Terpeny: Ocimen, limonen, linalool, geraniol a další

Z více než dvou set terpenů a terpenoidů, které se vyskytují v konopí, jsme v prvních dvou dílech tohoto seriálu popsali podrobněji beta-karyofylen, myrcen, alfa- a beta-pinen, humulen a terpinolen. Tentokrát si představíme dalších šest terpenů se slibným léčebným potenciálem. A jako bonus kuriozitu: hašišen!

Nejprve si povíme o třech terpenech, z nichž limonen je nejznámější, a pak přejdeme na příbuzné terpenoidy. 

Ocimen

Ocimen se v přírodě nachází obvykle jako směs tří látek: alfa-ocimen, trans-beta-ocimen a cis-beta-ocimen, přičemž trans-beta forma je dominantní. Strukturně je nejpříbuznější myrcenu, oproti kterému se sice v konopí vyskytuje podstatně méně často, ale jeho přítomnost je relativně běžná zejména u sativních odrůd. Velmi výjimečně může představovat hlavní složku silice, například u kultivaru White Fire OG. 

Limonen zlepšuje kvalitu a délku spánku, působí proti depresi a úzkosti a má protizánětlivé účinky.

Nejvýznamnějším přírodním zdrojem ocimenu je bazalka (Ocimum basilicum), po níž je i pojmenovaný. Tento terpen produkují mnohé kvetoucí rostliny, především v případě napadení hmyzími škůdci (například mšicemi). Je pravděpodobné, že sehrává významnou úlohu jako prostředek komunikace mezi rostlinami, které si pomocí této molekuly posílají zprávu o napadení. 

Jelikož má příjemnou sladko-květinovou vůni, nejvíc se komerčně uplatňuje při výrobě parfémů. 

Terapeutické vlastnosti ocimenu nejsou příliš prozkoumány, ale podobně jako ostatní monoterpeny přítomné v konopí vykazuje protizánětlivou aktivitu. Rostlinné druhy obsahující ocimen ve vyšší míře se obvykle používají pro své antibakteriální či antimykotické účinky a je pravděpodobné, že jejich nositelem je právě ocimen. 

Kamfen

Kamfen se nejčastěji vyskytuje v různých jehličnanech, ale také v zázvoru nebo kozlíku. V konopí představuje jen minoritní terpen, není známa žádná odrůda, jejíž silice by byla na tuto složku výjimečně bohatá. Na druhou stranu se jedná o látku, která voní velmi výrazně (pach čistého kamfenu je většině lidí nepříjemný, připomíná tlející jehličí) a už v malém množství může pozměnit chuťový profil daného materiálu. 

Terapeuticky nejzajímavější vlastností kamfenu je schopnost výrazně snižovat hladinu krevního cholesterolu a lipidů, která byla popsána v roce 2011 ve studii na potkanech.

Limonen

Limonen se strukturou podobá terpinenům a je jedním z nejběžnějších přírodních terpenů. Má dvě formy, které se liší nejen prostorovým uspořádáním uhlíků v molekule, ale i vůní. 

L-Limonen má vůni podobnou terpentýnu, v konopí (a v přírodě všeobecně) se nevyskytuje tak často a je typický pro některé druhy máty. Obvyklejší d-limonen je zdrojem typického aroma citrusů a u konopí může výjimečně představovat hlavní terpen. Odrůdy bohaté na d-limonen mívají v názvu často slovo „lemon“ (např. Lemon Kush, Lemon OG), nejvyšší obsah limonenu byl zaznamenán u kultivaru Hindu Kush.

Limonen má široké průmyslové využití hlavně jako potravinářské aroma, netoxický herbicid a insekticid (často je aktivní složkou repelentů) a v neposlední řadě jako organické rozpouštědlo. V tradiční medicíně se rostlinné zdroje limonenu používají odnepaměti a moderní výzkumy potvrzují výjimečné farmakologické vlastnosti. Je mimořádně bezpečný – akutní toxicita začíná až okolo dávky jeden gram na jeden kilogram váhy a smrtelná otrava u člověka není známa. Podobně jako další monoterpeny má silné protizánětlivé, antioxidační a antimikrobiální účinky. Popsaný je též pozitivní efekt na imunitní funkce. 

Limonen má široké průmyslové využití hlavně jako potravinářské aroma.

Největší zájem dnes vzbuzují anxiolytické a antidepresivní účinky limonenu, které se projevují po inhalačním nebo perorálním podání. Inhalace limonenu ovlivňuje hladinu serotoninu a dopaminu v některých oblastech mozku, které jsou klíčové například v souvislosti s depresí nebo obsedantně kompulzivní poruchou. Avšak jeho efekt je zablokovaný při současném podání většiny syntetických antidepresiv. Přesný mechanismus tohoto působení není zatím úplně objasněný. 

Podobně jako terpinolen působí i limonen ve vyšších dávkách sedativně a dokáže zlepšit kvalitu spánku a prodloužit jeho trvání. Některé deriváty limonenu vykazují silnou aktivitu proti křečím a v současnosti se testují jako možná antiepileptika.

Perillyl-alkohol

Protinádorové účinky limonenu jsou nám známy více než dvacet let, dnes však existují pádné důvody se domnívat, že v tomto směru je mnohem účinnější jeho metabolit perillyl-alkohol. Ten z limonenu vytvářejí enzymy v trávicím traktu. Často se také vyskytují společně v rostlinách. 

Tato sloučenina efektivně přechází z krve do mozku a je předmětem klinických studií v oblasti terapie nádorů centrální nervové soustavy. Testují se rovněž molekuly vzniklé spojením chemoterapeutika a perillyl-alkoholu. Takto připravená léčiva vykazují vyšší účinnost i při terapii některých rezistentních forem rakoviny mozku. Perillyl-alkohol může při perorálním podávání dráždit trávicí soustavu, proto je ideální inhalační podání. 

Tato látka má silný analgetický a protizánětlivý účinek, působí proti původcům kvasinkových onemocnění, jako je například Candida albicans, či dalším bakteriím a parazitům. Perillyl-alkohol patří do skupiny terpenoidů, protože na rozdíl od ostatních zde uvedených látek obsahuje ve své molekule nejen uhlík a vodík, ale i kyslík. 

Linalool

Dalším významným konopným terpenoidem je linalool. Je typický například pro levanduli, kromě ní ho produkuje víc než 200 známých druhů rostlin a některé houby. 

V konopí se vyskytuje často, ale obvykle nejde o dominantní složku silice. Mezi odrůdy s jeho zvýšeným obsahem by měla patřit kupříkladu odrůda Sour OG. Podobně jako limonen má linalool dvě formy (D a L), které se obvykle vyskytují společně. V tradiční medicíně (v Evropě především v podobě levandule, v Asii je to arašídová nať) se používá hlavně proti úzkosti, nervozitě a depresím – a podle mnohých studií odůvodněně. 

Zajímavý je například jeden výzkum na potkanech, který naznačuje schopnost linaloolu ochránit imunitní systém před nechtěnými změnami způsobenými stresem. Linalool uvolňuje svalové křeče a působí silně analgeticky, přičemž podporuje účinky běžně používaných léků a tím umožňuje snížit jejich dávkování. Existují důkazy, že jeho inhalační podávání značně snižuje spotřebu opiátů při pooperačních stavech. 

Linalool uvolňuje svalové křeče a působí silně analgeticky.

Pravděpodobně největší zájem vzbudil linalool jako potenciální léčivo proti Alzheimerově chorobě. Při pokusech na myších (perorálně podávání po dobu tří měsíců) vyšla najevo, že dokáže nejen zlepšit paměťové schopnosti, ale v poškozených oblastech mozku též utlumil zánět a výrazně snížil množství plaku, který je hlavním indikátorem postupu nemoci. Přestože byla tato látka podávána dlouhodobě, nebyly pozorovány žádné nežádoucí účinky. 

Linalool účinkuje velmi dobře také proti bakteriálním a houbovým chorobám, zejména v ústní dutině, a proti herpetickým oparům.

Geraniol

Geraniol je terpenoid velmi důležitý v rostlinné biochemii, protože z něho (respektive z jeho „aktivní“ podoby geranylpyrofosfátu) vznikají nejen všechny ostatní monoterpenické látky, ale je klíčový i pro tvorbu CBGA (kyseliny kanabigerolové), tedy látky, od které se odvozují nejvýznamnější kanabinoidy (např. CBD, THC, CBG i jiné). 

Ve většině rostlin je v určité fázi životního cyklu přítomný alespoň ve stopovém množství, u více než 160 rostlin tvoří významnou složku silice. Mezi nejznámější patří růže a citrónová tráva. Kromě rostlin ho produkuje rovněž hmyz, například včely využívají geraniol jako pachovou stopu na značkování svého teritoria. V konopí se jedná spíše o minoritní terpenoid. Mezi odrůdy, ve kterých by měl být výrazněji zastoupený, patří třeba Agent Orange. 

Jelikož rakovina je často výsledkem dlouhodobého zánětu, uplatňuje se tu i silné protizánětlivé působení geraniolu.

Kromě průmyslového využití při výrobě parfémů a repelentů byly u geraniolu popsány také léčivé účinky. V různých studiích byla pozorována schopnost působit preventivně či terapeuticky proti nádorům prostřednictvím hned několika mechanismů, například potlačením tvorby nových cév nezbytných pro výživu a růst nádoru. Jelikož rakovina je často výsledkem dlouhodobého zánětu, uplatňuje se tu i silné protizánětlivé působení geraniolu. 

Podobně byl efektivní i u dalších chronických zánětlivých chorob, jako je astma, Crohnova nebo Alzheimerova choroba či diabetes. 

V testech in vivo na hlodavcích dokázal výrazně snižovat hladinu cholesterolu a lipidů v krvi a také kornatění cév. U myší s poškozenými játry dokázal jejich regeneraci podpořit srovnatelně jako silymarin (výtažek z ostropestřce mariánského, dnes nejčastěji používané léčivo v této indikaci). Byly zaznamenány také antidepresivní účinky či schopnost tlumit bolest.

Rostlina tisíce a jedné molekuly

Tento seznam terapeuticky účinných terpenů a terpenoidů vyskytujících se v konopí samozřejmě není vyčerpávající. Z těch dalších by bylo záhodno alespoň uvést borneol, bisabolol, cineol či guaiol. 

U každé odrůdy – přesněji řečeno u každé konkrétní rostliny konopí – tvoří přesné složení silice její charakteristický „otisk prstu“. Stejně různorodý a jedinečný je přitom i obsah dalších látek, zejména kanabinoidů. Díky tomu může být konopí právem označováno jako „rostlina tisíce a jedné molekuly“.

Hašišen

Už jak napovídá název této látky, jedná se o monoterpen, který významně přispívá k charakteristické vůni hašiše, případně i jiných forem konopných extraktů. Poprvé byl popsán v rostlině Boswelia serrata, která je zdrojem kadidla. V čerstvém či sušeném konopném květu se nachází obvykle jen ve stopových množstvích. Vzniká z myrcenu – nejběžnějšího konopného monoterpenu – působením světla a vzduchu. Jeho biologická aktivita zatím nebyla vědecky zkoumána. 

Martin Helcman

Slovenský farmaceut, který vystudoval a pracuje v Brně. V roce 2020 obhájil rigorózní práci na téma obsahových látek v konopí. Pracuje jako lékárník a pedagog, který se vždy rád podělí o své bohaté vědomosti.