Článek v audio verzi Getting your Trinity Audio player ready... |
V druhém díle švýcarského povídání se Scottem Blakeym alias Shantibabou nad sklenkou vína a hroudou hašiše jsme se zaměřili na novinky ze světa pěstování. Probrali jsme i témata jako ochranu rostlin před škůdci pomocí prospěšných predátorů, dilema s proplachováním a dodáváním melasy do zálivky a nejlepší způsoby extrakce.
Postrachem dnešních growerů jsou nové choroby napadající konopí. Kde se třeba vzal HLVd neboli latentní viroid chmele?
Těžko říct, ale dost možná to bude souviset se způsobem pěstování. Když třeba provozuješ permakulturní farmu, kde máš zeleninu a ovoce, větší stromy a k tomu máš trochu konopí, působí to celé přirozeně. Jakmile se začneš soustředit jen na konopí a vedle tebe začne soused taky pěstovat jen konopí, až všude kolem bude jen monokultura, zvyšuje se tím pravděpodobnost, že se něco pokazí. Tím netvrdím, že se všichni groweři chovají nezodpovědně a dělají chyby, ale je to zkrátka problém.
Jaké je řešení?
V tuto chvíli je v boji proti těmto virům zásadní prevence. My máme například všechny matky přímo na farmě, klony si děláme sami a nic od nikoho nekupujeme. Do místnosti s matkami ani do místnosti s klony nesmí vstupovat nikdo cizí.
Pokud podnikáš v malém, nabízí se různé možnosti extrakce s menší výtěžností, které ale mají za výsledek nádherné terpenové profily.
Nedávno jsme v naší americké pobočce zpřísnili pravidla, aby nedocházelo ke kontaminaci, a totéž budu aplikovat i ve Švýcarsku. Státní zdravotní úřad (Swissmedic) nám tu stejně nedovoluje dělat nějaké prohlídky a podobně.
Využíváš dnes nějaké moderní postupy nebo jsi spíše tradičně zaměřený grower?
Celou farmu v Americe jsme přestavěli na vyvýšené záhony s kvalitní živou půdou. Nepoužíváme žádnou chemii. Řekl bych, že provozujeme ekologické zemědělství, ale nemám na to žádný štempl. Na pesticidy funguje čistě biologická ochrana – fakt zírám, jak je efektivní. Určitě se taky vyplatí vyrábět si vlastní kompost na výluhy a méně spoléhat na komerční hnojiva.
V Americe máš skleníky jako tady v Luganu?
Ano, specializuju se na skleníky se zatemněním a doplňkovým světlem. Zařízené je to tak, že můžu pěstovat celoročně, protože v nich je plynové topení. Co se týče pěstebního média, před nějakou dobu jsem začal přecházet na kokos. Můj velký kamarád a žijící legenda Jay Jay z Advanced Hydroponics do mě dlouho hustil, že kokos je nejlepší, a měl pravdu.
Co si myslíš o regulátorech růstu rostlin a dalších moderních trendech?
Třeba LED světla a doplňky jako calmag (označení, které se vžilo pro doplňky obsahující vápník a hořčík, pozn. red.) jsou určitě přínosné, ale tebou zmiňované stimulátory růstu, které z palic udělají kámen, jsou podle mě už trochu přes čáru.

Obecně si myslím, že není nutné hnojit jako o život a cílit za každou cenu na extrémně tvrdé a velké palice. O to větší pak hrozí problémy s plísněmi, kterých si navíc uvnitř masivních květů často vůbec nevšimneš. Osobně jsem zastáncem toho, že v jednoduchosti je síla. Znám growery, kteří se doslova vyžívají ve složitých způsobech pěstování. Inu, hodně štěstí, když hodlají vrážet obrovské peníze do výživy.
Jaký je tvůj názor na proplachování čistou vodou před sklizní neboli flushing?
Vzhledem k tomu, že jsem většinou používal jen malé množství organických hnojiv, která se vstřebávají do půdy, tak jsem flushing nikdy moc neřešil. Uvidíme, s jakými požadavky přijde zdejší léčebná agentura Swissmedic. V tomto ohledu nebudu mít na výběr, protože musím být v souladu s požadavky GMP (Správná výrobní praxe, pozn. red.) ve Švýcarsku, a těch je pořádně dlouhý seznam. Ono proplachování čistou vodou může dávat nějaký smysl během posledních dvou tří týdnů. Sám jsem někdy dával ke konci pěstebního cyklu do zálivky sacharidy s tím, že by to mohlo mít vliv na chuť i velikost palic, protože v téhle fázi je kytky ještě dokážou přijímat. Na některé odrůdy mi přišlo, že to funguje, na jiné vůbec. Zásadní je každopádně před sklizní snížit co nejvíc vlhkost, zejména ve sklenících. My to řešíme tak, že v určitou dobu přidáváme do vzduchu sirné výpary, protože síra na sebe nabaluje atmosférickou vlhkost.
Používáš i upevňování rostlin do sítí, jak je tomu třeba u metody „sea of green“, tedy moře zeleně?
Ano, používáme sítě, ale spíš bych tomu říkal „stůl zeleně“, protože pěstujeme na mobilních stolech.
Jak konkrétně se vypořádáváš se škůdci?
Dnes už jedině biologickou kontrolou pomocí prospěšných predátorů. To sice stojí docela dost peněz, ale ve srovnání se všemi těmi postřiky je to v konečném součtu mnohem výhodnější a hlavně čistší řešení.
Nakupuješ je z místních zdrojů?
Je tu jedna švýcarská společnost, která je prodává. Nejdřív k tobě přijedou a projdou s tebou celou pěstírnu. Všechno si pečlivě prohlédnou a řeknou, co je dobře a co špatně. Jsou to špičkoví odborníci.
Obecně si myslím, že není nutné hnojit jako o život a cílit za každou cenu na extrémně tvrdé a velké palice.
I na té květinové farmě, kde jsem letos začal pěstovat, měl majitel desítky let zkušeností se slabými postřiky, jako je Previcur či nimbový olej (neem oil), ale v současnosti přešel na prospěšné predátory. A díky tomu se zbavil svilušek, třásněnek nebo červců. Loni jsme u něj pěstovali na zkoušku čtyři různé odrůdy a všechny vypadaly, že jim společnost zvířátek požírajících škůdce vyhovuje.
Funguje to tedy tak, že hodní broučci žerou ty zlé?
V podstatě jo. Zase tím jen kopírujeme volnou přírodu. Což je nakonec dobře. Vřele vašim čtenářům doporučuju, aby se s těmito postupy seznámili, protože v nich je budoucnost. Ani bys nevěřil, kolik škodlivých chemikálií a jejich reziduí se v konopí hromadí. Stačí jen provést extrakci a udělat si laboratorní analýzu a nebudeš se stačit divit. Při pěstování a zpracování konopí určeného k vnitřnímu použití musíme být hodně obezřetní.
Jaký je podle tebe nejlepší způsob výroby hašiše nebo jakéhokoli jiného konopného koncentrátu?
To je jednoduché – nejlepší hašiš nebo koncentrát je takový, který si vyrobíš sám. Osobně mám rád všechny možné způsoby extrahování a všechny jsem je i poctivě vyzkoušel.

Lisováním palic začerstva (anglicky „live rosin“, pozn. red.) získáš ultimátní koncentrát, který má velmi vysoký obsah terpenů. Kytku přitom vůbec nemusíš sušit. Na komerční úrovni je to báječná věc.
Možná je nevýhodou účet za elektřinu?
Jasně, všechno má své výhody i nevýhody. Člověk by si měl nastudovat, co je pro něj osobně nejvíc užitečné. Pokud legálně podnikáš, potřebuješ mít co nejmenší náklady. Pokud to děláš v malém, nabízí se různé možnosti extrakce s menší výtěžností, které ale mají za výsledek nádherné terpenové profily.
U některých druhů rozpouštědel musí být člověk hodně opatrný.
Manipulace s rozpouštědly je opravdu nebezpečná. V tomto smyslu je vodní hašiš, k němuž žádné rozpouštědlo nepotřebuješ, extrémně jednoduchou a bezpečnou volbou. S ledovou vodou se nikdo do vzduchu nevyhodí. Maximálně budeš mít studené ruce.
To opravdu nezní tak nebezpečně.
Lidé by v dnešní době měli hlavně dávat pozor na to, co konzumují. Každý druhý má oslabený imunitní systém, spousta dětí má vyrážky a ekzémy z různých toxických látek, které se uvolňují třeba z oblečení nebo koberců. Když jsme tyhle materiály objevovali, nikdo netušil, jak mohou být škodlivé a co všechno se v nich skrývá. Teď najednou zjišťujeme, že žijeme v nezdravém prostředí. Na cestě za pokrokem jsme se stali sami sobě největšími nepřáteli.
Jak to myslíš?
Na každý krok dopředu připadají dva kroky zpět. Svým způsobem škodíme sami sobě i budoucnosti lidstva, protože kvalitě toho, co užíváme, nevěnujeme dostatečnou pozornost. Přijde mi, že v poslední době vstupuje do konopného průmyslu spousta lidí, kteří k naší kytce nemají vztah.
Se škůdci se vypořádávám pomocí prospěšných predátorů, což je v konečném součtu výhodnější a hlavně čistší řešení.
Domnívají se, že si zaplatí „odborníky“ s titulem a byznys půjde jako po másle. Jenže to, že má někdo před jménem titul, ještě neznamená, že bude produkovat kvalitní a zdravotně nezávadné konopí. Děje se to i v Čechách, ačkoli tu máte spoustu šikovných lidí, kteří vědí, co dělají.
Ještě mi dlužíš odpověď, jaký je tvůj nejoblíbenější druh hašiše.
Dodnes mám nejradši směs dvou druhů hašiše: vodního a toho, který se získává proséváním nasucho. Kombinuju je v různých poměrech, dokud nezískám ideální chuť. Terpenový profil nasucho prosévaného hašiše je mnohem výraznější než u vodního hašiše, zatímco vodní hašiš je mnohem čistší.
Nedávno jsi prohlásil, že se specializuješ na management rostlin v menším měřítku, abys měl na všechno dohled a zůstal producentem „řemeslného konopí“. Jak jsi to myslel?
Chybami se člověk učí, a já těch chyb napáchal ažaž. Zjistil jsem, že nejkvalitnější extrakce se mi daří na menších zařízeních – nejsou ani příliš velké, ani příliš malé, ale rozhodně to nejsou velké komerční extraktory superkritickým CO2. Takže máme dvě rotační vakuové odparky na etanolovou extrakci a ty jedou v podstatě nonstop. S výsledky jsem moc spokojený – zvláště když se konopí nechá řádně dozrát. Když jsme loni v září sklidili, každý měsíc jsme dělali testovací várky extraktu, ale pořád byl zelený. Až v květnu získal krásně jantarovou barvu. Takže je potřeba všechno dobře naplánovat a správně načasovat. A když to všechno člověk provede víckrát, nasbírá zkušenosti. Nově se učíme vyrábět rosin ze zmrazených rostlin… Už jenom vymýšlet nové správné postupy je obrovsky vzrušující.

Scott Blakey alias Shantibaba pochází z Austrálie, kde na Melbournské univerzitě vystudoval biologii. Při cestách po světě sbíral semena původních odrůd konopí, a když se v roce 1988 usadil v Evropě, vyšlechtil z nich legendární variety jako White Widow, Super Silver Haze, White Rhino, Critical Mass a další. Dnes patří mezi celosvětové průkopníky odrůd s vysokým obsahem CBD a stojí za řadou inovativních produktů z konopí.