Tichá droga

Jakožto „bývalý“ alkoholik, který se z mladické chlastací extraligy postupně propadl do okresního přeboru občasného pijana, až jsem nakonec poslední tři roky abstinoval, jsem dlouho přemýšlel, jak strávím nedávnou svatbu dvou kamarádů. Nakonec jsem se rozhodl, že nebudu svou střízlivostí kazit ostatním zábavu a na radu lidovců jsem zkusil pít s mírou vínečko, které podle nich v podstatě ani není alkohol.

Začalo to příjemně, míchal jsem sladké bílé víno s vodou a první zhruba tři hodiny utekly jak voda. Jenže se západem slunce jsem v sobě měl už asi litr a půl a najednou přišlo bez varování okno.

Podle očitých svědků jsem na místě vydržel až do druhé ranní a v době, kterou si už bohužel nevybavuju, jsem v sobě probudil dávno skrytého démona alkoholu – od desáté hodiny jsem do sebe začal údajně házet vše, co mi přišlo pod ruku. Kromě dalšího vína šlo i o pivo a panáky.

Kocovina jako po heroinu

V neděli jsem se probudil až před polednem a bylo mi na umření. Navíc jsem si půlku večera nepamatoval. Jak je to možné, říkal jsem si, když víno vlastně ani není alkohol? (To jsem ještě netušil, jak jsem v pozdních hodinách vyváděl.)

Ve státech, které legalizovaly konopí, pijí lidé méně a tím škodí méně sobě i celé společnosti.

Celou neděli jsem strávil v hrůzné agónii, kterou ani nevím, k čemu bych přirovnal, jak mi bylo zle. V pondělí se dostavila ještě silná morální kocovina, a nakonec mi bylo šoufl až do středy. Nefungoval jsem pořádně jako otec a v práci mi to vůbec nemyslelo. Za život jsem zkusil hodně různých substancí, legálních i méně legálních, ale tak strašně mi nikdy nebylo.

Na co jsem v tomto zbídačeném stavu nemohl přestat myslet: Jak může někdo s vážnou tváří tvrdit, že víno vlastně není alkohol, bránit ho do roztrhání těla a zároveň bojovat proti liberalizaci protikonopných zákonů? Když srovnám alko párty, kterých se zrovna členové lidovců dle fotek na svých sociálních sítí účastní prakticky obden, s konopnými večírky, tak je to jako srovnávat jízdu v kočárku s horskou dráhou. 

I když jsem to s konopím taky nemálokrát přehnal, nikdy se moje tělo následující dny necítilo, jak kdyby požilo jed. Nikdy jsem neměl okno, nepotácel se, nepadal na zem a nestyděl se před celou rodinou. Maximálně jsem vyjedl ledničku a šel spát.

Sluhové alkoholové lobby

Ano, i lidovci tvrdí, že alkohol je obrovský problém, ale jedním vínem ovanutým dechem dodávají, že tiché víno se nemá danit a že tady nechtějí legalizovat onu zlou marihuanu, tedy „další podobnou drogu“. Jenže, milí křesťansko-demokratičtí přátelé, konopí není v ničem podobné alkoholu, ani vašemu milovanému vínečku. 

I když jsem to s konopím taky nemálokrát přehnal, nikdy se moje tělo následující dny necítilo, jak kdyby požilo jed.

A co víc – statistiky ze zemí, které konopí regulují, ukazují, že v těchto státech lidé pijí méně a tím škodí méně sobě i celé společnosti (zato škody pak sčítá alkoholový průmysl). Osobně také příště raději zůstanu u vaporizéru. Tak na zdraví!  

Redakce

V redakci Konopí působí na slovo vzatí odborníci, kteří se konopí věnují profesně, i pacienti, kteří se jím dlouhodobě léčí.