Blíží se představení paragrafového znění reformy protikonopných zákonů, na kterých tým odborníků pod vedením národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila pracuje už déle než rok. To s sebou přináší i zvýšenou aktivitu všech odpůrců rozumné konopné legislativy.
Do čela prohibičního tábora se postavili podle očekávání lidovci, nicméně nenávistný a populistický styl, se kterým se pustili do boje, překvapil i otrlé pozorovatele politického dění. Kampaň, kterou s podporou některých lacinějších médií rozjeli proti Vobořilovi, je nejen lživá, ale i kontraproduktivní – nové voliče jim nepřinese a nemalou část současných popudí.
Kdyby se totiž do vína zahledění členové KDU-ČSL podívali kolem sebe, zjistili by, že spousta babiček a dědečků z Jižní Moravy, tedy jejich bašty, pěstuje a konzumuje nejen víno, ale i konopí.
Za konopí nikdo nesedí?
Lidovcům čile sekunduje Národní protidrogová centrála, jejíž vedoucí nevynechá žádnou příležitost prezentovat se v médiích jako socio-kulturní antropolog, adiktolog, psycholog, ekonom a občas i filozof. S vážnou tváří neustále opakuje, že regulace konopí vytvoří novou závislostní industrii (jako by ho teď nikdo neužíval a černý trh neexistoval), že v Česku máme velmi liberální zákony a ve vězeních sedí jen narkobaroni (což vyvrací přeplněné věznice a iniciativy jako nedávno vzniklé Rodiny proti prohibici, která spojuje rodiny malopěstitelů uvězněných s vysokými tresty).
Pevně věřím, že ukončení prohibice konopí je stále jednou z hlavních priorit národního protidrogového koordinátora, ne-li tou nejhlavnější.
Jak se navíc dozvíte z hlavního rozhovoru v tomto čísle, policie systémově manipuluje se zabavenými vzorky, upravuje analýzy, ovlivňuje soudní znalce, a to vše s jediným cílem – aby obvinění pěstitelé dostávali co nejvyšší tresty. Dělají tedy přesně to, co šéf protidrogovky popírá.
Ale zpět k Vobořilovi, který se v poslední době stává terčem útoků nejen ze strany zastánců represe, milovníků pivečka a vínečka, farmaceutické a alkoholové lobby nebo ultrakonzervativních křesťanů, ale i některých členů konopné komunity.
Tito lidé Vobořilovi vyčítají, že řeší nové polosyntetické kanabinoidy jako HHC, THC-P a další, které zaplavují Evropu i Česko jakožto náhražka psychoaktivního (a tudíž ilegálního) rostlinného kanabinoidu THC. Vobořil přitom odmítá absolutní zákazy a další prohibici, protože ví, že to povede jen k přesunu těchto látek na černý trh a dovozu dalších „nových“ látek, jež budou mít jen trochu jinou chemickou strukturu než ty předchozí.
PML
Z toho důvodu přišel tým kolem Vobořila s revolučním návrhem na vytvoření nové kategorie „psychomodulačních látek“, kam by tyto nové drogy mohly být zařazeny. Mělo by jít o přísně regulovaný systém (prodej pouze ve vybraných místech, zákaz reklamy atd.). Tato snaha ale podle některých povede k tomu, že současně vládě pak nezbude čas prosadit legislativní změny ukončující prohibici konopí s vyšším obsahem THC.
Policie systémově manipuluje se zabavenými vzorky, upravuje analýzy, ovlivňuje soudní znalce, a to vše s jediným cílem – aby obvinění pěstitelé dostávali co nejvyšší tresty.
Já na druhou stranu pevně věřím, že se nic nezměnilo na faktu, že ukončení prohibice konopí je stále jednou z hlavních priorit národního protidrogového koordinátora, ne-li tou nejhlavnější. Kromě toho by bylo dobré mít na paměti dvě věci: polosyntetické kanabinoidy jsou problém, který přes noc nezmizí a zákazy ho nevyřeší, a především – pokud by Vobořil ve své funkci skončil (ať už z osobních, nebo politických důvodů), skončí tím šmahem i všechny naděje na rozumnou regulaci konopí v Česku.
Zajímá vás více? Magazín Konopí je k dostání v novinových stáncích a trafikách po celé republice. Lze si ho i výhodně předplatit.
Starší čísla stejně jako to aktuální si můžete v tištěné i elektronické podobě objednat na webu send.cz.
