Začněme se pomalu učit další nové slovo – endokanabidiom. Aktuální výzkum propojuje poznatky o endokanabinoidním systému a lidském mikrobiomu. Oba dva jsou klíčovými hráči v oblasti tělesné rovnováhy a jejich poznání může posunout boj s civilizačními chorobami o notný kus kupředu.
Nepřipomíná lidské tělo občas složitostí a provázaností vnitřních dějů malý vesmír? Vesmír, ve kterém rozhodně nejsme sami. Naše tělo je domovem stovek symbiotických mikroskopických organismů – patří mezi ně nejen bakterie, ale i houby, paraziti a viry. Většina z nich žije v prospěšné symbióze, malá část z nich je potenciálně škodlivá – patogenní. U zdravého člověka obě tyto složky pokojně koexistují. Největší koncentrace symbiontů se vyskytuje v tenkém a tlustém střevě, ale obecně lze říci, že není prakticky žádná část těla, kterou by mikroorganismy nekolonizovaly.
Souhrnně je nazýváme lidský mikrobiom. Na tento mikrobiom je pohlíženo jako na podpůrný orgán, protože hraje zásadní roli při podpoře hladkého fungování lidského těla. Stejně klíčovou roli zde hraje i nám známá endokanabinoidní soustava. Existuje mezi nimi nějaká souvztažnost? Zdánlivě se jejich funkce mnohdy překrývají.
Nový termín na scéně
Ano, výzkum v této oblasti již probíhá, protože správné pochopení funkcí endokanabinoidního systému i mikrobiomu může znamenat průlom v pohledu na prevenci a léčbu některých závažných chorob, zejména civilizačních. Téma se jeví tak zajímavé, že nedávno vstoupil do slovníků vědy nový termín endokanabidiom. Je to citlivá souhra působení mnoha prvků – složek endokanabinoidní soustavy, ke kterým se připojuje i vliv symbiotických členů mikrobiomu.
V budoucnu bychom se měli zaměřit na spojení mikrobiomu a endokanabinoidní soustavy jako na terapeutický cíl například u obezity.
Když si blíže představíme jednotlivé hráče, tak endokanabinoidní systém je stručně řečeno skupina specializovaných signálních sloučenin na bázi mastných kyselin („klíče“), jejich receptorů („zámků“) a metabolických enzymů, které je produkují a rozkládají. Tyto endokanabinoidní biochemické signály působí na podobně koncipované receptory mozkových a imunitních buněk (tzv. receptory spřažené s G-proteinem, CB1 a CB2). Na tyto receptory působí i další aktivní sloučeniny, které nacházíme v konopí, případně jiných rostlinách.
Člověk si kanabinoidy umí vyrábět i sám – tyto bioaktivní hormony na bázi lipidů (např. anandamid, 2-AG a další) označujeme jako endokanabinoidy. Prostřednictvím přímých a nepřímých akcí ovlivňují endokanabinoidy širokou škálu fyziologických systémů, mezi něž patří chuť k jídlu, vnímání bolesti, zánětlivost, regulace teploty, nitrooční tlak, svalová kontrola, energetická rovnováha, metabolismus, spánek, stresové reakce, motivace, nálada a paměť.
Individuálnost mikrobiomu
Střevní mikrobiom tvoří množství bakteriálních společníků, kteří sídlí v uvnitř našeho trávicího systému. Jeho velikost je ohromující – řádově se jedná o miliardy buněčných organismů. Celkově bylo identifikováno více než tisíc různých druhů, které se v lidech mohou vyskytovat. Ne však zároveň. Každý člověk je obvykle hostitelem pro něco okolo 160 druhů, přičemž některé z nich označme jako základní, protože jsou společné prakticky pro všechny lidi.
Jinak je ale mikrobiom každého jedince velmi unikátní a dynamický systém. Unikátní je svou variabilitou – nejsou na světě dva lidé, kteří by měli stejné složení střevních bakterií. Dynamický je proto, že se poměrně často mění v návaznosti na vnější podmínky a stravu.
Každý člověk má tedy zcela unikátní síť mikroflóry, která je určena jeho původem. Nejprve je totiž vystaven mikroorganismům jako kojenec, během porodu v porodních cestách a prostřednictvím mateřského mléka své matky. To, kterým mikroorganismům je dítě vystaveno, závisí pouze na druzích vyskytujících se v matce. Později může expozice životnímu prostředí a stravě změnit mikrobiom člověka tak, aby byl buď prospěšný pro zdraví, nebo naopak aby přispíval k vyššímu riziku onemocnění. Nejen to, profil a složení našeho střevního mikrobiomu jsou silně ovlivněny i geografickou polohou a faktory životního stylu, jako je například fyzická aktivita.
Více než jen zdraví střev
Předchozí výzkumy ukázaly, že střevní mikrobiom může ovlivnit mnoho dalších tělesných systémů a funkcí nad rámec pouhého zdraví střev a trávicích funkcí. Tyto mikroorganismy hrají důležitou roli při zprostředkování reakce našeho imunitního systému, zánětu, obrany proti nežádoucím patogenům, metabolismu tuků, bílkovin a sacharidů, a dokonce i našeho centrálního nervového systému s vazbou na duševní výkonnost, depresi a úzkost.
Funkce střevní bariéry a střevní propustnost se zlepšila podáváním probiotických bakterií, což vedlo i ke zvýšení hladiny některých endokanabinoidů.
Mikrobiom se skládá z mikrobů, které jsou užitečné i potenciálně škodlivé. Většina z nich je symbiotická (prospívá lidskému tělu i mikrobiotě neboli střevní flóře) a některé, v menším počtu, jsou patogenní (podporují onemocnění). Ve zdravém těle bez problémů koexistuje patogenní a symbiotická mikrobiota. Pokud však dojde k narušení této rovnováhy – způsobené infekčními nemocemi, některými dietami nebo dlouhodobým užíváním antibiotik nebo jiných léků ničících bakterie – dojde k dysbióze, která tyto normální interakce zastaví. V důsledku toho se tělo může stát náchylnější k nemocem.
Vzájemné interakce
Vzájemné propojení endokanabinoidní soustavy a mikrobiomu je klíčové pro zachování tělesné rovnováhy. Rovnováhu si většina lidí představuje jako statický stav, který by bylo možné charakterizovat nebo „nastavit“ pomocí přesných ukazatelů. V souvislosti s naším tělem je to ale zcela chybné.
Tělesná rovnováha je dynamický stav rozmanitosti, ve kterém hrají roli vztahy jednotlivých prvků, které se vzájemně ovlivňují tak, aby došlo k co nejvhodnějším spojením. Právě tato obrovská rozmanitost tvoří vnitřní ekosystém, který je schopen pružně reagovat na podněty z okolního prostředí. Systém správně vyladěné tělesné rovnováhy není v běžném každodenním provozu nikdy zaskočen a vždy najde cestu, jak reagovat na případný problém.
Jedním z prvních odborníků, který jako první začal propojovat funkce endokanabinoidního systému a mikrobiomu a tím uvádět na svět termín endokanabidiom, je Carl Germano – klinický výživový poradce, který působí mimo jiné na Newyorské univerzitě. Germano má za sebou více než čtyřicet let praxe a je velkým propagátorem konzumace konopných potravin a celospektrálních výtažků, které považuje za zásadní pro udržení rovnováhy.
O jaké poznatky se zatím můžeme opřít? První experimentální studie ukazující přímou souvislost mezi změnou ve střevní mikrobiální populaci a endokanabinoidním systémem pochází z roku 2007, kdy podávání probiotika Lactobacillus zvýšilo přítomnost střevních kanabinoidních receptorů a tím snížilo bolesti břicha u zkoumaných potkanů.
Další důležité překrývající se oblasti působení mezi střevním mikrobiomem a endokanabinoidním systémem jsou také energetická rovnováha, ukládání tukové tkáně a citlivost na inzulín, kde hraje střevní mikroflóra významnou roli. Zároveň i endokanabinoidy jsou hojně produkovány v orgánech, které přispívají k energetické rovnováze, metabolismu a tělesné hmotnosti, kde jsou schopny řídit vyprazdňování žaludku, pohyblivost střev, sytost, chuť k jídlu, regulaci příjmu tuků a reakci na krevní cukr po jídle.
Probiotika proti obezitě
Vzhledem k tomu, jaký problém představuje v současnosti obezita, měli bychom se v budoucnu zaměřit na spojení mikrobiomu a endokanabinoidní soustavy jako na terapeutický cíl. A to nejen na prevenci, ale i u pacientů, kteří již obezitou trpí.
Zvýšená činnost endokanabinoidního systému v tukové tkáni zvyšuje adipogenezi (tvorbu nového tuku) a přispívá k riziku obezity. Na vině budou nejspíše receptory CB1. Experimenty s podáváním aktivátorů těchto receptorů zvířatům potvrdily rychlejší růst, expanzi a dělení tukových buněk.
V důsledku vzniklé obezity dochází ke změnám ve střevní mikroflóře s vlivem na dysfunkci střevní bariéry, která je více propustná pro bakteriální složky a toxiny. Patogeny uniklé propustnou bariérou ze střev pak přispívají ke vzniku systémového zánětu. V reakci na tento zánět se zvyšuje produkce endokanabinoidů imunitními buňkami a tukovou tkání, což opět hyperaktivuje endokanabinoidní systém jako v začarovaném kruhu.
Nedávno bylo zkoumáno, že funkce střevní bariéry a střevní propustnost se zlepšila podáváním probiotických bakterií, což vedlo i ke zvýšení hladiny některých endokanabinoidů, zatímco u jiných došlo k poklesu. Je tedy jasné, že interakce mezi střevními mikroorganismy a endokanabinoidní soustavou může fungovat jako „strážce brány“ při ovlivňování průchodnosti střevní bariéry. Bylo prokázáno, že zlepšení této funkce střevní bariéry prostřednictvím mikrobiomu i endokanabinoidního systému zlepšuje metabolismus tukové tkáně, reakci krevního cukru, energetickou rovnováhu, zánětlivou reakci a celkové zdraví.
Péče, co má smysl
Je stále mnoho, co se lze naučit o roli specifických střevních bakterií, jejich metabolitů a jejich vlivu na bioaktivní endokanabinoidy. Brzy se mohou objevit zajímavé informace o ose „střevo-endokanabinoidní systém“. Zatím je jasné, že péčí o svůj endokanabidiom získáte jen zdravotní přínosy.
Zajímá vás více? Magazín Konopí je k dostání v novinových stáncích a trafikách po celé republice. Lze si ho i výhodně předplatit.
Starší čísla stejně jako to aktuální si můžete pohodlně objednat na webu send.cz nebo v elektronické podobě na digiport.cz.
