Článek v audio verzi Getting your Trinity Audio player ready... |
Když jsme se poprvé potkali na letošní konferenci o technickém konopí v Praze, věděl jsem, že mě čeká rozhovor s jedním z nejuznávanějších světových odborníků na projektování a konstrukci obydlí z konopných materiálů. Z našeho hodinového povídání jsem si nakonec odnesl spoustu nových poznatků a jeden sen – přestěhovat se na stáří do zdravého domu z konopí.
Co jste dělal předtím, než jste se začal věnovat konopí?
Povoláním jsem stavební inženýr, titul jsem získal v Kanadě a od ukončení studia se celý život pohybuju ve stavebnictví. Než jsem se seznámil s konopím, živil jsem se řízením klasických projektů, a to v Kanadě, na Ukrajině i v dalších zemích. Následně jsem na Ukrajině, odkud pocházím, založil společnost Hempire, která se specializuje na výrobu, distribuci a prodej konopných materiálů pro stavební průmysl.
Podělte se s námi o nejzajímavější projekty, na kterých jste pracoval.
Je jich sousta, protože s konovápnem (z anglického hemplime, pozn. autora) jsem se seznámil už v roce 2010, tedy téměř před patnácti lety. Za tu dobu jsem se zúčastnil dlouhé řady konopných stavebních projektů na Ukrajině, v Polsku, Litvě, Francii, Spojených státech, dokonce i na Havaji. Vypíchnout mohu třeba soubor kopulovitých domů, které jsme realizovali někdy před pěti lety. Je to fantastický projekt, v jehož průběhu byla na fasádu budovy použita speciální nátěrová membrána, přestože obvykle se kopulové domy takto nedokončují.
Konovápno je jako houba: absorbuje vlhkost a později ji uvolňuje, čímž vytváří majitelům domu optimální podmínky k životu.
Náš speciální nátěr vypadá opravdu krásně. Další nesmírně inspirativní počin se nachází v Ashlandu v americkém Oregonu – jde o komplex budov homeopatického centra. Osobně jsem tam byl před pár týdny a vypadá to úžasně, ačkoli stavba ještě úplně neskončila. Celková rozloha je 350 metrů čtverečních, pojme to spoustu lidí a součástí bude i obchod a ordinace. Každý rok jsou realizovány další zajímavé a inspirativní stavby, které lze z tohoto zázračného materiálu postavit.
Materiály pocházejí z místních zdrojů?
Klíčem k úspěchu je mít co nejbližší zdroj stavebních materiálů. Na Ukrajině vyrábíme z ukrajinských surovin pro evropský trh naše vlastní pojivo nazvané Fifth Element (Pátý element), zatímco na americký trh používáme pouze americké suroviny a vyrábíme lokálně. Nabízíme také exkluzivní výrobní a distribuční licence na výrobu našich materiálů v jiných zemích. Na zahraničních trzích se snažíme vyrábět z místních surovin, abychom šetřili logistiku a všechny dodatečné náklady, které pak padají na bedra klienta. Mým cílem je, aby celý tento ekosystém a technologie byly co nejdostupnější, a z toho pohledu je využívání lokálních materiálů a zdrojů naprosto nezbytné.
Mluvíte o konovápnu – anglicky hemplime. Dříve se ale říkalo konopný beton – hempcrete – nebo jde o dva různé materiály?
Ne, konopný beton a konovápno je totéž. Problém byl v tom, že označení konopný beton evokuje v člověku klasický beton, což je silně zavádějící. Lidé si tak myslí, že jde o nosný materiál, ale primárně se jedná o materiál izolační.
Můžete ho přidávat i do konstrukčních stěn a bloků, ale hlavně je využíván jako nenosná izolace. Když to shrnu: konovápno rozhodně nenahradí betonové sloupy v padesátipatrovém věžáku. Proto se komunita konopných stavitelů dohodla na změně názvosloví na konovápno – hemplime.
Můžete vyjmenovat pět hlavních výhod konopných stavebních materiálů ve srovnání s tradičními?
Existuje jich celá řada. Pokud se ale bavíme jen o pěti, tak první zmíním energetickou udržitelnost, protože ceny energií už nikdy nebudou klesat. Místo investice do luxusní vířivky je dnes lepší investovat do materiálů, které vám každý den ušetří peníze. Přesně to dělá izolace z konovápna, která poskytuje mimořádně komfortní podmínky po celý rok. Navíc utratíte mnohem méně za vytápění – nebo v létě za ochlazování – budovy.
V konovápně nejsou žádné toxické složky, což bude zásadní parametr pro všechny budoucí stavební materiály.
Druhou hlavní výhodou je regulace vlhkosti. Tento materiál je jako houba: absorbuje vlhkost a později ji uvolňuje, čímž vytváří majitelům domu optimální podmínky k životu. Třetí bod představuje zdravotní hledisko. V konovápně nejsou žádné toxické složky, což bude mimochodem zásadní parametr pro všechny budoucí stavební materiály. Zdravotní aspekt je něco, o čem nikdo nemluví – je to z mnoha důvodů tabuizované téma.
Proč?
Jakmile lidé zjistí, z jak toxických materiálů jsou jejich domy postavené, bude to znamenat hromadné žaloby. V nich půjde o miliardy dolarů. Mnozí výrobci stavebnin tají přesné složení a receptury svých materiálů. Řada z nich je přitom pro zdraví lidí, zejména dětí, velmi škodlivá.
A poslední dvě výhody?
Těmi jsou odolnost proti ohni a plísním. Konovápno je mimořádně odolný materiál. Prováděli jsme testy životnosti a změn klimatu, kdy jsme měli vzorek v laboratoři zcela nasáklý vodou, zmražený a rozmražený. Provedli jsme 25 cyklů, kdy jsme simulovali 25 let života, abychom zjistili, jaký to bude mít vliv. Rozdíl v tepelné účinnosti mezi prvním a posledním rokem byl minimální – jedno až dvě procenta. Tak neuvěřitelně odolný je to materiál.
Existují nějaké veřejně dostupné studie a výzkumy, které to podporují?
Když mi někdo oponuje slovy: „Tohle je přece nové a nevyzkoušené,“ odpovídám: „Poslyšte, já přesně vím, jak to bude fungovat, protože jsme nechali budovy izolované tímto materiálem po celou zimu zcela nechráněné před nešvary počasí.“ Zateplili jsme budovu a na jaře se vrátili a dokončili omítku. Ukažte mi jakýkoli jiný materiál na světě, který je netoxický, zcela přírodní, energeticky efektivní a nevadí mu výkyvy teplot a vlhkosti. Nebo si představte tradiční izolační materiály, které jsou v současné době k dispozici. Necháte je vystavené drsným povětrnostním a teplotním podmínkám, a to ani ne na celou zimu, stačí třeba na měsíc, a můžete je rovnou vyhodit.
To zní až neuvěřitelně.
Při testování stavebních materiálů se vždy mluví o energetické účinnosti, hodnotě R nebo tepelné vodivosti. To je ovšem nesprávné paradigma. Zásadní je zohlednit všechny tyto parametry: zdravotní vlastnosti, měrnou tepelnou kapacitu, tepelnou vodivost, paropropustnost, energetickou účinnost, akustiku, blokování elektromagnetického pole, životnost a trvanlivost. Konovápno je v tomhle ohledu bezkonkurenční.
Pokud vezmeme v úvahu všechny parametry, které jsem právě vyjmenoval, tak proti němu žádný jiný stavební materiál nemá šanci. Auto si také nikdy nevybíráte jen podle objemu motoru. Při jeho koupi se zajímáte o celou řadu vlastností. Stejně tak u stavebních materiálů – nemůžete se řídit jen tepelnou vodivostí, která je mimochodem u konovápna na to, že jde o ekologický materiál, skvělých 0,065 W/mK (watt na metr na kelvin, pozn. red.).
Lze postavit dům jen z materiálů, které obsahují konopí?
Zvenku můžete mít omítku na bázi konovápna. Uvnitř můžete mít omítku na bázi konovápna. Mezi tím bude dřevěná konstrukce vyplněná konovápnem. Podílel jsem se na projektech, ve kterých klienti výslovně žádali, aby všechny použité materiály byly netoxické a přírodní. Existují podlahové nebo kuchyňské desky z konopného dřeva (hempwood, pozn. red.), které jsou naprosto úchvatné. Z konopných materiálů můžete mít i stropy, ale také koberce, prostěradla a další textilie. Dřív se řešila jen cena, dnes začínají lidé konečně dbát i na své zdraví.
Rozumím tomu správně, že když pracujete na obvodových zdech, jako hlavní nosný materiál používáte dřevo?
Přesně tak, konstrukční rám je vždy dřevěný, protože se na to hodí nejlépe. Ale samozřejmě si uvědomuji, že dřevo na planetě dochází. Je potřeba objevit nové technologie, kterými dřevo nahradíme, o tom není pochyb. Ale abychom dostali technologii konopného stavění do mainstreamu a aby se dostatečně etablovala, musíme využívat stávající materiály, se kterými se ve stavebnictví dnes pracuje. Ono je to celé o předpisech a testování. Dokud nepřijdeme s dostatečně kvalitním a energeticky účinným konovápnovým blokem, musíme si vystačit se dřevem. Nicméně nemusí to být zrovna borovice, lze použít i bambus. Ten je nejrychleji rostoucí rostlinou na světě. A schválně, víte, která je druhá nejrychlejší? Konopí! Kombinací těchto dvou přírodních materiálů vytvoříte opravdu trvale udržitelnou, plně ekologickou stavbu!
Mám starý cihlový dům a chtěl bych ho zvenku izolovat, jen se mi nezdají materiály jako polystyren a podobné. Funguje konovápno i ve spojení s tradičními materiály?
Rozhodně. Dokonce jsme zateplili betonovou stěnu zevnitř budovy, i když všichni inženýři a architekti tvrdili, že se to nedělá. Měli pravdu v tom, že izolace se obvykle dává zvenčí. Ale můžete to udělat i zevnitř, pokud je materiál paropropustný, a zrovna konovápno dokáže propouštět vodní páru dovnitř i ven ze zdi, pokud na něj dáte jako povrchovou vrstvu přírodní, hliněnou nebo vápennou omítku. Právě z tohoto důvodu si tuhle technologii oblíbili ve Francii a Anglii.
Ukažte mi jakýkoli jiný materiál na světě, který je netoxický, zcela přírodní, energeticky efektivní a nevadí mu výkyvy teplot a vlhkosti!
Mají tam spoustu starých kamenných hradů a budov, které vyžadují dodatečné zateplení. Tyto budovy jsou extrémně studené a nepříjemné k žití. Lidé tam pobývali prakticky jen u krbu. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let začali konopným materiálem izolovat kamenné stěny zevnitř budov a mělo to skvělé výsledky, protože problémem číslo jedna jsou v kamenných budovách plísně. Problematická je i samotná vysoká vlhkost, protože se v ní nedá dost dobře fungovat.
Jak to myslíte?
Pokud máte doma vysokou vlhkost, tak bez ohledu na to, jaká je teplota, se budete pořád cítit nepříjemně. Existuje komfortní zóna pro relativní vlhkost uvnitř budovy, která se pohybuje mezi 40 a 60 procenty. Pokud udržujete relativní vlhkost v těchto hodnotách, pak se v tomto prostředí cítíte velmi příjemně, a to je to, co konovápno zajišťuje automaticky od přírody. Takzvaný retro-fitting je určitě jedním z postupů, který budeme využívat na Ukrajině, kde musíme spoustu starých betonových sklepů přeměnit na kryty. Obvykle jsou sklepy plesnivé a zapáchají. Sklep bez řádného větrání bude mít problémy s vlhkostí vždycky, v kterékoli budově na světě.
Na kolika hektarech se pěstovalo technické konopí na Ukrajině před ruskou invazí a dnes?
V letošním roce to bude něco kolem 2 000 hektarů, což je dost málo. Za sovětské éry tu konopí rostlo na stovkách tisíců hektarů. Bohužel v postsovětských státech včetně Ukrajiny množství pěstovaného konopí a lnu drasticky pokleslo. Dříve jsme měli obrovské množství zařízení na zpracování obou těchto plodin. To všechno je pryč.
Zastaralé, prodané za pár drobných nebo zničené. V poslední době jsme ale svědky nového začátku tohoto odvětví. Válka nás vrátila o řadu let zpět, ale dobrým znamením je, že se na trhu začíná objevovat stále více zpracovatelů. Objevují se nové společnosti, které investovaly do vybavení, a za rok, za dva nebo za pět let o nich uslyšíme.
Kolik konopí byste potřeboval na to, abyste od základů postavil město pro deset tisíc lidí?
Spočítáme to trochu jinak. Na jeden dům o rozloze zhruba sto metrů čtverečních pro tříčlennou nebo čtyřčlennou rodinu bychom potřebovali asi čtyři až šest tun konopného pazdeří, podle toho, jak moc izolace bychom tam chtěli mít. Řekněme tedy pět tun.
A kolik je to hektarů?
K vnitřní izolaci stěn domu o této rozloze nám bude stačit vypěstovat jeden hektar konopí. Pokud potřebujete zajistit bydlení pro 2 500 čtyřčlenných rodin, budete potřebovat 2 500 hektarů.
Myslíte si, že dnešní vlády, úřady a velké stavební firmy mění názor na konopí jako stavební materiál?
Přímo na Ukrajině existuje jen pár subjektů, které nám poskytují různé příležitosti k získání grantů a potřebné viditelnosti. Máme tu skvělou platformu GreenCubator, fajn lidi s velkou vizí a pobídkami k dalšímu rozvoji. Na Ukrajině rozjíždějí nejrůznější mezinárodní soutěže v oblasti zelených technologií a my jsme se mnoha z nich zúčastnili. V některých jsme se dostali do finále a pár z nich i vyhráli. Je trochu paradoxní, že musíme nejdřív získat mezinárodní uznání, aby si nás začali všímat i doma. Mělo by to být naopak, ale takhle to dnes chodí.
Podle mě dnes na Ukrajině máme k dispozici všechny inovace, které potřebujeme. Nemusíme je hledat za hranicemi, potřebujeme jen řádné financování a podporu. To samozřejmě neznamená, že by se do toho hned musela vkládat vláda. Ale když se podívám do světa, tak třeba startupy v Americe dostávají granty ve výši padesáti nebo sto milionů korun, což jsou částky, o kterých si ukrajinské firmy mohou nechat jenom zdát. My jako propagátoři konopných materiálů musíme celému trhu neustále dokazovat, že se při stavbě domu vyplatí investovat do tohoto typu technologie. O grantech na podporu ani nemluvě. Je to náročné, ale jdeme kupředu bez ohledu na to, jaké poměry doma panují.
Jste také velmi aktivní v oblasti vzdělávání. Jak vypadají vaše semináře a workshopy a kde se konají?
Ano, neustále pořádám různé typy akcí na Ukrajině i v zahraničí. Právě jsem dokončil několik workshopů ve Spojených státech a na začátku léta budu dělat workshop v Litvě. Formát je vždy jiný, záleží na rozsahu a možnostech. Někdy je to záležitost jednoho víkendu, kdy se první den seznamujeme s teorií a druhý a třetí den pracujeme na stavbách.
Kombinací bambusu a konopí lze vytvořit stavbu, která je opravdu trvale udržitelná.
Někdy máme týdenní seminář, kde je spousta teorie a probírají se různé aspekty stavební technologie. V poslední době pořádáme i virtuální semináře. Věřte tomu nebo ne, ale právě poslední workshop se uskutečnil, když jsem byl zrovna na konferenci v Oregonu. Vedl jsem to uprostřed noci a přes kameru jsem instruoval posluchače na druhém konci světa, jak mají míchat materiály. Takže se snažíme lidem pomáhat fyzicky i virtuálně. V plánu je i workshop v Česku.
To nás zajímá.
Snažíme se doladit detaily a zatím to vypadá na několikadenní workshop příští rok. Případným zájemcům si dovolím doporučit sledovat webové stránky Českého konopného klastru CzecHemp, se kterým v Česku spolupracuji.
Když se podíváte na konopný stavební průmysl obecně, myslíte si, že bude někdy schopen konkurovat tradičním průmyslovým odvětvím?
Musíte si uvědomit, že se jedná o rozvíjející se trh, který je silně propojen se zemědělským sektorem, a zemědělci potřebují vědět předem, komu budou prodávat, než se pustí do pěstování. Protože se jedná o technologii založenou na přírodních zdrojích, kde jsme závislí na plodinách, musí se všechno takříkajíc potkat. Banky a pojišťovny musí těmto společnostem pomoci. Stavební průmysl musí tyto materiály přijmout a my musíme pracovat na vytváření pravidel a předpisů. Zemědělci potřebují mít jistotu, že na tom neprodělají. Skládačka má tedy mnoho dílků, přičemž klíčovou složkou je vzdělávání, které má vychovávat nové generace stavebníků, konstruktérů a architektů. Obrovským krokem vpřed by bylo vytvoření komplexního vzdělávacího programu na vysokých školách.
Snad k tomu pomůže i naše povídání. Chtěl byste něco na závěr vzkázat čtenářům?
Lidé by měli pochopit, že jejich život a zdraví jsou to nejdůležitější. Pokud jste nemocní nebo se cítíte špatně, nemůžete být ani šťastní. Stavební sektor zdravotní aspekty vždy přehlížel a já bych chtěl, aby o nich lidé začali přemýšlet. Postupně zjišťujeme, co jíst a co nejíst. Uvědomujeme si ale, že většinu života trávíme v nějakém uzavřeném prostředí? Je zásadní všímat si nejen výrobků, které konzumujeme, ale i toho, čím se obklopujeme. Existuje spousta toxických výrobků, které nám škodí i během spánku. Nikdo si neměří kvalitu vzduchu nebo vlhkost ve své ložnici. Probouzíte se unavení, není vám dobře, máte deprese, ztrácíte koncentraci v práci. To vše může být způsobeno špatnou kvalitou vzduchu a toxickými materiály kolem vás. Věnujte prosím těmto věcem pozornost a dbejte na své zdraví!
Zajímá vás více? Magazín Konopí je k dostání v novinových stáncích a trafikách po celé republice. Lze si ho i výhodně předplatit.
Starší čísla stejně jako to aktuální si můžete v tištěné i elektronické podobě objednat na webu send.cz.
