Článek v audio verzi Getting your Trinity Audio player ready... |
Snahy o ozelenění ekonomiky postupně pronikají do všech myslitelných odvětví a sport není výjimkou. Světové firmy se předhánějí v tom, kdo na trh přinese výrobek, který dokáže snížit množství použitých surovin, zvýšit podíl těch recyklovaných a v ideálním případě nahradit ty, jež mají problematický dopad na životní prostředí. A tak vás asi nepřekvapí lyže z konopí.
Hlavní lyžařské značky, zejména ty z Evropy, se v posledních sezónách do zelených závodů pustily naplno. Materiál, který si přitom vzaly na mušku, jsou mimo jiné skelná a karbonová vlákna. Při jejich nahrazování s nadějí sahají po tradičních lýkových vláknech, lnu a konopí.
Konopné lyže z Innsbrucku
Jedním z průkopníků, který v rámci projektu Hanf Ski (Konopné lyže) testuje možnosti využití konopných vláken v konstrukci lyží, je manufaktura SpurArt z tyrolského Innsbrucku. Cílem tohoto inovativního projektu je prověřit využití jednosměrně orientovaných konopných vláken jako náhrady skelných a karbonových a připravit pro trh konkurenceschopné řešení založené na rostlinných materiálech.
Konopná vlákna mají úžasný potenciál, jsou pevná a tvárná.
Kromě nahrazení vlákenného kompozitu se testuje také nahrazení části dřevěného jádra kompozitem z pazdeří, čímž by se využila surovina z celého stonku. O tom, jak taková práce probíhá a jak se konopné lyže po více než roce testování tváří, jsem si povídal s jejich konstruktérem Simonem Mayenscheinem.
Jak dlouho už stavíš lyže a snowboardy?
Ve SpurArt jsem sedm let. Předtím jsem pracoval jako truhlář, ale vždycky jsem chtěl stavět lyže.
Co obnáší být konstruktérem konopných lyží?
Obvykle u lyží pracujeme se sendvičovou konstrukcí, sendvičovým kompozitem. Samozřejmě je mnoho různých způsobů, jak stavět lyže, s mnoha různými materiály. Náš způsob výroby je celkem jednoduchý – používáme sendvič s jádrem z vysoce kvalitního jasanového dřeva a s vláknem pro stabilizaci jádra… Ono se to má tak, že jádro se během lyžování různými vlivy rozvibruje, a ty potřebuješ něco okolo jádra, co ho stabilizuje, abys mohl zatáčet a cítit podložku.
A na to potřebuješ vlákna. Konopná vlákna mají v tomto ohledu úžasný potenciál, jsou pevná a tvárná. Nejlepší na tom je, že konopí naroste za jednu sezónu a nemá brutální dopad na klima a přírodu jako třeba skelná vlákna, která můžeme těmi konopnými nahradit. Spolu s dřevěným jádrem, které představuje 50–60 procent objemu lyže, se díky tomu můžeme dostat někam k 80 procentům materiálu rostlinného původu. Sice stále používáme chemické lepidlo, ale jsem přesvědčený, že rostlinná alternativa je otázkou několika let. Naším cílem je vyrobit stoprocentně recyklovatelnou nebo biodegradabilní lyži.
Jak vypadají použitá konopná vlákna?
V projektu spolupracujeme přímo s jedním z místních farmářů, což nám umožňuje ovlivňovat materiál, který vstupuje do výroby. Používáme střižovou „pásku“ od firmy FUSE, tvořenou jednosměrně orientovanými konopnými vlákny.
Na projektu spolupracujeme přímo s jedním z místních konopných farmářů.
Jejich kvalita se v průběhu trvání projektu zvyšuje, s každou novou šarží se upravují i vlastnosti. Souběžně s našimi znalostmi, jak s páskou pracovat, jak ji laminovat a klást, se nám daří zkvalitňovat a zvyšovat výkon vyráběných lyží. Pořád máme co zlepšovat a myslím si, že potřebujeme ještě několik let, abychom dosáhli cíle vyrábět stoprocentně přírodní lyže s požadovaným výkonem.
Jak jste přistoupili ke stavění konopných lyží?
Zatím neexistuje univerzální recept na stavbu konopných lyží a použití těchto vláken, takže to bylo spíš o zkoušení. Stavíme lyže metodou pokusu a omylu, což mě na tom baví. Máš nápad, vyzkoušíš to, nefunguje to, něco málo změníš a funguje to. Někdy na tom děláš roky, například se snažíš dosáhnout specifické tvrdosti lyže, a nevyjde to.
S konopnými vlákny je to stejné. Snažíme se využívat naše znalosti a dokolečka zkoušet. Už první lyže nám ukázaly svůj potenciál. Ještě není úplně jasné, kolik přesně vlákna použít, v jakých směrech a kde nebo v jakém typu lyží nejlépe. Potenciál to ale má a testujeme dál. Za poslední dva roky jsme postavili nějakých šestnáct párů a zaznamenáváme pokrok.
Jak bys popsal práci s konopnou páskou? Je nějaký rozdíl v práci s přírodními vlákny?
Velký rozdíl při práci s přírodními vlákny oproti například karbonovým je už v samotném vláknu, v jeho uložení a uniformitě. Prostě ho nařežeš, uložíš, napustíš pryskyřicí… I u ruční laminace je to velmi jednoduchý proces. Přírodní vlákna sama o sobě sají hodně pryskyřice, takže je celkem těžké určit, jestli už je jí tam dost. Když nedáš dost pryskyřice, zůstanou ti volná vlákna a ta se mohou hýbat, což znamená zhoršení vlastností. To je jedno z velkých témat. Na druhou stranu není potřeba používat rukavice a jiné běžné ochranné prostředky, protože konopné vlákno na rozdíl od skelných nebo karbonových, které „nosíš“ v rukách i několik dní, nekouše. Samozřejmě je potřeba pracovat s ochranou maskou, především při finálním broušení.
Stanovili jste si nějaký cíl, kam byste se s lyžemi rádi zařadili, co se týče výkonnosti a vlastností?
Zatím ne. Už vnímáme, co přináší nahrazení jedněch vláken druhými a jak se to projevuje na celkových vlastnostech. Právě testuji all-mountain lyže do každého terénu, primárně určené na rozměklou sjezdovku, do bubnů i na rychlou jízdu, s 80 milimetry pod patou. Jde o kombinaci konopných a skelných vláken.
Co se mi na nich líbí, je ten klid, který lyži v náročných podmínkách dodávají právě konopná vlákna. Jsou jako kamarád, o kterého se můžeš opřít. Příští týden se chystáme vyrobit touringové lyže v kombinaci lehkého jádra a karbonovo-konopných vláken. Přepokládám, že tyto lyže budou ve své kategorii opravdu vynikat. V náročných podmínkách je samotný karbon moc reaktivní. Přidáním pomalejších, tlumivých vláken může vzniknout perfektní kombinace.
Podle čeho hodnotíš vlastnosti vzniklých lyží?
Když vyndáš lyži z pece, tak ji nejdřív ořežeš a potom ohýbáš ve všech možných směrech. Už z toho jsi schopný dost usoudit o jejích vlastnostech. Je pravda, že někdy ti přijde, že je to celé špatně, potom ji vezmeš na kopec a zjistíš, že se chová skvěle. Prostě pokus–omyl.
A jaký byl tvůj dojem, když jsi poprvé chytil a ohnul konopnou lyži?
Vybavuji si, jak se tvářil můj šéf Michi, když jsme je ohýbali. Koukali jsme se na sebe a říkali si: „Hmm, vypadá to líp, než jsme čekali.“ Potom jsem je zkusil při lyžování, což je průkaznější, a to byla skutečně paráda. Od prvního okamžiku, už ve chvíli, kdy se posouváš k vleku, víš, jestli lyže funguje nebo ne, jestli reaguje na podněty a jede tam, kam chceš. Při lyžování se ukázalo, že je to celkem náročná lyže, spíš pro zkušenějšího lyžaře, ale když se do ní člověk opře, tak reaguje. Současně není agresivní, takže dokáže odpouštět chyby. Hned první jízda mi vykouzlila úsměv na tváři.
Michal Ruman (*1981) Má s konopím více než dvacetileté profesní zkušenosti a v současnosti působí jako projektový manažer v Českém konopném klastru CzecHemp, což je oborová organizace propojující soukromé konopné společnosti s výzkumnými ústavy, vzdělávacími institucemi a zástupci státních orgánů s cílem rozvíjet konopný sektor v České republice i za hranicemi.
Zajímá vás více? Magazín Konopí je k dostání v novinových stáncích a trafikách po celé republice. Lze si ho i výhodně předplatit.
Starší čísla stejně jako to aktuální si můžete v tištěné i elektronické podobě objednat na webu send.cz.
