Vaporizační koutek: Tabák bez škodlivin

Pokud by existoval žebříček pěti nejčastějších otázek okolo vaporizace, otázka „Jak je to s vaporizací tabáku?“ by se stoprocentně umístila na předním místě. Ještě před pár lety bylo ale všechno jinak. 

Byla jsem svědkem mnoha situací, kdy se Vapor Guru v rámci svých samaritánských pokusů odnaučovat lidi kouřit cigarety nesetkával s velkým pochopením. „Jakože cpát tabák do vaporizéru?“ „To chutná divně!“ „Ono se to se musí častěji čistit?“

Tabák si můžeme jemně natrhat a vaporizér nastavit na teplotu kolem 200 °C.

Důvodů, proč bylo problém nahradit cigaretu tabákem ve vaporizéru, bylo zhruba tisíc. Ne že by nyní nastal hromadný úprk od cigaret k tabákové vaporizaci, ale lidé se zajímají, ptají a zkoušejí – a to je jasný obrat k lepšímu.

Pouze nikotin

Dopady kouření cigaret na lidské tělo jsou už všeobecně známé, a to včetně faktu, že hlavním problémem je samotné spalování tabáku a papírku, kterému je možné se s použitím vaporizéru elegantně vyhnout.

Ve vaporizéru se tabák pouze zahřívá na požadovanou teplotu a tvoří páru. Do těla se tak dostává slavný nikotin, látka, která způsobila celosvětovou epidemii závislosti na cigaretách, nikoli však onemocnění typu rakovina plic či třeba banálnější žloutnutí zubů. 

Nikotin se přirozeně vyskytuje v listech tabáku a nutno říct, že ne vždy je závislost na něm fyzická – u mnoha lidí se jedná o závislost především psychickou. V každém případě má nikotin povzbuzující, ve větším množství uklidňující účinky, zlepšuje pozornost i paměť, zároveň ale zvyšuje krevní tlak a zrychluje činnost srdce. 

Libo selský, nebo virginský?

Tabák je skutečně pěkná rostlina s velkými oválnými listy a jemnými kvítky. K nám do Evropy přicestoval z Ameriky, kde ho úplně prapůvodně využívali indiáni k šamanským rituálům.

Ti si tabákem navozovali změněné stavy vědomí, přičemž ho užívali v nadměrném množství a dostávali se tak až na samou hranici smrti. Pro ně byl tabák posvátná rostlina – a pro pozdější osadníky Ameriky rekreační záležitost.

Jak je to s odpařováním nikotinu? Odpůrci vaporizace tabáku často namítají, že teplota varu je u nikotinu 247 °C, a tudíž v běžných přístrojích nelze tabák efektivně vaporizovat za tímto účelem. Pravda je taková, že vědci zkoumali chování nikotinu a nikotinových solí při různých teplotách a zjistili, že nikotin se stává prchavým při mnohem nižší teplotě, než je jeho bod varu – zhruba již od 115 °C. Podobně i terpeny jsou prchavé při pokojové teplotě, která je hluboko pod jejich bodem varu.

Dva základní druhy vhodné pro další zpracování, tabák selský a tabák virginský, lze vypěstovat i v našich podmínkách. Dorůstá solidní výšky – selský se vyšplhá k jednomu metru a virginský dokonce až ke dvěma metrům. Z rostliny se sklízí listy, které se suší a fermentují. Fermentace je u selského tabáku nutná kvůli chuti, u virginského se bez ní lze obejít. 

Jsou mezi nimi i další rozdíly, například v odolnosti, kdy tabák selský zvládá chladnější počasí s přehledem, kdežto tabák virginský je poněkud útlocitnější. Tabák selský se může pochlubit vyšším obsahem nikotinu, s čímž souvisí jeho drsnější chuť. Tabák virginský je zase chuťově velmi jemný. 

Pozor, plevel!

Semínka vhodná pro pěstování této rostliny lze snadno pořídit ve specializovaných obchodech, a pokud je chuť a místo kam rostlinky usadit, nic nebrání v pěstebním experimentu.

Přechodem na vaporizér se dá ušetřit relativně dost peněz.

Ten svůj mám již za sebou a jeho hlavním výstupem bylo zjištění, že tabák umí být pěkný plevel. Podařilo se mu solidně se vysemenit a malé rostlinky jsem nacházela i na stanovištích, kde jsem je rozhodně nečekala.

Kvalitu především 

Pěstování není ale pro každého, ať už kvůli absenci zahrady či energie. Na trhu jsou k mání nepřeberné druhy cigaretového i dýmkového tabáku v pestré paletě chutí a vůní, které si můžeme zvolit dle vlastních preferencí.

Chuť je silně individuální záležitost a každý časem najde svého favorita, obecně ale platí, že při prvních pokusech vaporizovat tabák bývá mnoho lidí zaskočeno jeho skutečnou chutí. Určitě bych nesázela na pouhé vydrolení tabáku z kupované cigarety a pořídila si tabák kvalitní, ať to stojí za to.

Pouze s kondukcí

Ne každý vaporizér je vhodný k užívání tabáku – pro dobrou chuť musíme zvolit takový přístroj, který funguje na principu kondukčního zahřívání. Tabák je bylina, která se vaporizuje krátkými potahy, a u kondukce máme bylinku pěkně „předehřátou“ v komoře. U konvekce se bylina zahřívá přímo v potahu, kdy je horký vzduch vháněn do komory, a výsledný efekt za ten záchvat kašle nestojí. 

Dobrý kapesní vaporizér na tabák – v poměru cena / výkon – je například Arizer Air 2 nebo Arizer Solo 2. Oba disponují náustky, které jsou zároveň zásobníkem na bylinku. Tím je usnadněno čištění, což je velké plus s ohledem na to, že tabák pouští hodně olejíčků.

Na jakou teplotu?

Tabák si můžeme jemně natrhat a vaporizér nastavíme na teplotu kolem 200 °C. Dýmkové tabáky jsou co do konzistence hutnější a lze vaporizovat i na 210 °C, u cigaretových bych zůstala při zemi a zvolila teplotu od 190 do 200 °C.

Při přechodu z cigarety k vaporizaci tabáku se může stát, že se při potáhnutí dostaví mírné škrábání v krku – je to vcelku očekávaný stav, protože do cigaret jsou přidávány různé chemické látky, které mimo jiné zlepšují hoření či zjemňují kouř. Tento ne příliš příjemný stav se dá omezit vaporizací při vyšších teplotách. Časem si na čistý, nehořící tabák zvykneme. 

Delší bafání

Podstatným rozdílem mezi kouřením cigaret a vaporizací tabáku je také čas, po který si můžeme tabák vychutnávat. U cigarety to bývá poměrně rychlá záležitost, zatímco u vaporizace tabáku solidní chuť vydrží až téměř deset minut – což samozřejmě záleží na typu tabáku a nastavené teplotě.

Experiment s konopím: Jak spolu ve vaporizéru vycházejí tabák a konopí? Nebudu dlouho napínat, vycházejí spolu velmi dobře. Konopí dodá tabáku svěží nádech a umožní dělat i delší potáhnutí. A naopak, pokud někomu přijde vaporizované konopí chuťově prázdné, tabák ho doplní a chuť bude hutná a výraznější. Hodně lidí je zvyklých užívat konopí s tabákem v balených cigaretách, kdy je tabák víceméně jen „vatou“. Při přechodu na vaporizér však zjistí, že jim při vaporizaci konopí stále „něco“ chybí. To „něco“ může být nikotin, na nějž si tělo zvyklo. Spojením těchto dvou bylin si tedy můžeme přechod z kouření na vaporizaci výrazně usnadnit.

Pro někoho je důležitá i vizuální stránka věci – pozorování vydechovaného kouře. Ani u vaporizace o toto nebudete ochuzeni, tabák umí krásnou a výraznou páru.

Ušetřené peníze

Mnoha kuřákům je proti srsti pořizování vaporizéru jakožto finančně náročné položce. Ve skutečnosti se s přechodem na vaporizér dá ušetřit relativně dost peněz – množství tabáku, jaké je v jedné stovkové cigaretě, můžeme rozdělit do celkem tří dávek a každou z nich vaporizovat až osm minut!

Zároveň získáme mnohem víc nikotinu, protože při spalování přijde mnoho nikotinu vniveč, zatímco vaporizér efektivně vytáhne z bylin to nejdůležitější.

Určitě ne každý zarytý kuřák se stane fanouškem vaporizace tabáku, nicméně je to zajímavá alternativa, o které je dobré vědět a případně ji alespoň vyzkoušet. Lze tak ušetřit jak svoje zdraví, tak i nějakou tu korunu, ač se počáteční investice do vaporizéru může zdát veliká.

A pokud vás tabák vlastně vůbec nezajímá ve smyslu jeho konzumace, můžete se stát profi zahradníkem a vypěstovat si ho třeba jen na okrasu. Přeji pohodovou vaporizaci a hodně květů na zahrádce!

Veronika Moravcová

K vaporizaci a bylinkám přišla jak slepá k houslím, ale svět rostlin ji rychle chytl za srdce. Nyní na sobě ochotně testuje všechny dostupné byliny a šíří vaporizační osvětu mezi lidmi.