V magazínu Koridor vyšel následující rozhovor s naším šéfredaktorem Lukášem Hurtem. S laskavým svolením vedení časopisu ho publikujeme v plném znění.
S vystudovaným historikem a anglistou jsem si povídala o tom, proč vstoupil do spolku Legalizace.cz, proč začal vydávat magazín Konopí a proč si myslí, že tato rostlina člověku mnohem více prospívá, než škodí.
„Člověk se konopím léčil už před více než 5 tisíci lety, než jsme ho kvůli jednomu kanabinoidu zakázali,“ říká Lukáš Hurt a uvádí mne v úžas hned úvodem rozhovoru. A to nejen obsahem sdělení, ale i zápalem, který z něj čiší. „Až dnešní moderní medicína a věda začíná s úžasem znovu objevovat jeho další a další terapeutické vlastnosti,“ dodává a mě napadá, zda není škoda, že většina lidí v Česku přeci jen žije stále v domnění, že konopí je nebezpečná droga.
Pokud budou všichni lékaři brát konopí vážně a uznávat ho jako lék pouze na symptomy nemocí, i to bude velký úspěch.
Podle Lukáše je dnes v České republice možné předepisovat konopí na zhruba deset různých zdravotních stavů. Kromě toho po celém světě probíhají studie s desítkami indikací, na které by látky obsažené v konopí mohly pomáhat. O takových a dalších skutečnostech informuje Lukáš veřejnost mnoha způsoby. Povídali jsme si nejen o nich.
Lukáši, již řadu let působíte jako místopředseda spolku Legalizace.cz. Co je to za projekt?
Zapsaný spolek Legalizace.cz je nejstarší českou neziskovou organizací, která usiluje o ukončení konopné prohibice. To znamená, aby stát přestal šikanovat a perzekvovat dospělé obyvatele naší země, kteří si tuto rostlinu pěstují pro svou osobní potřebu a nikomu tímto jednáním neškodí.
Slovo legalizace je takový strašák.
Spolek existuje déle než patnáct let a pořádá různé vzdělávací akce a rozdává semínka seniorům. Já jsem se k němu připojil, protože jsem znal spoustu lidí, kterým konopí pomáhalo od zdravotních problémů.
A co magazín Konopí, kde fungujete jako vydavatel i šéfredaktor v jedné osobě?
Magazín Konopí je mnohem mladší – vznikl před zhruba rokem a půl. Cítili jsme totiž s kolegy potřebu začít přinášet ověřené a fakty podložené informace o konopí jednak jako takzvané rekreační droze, jednak o konopí jako státem uznaném léčivu. Máme tu už hezkých pár let legální léčebné konopí, ale až v poslední době ho začíná předepisovat více lékařů více pacientům. Cílem magazínu je primárně propojit pracovníky ve zdravotnictví a další odborníky, kteří s konopím pracují nebo pracovat chtějí, a všechny nemocné, kteří se jím léčí nebo chtějí léčit.
Zmiňujete konopí jako státem uznané léčivo. Dnes se již tedy ví, že má řadu příznivých účinků na zdraví. Zmíníte nějaké konkrétní?
Prospívat může oficiálně u seznamu stavů, který povolilo ministerstvo zdravotnictví. Neoficiálně si jím člověk léčí opravdu desítky různých problémů. Od spálenin či odřenin přes ekzémy, migrény, vysoký krevní tlak nebo cukr, Crohnovu chorobu a další střevní obtíže až po roztroušenou sklerózu a různá onkologická onemocnění.
Zatím se ještě nikde nestalo, že by nějaký stát, který legalizoval, konopí znovu zakázal. A žádný se k tomu ani nechystá, naopak.
Oficiální stanovisko moderní medicíny je však takové, že konopí sice pomáhá u celé plejády zdravotních problémů, ale pouze tím, že ulevuje od symptomů – neléčí samotné nemoci. Osobně jsem za posledních deset let viděl desítky pacientů s různorodými diagnózami, kteří by tvrdili opak. Ale o to ani tak nejde. Pokud bude 100 procent lékařů brát konopí vážně a uznávat ho jako lék pouze na symptomy nemocí, i to bude velký úspěch.
Konopí ale může i škodit…
Konopí může škodit, pokud obsahuje vyšší množství THC a je užíváno mladistvými, kteří ještě nedosáhli plnoletosti a jejichž mozek je stále ve vývinu. Stejně tak by se před THC měli mít na pozoru jedinci s psychickými problémy. Na druhou stranu proběhlo mnoho výzkumů, které měly za úkol prokázat přímou spojitost mezi konopím, respektive THC, a schizofrenií, nicméně výsledky opakovaně ukázaly, že konopí může schizofrenii spustit pouze u geneticky predisponovaných jedinců. Tedy u takových, u nichž by se tato porucha dříve nebo později stejně rozvinula. U jinak zdravých jedinců k tomu nedocházelo. Každopádně platí, že konopí s vyšším obsahem THC by měli užívat pouze dospělí a psychicky zdraví jedinci. Co se týče konopí bez obsahu THC, respektive s minimálním množstvím, tak tam nebyly prokázány žádné možné negativní účinky.
Snad právě kvůli „zneužívání“ ze strany mladistvých má u nás konopí pořád pověst drogy a mnozí lidé mu zkrátka nevěří. Jak byste tento mýtus uvedl na pravou míru?
Vždy je důležité vnímat věci v kontextu. Tak třeba slovo droga znamená v angličtině v první řadě lék. Jako návyková látka je konopí nesrovnatelně méně nebezpečné než legální alkohol či tabák – ať už se bavíme o přímých zdravotních dopadech, závislostním potenciálu, nebo vedlejších dopadech, jako je domácí násilí, nehody pod vlivem alkoholu atd.
Tým magazínu Konopí na veletrhu Cannafest 2019.
Z tohoto pohledu nedává smysl, aby stálo mimo zákon, když mnohem škodlivější alkohol i tabák legální jsou. A když vezmeme v potaz to, že tuto bylinu člověk tisíce let využíval jako lék, nedává zákaz pro dospělé jedince vůbec žádný smysl. To bychom mohli zakázat i mák nebo heřmánek.
Alkohol je tedy podle vás nebezpečnější než konopí?
Jak už jsem naznačil, alkohol je podle všech adiktologických parametrů jednoznačně tvrdá droga, která nemá žádné prokázané zdravotní účinky, ale naopak tak dlouhou řadu negativních, že by vydaly na celou knihu. Konopí je rostlina, jejímž proviněním je přítomnost vědomí ovlivňujícího THC. Což je mimochodem jenom jeden z asi 150 kanabinoidů, které se v konopí nacházejí. Spolu s terpeny a dalšími látkami bylo v této rostlině dodnes identifikováno na 1 500 látek.
Proč přesto slovo legalizace v souvislosti s konopím veřejnost pořád tak děsí?
Slovo legalizace je takový strašák pro spoustu z nás, ale zkušenosti, studie a oficiální výzkumy ze Spojených států a Kanady přesvědčivě a opakovaně dokazují, že po legalizaci nedochází například ke zvýšení počtu mladistvých uživatelů. Je tomu spíše naopak – zájem o toto dříve zakázané ovoce klesá.
Člověk si konopím léčí desítky různých problémů od spálenin či odřenin přes ekzémy, migrény, vysoký krevní tlak nebo cukr, Crohnovu chorobu až po roztroušenou sklerózu a onkologická onemocnění.
Nezvyšuje se ani počet smrtelných dopravních nehod, stejně jako u nás jich totiž naprostá většina vzniká pod vlivem alkoholu, a benefity zkrátka jednoznačně převažují nad negativy. I z toho důvodu států, které ukončují konopnou prohibici, každým rokem přibývá: v roce 2012 bylo Colorado první, dnes jich je už 11, mezi nimi například nejbohatší, nejlidnatější a ekonomicky nejvyspělejší americký stát Kalifornie.
Nelitují s odstupem času státy takového rozhodnutí?
Zatím se ještě nikde nestalo, že by nějaký stát zalitoval a konopí znovu zakázal. A rozhodně to nevypadá, že by se k tomu někde chystali. Hlavní je si uvědomit, že legalizace neznamená, že by konopí bylo dostupné všude a všem. Naopak to znamená, že jsou jasná pravidla, kde, kdy a komu se může prodávat, kdo ho může pěstovat a tak dále. Legální prodejci mají samozřejmě stejně jako u alkoholu povinnost ptát se na občanský průkaz jako důkaz plnoletosti, zatímco na černém trhu se, jak známo, dealer na občanku nikdy neptá.
Co si člověk může vypěstovat legálně doma a co už je moc?
Pěstovat se může pouze konopí s obsahem THC do 0,3 procenta a musí to být certifikovaná semena povolená v EU. Ten certifikát je nutné mít u sebe pro případ policejní návštěvy. U konopí ilegálního, tedy s obsahem THC vyšším než 0,3 procenta, není povoleno nic. Častý omyl je, že do pěti rostlin je to legální, ale pravdou je, že do pěti rostlin je to přestupek s pokutou do výše 15 000 korun. A ve chvíli, kdy se sklidí, byť jen jedna větvička, a začne se sušit, už jde automaticky o trestný čin výroby drog.
V nemocniční lékárně u sv. Anny v Brně.
BIO
V letech 1996-2003 navštěvoval Lukáš Hurt gymnázium v rodném městě České Třebové. Pokračoval studiem historie a anglistiky na Univerzitě Palackého v Olomouci, odkud se odebral na západní cíp Irska. Zde strávil šest let prací v hotelu, kde vystřídal různé pozice – od mytí nádobí přes recepčního, číšníka, vedoucího baru až po kuchaře. Před necelými deseti lety se vrátil do Čech a od té doby žije na vesnici, pracuje na volné noze jako překladatel, editor, korektor a novinář. Od loňského roku funguje jako vydavatel a šéfredaktor tištěného dvouměsíčníku Konopí. Ten se prodává v trafikách po celé republice a ve vybraných pobočkách České pošty.
Text: Kateřina Hájková
