Shantibaba: Novinky nejen ze Švýcarska

Po dvou letech se mi poštěstilo navštívit švýcarské Lugano, kde už přes dvacet let žije jeden z nejslavnějších konopných šlechtitelů Scott Blakey alias Shantibaba, otec legendárních odrůd jako White Widow, Critical Mass nebo Super Silver Haze. Z dlouhého povídání nad sklenkou vína a vybranými vzorky hašiše vznikl dvoudílný rozhovor o pozitivním vývoji v německy mluvících zemích a novinkách ze světa growingu a šlechtění.

Co je u tebe nového? 

Děje se tady – u mě i v celém Švýcarsku – spousta věcí. Pořád se hojně pěstuje CBD konopí, rozjíždí se čím dál více léčebné pod dohledem lékařů a pak tu jsou samozřejmě pilotní projekty pro rekreační uživatele. Mě zajímají všechny tyhle oblasti. V květnu jsem se vrátil na stejnou farmu tady v kantonu Ticino, na které jsem své švýcarského dobrodružství před více než dvaceti lety začínal. Zasadili jsme prvních 6 000 klonů, o které se osobně starám – znovu se každý den dotýkám tisíců živých rostlin, a to mě hrozně baví.

Jak taková farma, kde pěstuje Shantibaba, vypadá?

Farma patří rodině profesionálních zahradníků, kteří tam po generace pěstují okrasné květiny, což je pro konopí ideální. Spolu s majitelem jsme prozatím upravili tři skleníky z celkových osmi.

V Německu se najednou lidé nemusejí schovávat, jsou z nich občané, kteří dodržují zákony.

Jde o poměrně velké, kompletně zatemňovací skleníky, do kterých jsme přidali doplňkové osvětlení. Teď jsme sázeli CBD klony, ale plánujeme pěstovat i konopí pro lékařské účely. Veškerou produkci chci znovu soustředit do Švýcarska, protože zdejší zákony jsou dneska ke konopí mnohem přívětivější.

Podílíš se i na některém z pilotních projektů, které mají za cíl vyzkoušet v praxi, jak by vypadalo uzákonění rekreačního užívání?

Ano, jsem dodavatel pro tři projekty a na další máme přihlášky. Snad se brzy rozjede první i tady, v Ticinu. 

Co přesně rekreačním konzumentům v rámci těchto projektů dodáváš?

Finální usušené květy k užití pro účastníky těchhle studií, jak se pilotní projekty většinou oficiálně nazývají. Nejtěžší je tu získat povolení k produkci na medicínské účely. Pokud máš ve Švýcarsku štempl na léčebné konopí, můžeš se hlásit i jako dodavatel do všech pilotních projektů. Dnes se tu dá zkrátka s konopím dělat spousta věcí. Akorát to znamená, že nemám tolik času věnovat se šlechtění a produkci semen. To jsem dělal převážně ve Španělsku, ale tam teď nejsou dobré podmínky, takže jsem semenářskou část podnikání přesunul do Rakouska.

To jsi přestěhoval i své mateční rostliny?

Jo, ostatně to dělám celý život – pořád ty svoje holky někam přesouvám. 

Takže ve Španělsku, kde jsi dříve šlechtil a produkoval semena, dnes nepodnikáš?

Ještě tam něco málo řeším, ale postupně to ukončuju.

Co tě k tomu vedlo?

Z mého pohledu se španělské zákony za osmnáct let, co tam podnikám, nikam neposunuly. Něco se tam sice může, ale ani samotné konopné kluby nevědí, na čem v tuhle chvíli jsou z hlediska zákonů. Příští volby vyhraje někdo jiný a najednou nevíš, co s tebou bude.

Myslel jsem, že se to změní, že se to časem vyvrbí k lepšímu, ale bohužel. Znám tam pár konopných firem, které jsou v pohodě. Ale ne každý má na to trávit dva tři roky papírováním, aby měl jistotu, že ho někdo nezatkne.

Raději zpět do Švýcarska. Jaké odrůdy pěstuješ a prodáváš v rámci pilotních projektů?

Vybral jsem například Super Silver Haze, Amnesia Haze a máme i původní Skunk #1 od Mr. Nice. Pak třeba Critical Mass.

Ptám se proto, že dnes všichni mluví o co nejvyšším obsahu THC. Na jaké parametry se zaměřuješ ty?

Trh nám samozřejmě zčásti diktuje, co máme dělat. Probral jsem to s lidmi v oboru, kterým věřím, a zvolil jsem celkem široké portfolio pokrývající všechny důležité genetiky. Máme i několik nových amerických selekcí, ale taky několik starých klasik. Důvod, proč jsem zařadil právě Skunk #1, Critical Mass nebo třeba Pink Lemonade, je ten, že s nimi pracuju už hezkou řádku let.

Ve Švýcarsku jsou dnes zákony ke konopí mnohem přívětivější.

Nyní přidávám Amnesii, Super Silver Haze nebo i Master Kush. Máme tam tedy čisté indiky, hybridy, které jsou padesát na padesát, a chystám i původní sativy jako Early Queen, Afghan Haze, Master Kush Skunk, Nevilleʼs Haze či Mango Haze. A nakonec i pár úplných novinek jako Holy Grail a Holy Smoke. Mám v rukávu ještě pěkných pár es.

To je docela široká nabídka.

Jenže nemám prostor na to, abych mohl všechny pěstovat velkoobjemově. Je potřeba vše pečlivě plánovat, protože podle nových směrnic od Swiss Medic (švýcarská obdoba české Státní agentury pro léčebné konopí, pozn. red.) musím dopředu nahlásit, kolik rostlin budu pěstovat a kolik si myslím, že z toho sklidím. Dneska už v tom mají systém. Pokud se stane, že toho vypěstuju moc, nemusím to naštěstí likvidovat, ale jsem povinen nahlásit, kolik toho mám a kde to skladuju.

Takže to pak můžeš třeba extrahovat?

Přesně tak. Můžu z toho udělat buď výtažek a ten dále zpracovat, nebo ten přebytek sušiny nahlásím a prodám ho s příští sklizní.

V rámci pilotních projektů můžou účastníci nakupovat pouze sušinu a hašiš, nepletu-li se? 

Ano, proto mám v plánu začít dodávat do projektů i svůj vlastní hašiš. Popravdě se na to těším tak moc, že už jsem nakoupil síta. Jsou obrovská – dva a půl metru dlouhá a jeden a půl metru široká. Já totiž výrobu hašiše miluju, je to jedna z mých celoživotních vášní. Někdo holt rád pěstuje hrozny a dělá z nich víno, jiný zase rád pěstuje konopí a vyrábí z něj hašiš.

Kvalitním vínem sice taky nepohrdnu, rozhodně ale patřím do té druhé skupiny. U velkoprodukce je akorát ten problém, že potřebuješ kvanta THC, ideálně z všelijakých různých odrůd, a že toho pryskyřičného prášku musí být fakt hodně. Když máš vibrační síto, může se výtěžnost pohybovat mezi osmi až dvanácti procenty původní váhy, ale když to prosíváš manuálně, tak je výtěžnost mnohem menší, dělá to zhruba jedno až dvě procenta. Zato se jedná o prvotřídní kvalitu.

Jak dubnové povolení samopěstování a klubů v Německu ovlivnilo tvé prodeje semen a klonů?

Německo konečně udělalo správné rozhodnutí. Vždycky jsem sázel na to, že bude první zemí v Evropě, která ukončí prohibici. A teď to opravdu udělali. Řekl bych dokonce, že první měsíce překonaly očekávání spousty podnikatelů, co se týče poptávky po pěstebních potřebách a sadebním materiálu ze strany samopěstitelů. Osobně jsem zaznamenal obrovský nárůst v počtu německých zákazníků ve všech oblastech – semena, klony, dokonce i inhalační pera a náplně s CBD extraktem.

Mám k dispozici farmu, kde můžu díky profi zázemí dělat, co mě napadne.

A to tam zatím funguje jen domácí pěstování! Kluby tam legalizovali až v červenci, a navíc nejprve musí získat povolení na komunální úrovni. Každopádně to vypadá, že spousta lidí čekala na to, až bude kytka svobodná. Když teď vidíme, kolik Němci utrácejí za vybavení na pěstování konopí, tak je jasné, že to není nic, co by se tady objevilo přes noc. Hulilo se tam a pěstovalo odjakživa, akorát nelegálně. Jenže teď už se ti lidi nemusí schovávat, najednou jsou z nich spořádaní občané, co dodržují zákony. Před pár lety jsme se v byznyse soustředili hodně na Austrálii a Kanadu, teď si ale myslím, že Německo je mnohem zajímavější. 

Nechystáš nějaké nové odrůdy s minoritními kanabinoidy, například s CBG?

To mě popravdě moc neláká. Mám radši znovuobjevování starých odrůd s THC, ideálně sativ jako Hash Plant nebo Garlic Bud. Ty se chystám vytáhnout ze šuplíku už asi dvacet let. Totéž platí pro spousty genetik od mého zesnulého kamaráda Nevila Schoenmakerse, na které dosud nebyl čas ani prostor. Teď mám farmu, kde můžu dát klíčit spoustu starých semen a kde můžu díky profi zázemí dělat, co mě napadne.

Když budeš uvádět nové odrůdy na trh, bude to pod značkou Mr. Nice, nebo se více zaměřuješ na Shantibaba Seeds?

Pod značkou Shantibaba Seeds dnes prodávám všechny komerční šlechtitelské projekty, na kterých jsem kdy pracoval. Z těchhle projektů mám většinou spousty zbytků – když mám pro nějakou spřátelenou seedbanku vyrobit sto tisíc semen, tak se stává, že dohromady jich vyprodukuju 105 tisíc a pět tisíc mi jich zbude. Takže ano, nové odrůdy se budou objevovat spíš pod značkou Shantibaba Seeds, ale pokud se objeví něco extra zajímavého, můžu to dát na trh nejen ve feminizované podobě, ale i jako reguláry pod značkou Mr. Nice. Mám doma semena odrůd, která jsou třicet, čtyřicet let stará, ale stále dobře klíčí. Nedávno jsem takhle zkusil dát vyklíčit třicet starých semínek.

A kolik jich vzešlo?

Krásných 29.

Tolik?

A to jim je třicet let.

Páni. 

Celou dobu byla v lednici.

Není lepší mrazák?

Tahle byla zrovna v ledničce, ale v mrazáku jich mám taky fůru. Osobně si myslím, že jsem měl prostě kliku. Čekal jsem, že vyleze tak deset, maximálně dvacet procent.

Celkově mi přijde, že tě současný mainstream, co se týče nabídky většiny seedbank, moc nebaví.

Jsem z toho trochu unavený. Několik holandských seedbank do mě hučelo, abych zase vytáhl nějaké staré klasiky, protože už jsou všech těch amerických novinek přesycení. Všechno to jsou polyhybridy, nejde tam o skutečné šlechtění. Cílem je akorát produkovat feminizované odrůdy na květ. 

Můžeš to rozvést?

Je to prostě jakákoli kombinace hybridů, kterou vyseješ, postříkáš feminizačním stimulátorem, pak sesbíráš pyl a hurá na další generaci. U masové produkce květů to je pochopitelné, není na tom nic špatného, ale začíná to být trochu nuda.

Myslím, že to, co dnes konopnému světu chybí, je variabilita účinků. Spousta moderních odrůd má hodně podobné účinky a k tomu samozřejmě bohaté terpenové profily. Američanům to zřejmě vyhovuje. Jenže tam už není ten dlouhotrvající povznášející pocit, který jsme zažívali třeba na Afghan Haze. Sám pořád šlechtím tak, aby výsledná odrůda měla co nejširší paletu účinků. A proto vím, že to nejde uspěchat. Dodneška mi trvá rok a půl, než uvedu na trh novou odrůdu.

Když šlechtíš, zaměřuješ se i na terpeny? 

To jsem dělal vždycky. Mám rád věci, které mě po čuchu dokážou zaujmout, které jsou neobvyklé a unikátní. Třeba Garlic Bud s výrazným cibulovo-česnekovým aroma. Nebo takový Hash Plant se skutečně výraznou ovocnou vůní po lesních plodech. Takže jo, hodně se řídím nosem, ale nemyslím si, že bych měl jiný čuch než dnešní šlechtitelé z Ameriky nebo Kanady. Asi jsem holt ze staré školy, protože pořád vyhledávám hazeové sativy, která voní třeba po ananasu, což má vliv i na celkový účinek. Jde tam o hodně jemné nuance, ale ten efekt je zkrátka specifický, řekněme mentálně stimulující. U jiných odrůd se s ním v podstatě nesetkávám. 

Druhou část rozhovoru najdete v Konopí č. 32, které vychází 11. 12. 2024.

Lukáš Hurt

Původním vzděláním historik a anglista, který už přes deset let překládá odborné studie a vědecké texty, píše články a přednáší na konferencích a veletrzích. Po sedmi letech v redakci magazínu Legalizace založil v roce 2018 magazín Konopí, kde působí jako šéfredaktor.