V půlce října se v Praze konala mezinárodní konference Hemp & Industry organizovaná v rámci projektu HempClub Českým konopným klastrem. Krásné prostory auly Zemědělské knihovny A. Švehly na Vinohradech zaplnilo na 80 zájemců o hospodářské využití konopí z rozmanitých koutů světa.
Program konference tvořila přednášková a diskusní část, kterou druhý den ještě doplnil takzvaný matchmaking, tedy prostor vyčleněný pro navazování partnerství a rozvíjení projektových záměrů účastníků.
Co se dozvíte?
Strategický zdroj
V pondělní přednáškové části se ve čtyřech panelových blocích představilo celkem sedmnáct expertů zvučných jmen z Česka i ze zahraničí, kteří patří k předním aktérům ve světě technického konopí.
Hned první panel „Přínos konopí ke zmírnění změny klimatu, bioekonomice a oběhovému hospodářství“, mimo jiné za účasti německého průkopníka uplatnění konopí v uhlíkové ekonomice Nando Knodela, otevřel jedno z ústředních témat celé konference: jak z roztříštěné konopné výroby přejít ke skutečnému konopnému průmyslu.
Málokterý zemědělec je ochotný investovat do specifických technologií kvůli několika hektarům a pár tunám výnosu.
Nikdo z panelistů neměl potřebu přesvědčovat posluchače o benefitech hospodářského využití konopí pro životní prostředí, ekonomiku a společnost. K tomu, aby se naplnil potenciál konopí v průmyslu, je potřeba začlenit ho do obecně akceptovaných strategií přechodu na uhlíkově neutrální, cirkulární a udržitelnou ekonomiku. Tedy překlopit společné znalosti a zkušenosti, které se aktuálně projevují v rozmanitých konopných projektech po celém světě, do významnějších proporcí.
„Využití environmentálně příznivých řešení, která nabízí konopí, ať už jde o biouhel nebo konopné stavebniny, je otázka velikosti. Řešení známe, jen je potřeba pracovat na našem růstu,“ uvedl Knodel.
Realita versus potenciál
Konopné hospodářství v současnosti tvoří pomyslnou kapku v oceánu světové ekonomiky, jak zaznělo v druhém panelu nazvaném „Konopná semena nejen jako zdroj výživy pro budoucnost“. Uvědomit si vlastní marginalitu je podle Michaela Biedera z Hanf Farm, což je největší německý pěstitel technického konopí, nezbytné. Současně je důležité vnímat tržní potenciály.
Michael Bieder svůj postoj podpořil sadou grafů, které výmluvně ilustrovaly mizivý podíl konopí na světové produkci olejnatých semen. Celosvětově se v letech 2021/2022 vyprodukovalo 647 milionů tun olejnatých semen, z čehož 53 procent podíl zaujímá sója. Na druhém místě s 13procentním podílem je řepka, po ní slunečnice (5 %). Až páté místo s pouhými 3 procenty obsadil palmový tuk, před něj se vklínila semena bavlníku (7 %). Ptáte se, kde je konopí? V nejmenší výseči pojmenované „jiná olejná semena“ s podílem 0,05 % na světové produkci olejnin. Z těchto 0,05 %, což je 3 070 000 tun, připadá na lněná semena a pouhých 110 000 tun na konopí. To představuje jen 0,017 procenta celosvětové produkce!
Vzhledem k vyšší ceně konopného semínka v porovnání s většinou výše jmenovaných semen je šance na to, že se v nejbližší době poměry změní, zanedbatelná. Překážkou zůstává i komplikovaná sklizeň a posklizňové zpracování, které brání jednoduchému zařazení konopí do osevního postupu. Málokterý zemědělec je ochotný investovat do specifických technologií kvůli několika hektarům a pár tunám výnosu.
Výjimečná superpotravina
To ale neznamená, že by konopáři neměli cílit na zvýšení podílu konopného semene a z něj získaných produktů na trhu. Jeho výjimečné přednosti si nacházejí stále více zákazníků. Jednu z největších příležitostí představuje segment rostlinných funkčních potravin, který v několika posledních letech zaznamenává dynamický růst – jen v Německu mezi lety 2018 a 2020 o 53 procent – a celoevropsky dosahuje hodnoty 87 miliard korun.
Konzumací konopného semene můžeme efektivně předcházet civilizačním chorobám a zároveň odlehčit systému zdravotního pojištění.
Konopné semeno se už přitom v segmentu alternativní stravy dostatečně etablovalo (pomohlo i stanovení povolených limitů pro rezidua THC v potravinách na úrovni Evropské unie), a tak to bude především o schopnosti producentů a distributorů přinášet na trh proteinové produkty, oleje, tyčinky či mléka ve vysoké kvalitě za příznivé ceny.
Napomoci by tomu měl i německý projekt FITAMAX, jehož jádrem je vybudování nového zpracovatelského závodu na konopný stonek i semínko s celkovou kapacitou 100 000 tun stonku, což představuje výměru okolo 15 000 hektarů. Cílem je ve spolupráci s dalšími subjekty přinášet na trh standardizovanou kvalitu surovin a díky přímému napojení na výrobce i celou škálu produktů včetně speciálních textilií a papíru.
Příroda, která léčí
O významu konopného semínka pro zdraví člověka v souvislosti s rostoucí zátěží systému veřejného zdravotnictví způsobenou zvýšeným výskytem civilizačních chorob pohovořil František Švejda z firmy Hemp Factory.
Zdůraznil přitom nezastupitelnou úlohu omega mastných kyselin pro správnou funkci endokanabinoidního systému. Díky pravidelnému příjmu polynenasycených mastných kyselin ve vhodných poměrech, kterých je konopné semínko a z něj získaný olej výborným zdrojem, můžeme efektivně předcházet civilizačním chorobám a zároveň tak odlehčit systému zdravotního pojištění.
Svého druhu pozdvižení mezi účastníky vzbudila prezentace lékaře Pavla Kubů, který představil projekt rostlinné náhrady krevní plazmy pod značkou Plasma for People. Projekt navazuje na poznatky československých vědců z poloviny minulého století o využití edestinu, bílkoviny obsažené v konopném semínku, kterou pod obchodním názvem EDEZYM využívali pro léčbu dětí trpících tuberkulózou.
Kubů a jeho tým jdou dál a snaží se řešit nedostatek krevní plazmy na světovém trhu pomocí 98% edestinového koncentrátu. Vzhledem k tomu, že rostlinná plazma není získávána z těl dárců, může být přijímána i lidmi, kterým víra nebo osobní přesvědčení nedovoluje přijímat krevní plazmu ve formě transfuze. Pokusy na savcích již prokázaly, že konopná plazma je přijímána dobře, bez negativních vedlejších účinků.
Investoři vítáni
Aktuálně se připravuje další fáze projektu, v rámci které se budou provádět testy na lidských pacientech. Tržní potenciál plazmy, jejíž potřeba je v současnosti saturována jen zhruba z jedné třetiny, dosahuje přes devět miliard korun, segment bílkovinných preparátů pak dosahuje 73 miliard korun. Rychlost, s jakou se pacienti dočkají praktického využití tohoto přelomového objevu, záleží především na financích – a také na vůli schvalujících orgánů.
Pokusy na savcích prokázaly, že konopná plazma je přijímána dobře, bez negativních vedlejších účinků.
Potřeba investic jde napříč sektory. Michael Marchuk ze společnosti Ukrainian Hemp upozornil na to, že zatímco segment léčebného konopí je často financován rizikovým kapitálem, průmyslové využití konopí není pro investory zdaleka tak atraktivní. Komplexní zpracování konopné rostliny je na jedné straně obrovskou příležitostí, na straně druhé představuje poměrně velkou technologickou a tím pádem i investiční bariéru. Jako ekonomicky nejschůdnější cestu vpřed vidí Marchuk vytváření tržních nik s malými bariérami a vysokou přidanou hodnotou. Tento přístup ilustroval na obalovém produktu ze 100% rostlinného materiálu.
Jinými příklady úspěšných projektů spojujících udržitelnost s vysokou míru organizační i materiálové soběstačnosti mohou být projekty dalších panelistů v bloku nazvaném „Produkce technického konopí pro materiálovou soběstačnost“. Martě Vinhasové se v oděvní značce Sensihemp podařilo spojit textilní tradici severního Portugalska a inovativní regenerativní postupy, zatímco Macieji Kowalskému (Kombinat Konopny) se i s pomocí drobných investorů podařilo vybudovat vertikálně integrovanou konopnou společnost přinášející na trh širokou škálu konopných produktů v čele s textiliemi. Vše zcela soběstačné a vyráběné v Polsku.
Trpělivost i sjednocené úsilí
K potřebě vyvinout společné úsilí, vyslat veřejnosti silná poselství a urychlit prosazování konopných alternativ se v závěrečném panelu „Uplatnění konopí v inovacích“ vrátil zakladatel Mezinárodní asociace konopného stavitelství Steve Allin z Irska.
Na zákonitosti inovativního vývoje ve stavebnictví, které je typicky konzervativní (doba pro zavedení jakékoli inovace tu dosahuje devět let), upozornil zástupce italské firmy Tecnocanapa Paolo Ronchetti. Současně vyzdvihl změnu vnímání konopného betonu u investorů. Namísto nadšenců a drobných klientů dnes stavení z konopí přitahuje pozornost developerů či provozovatelů prázdninových rezortů. Ekologické bydlení se totiž velmi dobře prodává.
Podobně vnímá vývoj v konopném sektoru i Maciej Kowalski, který sdílel své přesvědčení, že všechno je na dobré cestě. „V případě, že bychom se v příštích deseti letech posunuli o tolik, o kolik jsme se posunuli v těch předcházejících, můžeme být spokojení. Je potřeba jen trpělivost, kapitál a vytrvalost.“
Mezi čtyřma očima
Úterní matchmakingová část ukázala, že ochota spolupracovat konopářům nechybí. V průběhu tří hodin se přes dvacet účastníků sešlo na přibližně stejném počtu schůzek a vygenerovala desítky možných projektů a kooperací v oblasti výzkumu, vývoje, výroby i obchodu. Vše se samozřejmě točilo kolem pěstování, zpracování stonku a textilu, stavebnictví, potravin i společného postupu při propagaci konopářství.
Úspěšná mezinárodní konference je důkazem, že konopáři mají nakročeno k tomu, aby etablovali své odvětví jako jednu z vlajkových lodí společenské transformace, jež bude příznivá pro životní prostředí i ekonomiku.
O autorovi
Michal Ruman má s konopím více než dvacetileté profesní zkušenosti a v současnosti působí jako projektový manažer v Českém konopném klastru CzecHemp, což je oborová organizace propojující soukromé konopné společnosti s výzkumnými ústavy, vzdělávacími institucemi a zástupci státních orgánů s cílem rozvíjet konopný sektor v České republice i za hranicemi.
Zajímá vás více? Magazín Konopí je k dostání v novinových stáncích a trafikách po celé republice. Lze si ho i výhodně předplatit.
Starší čísla stejně jako to aktuální si můžete pohodlně objednat na webu send.cz nebo v elektronické podobě na digiport.cz.
