečeno dobrovolničím. Podílím se na přípravě vzdělávacích seminářů a jsem také členkou organizace Cannabis Industry Council, kde se soustředíme na užívání konopí u dospělých a připravujeme dokumenty, které následně budeme prezentovat vládě.
Máte nějaké zajímavé nové poznatky z výzkumu?
Momentálně se soustředíme na trichomy a měříme jejich hustotu. Výzkum je samozřejmě časově náročný, před zveřejněním musíme vše ověřit a nechat projít publikačním řízením. V roce 2020 jsme se věnovali triakontanolu, což je sloučenina tvořená v rostlinách. Studovali jsme jeho efekt na produkci sekundárních metabolitů a měli jsme pozoruhodné výsledky. S jeho použitím se nám například podařilo dosáhnout vyšší produkce CBD.
Co si myslíte o současném CBD boomu v Anglii i skoro celé Evropě?
Věřím výtažkům z celých rostlin, které jsou o poznání lepším léčivem. Výhodou CBD je, že se díky němu dostalo konopí do mainstreamu. Uznávají ho tak i naše babičky, které by se na něj jinak koukaly přes prsty jako na „tu marihuanu“. Je patrné, že lidé začínají konopí vnímat jinak, což je dobře. Nejsem ale zastáncem izolátů, tedy čistého CBD. Můj názor je, že v rostlině se nachází vše, co je třeba. Na konopí bychom měli pohlížet jako na součást naší výživy.
Konopí je spíše prevencí. Pomáhá kontrolovat spouštěče záchvatů, ne samotné záchvaty.
Mrkve nebo zelí taky jíme celé a neextrahujeme z nich jednotlivé vitaminy. Respektive jsou lidé, kteří preferují vitaminové doplňky, ale pro tělo je mnohem lepší, když sníte celou rostlinu. U izolátů je rovněž ta potíž, že mohou endokanabinoidní systém zahltit. Podle mě bychom se měli zaměřit především na celé spektrum a celý trh by měl být transparentnější. Nemluvím jen o obsahu CBD nebo THC, ale také o terpenech a dalších látkách, které hrají významnou roli. Producenti takzvaných CBD olejů by měli být otevřenější, pokud jde o obsah všech účinných látek.
Jak by podle vás měla vypadat regulace konopí a přípravků z něj?
Rozhodně potřebujeme nějakou legislativu, systém pravidel, jako když prodáváte jídlo. Protože lidé konopí přece konzumují. A musí mít jistotu, že to, co požívají, je bezpečné. Problém není v konopí jako takovém, ale v tom, že se v něm mohou nacházet bakterie E. coli, salmonely a další mikrobi, kteří mohou vytvářet toxiny ohrožující lidské zdraví. To vše musíme testovat, protože pro někoho vážně nemocného či pacienta s oslabenou imunitou to může být nebezpečné.
Ilustrace: Lazybastard.cz
Kromě toho potřebujete vědět, zda do sebe dostáváte to, co jste chtěli. To znamená, že když chcete vyšší obsah THC a povzbuzující efekt, měli byste zároveň vědět, zda produkt náhodou neobsahuje i více CBN, které způsobuje ospalost. To samé je důležité u odrůd bohatých na CBD, které sice neobsahují významné množství THC, ale může v nich opět být CBN způsobující ospalost. Všechny tyto informace by měl mít konzument k dispozici.
Jak je to dnes s regulací konopí ve Velké Británii?
Rekreační užívání je stále tabu, ale přesto ilegální trh jen vzkvétá. Je obrovský a já byla jeho součástí více než dvacet let – kvůli své nemoci i vzhledem k práci v hydroponickém průmyslu. Ráda bych zažila legalizaci rekreačního konopí, ale obávám se, že je to zatím v nedohlednu. Taktéž trh s léčebným konopím má u nás co dohánět a co zlepšovat. Znovu musím zdůraznit potřebu regulace. V rámci Cannabis Industry Council pozorujeme, co se děje ve světě, a snažíme se čerpat ze zkušeností ostatních zemí, abychom odvětví posunuli kupředu a pacienti v něj získali důvěru. A také aby se do vznikajícího konopného sektoru mohl zapojit každý zájemce. Ne aby byl trh monopolizován jen těmi, kteří mají k dispozici desítky milionů korun. Malé firmy musí dostat šanci. Nechtěla bych, aby konopí přišlo o svoji komunitu.
Co tím myslíte?
Konopný průmysl a konopná komunita jsou dvě různé věci. Komunita jsou všichni ti úžasní lidé s různými zájmy, zatímco průmysl se točí jen kolem peněz. Musíme umožnit všem členům konopné komunity stát se součástí průmyslu.
Je u vás léčebné konopí hrazeno pojišťovnami?
Není, navíc musíte platit i za návštěvu u lékaře.
Konopí je u vás legální při léčbě některých závažných forem dětské epilepsie. U nás sice máme poměrně dobře nastavený systém léčebného konopí, ale jakákoli konopná léčba nezletilých je nepřípustná.
Ráda slyším, že jsme alespoň v něčem napřed. Ale je to velmi frustrující, ke změně zákonů došlo v roce 2018, ale v praxi se za ty necelé čtyři roky nezměnilo v podstatě nic. Potřebujeme pacientům zajistit konopí z domácí produkce, ne ho jen dovážet. Existuje několik pěstitelů, kteří o to usilují, ale narážejí na nepředstavitelné byrokratické překážky.
Podle mě bychom se měli zaměřit především na celé spektrum a trh by měl být transparentnější.
Nechápu, proč se to děje. U dětí je navíc další problém. Někteří rodiče si mohou dovolit kupovat jen omezené množství. Dítě začne s užíváním v pěti letech, ale jak roste, tak přibývá na váze a dávky léčebného konopí je nutné zvyšovat. Existují přitom rodiny, které si to v danou chvíli prostě nemohou dovolit, protože to stojí nehorázné peníze.
Podílíte se osobně na změně nefunkčních konopných zákonů?
Ano, v rámci Cannabis Industry Council připravujeme dokumenty pro vládu a pod hlavičkou MedCan Support apelujeme na veřejnost, aby oslovovala své poslance, ideálně přes jejich poradce, kteří mají možnost je přesvědčit. Když pořádáme vzdělávací semináře pro zákonodárce, jsme často zklamaní, kolik se jich nakonec ukáže. V současné chvíli jim to asi můžeme odpustit, protože všechny zaměstnává válka na Ukrajině. Ale tenhle přístup se opravdu musí změnit.
Zdroj: archiv C. Seamanové
Dr. Callie Seamanová, Ph.D. (*1980)
Vystudovala biomedicínu a po škole pracovala ve farmaceutické společnosti GlaxoSmithKline na oddělení metabolismu a farmakokinetiky léčiv, kde se zabývala vývojem léků. Po roční stáži zjistila, že to není práce, která by ji naplňovala. Následně začala pracovat pro předního výrobce hydroponických hnojiv – společnost Aqua Laboratories, kde má na starost chemické složení produktů pod značkou Shogun Fertilisers. Středem jejího zájmu se stala skladba jednosložkových živin a příjem prvků, jako jsou selen, zinek nebo fosfor, a jejich interakce v rostlinách. Dnes spolupracuje s farmáři ve Spojeném království, Dánsku, Makedonii i na Novém Zélandě. Kromě toho je oficiální konopnou pacientkou a v rámci několika britských organizací aktivně usiluje o zpřístupnění konopné léčby širší veřejnosti.
