Již od útlého dětství se potýká s onemocněním pohybového ústrojí. Konopí jí pomáhá od mnoha potíží, ale usilovat o toto léčivo z lékárny nemá v úmyslu. Na příběhu mladé pacientky je asi nejsmutnější ztráta důvěry v lékaře po několika špatných zkušenostech.
Co přesně vás trápí?
Je mi jednadvacet let a jsem v částečném invalidním důchodu. V deseti letech se ukázalo, že mám skoliózu. Doktorka však rodiče ujistila, že se to postupem času samo zlepší, což se bohužel nestalo. Krátce poté následovala návštěva skoliotické poradny, kde se pan doktor zhrozil a doporučil okamžitou operaci. Neměla jsem ale žádné větší bolesti či potíže s dýcháním, takže jsme se nejprve rozhodli vyzkoušet konzervativní léčbu, která se určuje podle tabulek a stupňů vychýlení páteře.
To jste měla jaké?
Páteř jsem měla vychýlenou o 48 stupňů a musela jsem nosit korzet na srovnání zad. Jenomže vrstevníci se mi často smáli, a proto s příchodem puberty, kdy se holka chce klukům líbit, jsem korzet čím dál častěji odkládala.
Vím, že v naší fakultní nemocnici konopí předepisují, ale měla bych strach se zeptat.
Moje potíže se zhoršovaly a ve čtrnácti letech jsem musela podstoupit operaci hrudní páteře. Kdybychom ji nadále odkládali, mohlo u mě dojít k podlomení žeber a poškození vnitřních orgánů. Při operaci mi do zad dali dvě titanové tyče a patnáct šroubů.
Jak dlouho jste se po operaci zotavovala?
Po zákroku jsem ležela čtrnáct dní v nemocnici a další tři měsíce jsem strávila v domácím léčení. Do školy jsem chodila vždy jen na krátký čas, protože dlouhé sezení mi působilo veliké bolesti.
Došlo pak ke zlepšení zdravotního stavu?
Většině lidí s podobnými potížemi operace značně vylepší život, protože před ní se jim špatně dýchalo nebo trpěli bolestmi. V mém případě začaly ty nejhorší zdravotní potíže. Lékaři mi při zákroku vstříkli mezi obratle látku na podporu růstu kostí, která postupem času způsobila, že šest z nich srostlo k sobě. Následkem toho se mi hroutí krční páteř a někdy se dokonce stane, že mi na okamžik ochrnou ruce a ztratím v nich cit. Nemalé bolesti mi způsobuje posunutý obratel v bedrech, a pokud by se posouval dál, mohla bych skončit na invalidním vozíku. V neposlední řadě mě trápí i atrofie svalstva. Páteř a zádové svaly pracují jako jeden celek a moje tělo je po operaci velmi křehké. Stačí, aby do mě někdo jen trochu vrazil, a mám namožené zádové svaly. Musím pak na obstřiky, abych se mohla vůbec hýbat.
Jakou formu léčby vám na tyto potíže lékaři doporučili?
Po operaci mi lékaři tvrdili, že po dvou letech mě železa v zádech zbaví. Když jsem se za nimi vrátila, s úsměvem mi oznámili, že to nepůjde. Najít nějaké řešení jsem se snažila znovu tento rok, když jsem byla na vyšetření v Praze. Věřila jsem, že moderní medicína pokročila a objevila nějaké nové řešení.
Detail rostliny. Foto: Kosh
Bohužel mi nepomohli, protože i z pohledu pražského lékaře byl zákrok proveden správně. Obecně bylo těžké doktory vůbec přesvědčit, že mám nějaké potíže. Na mé stížnosti na silné bolesti, které mi znemožňovaly tehdejší sedavé zaměstnání, nebral nikdo zřetel. Došlo to tak daleko, že jsem večer před nástupem do práce dostávala záchvaty úzkosti.
Jak jste to řešila?
Zavolala jsem o pomoc svému praktickému lékaři. Předepsal mi Neurol, což je uklidňující lék ze skupiny benzodiazepinů. Je na něm silně závislá moje babička. Po Neurolu jsem nebyla schopná vůbec ničeho a tři měsíce jsem strávila v pracovní neschopnosti. Následně mi předepsal Citalec, tedy antidepresivum ze skupiny SSRI, který jsem si z lékárny ani nevyzvedla. Mé potíže jsou totiž spojeny s neduhy těla a zhoršený psychický stav je jejich následkem. Před rokem mi v brněnské nemocnici konečně přišli na onen posunutý obratel v bedrech. Připustili, že si bolesti asi nevymýšlím, a tamější neuroložka mi předepsala léky na křeče.
Kdy a za jakých okolností jste se seznámila s konopím?
Na konopí jsem poprvé narazila před třemi lety díky svému příteli, který v něm našel nemalou zálibu. Navrhl mi, abych ho vyzkoušela na potlačení bolesti. První pokusy se skleněnkou a dalšími klasickými způsoby užívání nedopadly moc dobře. Jako nekuřáka mne při kouření hrozně škrábalo v krku a měla jsem i několik vyloženě nepříjemných zážitků. Na rok jsem od pokusů upustila, ale nakonec jsem znovu začala experimentovat. Nejprve s legálními a běžně dostupnými kapkami s výtažkem z CBD konopí, ale u těch se nedostavil kýžený účinek.
Změna nastala, když jsem narazila na známého, který si vyrábí vlastní výtažky. Nejprve mi doporučil kapky, které obsahovaly vysoký podíl CBD a THC. Po nich se mi sice ulevilo, ale bylo mi zle od žaludku. Následně jsme vyzkoušeli kapky z odrůd s obsahem CBD a CBG, a to bylo teprve to pravé. Užívám je každý den před spaním a při zvýšené zátěži i v průběhu dne. Cítím se po nich jako na obláčku, ale zároveň to nesnižuje moji schopnost vnímat okolí. Je to stav, jako kdyby z vás spadly všechny fyzické i psychické bolesti, a za to jsem konopí nesmírně vděčná.
A co vaporizace nebo jiné aplikace?
Ze stejného zdroje mám i liquidy, což jsou výtažky z konopí upravené ke kouření v elektronické cigaretě. Ty vaporizuji v průběhu dne v elektronické cigaretě. Jejich účinek je sice okamžitý, ale někdy není jejich síla dostatečná, aby poskytly dlouhodobou úlevu od bolesti a křečí.
Až kapky z odrůd s obsahem CBD a CBG se ukázaly být to pravé.
Nemohu si také vynachválit konopné mazání. Domácí i od různých komerčních značek, ale tam bych zdůraznila, že i mezi nimi najdete více či méně účinné.
Zvažovala jste požádat u nějakého lékaře o konopí na recept?
Zvažovala, ale po nemilých zkušenostech jsem jim přestala důvěřovat. Dokonce si troufnu říct, že kdyby mi dnes lékař doporučil konopí, ostýchala bych se ho vyzkoušet. Vím sice, že ta možnost tu je a že v naší fakultní nemocnici konopí předepisují, ale měla bych strach se zeptat. Navíc ve společnosti je léčba konopím stále považována za kontroverzní, a i to mě odrazuje od toho, abych šla oficiální cestou. Když jsem jedné své kamarádce vyprávěla o chystaném rozhovoru do Konopí, tak mě odbyla se slovy, že tráva je podle ní droga.
Je něco, co byste chtěla vzkázat našim čtenářům?
Lidé by neměli ohledně svého zdraví pouze slepě důvěřovat lékařům a dál se nestarat. Nikdo není neomylný, nikdo neví, jak se cítíte, a ač se budete snažit ostatním sebevíc vysvětlit váš stav, nemusíte se vždy setkat s pochopením. Každý z nás by měl znát svá práva a bojovat o své zdraví. Cesta k němu může být různá, ale zdraví je to nejdůležitější, co máme, a stojí za to!
