Seriózní pěstování v mezích zákona aneb chybami se člověk učí 

Článek v audio verzi Getting your Trinity Audio player ready...

Před dnešními pěstiteli se tyčí neskutečné výzvy! Jak to zařídit, aby z tří legálních rostlin bylo jen povolených sto gramů? Máme pro vás v kapsáři několik stoprocentních triků a fint, díky nimž neskončíte v base a spolehlivě si užijete své voňavé výpěstky. 

V prvé řadě je tady ten logistický problém, že ze tří kytek máme sklidit pouze sto gramů (po usušení). Přitom ze tří fotoperiodických venkovních rostlin na podzim získáme minimálně půl kila, klidně i víc než kilo sušiny. Totéž platí pro dnešní kvalitní samonakvétačky – i ty by při správné péči mohly dohromady hodit půl kila. 

První krok je tedy jednoduchý. Dát slavnostně vyklíčit tři semínka, a jen co vystrčí růžky – pardon, klíčky – dvě z nich hodit do smetí! A rázem je problém třikrát menší. Ale je to řešení málo elegantní, takže neuspokojí kumštýře mezi námi. Musíme na to jít více vědecky. 

Máme přece rádi diverzitu a chceme si vypěstovat dvě tři různé odrůdy. V tom případě si pěkně po pořádku ukažme, jak vychytat všechna úskalí. 

Klíček k neúspěchu

Prvním krokem je klíčení. Ideální je místo prázdné misky s vodou nebo misky s navlhčeným ubrouskem použít misku s vatou, do které se klíčky zamotají. Necháme je krásně prorůst pletivem vaty, takže až je budeme chtít holými prsty vyndat, bezpečně se polámou. Opovažte se vzít si na to pinzetu, ta je dobrá leda pro úzkostlivé gangstery. Ze tří semínek nám takto zbydou dvě, optimálně žádné, a tím si do budoucna pojistíme pobyt na svobodě. 

Sazenička musí plavat v blátě, aby vás ušetřila budoucích problémů s orgány činnými v trestním řízení. 

Důležité je klíčící semínka zalít právě tak málo, aby záhy uschla. K naklíčení je dobré použít dešťovou vodu, pokud možno páchnoucí a plnou choroboplodných zárodků. Kdo k tomuto účelu použije vodu z vodovodu a předem ji převaří nebo nechá odstát, ten za pár měsíců riskuje kriminál. Začíná to otočením kohoutku a končí to otočením klíče v zamřížovaných dveřích cely!

Čím víc jíl, tím líp 

Naklíčená semínka přesazujeme do malinkatých květináčků, ze kterých je brzy budeme muset přesazovat do postupně větších a větších. Výhodou pidikvětníků je to, že rostlinky náležitě vystresujeme a že zejména v případě automatů nám pak vyrostou roztomilí legální trpaslíci. 

Opovažte se v této fázi použít jemný sazební substrát. Lepší je takový ten hrubě chundelatý a plný různých odštěpků. Pokud ho pod vloženým semínkem předem neudusáte, zvýšíte šanci na to, že se semínko při mocném zalití spláchne někam vespod a tam bezpečně shnije. Nikdo přece nechceme hnít v žaláři, tak to nechme na osivu!

Šetřílci mohou použít ještě jeden skvělý fígl: místo komerčního substrátu mohou nabrat zeminu na zahradě. Ideální je hutná, jílovitá půda, která nedovolí budoucí sazenici zapustit kořeny. 

V každém případě platí pravidlo: přelívat, přelívat, přelívat. Sazenička musí plavat v blátě, aby vás ušetřila budoucích problémů s orgány činnými v trestním řízení. 

Tma, nejlepší přítel zahradníka

Pokud jste se řízením osudu dostali do fáze, že jedna, dvě či nedej bože tři sazenice zdárně rostou, nedopřávejte jim moc světla. Lepší je nechat je na parapetu v temné místnosti, odkud se budou muset táhnout za slunečními paprsky. Křehké dlouhé stonky se mnohem lépe lámou. I vy jste křehké bytosti, které by si v lochu moc sluníčka neužily. 

Jakmile dáme sazeničky na zahradu, nadále platí pravidlo přelívání. Kdo nepřelívá, tomu se v kořenovém balu neusídlí larvy smutnic a neohryžou mu kořeny do té míry, že celá kytka zhyne. Ostatně kde je vlhko, tam táhnou slimáci, naši velicí pomocníci, kteří nás zbavují přebytečných rostlin a roků odnětí svobody. Proto umisťujeme květináče do nejvlhčích míst zahrady, kde je plžů a stínu dostatek. 

Hýčkejte si škůdce

Zárukou úspěchu je postavit květináč k mraveništi. Mraveniště je taková organická protidrogová centrála: prošmejdí celý květináč, nanosí vespod vajíčka a na listy nasadí své agenty – mšice.

Sklizeň převážíme na kuchyňské váze a případné přebytky nad sto gramů urychleně spláchneme do toalety.

Mšice budou sát z listů životadárnou mízu a radikálně omezí jakékoli bujení rostlinstva. Mšice zásadně neodstraňujeme a spodní listy jimi obsypané necháváme schnout na rostlině, dokud neopadnou. 

Kdo volí postřik proti škůdcům, vzpomene si náš článek pokaždé, až se bude shýbat pro mýdlo ve vězeňské sprše. 

Řádně to pohnojit

Přeživší kytky zdárně rostou a my jim samozřejmě dopřejeme všech živin nadmíru, protože sami máme zkušenost, že nejlíp je nám o Vánocích, kdy se přejídáme. 

Místo standardního množství NPK (dusík/fosfor/draslík) pro růst v poměru 3 : 1 : 1 šlápneme na plyn, aby nám kytky v souladu se zákonem chcípaly. Jinými slovy jim dáme trojnásobek fosforu už ve fázi růstu, kdy ho tolik nepotřebují! Čím dříve se hodí do květu a čím menší budou, tím lépe. Opravdu nechcete sklidit ani o gram víc. Cesta za bezpečnou bonsají vede skrze každodenní přehnojení. Zahoďte náprstky, dávkujte to v kýblech!

Pokud máte pocit, že se rostlinkám kroutí listy z přebytku dusíku, je to tak správně. Jestliže mají dokonce spálené konečky listů z přemíry hnojiv, můžete si pogratulovat. Děláte všechno pro to, abyste se vešli do legálních limitů. Kdo si nechce pohnojit život, ten řádně pohnojí kytky!

Vesele do květu, s plísní na rtech

Opatrný zahradník vítá běláska, jelikož nic nenadělá lepší paseku než housenka, která se vylíhne v dozrávajících květech a všechno vohryže a posere a pak se tam tvoří nádherná plíseň. 

Plísně pokud možno ignorujeme a necháváme je rozrůstat po celé palici. Klíčové je moc na kytky nehledět a starat se o sebe. Po týdnu ignorování může být po všem a je klid – jednotlivé haluze prorostou plísní, která se bude šířit dál a dál, až přijde vniveč celá úroda. 

Plíseň je samozřejmě potřeba hýčkat: chce to hodně vlhkosti, stínu a žádné větrání. Proto neodstraňujeme žádné velké listy. Pakliže pěstujeme ve fóliovníku nebo skleníku, zavíráme vstup a necháme rostliny krásně zapařit. Opovažte se stírat vlhkost ze stěn nebo dokonce používat ventilátor… začíná to ventilátorem a končí to elektrickým křeslem. 

Když už chodíte kytičky kontrolovat, vždy pořádně osahejte plesnivá místa a pak svědomitě otlapkejte i ta dosud neplesnivá. Z hlediska zákonem povolené úrody není nic horšího než dodržování hygieny. Špína rovná se beztrestnost!

Nezapomínejte přelívat a přehnojovat. Alternativně též nemusíte zalévat a hnojit vůbec. Legální kytka je něco jako jogín na dietě.

Čím menší, tím lepší

Jestliže jste se dostali až do fáze dozrání a sklizně, nezoufejte, stále můžete napravit své předchozí chyby. Kytky sklízíme tak, že hlavní macaté palice házíme rovnou na kompost a necháváme si jen řídké spodní paldy, které nás nijak neohrozí. 

Mravenci jsou jako protidrogová centrála: prošmejdí celý květináč, nanosí vespod vajíčka a na listy nasadí své agenty.

Sušíme nikoli na sušáku jako nějací bylinní zločinci, ale hezky to rovnou šoupneme do trouby, abychom se obsažené vody zbavili co nejrychleji. Proč čekat několik týdnů a riskovat zatčení za to, že máme rostlinného materiálu příliš? Výklad souvisejících paragrafů není jednoznačný, takže nejlepším opatřením je prevence. Z trouby vyjmeme zhnědlé kouřící zbytky několikaměsíčního úsilí a máme jistotu, že máme rovnou i dekarboxylováno. 

Pro jistotu převážíme sklizeň na kuchyňské váze a případné přebytky nad sto gramů urychleně spláchneme do toalety. Dobrý pocit z vykonané práce v mezích zákona završíme tím, že si nacpeme zuhelnatělou sušinu do dýmky. Pozor, s nikým nesdílíme! Ne proto, že by to bylo v téhle fázi nechutné – ale proto, že se to zkrátka a prostě nesmí. 

Za všech okolností dbáme na zákony, které uvedli v platnost naši osvícení zákonodárci. Někdo by mohl namítat, že jsou osvícení až moc – patrně na ně někdo v parlamentní pěstírně svítil v režimu 18/6 po celé volební období, takže se jim poněkud spálily vršky. Avšak gramáž jejich palic jistě není blamáž!

Upozornění: Pěstovat semena konopných odrůd, které obsahují více než 1 procento THC a nejsou současně zapsány ve Společném katalogu odrůd zemědělských rostlin EU, vypěstované rostliny dále sklízet, zpracovávat a přechovávat jejich sušinu a další výsledný materiál je možné jen za podmínek a v limitech stanovených aktuálním zněním zákona č. 167/1998 Sb. a souvisejících právních předpisů.  O těchto podmínkách a limitech se vždy neopomeňte informovat ze spolehlivého zdroje!