Světový unikát: Pěstírna v nemocnici

(Poznámka: V Konopí č. vyšel 31 poutavý rozhovor, který vám nyní přinášíme v plném znění i na webu) V brněnské Fakultní nemocnici u sv. Anny funguje už pár let jediná pěstírna léčebného konopí na světě, která se nachází přímo ve zdravotnickém zařízení. Nedávno z ní zamířila první sklizeň mezi pacienty, a léčivo tak nemuselo cestovat stovky či tisíce kilometrů. O tom všem i dalších novinkách jsem si povídal s vedoucím místní „Cannabis Facility“ a průkopníkem konopného výzkumu Václavem Trojanem. 

Jak dlouho funguje vaše nemocniční pěstírna? 

Ostrý provoz jsme zahájili před třemi roky, ale s veškerým plánováním a přípravami se bavíme o nějakých pěti letech. Původní záměr byl vybudovat místo s výzkumnou licencí pro pěstování konopí na různé vědecké experimenty se standardizovaným materiálem. Abychom věděli, s čím pracujeme, jaký to má původ, v jakých podmínkách to bylo pěstováno.

U nás v nemocnici můžeme vydávat léčebné konopí i pacientům na odděleních.

Jelikož ale před dvěma lety došlo ke změně legislativy (získat licenci na produkci léčebného konopí může nyní každý, kdo splní podmínky, pozn. red.) a my máme ekonomicky uvažujícího ředitele, došli jsme k závěru, že se bude hodit i licence na komerční produkci. Abychom zkrátka nejen dělali výzkum, ale ukázali i to, že materiál, se kterým pracujeme výzkumně, může fungovat taktéž jako léčivo v praxi. 

Vámi vypěstované konopí tedy putuje do nemocničních lékáren jen pár metrů?

Přesně tak, jedná se celkem o tři lékárny nacházející se v areálu naší nemocnice. Poslední povolení, které jsme získali, nám právě umožňuje dodávat léčivo do našich vlastních lékáren. To znamená, že nemusíme jít další oklikou přes externího distributora. Navíc je v naší nemocnici už delší dobu možné vydávat léčebné konopí na odděleních. Představme si pacienta, který leží na některém z oddělení a musí posílat členy rodiny do lékárny, aby mu tam jeho léčebné konopí vyzvedli a donesli. To u nás nemusí – ostatně standardní léčiva vám při hospitalizaci také donese sestra.

Kolik konopí už jste stihli pro pacienty vypěstovat?

Dvě šarže už jsou v lékárně, třetí jsme nedávno sklidili a teď se suší. Celkem je to přes třicet kilogramů, každá šarže zhruba deset kilo. Musíme si ale uvědomit, že přibližně jedno kilo je použito jako materiál pro základní chemické a mikrobiologické analýzy a větší část pro nastavení stabilitních studií, které slouží pro průběžné ověřování vyrobené léčivé látky po dobu až několika let. 

Plánujete zvyšování pěstebních kapacit?

Na dubnové konferenci Konopí a věda, kterou v Brně pravidelně pořádáme, zaznělo z úst pana ředitele, že bychom chtěli rozšiřovat. V současnosti disponujeme pěstební plochou dvacet metrů čtverečních s tím, že bychom mohli rozšířit na zhruba 200 metrů s očekávaným výnosem čtvrt tuny sušiny ročně. Projekt na to máme nachystaný, nicméně konečné rozhodnutí ještě nepadlo.

Jde ve finále o obchodní parametry a výkupní ceny, které se dnes mohou pohybovat mezi 40 až 60 korunami za gram sušeného květu, někde i méně. Ale věřím, že náš příběh a odborné zázemí by nám dávaly konkurenční výhodu. Na druhou stranu pro mě je stále primárním cílem výzkum.

Provádíte tedy i nějaké výzkumné aktivity?

V současnosti prochází náš objekt velkou rekonstrukcí, takže jsme lehce zpomalení. Kousek odsud na Farmaceutické fakultě Masarykovy univerzity máme experimentální kultury, kterým se věnuje několik studentů. Kromě toho máme skvělou spolupráci s Lékařskou univerzitou v Gdaňsku, jež se týká detekce zralosti rostlin in vivo. Není třeba nic sklízet a sušit, stačí vložit sondu velikosti větší jehly do rostoucích květů a odebraný vzorek změřit. Najednou vidíš, co má ta rostlina v sobě. To je cíl, ale ještě to chvíli bude trvat. Pro komerční pěstitele by to mohlo dávat velký smysl, protože dodnes všichni určují zralost podle zbarvení blizen. Brzy by to mohlo jít určovat velmi přesně a snad i v reálném čase. 

Co výzkum v oblasti léčby?

V tuto chvíli potřebuji dotáhnout do konce laboratorní experimenty ohledně hojení ran, ale to je ještě dlouhá cesta. Zase se dostáváme do slabého místa, a to jsou finance. Nápadů máme spoustu, ale opět a stále: pokud nebude silný komerční partner, tak pokračujeme pomalu a jistě v naší cestě větších či menších laboratorních experimentů. Na další klinickou studii si musíme aktuálně počkat. 

Máte už nějaký feedback na vypěstovanou sušinu od pacientů? 

Pacienti si chválí, že je to čerstvé a nepřesušené. Asi je rozdíl, když léčivo cestuje přes půl světa z Kanady, případně leží rok někde v meziskladu. Používáme také velmi šetrný způsob sušení do 25 stupňů Celsia.

Kdo další tady pracuje?

Dva mí bývalí studenti Nikolas a Patrik. Oba u toho studují doktoráty v oblasti konopí z pohledu fyziologie a také trochu molekulární biologie a chemie. Nikolas má pod palcem pěstování a Patrik řeší výrobu. 

V čem pěstujete?

Pěstujeme v kokosových vláknech, sami je ale ještě před použitím upravujeme. Jak? Tady musím nechat trochu prostor k zamyšlení čtenářům. Osobně bych chtěl čedičovou vatu, je to z mého pohledu nejčistší řešení. Ale jsem jeden proti dvěma.

Pěstujeme v kokosových vláknech, sami je ale před použitím upravujeme.

Navíc je pravda, že díky různým porodním bolestem se stabilitou a laděním systému – někde se něco ucpalo, něco se přehřálo, nepustila se zálivka včas a podobně – jsme zjistili, že kokosová vlákna odpustí i kdejakou mladickou nerozvážnost. Zároveň se u vláken nepotýkáme s problémy mikrobiálních či dalších kontaminací.

Čím svítíte?

Máme LED od jedné zahraniční firmy. Řekl bych takový standardní vyšší průměr na dnešním trhu. Celkově jdou tyto technologie hrozně rychle kupředu. Původně jsme měli nápad s jednou brněnskou firmou, která dlouhodobě vyrábí osvětlení do průmyslových hal, že zkusíme vymyslet něco na zemědělskou produkci, kde půjde měnit skladbu světelného spektra. Jenže než jsme se rozkoukali, byla tady ta samá technologie z Číny za pár korun.

Udělali jste při budování pěstírny nějakou chybu?

Byl jsi někdy na zámku a viděl jsi tam kachlová kamna, která mají přikládání v jiné místnosti než v té hlavní, kde se hoduje nebo spí? Naši předci věděli, proč to dělají. My jsme na toto úplně nemysleli a nechali si do pěstírny nainstalovat jeden ovládací prvek, který bych příště nainstaloval spolu se všemi ostatními mimo pěstební místnost. Je zkrátka třeba striktně oddělovat technologii a pěstování. Protože když máte nádherně čisté rostliny a u toho je nějaký přístroj, který potřebuje občas údržbu, tak přitom musíte dávat velký pozor a samozřejmě vést odpovídající záznam ve vztahu k správné pěstitelské praxi. Ale o tom třeba příště. 

MVDr. Ing. Václav Trojan, Ph.D. je vedoucí Cannabis Facility v Mezinárodním centru klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC). 

Lukáš Hurt

Původním vzděláním historik a anglista, který už přes deset let překládá odborné studie a vědecké texty, píše články a přednáší na konferencích a veletrzích. Po sedmi letech v redakci magazínu Legalizace založil v roce 2018 magazín Konopí, kde působí jako šéfredaktor.