Článek v audio verzi Getting your Trinity Audio player ready... |
Životní cyklus konopí zahrnuje několik vývojových fází. Nejdelší z jich jsou vegetativní a generativní fáze, které se častěji označují jako fáze růstu a fáze kvetení. V každé z těchto fází ocení rostliny jiné pěstební podmínky, bez ohledu na to, jestli pěstujete odrůdy fotoperiodicky senzitivní nebo samonakvétací. Otázka tedy zní, na co konkrétně se má pěstitel zaměřit?
Život rostlin většinou začíná embryonální fází, kdy se semínko probudí k životu a začne klíčit. Po vyklíčení přechází do vegetativní fáze, a tu lze rozdělit na fázi prodlužovací a rozlišovací. Při prodlužovací fázi se buňky zvětšují a prodlužují a současně s tím klesá rychlost jejich dělení. Během rozlišovací fáze se buňky rozdělují na různé typy, které zastávají specifické funkce. V tu chvíli už můžete rozlišit listy, větve a tak dále. Během vegetativní fáze je možné rostliny dělit pouze nepohlavně, tedy řízkováním.
Předkvětová fáze
Po vegetativní fázi následuje fáze kvetení, kterou lze rozdělit na fázi předkvětovou a hlavní. Během předkvětové fáze se rostlina připravuje na tvorbu pohlavních orgánů určených k pohlavnímu množení. V této době ještě nejsou viditelné žádné fyzické známky samčích ani samičích květů. Jakmile se začnou objevovat první pestíky samičích květů a květní pupeny samčích květů, nastává hlavní fáze kvetení a rostliny postupně dospívají.
Při pěstování v květináčích je vhodné použít dvou- až třícentimetrovou drenážní vrstvu z keramzitu, štěrku či perlitu.
Po dozrání květů začínají převládat degenerativní procesy a rostlina pomalu přechází do fáze stárnutí. U fotoperiodicky senzitivních odrůd pěstovaných indoorově je možné rostlinu kdykoli přimět k návratu do fáze růstu, a to změnou světelného cyklu. U automatických odrůd to možné není, protože se řadí mezi rostliny fotoperiodicky neutrální a délka dne a noci jejich fázi životního cyklu neovlivňuje.
Ideální podmínky pro růst
V průběhu vegetativní fáze je velmi důležité, aby rostliny správně zakořenily a vyvinuly všechny orgány potřebné pro fotosyntézu. Abychom jim to umožnili, je nezbytné zvolit lehčí pěstební substrát, který zajistí dostatek vzduchových kapes poskytujících prostor pro kyslík. Kyslík se totiž významně podílí na schopnosti kořenů vstřebávat živiny.
Při pěstování v květináčích je vhodné použít dvou- až třícentimetrovou drenážní vrstvu. Jako drenážní vrstva se hodí keramzit, štěrk, perlit a podobně. Ta zajistí dostatek kyslíku i ve spodní části pěstební nádoby, sníží riziko přelití rostlin a zároveň zamezí hromadění solí při používání minerálních hnojiv. Kořeny se často rozrůstají ve spodní části květináče. Bez drenážní vrstvy se v tomto prostoru udržuje nejvíce vody a substrát tam během pěstování houstne. To vede k nedostatku kyslíku a uhnívání kořenů.
Bez listů pšenka nekvete
Dalším důležitým orgánem pro fotosyntézu jsou listy. Potřebujete, aby byly dostatečně velké a zároveň silné. Velikost a sílu listů ovlivňují teplota, relativní vlhkost vzduchu, intenzita osvětlení a samozřejmě dostatek živin.
Živinám se budu věnovat za chvilku, takže začnu těmi klimatickými podmínkami. Je velký rozdíl, jestli pěstujete venku, nebo pod umělým osvětlením. Ve venkovním prostředí máte velmi omezené podmínky regulovat teplotu a vlhkost. Intenzitu osvětlení můžete ovlivnit pouze výběrem stanoviště, kde rostliny porostou. Vyberte co nejvíce slunné místo. Listy dosáhnou optimální velikosti pro efektivní fotosyntézu a zároveň si vytvoří účinnou ochrannou vrstvu proti UV záření a vyšším teplotám. Pokud dáváte ven rostliny předpěstované v domě nebo pod umělým osvětlením, dejte jim čas na aklimatizaci a nenechávejte je první týden příliš dlouho na přímém slunci.
Při pěstování pod umělým osvětlením nemusíte rostlinám dávat hned zpočátku plnou intenzitu. Sazeničkám stačí 100–250 μmol/m2s, a jakmile vyrostou do výšky zhruba 15–20 centimetrů, zvyšte na 500–700 μmol/m2s. Když máte osvětlení od spolehlivých výrobců, měli byste se údaje o tom, v jaké vzdálenosti a při jaké výkonu těchto hodnot dosáhnete, dozvědět v návodu k použití.
Když při pěstování ze semen dopřejete rostlinám maximální intenzitu, kterou vaše osvětlení dokáže vyprodukovat, rozhodně jim neuškodíte. Spotřebujete ale zbytečně více energie, než kolik jsou rostliny schopné vstřebat. Na druhou stranu je třeba říct, že při příliš nízké intenzitě budou rostliny růst do výšky a tvořit tenké stonky, větve i listy. Doporučuji tedy dodržovat výše uvedené hodnoty intenzity. Při pěstování automatických odrůd stačí maximální intenzita 400–500 μmol/m2s při délce svícení 18–20 hodin denně.
Teplota a relativní vlhkost vzduchu
Zcela jiné možnosti než na zahradě máte při pěstování v uzavřených prostorách, kde můžete ovlivnit intenzitu osvětlení a relativní vlhkost vzduchu. Ne vždy to bývá výhoda. Konopí reaguje především na rozdíl tlaku vodních par (VPD) uvnitř listů a v jejich bezprostředním okolí. Když je tento rozdíl příliš malý, tvoří rostlina větší a jemnější listy, s menší hustotou stomat.
Stomata jsou průduchy na listech, kterými rostlina vypouští vodu ve formě vodní páry do ovzduší, a zároveň jimi přijímá oxid uhličitý, který je nedílnou součástí fotosyntézy. Když je VPD příliš vysoký, vodní páry jsou z rostliny okolním prostředím vysávány příliš rychle a rostlina zažívá vodní stress, zavírá stomata a proces fotosyntézy je opět narušený. Pro fázi růstu je optimální VPD v rozmezí 0,4–0,8 kPa.
Při přechodu do květové fáze získávají nejvyšší prioritu fosfor a draslík, zatímco potřeba dusíku se snižuje.
I když se sledování VPD může zdát jako něco komplikovaného, jde pouze o vztah relativní vlhkosti a teploty vzduchu vyjádřený v jednotkách tlaku. Důležitou roli při sledování VPD hraje teplota porostu. K jejímu sledování můžete použít povrchový teploměr, který nestojí moc peněz a rozhodně se vyplatí. Každopádně nic nezkazíte, když budete v růstové fázi udržovat relativní vlhkost v rozmezí 65–80 procent a teplotu vzduchu 24–28 °C.
Pamatujte, že čím vyšší je rozdíl mezi denní a noční teplotou, tím rychleji rostou rostliny do výšky. V začátcích vegetativní fáze je proto lepší udržovat rozdíl mezi denní a noční teplotou 0–2 °C a posléze zvýšit na 2–4 °C.
(…)
Upozornění: Všechna semena jsou sběratelské předměty do doby, než bude v ČR legalizováno samopěstování konopí. Návrh takového zákona právě projednává Poslanecká sněmovna, proto bedlivě sledujte náš magazín, kde budeme jako první informovat o výsledku.
Celý zajímavý článek / rozhovor najdete v novém vydání magazínu Konopí č. 33, které je od 27. února v prodeji po celé ČR i se semínkem Auto Melonade Runtz, případně si ho můžete výhodně předplatit.
Zajímá vás více? Magazín Konopí je k dostání v novinových stáncích a trafikách po celé republice. Lze si ho i výhodně předplatit.
Starší čísla stejně jako to aktuální si můžete v tištěné i elektronické podobě objednat na webu send.cz.
