Hana Gabrielová spolupracuje s mezinárodní organizací FAAAT, která vidí budoucnost planety v návratu k pěstování léčebné rostliny. Neziskovka nedávno uspěla u Světové zdravotnické organizace WHO, teď chce tlačit na OSN.
Aktivista Jack Herer, který v USA usiloval o legalizaci konopí, kdysi prohlásil: „Nejsem si jistý, jestli konopí zachrání svět, ale vím, že je to jediná věc, která to udělat může.“ Hanka Gabrielová tomu věří také. Sešly jsme se na oběd ve veganské restauraci, žádnou revolucionářku jsem ale hledat nemusela. Hanka působí na první pohled nenápadně. Málokdo by do ní řekl, že se už dlouho úspěšně angažuje v mezinárodní drogové politice, a dokonce stojí za mezinárodní konferencí konanou loni v prosinci, která možná ovlivnila budoucnost naší planety.
„Herer napsal taky o konopí knížku Císař nemá šaty. A ta mi na tu rostlinu kompletně změnila názor. Věřím, že je opravdu zásadní pro udržitelnost, a dokazují to ostatně i vědecké studie,“ vykládá mi Hanka. Problematice konopí se věnuje už od dob svých studií a snaží se rostlinu znovu navrátit mezi tradiční zemědělské plodiny. Přestože prý jde obnova pěstování této rostliny v Čechách pomalu, má Hanka na kontě množství jiných úspěchů. Například zákon o zavedení léčebného konopí do lékáren.
Konopí bylo odjakživa strategickou surovinou, pěstuje se pět tisíc let.
V současnosti spolu se svým týmem FAAAT (Nadace pro alternativní přístup k závislostem) se snaží přimět OSN, aby přehodnotilo postavení konopí v mezinárodní drogové politice.
„Potenciál konopí pro udržitelnost je obrovský a my tedy chceme využít toho, že nejdůležitější kampaní OSN je nyní právě takzvaný Sustainable development 2030, tedy udržitelný rozvoj. Je stanoveno 17 různých cílů, mezi které patří nejen zdraví, ale i ekonomika, čistá voda, chudoba, klimatická změna a další. A my na konferenci předložili odborný dokument, který u každého z cílů hodnotil potenciál konopí v jeho naplnění, a ten není rozhodně malý,“ říká Hanka. „Jestliže má konopí potenciál alespoň částečně problémy udržitelného rozvoje řešit a ukázat nám světlo na konci tunelu, už ho prostě dál nemůžeme zakazovat.“
Proč bylo konopí vlastně zakázáno?
V roce 1961 zákaz obsahovala jednotná úmluva OSN, což byl první poválečný dokument, na jehož znění se shodly všechny státy světa. Konopí se tam ale dostalo výhradně z politických důvodů, a to kvůli americkému politikovi Harrymu Anslingerovi, který byl vůči němu hodně umanutý. V té době byli americké střední třídě trnem v oku mexičtí přistěhovalci, kteří konopí s oblibou kouřili. Anslinger tudíž věděl, že když půjde proti konopí, získá podporu veřejnosti, což se mu nakonec podařilo.
Konopí přitom bylo odjakživa strategickou surovinou, pěstuje se pět tisíc let. V Americe ho museli zemědělci povinně vysévat. Také tam bylo asi 200 let platidlem.
O jeho léčivých účincích se v roce 1961 ještě nevědělo?
Vědělo, ale ne nijak dopodrobna. Vzorec THC byl popsán až v roce 1964 a vzorec CBD ještě o dva roky později. V 80. letech pak byly objeveny receptory v lidském těle, na které se tyto dvě látky vážou, a na začátku 90. let ještě došlo k objevu látek, které si naše tělo samo tvoří a říká se jim endokanabinoidy. Ty regulují naši celkovou tělesnou rovnováhu, takzvanou homeostázu, pomocí endokanabinoidního systému.
Dnes máme množství dat, která poukazují na obrovský potenciál konopí, a to nejen v oblasti zdraví.
Kanabinoidy jsou tedy látky tělu vlastní a pro zdraví příznivé, proto má konopí při léčbě tak široké spektrum účinků. Samo o sobě nemusí léčit, ale podporuje náš organismus v jeho samoozdravné funkci. Tyto informace však v té době vůbec nebyly, tudíž proti zákazu nikdo neprotestoval. Dnes ale máme množství dat, která poukazují na jeho obrovský potenciál, a to nejen v oblasti zdraví. Proto jsme tu konferenci pořádali.
Co by tedy konkrétně mohlo pěstování konopí bez zákazů světu přinést?
Zatím je konopí ve skupině látek bez léčebného efektu, ale různé země na světě ho už nějaký čas legalizují, zrovna nedávno se tomu tak stalo v Mexiku a Španělsku, kde se bude nejspíš povolovat i jeho užívání pro rekreační účely. Hodně vlád totiž zjišťuje, že než trestat lidi, kteří „hulí trávu“, ale nejsou společensky nebezpeční, je lepší toto užívání regulovat, případně zdanit a ekonomicky na tom stavět. Tudíž zlepšení ekonomické situace je určitě jeden z bodů. Hlavní je ale přínos pro ekologii, protože z konopí se dají vyrábět plasty, papír, oblečení, ale lze ho využít také jako stavební materiál.
Konopí také čistí půdu od pesticidů i těžkých kovů, v Černobylu dělali pokusy i s čištěním od radioaktivity.
Jen stavební průmysl produkuje 12 % skleníkových plynů. Když budeme stavět domy z konopí, tak těchto emisí ubude. Nedávno byly měřeny ionty obsažené v atmosféře v konopném domě. Běžný panelák má hlavně kladné ionty, které naše zdraví vůbec nepodporují, naopak v tom konopném je velké množství záporných. Dalo by se to přirovnat k prostředí v jeskyních, které se využívají například k léčení respiračních chorob. V těchto domech se tedy lépe spí, dobře se v nich cítíme, naše tělo lépe funguje a nepodléháme tak snadno nemocem. Je to všechno propojené. Konopí také čistí půdu od pesticidů i těžkých kovů, v Černobylu dělali pokusy i s čištěním od radioaktivity. Nebo se z něj vyrábí baterie pro ukládání energie, protože je dobrým zdrojem uhlíku. Je to tedy opravdu multifunkční rostlina, navíc snadno obnovitelná. Za půl roku může vyrůst až do výšky sedmi metrů, běžný průměr je kolem tří metrů.
A co léčivé účinky konopí?
Je potvrzené, že léčí například nevolnost. Snižuje také nitrooční tlak u zeleného zákalu, zmírňuje nebo odbourává křeče u některých forem epilepsií. THC v konopí je jeho psychoaktivní složkou a CBD působí antipsychoticky, což vede k tomu, že se v poslední době aktivně zkoumá jeho využití v psychiatrii u léčby různých forem psychóz.
Mé mamince pomohlo konopí, když prodělávala chemoterapie. Dokázala po nich normálně jezdit autobusem domů, pak tátovi uvařila oběd a šla se dívat na televizi. Jiní lidé jsou přitom po chemoterapii vyřízení třeba i dva dny. To, jak moc jí konopí pomohlo, se ostatně ukázalo poté, co výtažek na nějakou dobu vysadila. Po ozařování začala hodně zvracet. Ke konopí se zase po určité době vrátila, bere ho dodnes, onkologická vyšetření má negativní a cítí se dobře.
I přes to všechno, konopí má i svá rizika…
Ano, konopí může způsobovat psychózy, ale to se většinou děje jen u vyšlechtěných rostlin s velmi vysokým podílem THC. Ale pokud člověk užívá nepřešlechtěné konopí, které má vyrovnaný obsah THC a CBD, tak mu nikdy psychóza nevznikne. Příroda nám nechce ublížit.
Co říkáš tomu, že Piráti loni spustili web o návrhu zákona, který má umožnit pěstování konopí pro vlastní potřebu?
Nejdůležitější efekt má konopí v terminálních stádiích nemocí pro lidi v hospicích na LDNkách, kvalita jejich života je totiž velmi nízká a konopí jim ji pomáhá zlepšovat. Díky němu mají například větší chuť k jídlu, menší deprese a celkově se cítí lépe. Bohužel to, jak konopí dostat do zdravotního systému, tento zákon moc neřeší. Každopádně ten návrh zákona beru jako krok správným směrem.
Ale zákon o využití konopí pro léčebné účely máme, tak kde je chyba?
Byla jsem v petičním výboru za léčebné konopí a ten zákon se nám v roce 2013 podařilo prosadit napříč celým politickým spektrem. Jeho znění je v pořádku, ale to, jak úřednici vytvořili všechny prováděcí vyhlášky, už je věc druhá. Mezinárodní úmluva OSN umožňuje využívání léčebného konopí, ale jeho distribuce musí být pod dohledem státu. Podle toho zákona se tedy u nás otevřel tendr na výběr pěstitele, bohužel byl vybrán jen jeden, kterému když se nepovede sklizeň, tak v lékárnách nic není, nebo to musí suplovat dovozy.
Pojišťovny jednoduše v některých zemích zjistily, že konopná léčba je vyjde levněji než platit drahé léky.
Navíc zákon sice nezakazuje vývoz, ale úředníci jednoduše řekli, že konopí vyvážet nebudou, a čekají na jakési povely shora. Takže pěstitel zatím může pěstovat jen pro potřeby českého státu, které nejsou tak velké, protože zde není vyřešená podpora ze strany pojišťoven. Současný tendr je na 20 kilogramů odběru za 4 roky, při tak malém množství jsou náklady neúnosně vysoké a ekonomická dostupnost konopí pro české pacienty pozbývá smyslu.
A jak to funguje v ostatních zemích?
Například v Německu užívání konopí pro léčebné účely pojišťovny podporují. Náš první tendr byl na 40 kilogramů, ten jejich na 40 tun. Už teď, po půl roce, mají 80 000 pacientů. My jich máme 200. Pojišťovny jednoduše v některých zemích zjistily, že konopná léčba je vyjde levněji než platit drahé léky. Nebo v Nizozemsku, kde se konopí dostalo k pacientům vůbec nejdříve, se stávalo, že měli pacienty třeba od září do prosince v nemocnici.
Zjistilo se, že svou dávku konopí určenou na celý rok dobrali tito lidé už v září, pak svůj zdravotní stav nebyli schopni zvládat, tak skončili v nemocnici. V lednu dostali zase svůj příděl a byli v pohodě. Když si následně pojišťovny spočítaly, kolik je stály čtyři měsíce pobytu pacienta v nemocnici v porovnání s tím, kolik bude stát navýšení přídělů konopí, vyšly jim asi setinové náklady. Pak samozřejmě okamžitě apelovaly na vládu, aby limity zvedla. A tak by to mohlo být i u nás, jen to zatím nikdo ještě nepochopil.
Mohou lidé nějak vaše snahy o mezinárodní legalizaci konopí podpořit, nebo záleží čistě na vašem vyjednávání?
Nejdůležitější je, aby se o tom lidi dozvěděli, takže je samozřejmě dobré naše akce sdílet na sociálních sítích, posílat na ně nějaké tvůrce legislativy, případně se zúčastnit osobně. Myslela jsem, že nás nebudou mít problém podpořit ekologické organizace, například Greenpeace nebo Friends of the Earth, ale mají, protože se bojí, že by kvůli kontroverznímu tématu přišly o své donátory. Je to smutné, všichni jsme na jedné lodi, a když nebudeme táhnout za jeden provaz, brzy bude pozdě.
Všichni jsme na jedné lodi, a když nebudeme táhnout za jeden provaz, brzy bude pozdě.
Vítáme i pomoc od organizací, které sice nemají s konopím nic společného, ale dokážou pochopit jeho potenciál a vyjádřit podporu naší snaze veřejně. Každý jednotlivec může kdykoli podpořit činnost naší organizace FAAAT. Mám za to, že kdyby každý, kdo chce, aby bylo konopí legální, poslal stovku, tak má tahle neziskovka financování svých aktivit vyřešené.
Text: Milada Kadeřábková
Foto: archiv HG
Redakčně aktualizováno.
Zdroj: flowee.cz
