Zeptali jsme se vedoucí meziresortního týmu Návykové chování Pirátské strany Janky Michailidu, jaké změny můžeme očekávat od současné vlády v oblasti konopné politiky.
Jakou zastáváte oficiální funkci v Pirátské straně a co přesně máte na starost v oblasti konopné politiky?
Co se týče politických funkcí, jsem členkou republikového výboru, což je vlastně takový stranický parlament. V odborném kontextu pak vedu meziresortní tým Návykové chování a působím jako zástupkyně vedoucího pracovní skupiny Duševní zdraví.
Během let 2020 a 2021 jsme připravili rozsáhlou dopadovou studii na téma regulace psychoaktivního konopí v Česku.
Jako vedoucí týmu Návykové chování mám na starost přípravu programu, koordinaci informačních aktivit nebo právě tvorbu nové legislativy či novelizací souvisejících mimo jiné s psychoaktivními látkami.
Zdá se, že v sousedním Německu je regulace konopí na spadnutí. Jak tuto otázku řeší naše nová vláda, jíž jsou Piráti členem?
Začnu asi tím, co jsme v posledních dvou letech v kontextu konopí udělali my, Piráti. V roce 2020 jsme založili odbornou skupinu pod vedením Venduly Běláčkové, expertky na regulace v kontextu návykového chování, jelikož chceme mít změnu dobře podloženou a správně navrženou. V rámci skupiny jsme během roku 2020 a 2021 připravili rozsáhlou dopadovou studii na téma regulace psychoaktivního konopí v České republice.
Tato dopadová studie by se měla stát podkladem k navržení regulatorního rámce, který by umožnil snížit výdaje na trestní řízení u konopných činů bez oběti, omezil černý trh, zajistil daňové výnosy z produkovaného konopí a také chránil veřejné zdraví lépe, než jak to umožňuje současná legislativa. Ačkoli jsou vyjednávání na úrovni vlády teprve v počátcích, jsme přesvědčeni, že koaliční spolupráce je v případě takto dobře odůvodněné změny vhodnou cestou kupředu.
Budou se v otázce přípravy zákonů regulace konopí a povolení samopěstování také konat odborné debaty?
Odborníky jsme zapojili již během přípravy zmíněné dopadové studie. Naše expertní skupina zahrnovala jak ekonomický či legislativní pohled, tak i tolik potřebný adiktologický přístup. Závěry studie jsme v červnu též prezentovali adiktologům, psychiatrům i zástupcům adiktologických služeb na konferenci pořádané Společností pro návykové nemoci. V současné chvíli je studie dokončena obsahově a pracujeme na vypilování její grafické podoby.
V září tohoto roku by pak měla být zveřejněna online. Omezený počet výtisků bude distribuován mezi exekutivu, zákonodárce, odborné společnosti a tak dále. Dá se tedy očekávat, že během dalšího politického vyjednávání budou probíhat živé diskuse. A to jak v online prostoru, tak kulaté stoly či debaty v tom fyzickém.
Kdy se podle vás reálně můžeme dočkat spuštění regulovaného trhu či alespoň povolení samopěstování?
Pokud by navrhovaná legislativa vycházela ze závěrů studie, bude zahrnovat regulovaný trh i povolení pěstování pro osobní potřebu nebo sdružování jednotlivců v konopných společenských klubech.
Navrhovaná legislativa by měla obsahovat jak kontrolovaný trh, tak pěstování pro osobní potřebu.
Časový horizont se pak odvíjí mimo jiné od úspěšnosti politického vyjednávání. Můžeme se bavit o dvou letech nebo také dvou dekádách. Věřím však, že vzniklý podkladový materiál je natolik kvalitní, že k potřebným změnám dojde již v tomto období.
Sledujete kromě postojů poslanců ke konopí i stav nálad v Senátu, který je známý tím, že dokáže být velmi konzervativní?
Souhlasím s tím, že v Senátu záleží na konkrétních osobnostech více než ve Sněmovně. Zároveň je ale potřeba říct, že je mezi senátory a senátorkami mnoho akademiků, lékařů, právníků a dalších vysokoškolsky vzdělaných lidí. Ti rozpoznají validní vědecky podložený materiál, když jim bude předložen. Jsem navíc přesvědčená o tom, že jádro konzervatismu je o zachovávání ideových hodnot, ne o popírání důkazů.