Jak se nám Jakub svěřil, jeho životní příběh je dobrodružný, a to nejen po zdravotní stránce. Vždy patřil mezi lidi, kteří se nebáli a bojovali. Nezalekl se proto ani náhlé zrady vlastního těla a našel úlevu v konopí. Dnes pořádá osvětové besedy a jako první konopný pacient ve svém kraji „zaučuje“ i lékárníky a lékaře.
Představte se na úvod našim čtenářům – kolik je vám let a jaké je vaše povolání?
Brzy mi bude 42 let a v současnosti jsem s roztroušenou sklerózou a krátce po totální endoprotéze obou kyčelních kloubů v plném invalidním důchodu. Dříve jsem podnikal v lesním průmyslu, zabýval se zahraničním obchodem, provozoval leteckou školu a měl jsem i další obchodní aktivity. Myslím, že jsem byl celkem vytížený.
Jaké bylo vaše první setkání s konopím?
Na střední škole v polovině devadesátých let. Trávu, jak jsme jí tenkrát v nevědomosti říkali, přinesl na ples náš starší kamarád. Mělo to nádech romantiky. Něčeho zakázaného. Poprvé v životě jsem viděl jointa a prvně stál v kruhu.
Když přijdete do lékárny s receptem, ještě to neznamená, že ten den odejdete domů s konopím.
Svět konopí a společnost uživatelů konopí se mi líbila. Byl to svět diametrálně odlišný od tehdejší alkoholem nasáklé společnosti. Konopí jsem tenkrát – netuše, jaká zjištění přijdou o pár let později – užíval nepravidelně a spíše jako relaxant než jako lék.
Kdy jste začal mít zdravotní problémy a jak probíhala konvenční léčba?
Na podzim roku 2006 jsem měl první ataku roztroušené sklerózy. Ráno jsem se probudil a zjistil, že mi znecitlivěla celá levá polovina těla – včetně nosu nebo jazyka. Necítil jsem levou ruku a nohu, měl jsem problém sejít schody bez opory.
Zakopával jsem o milimetrové nerovnosti na kachličkách, samovolně zatáčel vlevo, v polovině páteře jsem začal mít bod, ze kterého se rozléhá brnění do celého těla. Toto brnění šlo „vypnout“ pouze mechanicky, a to tak, že jsem se přes pelest postele prohnul v luk. Tak jsem usínal. Bylo mi dvacet osm let, měl jsem práci realitního makléře a začal jsem studovat vysokou školu.
Od samého začátku informoval Jakub své ošetřující lékaře o tom, že užívá konopí.
Měli jsme se s mou současnou ženou brát, chtěli jsme mít děti. Ze dne na den se mi ale zhroutil svět. Začal jsem být závislý na pomoci druhých, hlavně pak mé ženy. První léčbou byly pulsy Solu-Medrolu. Vzhledem k tomu, že tenkrát nebyly léky jako Copaxon nebo Avonex, mou první léčbou mimo kapaček Solu-Medrolu byly Prednison a Imuran v tabletách.
Za rok jsem přibral třicet kilo, denně jsem po lécích zvracel. Vzpomínky na tuto dobu mám velmi špatné. Psychicky jsem dost strádal a můj stav se průběžně zhoršoval.
Kdy jste poprvé přemýšlel o tom, že byste na své problémy zkusil konopí?
Prvním pacientem s roztroušenou sklerózou, na kterém jsem konopí jako lék zkusil, byla moje maminka. Ta onemocněla o čtyři roky dříve než já. Nikdy nekouřila, vaporizéry, jak je známe dnes, nebyly, a tak jsme hledali možnost, jak jí konopí podávat.
Tehdy jsme taky vůbec netušili, co, jak a kolik by měla užívat, aby to mělo pozitivní přínos. Mamka má ráda čokoládu, a tak jsme to zkusili s ní. Bylo to problematické v tom, že orální metodou podávané kanabinoidy měly výrazný „high“ efekt. To nechtěla, potřebovala být – v rámci možností své nemoci – aktivní. Nutno dodat, že to bylo někdy v roce 2003, kdy nebyly k dispozici detailní informace o léčbě konopím.
Po aplikaci konopí se k prasknutí napnutá lana svalů promění v jemně brnící. Jako kdybyste je natřeli chladící mastí, ale uvnitř těla.
Já jako pacient jsem plně věřil lékařům. Bral jsem léky a konopí jsem zkusil až ze zoufalství z toho brnění páteře. Účinky mě okamžitě fascinovaly. Konopí dokázalo „vypínat“ brnění v páteři a uvolňovalo mi svalová napětí a ztuhlost. Musel jsem ho začít užívat denně a ve vyšších dávkách nejen proto, abych předcházel křečím, ale mohl žít plnohodnotný život. Ze začátku jsem konopí kouřil, posléze vaporizoval a nakonec užíval extrakty. Domnívám se, že v nich je budoucnost konopí jako léku.
Jaké to mělo okamžité výsledky?
U mě určitě povolení křečí a zmírnění brnění. Vlastně spíše než zmírnění si dovolím říct eliminace. Přirovnávám to k situaci, že vám někdo zastrčí sirku do zvonku. Vy jste v bytě, ale ke zvonku nemůžete, a tak zvonek zvoní a zvoní… Konopí umí tu sirku ze zvonku vytáhnout.
Stejné je to i s vnitřními spastickými stavy. Po aplikaci konopí se k prasknutí napnutá lana svalů promění v jemně brnící. Jako kdybyste je natřeli chladící mastí, ale uvnitř těla. Nevím, zda to pochopí lidé, kteří se s takovou diagnózou nikdy nesetkali.
Jaké výsledky pozorujete z dlouhodobého hlediska a ve srovnání s běžnými léky?
To nelze srovnávat. Hlavně proto, že se vlastně doplňují. Mně pomáhají interferony. Injekce si musím aplikovat jednou týdně, což drží na uzdě můj imunitní systém. Konopí „pouze“ potlačuje některé příznaky tohoto autoimunitního onemocnění. Neřeší samotnou podstatu nemoci, ale to ani interferony.
I přes vážné onemocnění si Jakub užívá života plnými doušky.
Mimo již zmiňovaných symptomů mi konopí pomáhá i po psychické stránce. Díky němu jsem se vrátil zpátky do života. V roce 2007 jsem byl plný invalidní důchodce s nevyléčitelnou nemocí a se špatnou prognózou. Díky konopí jsem se v roce 2009 vrátil plně do práce. Že jsem pacient s roztroušenou sklerózou, by nikdo nehádal. Ještě v létě 2017 jsem ušel s naším skautským oddílem čtrnáctikilometrový pochod. Pro mě konopí je a navždy bude světlo v temnotách.
Víte, jaké konkrétní odrůdy vám nejlépe pomáhají?
Vyzkoušel jsem na sobě celou řadu genetik, abych nalezl to konopí, které bude vyhovovat mému pracovnímu režimu a nemoci. Potřebuji vysoké dávky CBD i THC a nalezl jsem pro mě nejlepší variantu v konopí obsahem cca 6 procent CBD a 13 procent THC. Takový poměr mi naprosto vyhovuje.
Konzultoval jste někdy užívání konopí s lékaři?
Od samého začátku jsem své ošetřující lékaře informoval o tom, že užívám konopí. Bylo mi řečeno, že pokud mi to pomáhá, mám s tím pokračovat. Tehdy se o léčbě konopím nevědělo téměř nic, vědecké práce ještě nebyly známy, a tak jsem se léčil metodou pokusů a omylů. Poznatky jsem lékařům sděloval, ale bez valných zpětných vazeb. Na druhou stranu mě od užívání rozhodně nezrazovali. Bylo vidět, že nejsem jediný pacient, který na příznaky roztroušené sklerózy užívá konopí, a navíc viděli, jak mi zkvalitnilo a ulehčilo život.
Zkoušel jste i „oficiální“ konopí z lékárny?
Ještě před týdnem bych odpověděl, že ne, ale včera jsem si v lékárně Fakultní nemocnice v Hradci Králové vyzvedl své první legální konopí. Neměl jsem na výběr, co se týče odrůd, ale všichni byli velmi ochotní, a byť to trochu úsilí stálo, nakonec jsem si domů odvezl své první oficiální léčebné konopí.
Jaké úsilí jste musel vynaložit?
Poprvé jsem léčebné konopí začal poptávat někdy na podzim roku 2018. Jediným neurologem, který konopí v Královéhradeckém kraji tehdy předepisoval, byl pan doktor Taláb.
Domnívám se, že v extraktech je budoucnost konopí jako léku.
Objednací doba byla téměř půl roku, nakonec jsem dostal recept dvakrát: jednou na konopí s 19 procenty THC a 0,1 procenta CBD, podruhé na 7,5 procenta CBD a 6 procent THC. Ani na jeden recept mi ale konopí v lékárně nevydali – místo sušiny, kterou jsem chtěl, mi nabídli, že mi to množství můžou dát v gelových kapslích. Za každou tobolku bych ale zaplatil navíc 25 korun, takže by pak jeden gram v kapslích vycházel na 380 korun, protože v té době ještě nebyla úhrada ze zdravotního pojištění. To pro mě jako invalidního důchodce bylo nepřijatelné. Znovu jsem to zkusil na začátku letošního roku, ale to zase nefungoval nový systém předepisování a výdeje. Až včera se konečně zadařilo.
Příště si už budete moci sušené konopí vyzvednout v místě svého bydliště?
Bohužel ne. Nejbližší lékárny, které konopí vydávají, jsou v Hradci Králové. Ale i tam ho běžně musí nejdříve objednat, takže když tam přijdete s receptem, ještě to neznamená, že ten den odejdete domů s konopím.
Léčebné konopí z českých lékáren.
Recept v lékárně nejspíš necháte a pro léky si přijedete extra. Myslím si, že konopí by nemocným měla vydávat minimálně jedna lékárna v každém okresním městě. Pro mě jako pacienta tohle znamená cestování sto kilometrů jen pro léky. Ještě dodám, že s těmi tobolkami byl zmatek v tom, že pan doktor si nebyl jistý, zda lékárna může objednat i sušinu. A ona může. Takže nakonec jsme všichni spokojeni.
