V prvním díle našeho seriálu o ekologicky udržitelném pěstování jsme se seznámili s teoretickým základem této staronové pěstební metody. Nyní se podíváme, jak lze tyto poznatky využít v praxi při budování vlastní organické zahrádky.
Třemi základními kameny každé fungující udržitelné zahrádky jsou správné stanoviště, substrát a výsadba podpůrných rostlin. Podívejme se na každý z nich detailněji.
Pěstební nádoba a stanoviště
Pěstitelé konopí, nevysazují-li rostliny přímo do venkovního záhonu, používají různé druhy pěstebních nádob. Ty jsou obvykle vyrobeny z plastu, textilu, keramiky nebo terakoty a lze je nakoupit v nepřeberném množství tvarů a velikostí.
Ke vzniku dobře fungující potravní sítě je nutné kořenům a mikroorganismům poskytnout dostatek prostoru.
Málokterý pěstitel využívá květináče o objemu větším než několik desítek litrů a snad všichni se drží zásady, že do jedné pěstební nádoby patří jedna rostlina. Ovšem organický zahradník na to jde úplně jinak.
Ke vzniku dobře fungující potravní sítě, která bude rostlinám dodávat dostatek potřebných živin, je nutné poskytnout kořenům a prospěšným mikroorganismům dostatek prostoru. Dle většiny odborníků je pro vznik a zachování potravní sítě potřeba přinejmenším sto litrů zeminy, ale čím více, tím lépe.
Vyvýšený záhon
Nejjednodušším způsobem, jak maximalizovat množství půdy při zachování stejné pěstební plochy, je vybudování vyvýšeného záhonu. Kupříkladu vyvýšený záhon o půdorysu jeden metr čtvereční s bočnicemi o výšce třiceti centimetrů pojme necelých tři sta litrů zeminy, což je pravděpodobně více, než bychom dokázali vměstnat do stejného prostoru v klasických květináčích.
Rostliny se vysazují do vyvýšeného záhonu v dostatečných rozestupech s tím, že se nedoporučuje dávat více než devět rostlin na metr čtvereční.
Při umisťování vyvýšeného záhonu se vyplatí především pečlivé plánování, protože takový kolos není radno později stěhovat. Kvalitní organický substrát váží na kilogramy přibližně polovinu svého objemu v litrech, takže 300 litrů zeminy z předchozího příkladu bude vážit přibližně 150 kilogramů a po zalití ještě ztěžkne. Samotný záhon je navíc tvořen dřevěným dnem a bočnicemi.
Vyvýšený záhon vypodložíme tak, aby mezi jeho dnem a zemí vznikla několikacentimetrová mezera. Například starou dřevěnou paletou nebo kamením. Předejdeme tím promrzání půdy a zlepšíme cirkulaci vzduchu. Každý vyvýšený záhon, ať už je určený pro použití venku, na balkoně nebo ve vnitřní pěstírně, by též měl mít na dně dostatek drenážních otvorů překrytých geotextilií tak, aby skrze ně nepropadávala zemina.
Příprava substrátu
Vhodná zemina pro využití v organickém zemědělství by měla mít vyvážené složení a dostatek mikrobiálního života i živin. Základem pěstební směsi může být předem namíchaný substrát ze zahradnictví nebo vlastnoručně připravený mix.
V každém případě by základní substrát měl obsahovat přibližně třicet až padesát procent rašeliny nebo kokosového vlákna, zhruba třetinu by měl tvořit kvalitní kompost s vysokým obsahem žížalího humusu a zbytek se doplní keramzitem, lávovými kameny nebo perlitem, které směs provzdušní.
Do základní půdní směsi se přimíchávají sypké půdní doplňky, které zaručí, že půda bude dlouhodobě úrodná. Opět je možné vydat se cestou samovýroby nebo se poohlédnout v zahradnictví, ale pamatujme, že obsahy základních živin N-P-K v organickém hnojivu by neměl nikdy překročit deset procent celkové váhy výrobku.
Recepturu lze upravit podle individuálních potřeb nebo dostupných zdrojů.
Existuje nespočet verzí a obměn receptů na přípravu kvalitní půdní směsi. Recepturu lze upravovat dle individuálních potřeb nebo dostupných zdrojů, a pokud se člověk napoprvé tak docela netrefí, vůbec to nevadí. Půdní doplňky lze přidávat do půdy, kdykoli je potřeba.
Podpůrné rostliny
Podpůrné rostliny plní v organickém záhoně hned několik důležitých funkcí. V první řadě zabraňují vypařování vláhy ve vrchních vrstvách půdy a vytvářejí příhodné mikroklima pro půdní organismy. Zároveň ve spolupráci s bakteriemi vážou vzdušný dusík. Po úhynu se přirozeně zapracovávají do půdy a navrací tak do systému biomasu, které ubývá při sklizni hlavní plodiny.
V neposlední řadě jsou podpůrné rostliny užitečné jako ochrana před škůdci. Některé z nich svojí vůní a vzhledem lákají užitečné hmyzí predátory, jako jsou například berušky, a škůdce naopak odpuzují svým zápachem.
Při zakládání nového záhonu by se pěstitel měl soustředit především na rostliny podporující zadržování živin. Vždy je dobré namíchat několik druhů podpůrných rostlin – dobrým startovacím mixem je třeba směs řepice ozimé, hořčice bílé a vojtěšky. Postupem času lze podle potřeby přidávat nové druhy.
V příštím díle se zaměříme na to, jak o novou organickou zahrádku pečovat.
Upozornění: Všechna semena jsou určena pouze ke sběratelským účelům. Rozhodně nedoporučujeme pěstovat semena konopných odrůd, které obsahují vyšší procenta THC, jelikož dle platné legislativy (zákon č. 167/1998 Sb. a zákon č. 40/2009 Sb.) je jejich pěstování, sklízení a další zpracování trestné.
Zajímá vás více? Magazín Konopí je k dostání v novinových stáncích a trafikách po celé republice. Lze si ho i výhodně předplatit.
Starší čísla stejně jako to aktuální si můžete pohodlně objednat na webu send.cz nebo v elektronické podobě na digiport.cz.
