Jsou příběhy, nad kterými zůstává rozum stát. Úžasná je na nich obrovská lidská vůle a touha udělat něco se svým krušným údělem. Naopak zarážející bývá nedostatek funkční a snadno dostupné podpory ze strany zdravotnického systému, zejména pokud jde o pacienty s netypickými onemocněními. Takový je i příběh mladé bojovnice Kláry sužované kolotočem zdravotních problémů.
Můžete nám v kostce popsat vaše zdravotní problémy?
Můj největší zdravotní problém je lumbální stenóza v bederní části páteře. Jednoduše řečeno mám zúžený míšní kanál na sedm milimetrů, který se stále zužuje. Zdravý člověk má přitom v průměru dva centimetry. Takže mi vlastní obratle tlačí na míchu.
Konopí změnilo můj celkový pohled na svět, ekologii, lékařství a farmaceutiku.
Při zbrklém pohybu, pádu a hlavně stresu se mi nervy z páteře „vylijí“ a v tu chvíli přestávám mít kontrolu nad dolními končetinami spolu s vystřelující elektrizující bolestí do celých zad a nohou. K tomu se přidá stres, deprese, nechutenství, nespavost, zažívací problémy, epilepsie, špatný stav jater, žlučníku a střev a snad pouze dočasná sterilita.
Jakou jste podstupovala konvenční léčbu a s jakými výsledky?
Za celé tři roky, co svůj zdravotní stav aktivně řeším, se nestalo skoro nic. Specializovaný doktor, který měl doposud mou páteř a nervy v ní na starosti, mi akorát zakázal veškeré sporty, dokonce i bazén, protože studená voda stahuje svalstvo, a naopak mě obdaroval asi patnácti krabičkami různě silných léků na bolest a uvolnění svalstva.
Načež mi obvodní lékař, který naštěstí dobře zná můj celkový zdravotní stav, prášky vzal a vrátil mi z nich pouze jednu krabičku s tím, že ho mám brát pouze jednou za čas při nesnesitelných bolestech, jinak by to poškozovalo ostatní orgány v těle.
Žádat o něco stát je pro skutečně nemocného člověka ohromně časově, psychicky a fyzicky náročné.
Zmiňovaný specializovaný lékař dále vyzkoušel stahovací korzet, ten ale zapříčinil, že mi po měsíci pravidelného nošení značně ubylo zádové svalstvo a byla jsem ještě křehčí. Alespoň jsem měla předepsané rehabilitace, které ale měly jen dočasný efekt. Letos se mi konečně podařilo vydupat si lázně.
Kdy jste poprvé vyzkoušela konopí – jednak obecně v životě a jednak poprvé jako „léčebný“ prostředek?
Nikdy jsem ke konopí neměla kladný vztah, kvůli předsudkům a zkresleným informacím jsem se k němu dostala až ve dvaadvaceti letech. Tehdy jsem začala pociťovat první bolesti zad a stres z práce, ve které jsem pracovala jako finanční účetní a devět až dvanáct hodin denně seděla za počítačem.
(…)
