Přestože vědci objevují v konopí stále nové a nové molekuly, žádná z nich není sama o sobě tak účinná jako konopný extrakt. Ať už zkoumáme působení proti bakteriím, zánětům nebo epilepsii, platí pravidlo, že čím komplexnější je složení extraktu, tím lepšího léčebného účinku dosáhneme při jeho podání.
Toto pravidlo nicméně neplatí univerzálně, neboť některé látky mohou potlačovat určité účinky látek jiných. Podívejme se tedy důkladněji na to, co je dosud známo o složitých interakcích mezi složkami konopí.
Synergie versus doprovod
Výraz entourage pochází z francouzštiny a dal by se přeložit zhruba jako „doprovod“. Ve farmacii popisuje situaci, kdy látka, která je sama o sobě neúčinná, zvyšuje při současném podání účinek jiné látky (1 + 0 > 1). K tomu nejčastěji dochází, když „neúčinná“ molekula zpomaluje odbourávání účinné molekuly v těle.
V roce 1998 zjistil Šimon Ben-Šabat z týmu izraelského profesora Mechoulama při studiu endokanabinoidního systému savců, že některé molekuly odvozené od mastných kyselin zvyšují účinnost endokanabinoidů.
Kombinace myrcenu, nejběžnějšího konopného monoterpenu, s THC pravděpodobně vede ke „gaučovému efektu“.
Pro tuto interakci mezi látkami, které si organismus sám vytváří, navrhl označení „entourage effect“. V závěru článku autoři vyslovují teorii, že podobný jev v těle s velkou pravděpodobností nastane i po podání komplexních rostlinných, například konopných extraktů.
Termínem synergie se označuje stav, kdy společné podání dvou (nebo více) účinných látek vyvolá účinek větší než součet jejich účinků (1 + 1 > 2). Obvykle k tomu dochází, když tyto látky působí na společný cíl, ale různými mechanismy. V souvislosti s konopím se dnes v angličtině častěji používá termín entourage, je však otázkou, zda by se správněji neměla používat synergie.
Je pravdou, že u mnoha kanabinoidů, terpenů nebo flavonoidů nebyla dosud prokázána žádná významná biologická aktivita, ale na druhou stranu je velká část těchto látek prakticky neprozkoumaná a je velmi pravděpodobné, že se v budoucnu ukážou jako aktivní.
Zkrocení THC
Tetrahydrokanabinol (THC) je notoricky známým zdrojem většiny vedlejších účinků konopí, ale výzkumy naznačují, že je to také mimořádně terapeuticky účinný kanabinoid. Mnoho vědců a lékařů proto začalo zajímat, jak potlačit v některých případech nežádoucí omamné účinky THC a zároveň zachovat nebo podpořit účinky žádoucí.
Detail samičího květu, který obsahuje nejvíce aktivních látek z celé rostliny. Foto: Kosh
Odpověď na tuto otázku nám dává sama rostlina. Schopnost tlumit psychoaktivitu THC byla pozorována u mnoha dalších kanabinoidů. Kanabidiol (CBD) je nejznámější z nich, ale podobný účinek má i tetrahydrokanabivarin (THCV) nebo kanabidivarin (CBDV). Naopak se zdá, že kanabichromen (CBC) posiluje psychické účinky THC, zatímco kombinace THC a kanabiniolu (CBN) je silně sedativní.
Některé terpeny, například limonen nebo alfa-pinen, snižují riziko úzkosti a psychotických stavů a zároveň zvyšují protizánětlivý účinek THC. Piniové oříšky, které obsahují alfa-pinen, doporučovali starořímští lékaři při nepříjemných stavech spojených s požitím konopí a arabský lékař Avicena doporučoval užívání citrusových plodů bohatých na limonen.
Synergie látek obsažených v konopí se zřejmě nejvýrazněji projevuje v protizánětlivé aktivitě.
Oproti tomu kombinace myrcenu, nejběžnějšího konopného monoterpenu, s THC pravděpodobně vede ke „gaučovému efektu“, tedy výraznému snížení motorických schopností. Interakce mezi THC a dalšími složkami konopí podrobně rozebral Ethan B. Russo, neurolog, psychofarmakolog a jeden z nejvýznamnějších současných konopných výzkumníků, ve svém přelomovém a dodnes hojně citovaném článku „Zkrocení THC“ (Taming THC) z roku 2011.
Synergie látek obsažených v konopí se zřejmě nejvýrazněji projevuje v protizánětlivé aktivitě, jelikož ta je charakteristická pro mnohé konopné látky. I beta-karyofylen, jeden z nejběžnějších kanabinoidních terpenů, má sám o sobě protizánětlivý účinek srovnatelný s kortikosteroidy, což jsou silné syntetické léky.
Tato aktivita souvisí s působením beta-karyofylenu na receptor CB2. Kanflaviny, flavonoidy specifické pro konopí, působí proti zánětu a bolesti podobným mechanismem jako acylpyrin a mají s ním také srovnatelnou účinnost.
Nevýhody synergie
Přestože se v naprosté většině případů účinné látky konopí vzájemně podporují, existují vzácné případy, kdy jejich současné podávání vede ke snížení léčivého účinku. Asi nejznámějším příkladem je kombinace CBD a CBG. Zatímco CBD aktivuje serotoninový receptor, CBG jej blokuje.
Působení CBD na tento receptor souvisí například se schopností CBD potlačovat nevolnost a zvracení. Při současném podávání CBG se však tento účinek radikálně snižuje. Na druhou stranu u jiných diagnóz, jako jsou deprese nebo úzkostné poruchy, působí tyto látky zcela odlišnými mechanismy a vzájemně se posilují.
Poselství alchymistů
Staří alchymisté chtěli, aby jejich léčivé extrakty byly co nejkomplexnější, protože věřili, že jen tak mohou zachytit „ducha“ rostliny. Teprve s příchodem moderní chemie se vědci začali zaměřovat na získávání jednotlivých, chemicky čistých rostlinných látek.
Současné poznatky (nejen) o konopí nás však nutí ptát se: Je přístup současné vědy správný? Neměli bychom se po vzoru alchymistů snažit vyrábět léky, které by využívaly léčivé účinky celé rostliny?
Autor je farmaceut.
Nebaví vás číst? Tento i další články si můžete poslechnout namluvené profesionálem s příjemným hlasem na našem YouTube kanále!
