Článek v audio verzi Getting your Trinity Audio player ready... |
Životní cyklus konopí zahrnuje několik vývojových fází. Nejdelší z jich jsou vegetativní a generativní fáze, které se častěji označují jako fáze růstu a fáze kvetení. V každé z těchto fází ocení rostliny jiné pěstební podmínky, bez ohledu na to, jestli pěstujete odrůdy fotoperiodicky senzitivní nebo samonakvétací. Otázka tedy zní, na co konkrétně se má pěstitel zaměřit?
Život rostlin většinou začíná embryonální fází, kdy se semínko probudí k životu a začne klíčit. Po vyklíčení přechází do vegetativní fáze, a tu lze rozdělit na fázi prodlužovací a rozlišovací. Při prodlužovací fázi se buňky zvětšují a prodlužují a současně s tím klesá rychlost jejich dělení. Během rozlišovací fáze se buňky rozdělují na různé typy, které zastávají specifické funkce. V tu chvíli už můžete rozlišit listy, větve a tak dále. Během vegetativní fáze je možné rostliny dělit pouze nepohlavně, tedy řízkováním.
Předkvětová fáze
Po vegetativní fázi následuje fáze kvetení, kterou lze rozdělit na fázi předkvětovou a hlavní. Během předkvětové fáze se rostlina připravuje na tvorbu pohlavních orgánů určených k pohlavnímu množení. V této době ještě nejsou viditelné žádné fyzické známky samčích ani samičích květů. Jakmile se začnou objevovat první pestíky samičích květů a květní pupeny samčích květů, nastává hlavní fáze kvetení a rostliny postupně dospívají.
Při pěstování v květináčích je vhodné použít dvou- až třícentimetrovou drenážní vrstvu z keramzitu, štěrku či perlitu.
Po dozrání květů začínají převládat degenerativní procesy a rostlina pomalu přechází do fáze stárnutí. U fotoperiodicky senzitivních odrůd pěstovaných indoorově je možné rostlinu kdykoli přimět k návratu do fáze růstu, a to změnou světelného cyklu. U automatických odrůd to možné není, protože se řadí mezi rostliny fotoperiodicky neutrální a délka dne a noci jejich fázi životního cyklu neovlivňuje.
Ideální podmínky pro růst
V průběhu vegetativní fáze je velmi důležité, aby rostliny správně zakořenily a vyvinuly všechny orgány potřebné pro fotosyntézu. Abychom jim to umožnili, je nezbytné zvolit lehčí pěstební substrát, který zajistí dostatek vzduchových kapes poskytujících prostor pro kyslík. Kyslík se totiž významně podílí na schopnosti kořenů vstřebávat živiny.
Při pěstování v květináčích je vhodné použít dvou- až třícentimetrovou drenážní vrstvu. Jako drenážní vrstva se hodí keramzit, štěrk, perlit a podobně. Ta zajistí dostatek kyslíku i ve spodní části pěstební nádoby, sníží riziko přelití rostlin a zároveň zamezí hromadění solí při používání minerálních hnojiv. Kořeny se často rozrůstají ve spodní části květináče. Bez drenážní vrstvy se v tomto prostoru udržuje nejvíce vody a substrát tam během pěstování houstne. To vede k nedostatku kyslíku a uhnívání kořenů.
Bez listů pšenka nekvete
Dalším důležitým orgánem pro fotosyntézu jsou listy. Potřebujete, aby byly dostatečně velké a zároveň silné. Velikost a sílu listů ovlivňují teplota, relativní vlhkost vzduchu, intenzita osvětlení a samozřejmě dostatek živin.
Živinám se budu věnovat za chvilku, takže začnu těmi klimatickými podmínkami. Je velký rozdíl, jestli pěstujete venku, nebo pod umělým osvětlením. Ve venkovním prostředí máte velmi omezené podmínky regulovat teplotu a vlhkost. Intenzitu osvětlení můžete ovlivnit pouze výběrem stanoviště, kde rostliny porostou. Vyberte co nejvíce slunné místo. Listy dosáhnou optimální velikosti pro efektivní fotosyntézu a zároveň si vytvoří účinnou ochrannou vrstvu proti UV záření a vyšším teplotám. Pokud dáváte ven rostliny předpěstované v domě nebo pod umělým osvětlením, dejte jim čas na aklimatizaci a nenechávejte je první týden příliš dlouho na přímém slunci.
Při pěstování pod umělým osvětlením nemusíte rostlinám dávat hned zpočátku plnou intenzitu. Sazeničkám stačí 100–250 μmol/m2s, a jakmile vyrostou do výšky zhruba 15–20 centimetrů, zvyšte na 500–700 μmol/m2s. Když máte osvětlení od spolehlivých výrobců, měli byste se údaje o tom, v jaké vzdálenosti a při jaké výkonu těchto hodnot dosáhnete, dozvědět v návodu k použití.
Když při pěstování ze semen dopřejete rostlinám maximální intenzitu, kterou vaše osvětlení dokáže vyprodukovat, rozhodně jim neuškodíte. Spotřebujete ale zbytečně více energie, než kolik jsou rostliny schopné vstřebat. Na druhou stranu je třeba říct, že při příliš nízké intenzitě budou rostliny růst do výšky a tvořit tenké stonky, větve i listy. Doporučuji tedy dodržovat výše uvedené hodnoty intenzity. Při pěstování automatických odrůd stačí maximální intenzita 400–500 μmol/m2s při délce svícení 18–20 hodin denně.
Teplota a relativní vlhkost vzduchu
Zcela jiné možnosti než na zahradě máte při pěstování v uzavřených prostorách, kde můžete ovlivnit intenzitu osvětlení a relativní vlhkost vzduchu. Ne vždy to bývá výhoda. Konopí reaguje především na rozdíl tlaku vodních par (VPD) uvnitř listů a v jejich bezprostředním okolí. Když je tento rozdíl příliš malý, tvoří rostlina větší a jemnější listy, s menší hustotou stomat.
Stomata jsou průduchy na listech, kterými rostlina vypouští vodu ve formě vodní páry do ovzduší, a zároveň jimi přijímá oxid uhličitý, který je nedílnou součástí fotosyntézy. Když je VPD příliš vysoký, vodní páry jsou z rostliny okolním prostředím vysávány příliš rychle a rostlina zažívá vodní stress, zavírá stomata a proces fotosyntézy je opět narušený. Pro fázi růstu je optimální VPD v rozmezí 0,4–0,8 kPa.
Při přechodu do květové fáze získávají nejvyšší prioritu fosfor a draslík, zatímco potřeba dusíku se snižuje.
I když se sledování VPD může zdát jako něco komplikovaného, jde pouze o vztah relativní vlhkosti a teploty vzduchu vyjádřený v jednotkách tlaku. Důležitou roli při sledování VPD hraje teplota porostu. K jejímu sledování můžete použít povrchový teploměr, který nestojí moc peněz a rozhodně se vyplatí. Každopádně nic nezkazíte, když budete v růstové fázi udržovat relativní vlhkost v rozmezí 65–80 procent a teplotu vzduchu 24–28 °C.
Pamatujte, že čím vyšší je rozdíl mezi denní a noční teplotou, tím rychleji rostou rostliny do výšky. V začátcích vegetativní fáze je proto lepší udržovat rozdíl mezi denní a noční teplotou 0–2 °C a posléze zvýšit na 2–4 °C.
Výživa ve vegetativní fázi
Konopí má relativně specifické požadavky na výživu, a proto vždy doporučuji používat substráty a hnojiva, která jsou pro jeho potřeby uzpůsobena. Poměrně dobře splňují požadavky konopí i některá hnojiva a substráty na rajčata a podobnou zeleninu. Důležité je udržovat pH v rozmezí 5,5–6,5. V takovém prostředí dokážou kořeny vstřebávat všechny potřebné živiny.
Ve vegetativní fázi je hlavním cílem podpora rychlého a zdravého vegetativního růstu. Z hlediska důležitosti můžeme v takovém případě dát na první místo dusík, na druhé fosfor a na třetí draslík. U konopí se dost často projevuje nedostatek vápníku a hořčíku. Děje se tak zejména při používání jednosložkových hnojiv nebo použití nevhodného substrátu. Zdravé rostliny mají sytě zelenou barvu listů bez skvrn a oschlých okrajů nebo špiček listů.
Výhodou je, když můžete měřit EC pěstebního média, nebo alespoň zavlažovacího roztoku, kterým zaléváte, a zároveň roztoku, který vyteče ze zalévané pěstební nádoby. Hodnoty by se ve vegetativní fázi měly v obou případech pohybovat v rozmezí 1,2–2,4 mS/cm v závislosti na velikosti rostlin.
Přechod do fáze kvetení
Při pěstování krátkodenních, tedy fotoperiodicky senzitivní odrůd, začíná fáze kvetení ve chvíli, kdy se den zkrátí na zhruba třináct hodin. Při pěstování pod umělým osvětlením nastává tato změna obvykle ze dne na den, když změníte nastavení cyklu spínání osvětlení.
Z dalších prvků je kromě vápníku a hořčíku potřeba železo, síra, bór, mangan, zinek, měď a křemík.
Ve venkovním prostředí je změna pozvolnější a některé odrůdy mohou začít kvést už ve chvíli, kdy den trvá ještě čtrnáct nebo patnáct hodin. Jsou i odrůdy, které naopak mohou začít kvést později. Ty se ale pro pěstování v podnebí střední Evropy moc nehodí.
U automatických odrůd začíná fáze kvetení v závislosti na jejich stáří, obvykle dva až tři týdny od vyrašení rostlinky nad zem.
Z hlediska výživy rostlin se při přechodu do květové fáze mění důležitost hlavních výživových prvků. Nejvyšší prioritu získávají fosfor a draslík, zatímco potřeba dusíku se snižuje. Fosfor a draslík jsou mimo jiné důležité pro a velikost a kvalitu květů, zatímco nadměrné množství dusíku může produkci květů zpomalovat.
Další důležité prvky
Pro zdravý vývoj konopí jsou zapotřebí i další prvky. Kromě zmíněného vápníku a hořčíku jsou to třeba železo, síra, bór, mangan, zinek, měď nebo v poslední době hodně diskutovaný křemík. Křemík posiluje buněčné stěny a může zvýšit odolnost rostlin vůči chorobám a nepřímo podpořit produkci kanabinoidů a terpenů.
Znovu musím zopakovat, že hnojiva určená přímo na konopí obvykle obsahují ideální kombinaci živin pro růstovou i květovou fázi. U většiny hnojiv na konopí se při přechodu do fáze kvetení mění dávkování nebo používání jednotlivých složek. Na trhu narazíte také na spoustu podpůrných přípravků pro kvetení. V drtivé většině případů se jedná o produkty, které obsahují fosfor a draslík.
Plíseň – největší nepřítel při kvetení
Fáze kvetení obvykle trvá osm až dvanáct týdnů. Při pěstování pod umělým osvětlením je to většinou nejdelší časový úsek. Každý pěstitel doufá, že mu během té doby vyrostou mohutné květy a nenastanou žádné problémy, jako je napadení škůdci nebo plísní.
Plíseň je asi ten nejhorší případ, protože se jí dá jen velmi těžko zbavit a dlouho může zůstat skrytá. Nejlepší ochranou před plísní je snížení relativní vlhkosti vzduchu, respektive zvýšení VPD na 1,2–1,6 kPa. Takových hodnot docílíte zhruba při teplotě 24–26 °C a relativní vlhkosti vzduchu 40–55 procent.
Aby rostliny správně zakořenily, je nezbytné zvolit lehčí substrát, který zajistí dostatek vzduchových kapes poskytujících prostor pro kyslík.
Zatímco ve vegetativní fázi jsem doporučoval udržovat rozdíl mezi denní a noční teplotou co nejnižší, zhruba od čtvrtého týdne fáze kvetení můžete zvyšovat tento rozdíl na 6–8 °C, ke konci dozrávání i vyšší. U některých odrůd tento postup podporuje produkci anthokyanů, a tím výrazné zbarvení konopných květů do fialova. Při dozrávání rostlin na podzim ve volné přírodě jsou tyto podmínky běžné, protože noční teploty klesají hluboko pod ty denní.
Ve venkovním prostředí klima neovlivníte, ale i tak můžete proti plísni bojovat tím, že odstraníte přebytečné listy a tím zajistíte dobré proudění vzduchu skrze porost rostlin. To koneckonců doporučuji i při pěstování pod umělým osvětlením. Zastíněné listy ve spodních částech rostlin beztak nemají dostatek světla pro správný průběh fotosyntézy a odebírají energii z míst, kde je jí pro tvorbu květů více zapotřebí. Jejich odstraněním tak prospějete rostlině dvakrát.
Upozornění: Pěstovat semena konopných odrůd, které obsahují více než 1 procento THC a nejsou současně zapsány ve Společném katalogu odrůd zemědělských rostlin EU, a tyto rostliny dále sklízet a zpracovávat lze dle platné legislativy (zákon č. 167/1998 Sb. a zákon č. 40/2009 Sb.) jen na základě zvláštního oprávnění. Porušením této právní úpravy se můžete dopustit trestného činu. Vyčkejte do doby, než bude v ČR legální samopěstování konopí! Tento zákon schválila na konci května Poslanecká sněmovna a na konci června i Senát. Jakmile ho podepíše prezident, což bude jen formalita, bude od 1. 1. 2026 možné pěstovat 3 rostliny na osobu (věk 21+) a přechovávat až 100 gramů sušiny.
Zajímá vás více? Magazín Konopí je k dostání v novinových stáncích a trafikách po celé republice. Lze si ho i výhodně předplatit.
Starší čísla stejně jako to aktuální si můžete v tištěné i elektronické podobě objednat na webu send.cz.
