Na začátku října se na stáncích a v trafikách po celé republice objevilo Konopí! Přesněji řečeno první vydání nového dvouměsíčníku o léčbě konopím, jehož šéfredaktorem je Lukáš Hurt, dlouholetý konopný novinář, překladatel a aktivista. Zeptali jsme se ho nejen na konopí jako léčivo, ale také čeho chce tímto periodikem dosáhnout.
V roce 2013 byla přijata legislativa legalizující v České republice využití konopí k léčbě. Jaká je dnes situace v této oblasti?
V praxi je situace bohužel taková, že podle posledních dostupných statistik Státní agentury pro konopí pro léčebné použití (SAKL) si každý měsíc koupí v lékárnách oficiální léčebné konopí nějakých 26 pacientů. Před pár dny se sice v médiích objevila aktuální informace, že za říjen bylo vydáno rekordních 156 receptů, což je určitě dobré znamení, nicméně třeba v sousedním Německu je ani ne dva roky od legalizace léčebného konopí vydáváno přes 13 000 receptů měsíčně.
Lékařů, kteří u nás bezmála pět let od legalizace tuto rostlinu a přípravky z ní předepisují, je dle internetových stránek agentury nyní 57, což je také velmi málo. Toto číslo se navíc dlouho drželo kolem dvacítky a hodně se zvedlo až v posledních měsících.
To je opravdu celkem málo pacientů i lékařů.
Nedávná studie Národního monitorovacího centra pro drogy a závislosti odhalila, že konopí za účelem samoléčby užilo alespoň jednou za posledních dvanáct měsíců zhruba 880 000 obyvatel České republiky, z nichž 570 000 užilo konopí s vyšším obsahem THC, takže ti všichni porušují zákony. Když si tato čísla postavíme vedle sebe – desítky oficiálních versus statisíce „zločinných“ pacientů –, tak vidíme, že je tu opravdu propastný rozdíl. Pokud tedy nová protidrogová koordinátorka v médiích tvrdí, že u nás máme funkční systém léčebného konopí, takže vlastně není žádný důvod povolovat lidem, aby si mohli pěstovat pár rostlin pro vlastní potřebu či léčbu, pouze to ukazuje na neznalost problematiky.
Kdo a jak léčebné konopí do lékáren dodává?
S tím byly od začátku různé problémy. První roky bylo dostupné jen konopí z Nizozemska, které vycházelo na 300 korun za gram, což je mnohem více než na černém trhu. V současnosti u nás léčebné konopí distribuují dvě kanadské společnosti a jeden český pěstitel. Tím je firma Elkoplast Slušovice, která dodává léčebné konopí státu, přestože kvůli špatně nastaveném tendru to pro ni není ekonomicky výhodné.
V médiích jsem slyšel, že cena léčebného konopí v lékárnách je teď 175 korun?
Tolik stojí české konopí, lékárny ale mají v současnosti k dispozici i dovážené kanadské konopí za zhruba 140 korun za gram.
Hyenismus pojišťoven
Vyplatí se vůbec nemocným si konopí nechat předepisovat a pak za něj platit tolik peněz?
Asi nejpalčivější problém českého systému léčebného konopí spočívá v tom, že tuto formu léčby neproplácejí zdravotní pojišťovny. Naprostá většina pacientů, kteří by konopí potřebovali, si ho nemůže dovolit. Jedná se totiž ve většině případů o seniory nebo lidi v invalidním důchodu, u nichž koncová cena legální konopné léčby často odpovídá výši jejich měsíčního příjmu. Dokud léčebné konopí nezačnou hradit pojišťovny – zpočátku alespoň částečně nebo těm těžce nemocným –, tak o ně nebude zájem.
Magazín Konopí se snaží propojit lékařskou komunitu s lidmi, kteří se chtějí konopím léčit.
Dlouhodobě sleduji jednotlivé kauzy a musím říct, že chování a jednání českých zdravotních pojišťoven v čele s největší VZP, která je vzorem pro všechny ostatní pojišťovny, nemůžu nazvat jinak než lidským hyenismem. Případy a příběhy těchto pacientů jsou opravdu dramatické, kolikrát jim jde o přežití. Přestože mají od renomovaných lékařů a odborníků na dané diagnózy napsaná jasná doporučení, že jim konopí pomáhá jako jediný lék a že ho opravdu potřebují, tak i tyto individuální žádosti o úhradu jsou pojišťovnami smeteny ze stolu. V praxi to jen na ukázku probíhá tak, že pojišťovna na danou žádost nasadí svého „odborníka“, jímž byl například v medializovaném případě Martiny Kafkové stomatolog.
Dostáváme se tak do naprosto absurdní situace, kdy o pacientovi s těžkou a pokročilou formou roztroušené sklerózy rozhoduje zubař. Ten dojde k závěru, že i přes názory a doporučení uznávaných neurologů není důvod konopí proplácet – a další osud a utrpení nebohého pacienta ho vůbec nezajímá. Dokonce už kvůli tomu proběhl i soud s VZP, který pojišťovna prohrála. Bohužel ale ze zákona nelze pojišťovnám nařídit, aby léčebné konopí proplácely, lze pouze doporučit nové přezkoumání. To bylo samozřejmě znovu zamítnuto. Jen pro ilustraci bych podotknul, že v Německu jsou nyní desetitisíce registrovaných pacientů, z nichž zhruba polovině tuto léčbu hradí zdravotní pojišťovny.
Těžko se pak divit nemocným, kterým konopí pomáhá, že si ho raději pěstují doma na zahrádce, než aby si ho nechali předepsat a platili za něj obrovské částky.
Naším cílem sice je, aby si všichni dospělí lidé – nejen pacienti – mohli pěstovat, zpracovávat a užívat konopí pro vlastní potřebu, zároveň ale rozhodně podporujeme i to, aby v lékárnách bylo cenově dostupné standardizované konopí s přesně daným obsahem účinných látek. To umožňuje lékařům, aby ho mohli dávkovat jako jakékoli jiné léčivo. Z toho důvodu nyní lékaři například v Kanadě či Izraeli, kde jsou s léčebným využitím konopí nejdále, preferují extrakty, u nichž lze jednoduše určit obsahy a poměry hlavních kanabinoidů anebo terpenů. Není to jako s vlastním konopím, ze kterého si doma vyrobíte mastičku nebo ho inhalujete ve vaporizéru, ale přitom vlastně vůbec nevíte, jaké kanabinoidy a další látky a v jakém množství obsahuje.
K dispozici ovšem musejí být obě možnosti – funguje to tak například i ve zmiňované Kanadě, kde si každý konopný pacient a díky říjnové legalizaci i každý dospělý občan může vybrat, jestli si rostlinu na své zdravotní problémy chce vypěstovat sám, nebo si raději nechá od lékaře předepsat přípravky ze standardizované konopí, které pěstují a zpracovávají velké firmy podle přísných pravidel a postupů.
Kdo u nás může předepisovat léčebné konopí?
V tomto ohledu je systém u nás nastavený poměrně dobře, jelikož nejsou vymezené pouze specifické diagnózy, ale lékaři daných specializací (například onkologové, neurologové, algeziologové či dermatologové a další) mohou předepisovat konopí mimo jiné na tyto stavy: chronická bolest, spasticita, neurologický třes, nevolnost, zvracení atd. Na druhou stranu je tady nesmyslně zakázáno léčit konopím děti, což jinde ve světě, kde je využití této rostliny v medicíně legální, prakticky nevidíme.
Magazín Konopí
Držím v ruce první číslo vašeho nového tištěného dvouměsíčníku, který se jmenuje jednoduše Konopí. Proč vzniknul, komu je určen a co v něm čtenáři najdou?
Naše cílová skupina je právě oněch 880 000 obyvatel České republiky, kteří alespoň jednou za rok užijí konopí nebo přípravky z něj k léčebným účelům. Magazín se tedy zaměřuje především na léčbu a snaží se propojit lékařskou komunitu – v redakci máme i lékaře a farmaceuty – právě s pacienty a lidmi, kteří se chtějí konopím léčit. Jestli jde o oficiální léčebné konopí z lékárny nebo vlastnoručně vypěstované z vlastní zahrádky, to nám je úplně jedno, podporujeme oba způsoby.
Rozhodně chceme napomoci tomu, aby se tady o všestranném medicínském potenciálu této byliny začalo více mluvit, aby nemocní i v tom nejvzdálenějším koutu republiky věděli, že si ho mohou nechat předepsat a že o něm mohou mluvit se svým lékařem. Zároveň chceme dosáhnout toho, aby si ho mohli klidně vypěstovat sami doma – proto podporujeme i návrh z pera Pirátské strany a spolku Legalizace.cz z konce letošního léta, který by legalizoval samopěstování a nakládání s konopím pro osobní potřebu pro všechny dospělé obyvatele České republiky.
Myslíte si, že v dnešní době, kdy se tištěným médiím daří čím dál hůře, máte šanci na úspěch?
Periodikum tohoto typu chybí nejen u nás, ale i ve zbytku Evropy a já pevně věřím, že si najde své čtenáře jak mezi širokou veřejností, tak mezi odborníky ze zdravotnictví. Obě skupiny je nutné vzdělávat a informovat o tom, že konopí je velmi účinný lék, který na rozdíl od řady konvenčních syntetických preparátů nemá závažné či život ohrožující vedlejší účinky, je přírodní a netoxický a dokáže být vhodnou alternativou nebezpečným léčivům s vysokým závislostním potenciálem, jakými jsou například opioidy proti bolesti.
Musím říct, že v magazínu představujete velmi zajímavá a vážná témata. Zároveň vidím i články o konopných kořenech, o józe… Je vidět, že to berete velmi komplexně.
Snažíme se konopí a jeho vlastnosti a možnosti využití – nejen v medicíně, ale i zemědělství a průmyslu – představit v celé jejich šíři. Proto v prvním vydání začínáme domácími přípravky z konopných kořenů, o kterých většina lidí asi neví, že je lze taktéž využívat k léčebným účelům. Ostatně tvrdili to už staří Číňané.
Dokud nezačnou léčebné konopí hradit pojišťovny, nebude o něj zájem.
Jádro časopisu ale představují příběhy pacientů, rozhovory s lékaři, sestrami a farmaceuty, dále máme pacientskou poradnu a složité informace se snažíme předávat čtenářům jednoduchou a srozumitelnou formou infografik, map a tabulek. Samozřejmě nechybí ani soutěže o hodnotné a zdraví prospěšné ceny.
Vidím v něm i mapu lékařů předepisujících léčebné konopí.
Jedná se o přehledný seznam, pomocí kterého se každý zájemce o konopnou léčbu může rychle zorientovat v tom, kde je nejbližší lékař, jenž by mu konopí mohl předepsat nebo s ním alespoň léčbu zkonzultovat. Tento seznam pochází ze stránek státní konopné agentury www.sakl.cz, kde je ale tak šikovně schován (a samozřejmě neobsahuje mapu), že pro pacienty zejména staršího věku je poměrně složitý úkol ho najít a zorientovat se v něm. Proto jsme jim to usnadnili.
Co nabízíte lidem, kteří z konopí mají strach nebo ho považují pouze za škodlivou drogu?
Snažíme se prezentovat ověřené statistiky a vědecká data a vyvracet staré a ničím nepodložené nepravdy, které se stále opakují. Neznamená to ale, že neupozorňujeme na rizika užívání konopí a možné problémy po požití vyššího množství THC. Naopak – o všech těchto aspektech se snažíme otevřeně a odborně informovat, aby právě i lidé, kteří z konopí mají strach, pochopili, jaká má úskalí a jaké jsou jeho výhody. S vědomím možných rizik a vedlejších účinků – a ideálně pod dohledem lékaře – ho mohou vyzkoušet, a pokud jim lidově řečeno nesedne nebo nepomůže, nic se neděje. Pokud ano a díky tomu budou tito velmi často chronicky či vážně nemocní lidé moci byť jen trochu ubrat z koktejlu konvenčních farmaceutik, bude to jedině dobře pro ně, jejich lékaře i celou společnost.