Rozum do hrsti

O spiknutí proti konopí psal už Jack Herer ve své legendární knize Císař je nahý před čtyřiceti lety. Dnes o velkém spiknutí hovoří i světově uznávaní experti na drogovou problematiku. Například podle Jindřicha Vobořila máme v Česku obrovský problém se dvěma složkami státu, které mají být ze své podstaty zcela apolitické, ve skutečnosti ale ovlivňují politiku zásadním způsobem – zejména v otázce přístupu ke konopí.

Jak jistě víte, na stole v Parlamentu už nějaký pátek leží reforma trestního zákona, která obsahuje i část týkající se konopí. Stane-li se zákonem, budou si moci dospělí občané pěstovat pár rostlin, a k tomu možná i nějaké přechovávat (když se podaří prosadit příslušný pozměňovací návrh). Celá komplexní legislativa stejně jako dekriminalizace konopí má podporu široké veřejnosti, odborných kruhů, prakticky celé koalice i nemalé části opozice.

Státní zastupitelství ve své výroční zprávě publikuje tvrzení, které je nejenže zcela nepravdivé, ale navíc ho sami autoři vyvracejí předchozí pasáží .

Přesto vůbec není jisté, zda se stihne schválit do říjnových voleb do Poslanecké sněmovny, případně zda z ní „konopná část“ z nějakého důvodu nevypadne (nebo nebude nějakým způsobem přepsána tak, aby v praxi nefungovala – jak jsme byli svědky opakovaně u legislativy kolem léčebného konopí). Proč? Protože úředníci z mocné státní správy spolu s ještě mocnější policií a soustavou státních zastupitelství a soudů nemají rádi konopí a už vůbec ne jeho uživatele. Zato mají rádi laciné bodíky za prokazování „zločinů“ a za „plnivo“ do přeplněných věznic, ve kterých jsou kvůli kritickému nedostatku personálu systematicky porušována základní lidská práva.

Když už se konečně podaří vypracovat a protlačit mašinérií nějakého ministerstva nějaký smysluplný návrh a k němu vypracovat několik změn, aby to mohlo fungovat i v praxi, začnou se objevovat názory a stanoviska, nad kterými zůstává rozum stát.

Posuďte sami: „Konopí, jako nejčastěji konzumovaná droga v Evropě, stojí za více než jednou třetinou všech osob přijatých k léčbě drogové závislosti v Evropě. Je tedy na místě zabývat se primárně otázkou, zda vůbec má být takováto odlišná právní úprava ve vztahu konopí zvažována.“ Tento argument vyplodil neznámý „odborník“ z Ministerstva spravedlnosti na konci března. Samozřejmě je bohapustý nesmysl, že by se třetina uživatelů konopí léčila ze závislosti (to by jenom v Česku šlo o desetitisíce lidí).

Úředníci z mocné státní správy spolu s ještě mocnější policií a soustavou státních zastupitelství a soudů nemají rádi konopí a už vůbec ne jeho uživatele.

Další skvost, o který vás nemohu ochudit, jsem před pár dny objevil v oficiální Zprávě o činnosti státního zastupitelství za rok 2023, kde se píše: „Krajské státní zastupitelství v Ostravě uvedlo poznatek, že dochází zejména k nárůstu výskytu tzv. CBD konopí. Jde o pěstování a následnou distribuci technického konopí se zvýšeným obsahem nepsychoaktivního kanabidiolu CBD s prokazatelnými léčivými účinky a s obsahem psychoaktivního kanabidiolu THC v zákonem povolené normě do 1 %. (…) Účinek těchto produktů je přitom totožný jako u psychoaktivního konopí se zakázaným obsahem THC.“

Ano, státní zastupitelství ve své výroční zprávě publikuje tvrzení, které je nejenže zcela nepravdivé, ale navíc ho sami autoři vyvracejí předchozí pasáží – přesto je takový blábol publikován v oficiálním materiálu. A tak to máme s konopím skoro ve všem.

Lukáš Hurt

Původním vzděláním historik a anglista, který už přes deset let překládá odborné studie a vědecké texty, píše články a přednáší na konferencích a veletrzích. Po sedmi letech v redakci magazínu Legalizace založil v roce 2018 magazín Konopí, kde působí jako šéfredaktor.