Širokospektré působení konopí a přípravků z něj při léčbě různých kožních obtíží je v poslední době často diskutovaným tématem, ovšem z historie víme, že tato bylina se ve formě mastí využívala odnepaměti. My se nyní zaměříme především na velmi rozšířenou lupénku a spáleniny, jež mohou postihnout každého z nás.
Než se vrhneme na konkrétní onemocnění, ocitujeme si shrnující abstrakt studie, kterou publikoval v roce 2018 tým lékařů z katedry dermatologie na lékařské fakultě Coloradské univerzity:
„Na základě rozboru dostupné odborné literatury jsme zjistili, že přípravky s obsahem kanabinoidů mají potenciál léčit řadu kožních nemocí – od akné přes alergickou kontaktní dermatitidu, asteatotický a atopický ekzém, hidradenitidu, svědění, lupenku až po Kaposiho sarkom, kožní nádory a kožní projevy roztroušené sklerózy. Většina dostupných dat nicméně vychází z preklinických výzkumů a k vyvození směrodatných závěrů chybí kvalitně navržené, randomizované a kontrolované studie na lidských pacientech.“
Oproti vnitřním onemocněním se u kožních problémů výsledek obvykle dostaví v řádu hodin anebo několika málo dnů.
Jak tedy vidíme, kanabinoidy se jeví slibně v léčbě mnoha různých kožních obtíží. Na následujících stránkách se zaměříme na dva velmi časté okruhy problémů, jež mají naprosto odlišný původ, ale u obou pomáhá konopí.
Lupénka
Jednu z nejrozšířenějších kožních nemocí představuje psoriáza neboli lupénka (latinsky psoriasis vulgaris), která odhadem postihuje kolem dvou až tří procent Evropanů. Skutečný výskyt bude ale pravděpodobně vyšší, protože některé symptomy se neprojevují dostatečně výrazně na to, aby postižený vyhledal odbornou pomoc, a tudíž žije bez diagnózy.
Kromě kůže může nemoc postihovat i nehty a klouby (takzvaná psoriatická artritida), přičemž nejčastěji se objevuje ve věku mezi 10 až 25 lety nebo později mezi 35. a 60. rokem života.
Příčiny, projevy a konvenční léčba
Přesné příčiny vzniku lupénky nejsou moderní medicíně dosud známy. Uvádí se několik pravděpodobných důvodů pro rozvoj této nemoci, a to především genetické predispozice (dědičnost), poruchy autoimunity (uvolňování zánětlivých cytokinů a následný vznik chronického zánětu v kůži) a vliv vnějšího prostředí (stres, infekce, syntetická farmaceutika, sluneční svit, konzervanty a aditiva v potravě a další).
Mezi nejčastější projevy patří zejména nadměrná tvorba nové kůže a její odlupování, ale i bolesti prstů, zápěstí, kolen a hrudníku, únava, nevolnost, vypadávání vlasů, vyrážka, vředy, úbytek na váze, nadměrné pocení a k tomu se často přidávají i deprese a úzkosti.
V důsledku může toto chronické onemocnění vést k rozvoji vážných chorob, například tvorby krevních sraženin, plicních a srdečních obtíží, odumírání kostní tkáně a zvýšenému riziku onemocnění určitými druhy rakoviny, především rakoviny jater, plic a krve.
Konvenční léčba tuto nemoc nedokáže vyléčit a zaměřuje se především na potlačování symptomů. Používaná farmaceutika, mezi něž patří zejména nesteroidní antiflogistika a kortikosteroidy, se často vyznačují vážnými vedlejšími účinky.
Léčba lupénky konopím
Oproti tomu konopí nabízí pacientům účinnou úlevu bez toxických vedlejších účinků, a to díky svým protizánětlivým a analgetickým vlastnostem a také díky své schopnosti potlačit nežádoucí reakce imunitního systému.
Všechny tyto účinky byly v posledních patnácti letech prokázány v mnoha laboratorních i klinických pokusech, jmenujme například práci z roku 2008 uveřejněnou v odborném časopise Rheumatology International, která zkoumala účinky CT-3 (nepsychoaktivní kanabinoidní kyselina, jež je syntetickým derivátem THC) na psoriázu. V abstraktu se mimo jiné píše, že „tento kanabinoid se ukázal jako potenciálně účinný a bezpečný protizánětlivý prostředek“.
Konopí nabízí u lupénky účinnou úlevu bez toxických vedlejších účinků, protože má protizánětlivé a analgetické vlastnosti a potlačuje nežádoucí reakce imunitního systému.
Dr. Sean Breen pracuje jako lékařský specialista a ředitel výdejny léčebného konopí v Kalifornii, kde se specializuje právě na pacienty s lupénkou. Podle jeho vlastních slov většině z nich pomáhá kombinace vaporizace konopí a topikální aplikace mastí.
Konkrétní působení kanabinoidů vysvětluje takto: „Konopná léčba lupénky jako zánětlivého onemocnění vychází mimo jiné z toho, že látky obsažené v konopí mají potenciál snižovat hladiny zánětlivého proteinu interleukinu-2 a zároveň zvyšovat hladiny protizánětlivého interleukinu-10.“
Spáleniny, odřeniny a další
Konopí se k léčbě běžných kožních poranění, zejména spálenin a různých odřenin či povrchových ran, ale i obtíží jako třeba svědění využívá odpradávna, ať už pro své analgetické, antiseptické, či antibakteriální účinky.
Jedny z prvních vědeckých studií na toto téma vypracovali badatelé v někdejším Československu. Konkrétně se jednalo o několik výzkumů profesorů Kabelíka, Krejčího a dalších, které byly publikovány v roce 1955 ve sborníku přednášek z odborné konference Konopí jako lék na Univerzitě Palackého v Olomouci.
Ve svých preklinických i klinických pracích úspěšně aplikovali konopné extrakty na popáleniny, zhnisané cysty, proleženiny, herpetické viry a bakteriální kožní infekce včetně zlatého stafylokoka. Jak napsal profesor Krejčí: „Viděli jsme možnost využití tohoto antibiotika (myšleno konopí – pozn. redakce) zvláště k lokální aplikaci při hnisavých onemocněních, bez nebezpeční vyvolání resistentních kmenů na antibiotikum jiné. Rovněž nelze přehlédnout velmi dobrý účin látek z Cannabis indica na Staphylococcus aureus. (…) Pro klinické účely jsme připravili masti s lanolinovým podkladem s 1% izolovaným extraktem Cannabis sativa na dekubity a herpes labialis.“
Co se týče spálenin, zajímavý příklad uvedl na konferenci slovenský lékař Jiří Hubáček:
„Jedenkrát jsem měl možnost vyzkoušeti cannabis u spáleniny druhého stupně. Rozsah spáleniny byl 5 x 20 centimetrů. Pacientka se spálila na předloktí přehřátým tukem a doma si pro zmírnění bolesti obkládala postižené místo blátem. Protože jsem neměl po ruce žádný jiný therapeutický prostředek (na venkově), potřel jsem spáleninu 4% vodným roztokem konopného extraktu a na to nanesl mast s Cannabis indica. Druhý den při kontrole pacientka udává, že bolest zmizela krátce po ošetření. Spálenina jeví hojivou tendenci. Vícekrát ke kontrole nepřišla, jen vzkázala, že ruka je zahojena.“
Individuální reakce
Novější studie, jako například práce odborníků z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě, závěry olomouckých vědců a lékařů potvrzují, konkrétně zde se prokázaly pozitivní účinky konopí na léčbu takzvané alergické kontaktní dermatitidy. Na druhou stranu poměrně dávný výzkum již z roku 1983, publikovaný v odborném žurnálu Western Journal of Medicine, přišel se závěrem, podle něhož mohou být někteří lidé alergičtí na konopí, stejně jako mohou být alergičtí na další rostliny produkující pyly.
Českoslovenští vědci úspěšně aplikovali konopné extrakty na popáleniny, zhnisané cysty, proleženiny, herpetické viry a bakteriální kožní infekce včetně zlatého stafylokoka.
Reakce tedy mohou být velmi individuální, nicméně v případě těchto obtíží není nic jednoduššího než si obstarat konopnou mast a vyzkoušet ji doslova na vlastní kůži. Oproti vnitřním onemocněním se u kožních problémů výsledek obvykle dostaví v řádu hodin anebo několika málo dnů.
Jak uvidíte na následující infografice (v Konopí č. 14 na str. 21), kůže je tvořena buňkami různých typů, ale všechny mají jedno společné: hojný výskyt endokanabinoidních receptorů CB1 a CB2, na něž se vážou kanabinoidy z konopí.
Není proto divu, že konopí v podobě mastí, krémů, gelů či olejů je účinným terapeutickým prostředkem, jenž napomáhá při boji se záněty a bolestí a regeneruje naši pokožku.