Šestačtyřicetiletý Michal trpí úctyhodným výčtem neduhů, ale díky konopí žije aktivním životem – mimo jiné je členem pacientského spolku KOPAC. Pomáhá druhým pacientům s vaporizací, a dokonce plánuje uspořádat výstavu pacientských děl.
S jakými zdravotními problémy se potýkáš?
Má hlavní diagnóza zní chronická neztišitelná bolest při oboustranné palmární a plantární fibromatóze – vápenatí mi šlachy v těle, stále se trhají a vznikají bolestivé uzly. Jako bych měl zapíchané rozžhavené dráty v obou chodidlech, bolí to při každém došlapu i v klidu. Operace levé nohy nepomohla a další již nedoporučují i kvůli podváze. Dále trpím polyarthralgií velkých kloubů a mám chronický vertebrogenní algický syndrom lumbosakrální.
Tolik obtíží, to musí být náročné i na psychiku.
Ze stresu chronicky zvracím. V důsledku baštění léků, pití piva a absence normální stravy došlo ke chronickému zánětu žaludku a střev, takže jím nutridrinky, které fasuju v nemocnici. Pak jím vařené brambory, ovesné vločky máčím do nízkotučného mléka nebo vody a taky nějakou zeleninu a ovoce.
Vaporizování je v podstatě hra na hudební nástroj, luštění křížovky a bohoslužba v jednom.
To je vše, nic jiného neudržím. Kromě toho trpím maniodepresí a hraniční poruchou osobnosti – je ve mně více lidí a nemám mantinely na spoustu věcí. Celoživotní problém je závislost, v sedmi jsem začínal alpou na cukr, takže jsem abstinující alkoholik a narkoman, ale dodržuji předepsanou léčbu a již nenadužívám léky. Mimo jiné i díky konopí.
Jak ses s konopím seznámil?
Po maturitě jsem šel do práce a tam mě kolega zaučil. Najednou jsem věděl, že jsem našel to, co jsem podvědomě hledal. Neměl jsem přirozenou rovnováhu v těle a po konopí jsem se cítil konečně normálně. Rekreačně jsem ho užíval až do roku 2017. Pak jsem chtěl rodině dokázat, že nejsem jen hulič a pivař, odložil jsem konopí a získal licenci na strojvedoucího. Pracoval jsem tři roky jako strojvedoucí, což bylo super, ale nerovnováha v těle – nebylo konopí – zapříčinila rozvrat a začal jsem zvracet, na nohách uzly, ze zdravotních důvodů jsem dostal hned výpověď. Snažil jsem se zbavit bolestí a nastoupily opioidy, na kterých jsem si jako závislák udělal doslova děsivou fyzickou a psychickou závislost. Až pak jsem dostal po mnoha urgencích kromě prášků i léčebné konopí, které mám na e-recept už skoro dva roky.
Získal jsi ho bez problémů?
Prosil jsem o něj hned při první návštěvě specializovaného lékaře na bolest. Odbyli mě s tím, že tu sice je možnost léčby konopím, ale k němu je dlouhá cesta a my nemůžeme předbíhat. Bral jsem 600 miligramů tramalu denně při normálních bolestech a až 800 miligramů při velkých – za to jsem dostal vynadáno, že nadužívám.
Dříve jsem preferoval hutné relaxační indiky, dnes, pokud není špatný den, užívám ráno či dopoledne potentní sativu.
Na námitku, že s tak velkou bolestí nemohu dost dobře žít, nikdo nebral ohled. Nasadili další opioidy, silnější, a až po půl roce, kdy byla závislost zaručena, jsem dostal konopí. A to jsem měl dojem, že paní doktorka hledá sebemenší záminku, proč konopí nepředepsat. Nakonec jsem dostal 15 gramů na měsíc, sativu Bakerstreet s obsahem kolem 20 procent THC. Po úporných prosbách mám nyní 30 gramů na měsíc.
A stačí ti to?
Mám předepsáno třikrát denně po půl gramu, což nevychází, ale opět jsem se setkal s nezájmem. Na prosbu o zvýšení mi sestra řekla, že je to něco za něco – sníží mi opiáty. Jenže nohy se zhoršují v podstatě každých čtrnáct dní. Slabší léky jsem zkoušel a ztratil jsem měsíc života – hrůza, přežívání. Třicet gramů mi stačí tak na týden, když nejsou bolesti příliš veliké.
Jak konopí užíváš?
Konopí užívám vaporizací, přestal jsem totiž kouřit tabák, kouření mi vadilo. Přihlásil jsem se do pacientského spolku KOPAC, kde mi zdarma zapůjčili vaporizér Volcano a já objevil kouzlo vaporizace a zvolal: „Heuréka, nepal a vapuj!“ Z vyvapovaného konopí ještě dělám konopné máslo, po kterém se lépe spí.
Které odrůdy preferuješ?
Dříve jsem preferoval hutné relaxační indiky. Dnes, pokud není špatný den, užívám ráno či dopoledne potentní sativu, v poledne k jídlu vapuji směs 1 : 1 sativa/indika, odpoledne opět dobrou sativu a k večeru přejdu na indiku.
Pociťuješ nějaké vedlejší účinky?
Vedlejší účinky dnes už ne, ale v době, kdy jsem ještě do vaporizace lehce pil pivo, mě přepadaly šílené únavy, ale bylo to kombinací pivo, léky, konopí.
Zmínil jsi aktivity ve spolku KOPAC. Co tam máš na starost?
Jelikož se mi během jednoho roku rozpadl fajn život doslova na prach, hledal jsem důvody, proč dál existovat, a rozhodl jsem se pro dobro, světlo, lásku. Základem toho je pomoc a služba. Vše samozřejmě v mých skromných možnostech. Vedoucí spolku Hana Vágnerová – děkuji za důvěru – mi dala na starost vaporizér Volcano, který si pacienti mohou zdarma na zkoušku vypůjčit.
Lékárnice mé mamince v klidu vysvětlila, jak je konopí šetrné k lidskému tělu a mysli.
Vaporizování je v podstatě hra na hudební nástroj, luštění křížovky a bohoslužba v jednom. Se zájemci se velice rád dělím o zkušenosti. Když jsem vaporizér posílal poštou, nechal jsem v balíčku instrukce, ale stejně jsem s uživateli řešil spoustu otázek a nepochopení. Nově tedy beru vaporizér do zavazadla a dojedu, kam je potřeba, a na místě předvedu, zaučím a nakonec přezkouším. V neděli jsem byl zaučit statečnou paní Alenu ve Frýdku-Místku. Cestováním přeplněným vlakem bojuji s fóbií ze skupin lidí. Přínos pro všechny.
Aktivně se snažíš bojovat i proti stigmatizaci konopí. Co máš v plánu?
Rád bych na jaře uspořádal v Olomouci v galerii U Mloka výstavu uměleckých děl pacientů léčících se konopím. Téma by znělo „Konopí jako přirozená součást života pacientů“. Zároveň s výstavou by mohly proběhnout přednášky na téma, jak konopí zlepšuje kvalitu života nemocným, vyvrátili bychom mýty a nepravdy o konopí a vysvětlili, co může přinést celé společnosti.
Mají takovéto aktivity smysl?
Sám se stále setkávám s trapnými poznámkami, úšklebky a nepochopením. Nejvíce to bolelo od vlastní rodiny, pro kterou jsem se v momentu, kdy jsem začal dostávat konopí na předpis, stal špinavým hadrem v konečném stadiu rozpadu. Pomohlo, až když jsem nemohl dojet do lékárny a poprosil jsem maminku, zda by mi konopí vyzvedla. Tenkrát se e-recept ještě dal vyzvednout v malé lékárně U Svatého Mořice, kde vládne rodinná atmosféra a magistry znají část zákazníků jménem. Paní magistra mamince v klidu vysvětlila, jak je konopí šetrné k lidskému tělu a mysli, a dokonce mě pochválila, že nahlas zdravím. Od té doby alespoň část rodiny pochopila, že nemám nonstop večírek, ale hledám jen úlevu, abych mohl žít a vychovávat svého patnáctiletého syna, kterého mám nade vše rád. Pokud by tedy výstava a přednášky přesvědčily o léčebném potenciálu konopí a o jeho normálnosti jediného člověka, budu vědět, že to celé mělo smysl.
Kontakt pro zájemce, kteří chtějí přispět dílem na výstavu: misavety@seznam.cz
